Prezident Miloš Zeman předal čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi seznam 38 projektů. Na 22 se již pracuje, zbylých šestnáct by mělo být připraveno k podpisu na česko-čínském obchodním fóru, které se bude konat v červenci v Praze. Guvernér ČNB Jiří Rusnok předal bance ICBC licenci na zřízení pobočky v České republice. Jde o první přímou pobočku prvního stupně založenou mateřskou bankou mimo Evropskou unii. Zřízení pobočky banka chystá na poslední čtvrtletí letošního roku.
V Praze již sídlí Bank of China, ta zde ale působí prostřednictvím své maďarské pobočky. I když začátkem loňského roku Bank of China avizovala, že by zpočátku měla mít pražská pobočka 15 až 20 zaměstnanců, její kanceláře v administrativním komplexu Florentinum jsou stále zavřené. Agentura CzechTrade podepsala v Číně dohodu s firmou Suning o prodeji českého zboží v jejich internetovém obchodě. Čínští zákazníci si budou moci vybírat z 200 položek českého zboží, a to včetně piva, minerální vody, přesnídávek, skla nebo outdoorového oblečení.
Další projekty
Ředitel CzechInvestu Karel Kučera jednal o projektech za zhruba 60 miliard korun. O jednom je již rozhodnuto, o dalších třech by rozhodnutí mohlo padnout do roka. Kučera ale nepředpokládá, že se podaří uzavřít smlouvu na všechny projekty. Dodejme, že loni u nás Číňané za pomoci CzechInvestu uzavřeli čtyři investiční dohody za více než tři miliardy korun a s příslibem vytvořit 940 pracovních míst.
Ředitel CzechInvestu Karel Kučera jednal o projektech za zhruba 60 miliard korun. O jednom je již rozhodnuto, o dalších třech by rozhodnutí mohlo padnout do roka. Kučera ale nepředpokládá, že se podaří uzavřít smlouvu na všechny projekty. |
Jedním z témat diskusí byl také cestovní ruch. „Klíčové bylo další jednání s šéfem Čínské národní agentury pro turismus. Shodli jsme se, že nedávno vzájemně podepsaná memoranda o investicích a spolupráci v oblasti cestovního ruchu se velmi dobře naplňují, a tak další smlouvy není nutné v tuto chvíli podepisovat,“ uvedla pro LN ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Loni do Česka zavítalo na 350 tisíc čínských turistů. „Mým cílem je, aby během příštího roku došlo k navýšení počtu čínských turistů na půl milionu,“ dodala Karla Šlechtová.
Tomu by mimo jiné pomohlo, kdyby se některé čínské cestovní kanceláře usídlily v Česku. Ministryně je přesvědčena, že čínští turisté by mohli pomoci hlavně regionům. S cestovním ruchem souvisí i podpis nového memoranda s čínským investorem – společností Risesun –, které se týká výstavby lázní v jihomoravských Pasohlávkách. Nejpozději do konce září by mělo aktualizovaný projekt lázeňského resortu schvalovat vedení Jihomoravského kraje.
Praha by se mohla stát leteckým uzlem, který propojí čínské společnosti se střední a východní Evropou. Ministr dopravy Dan Ťok LN potvrdil, že na tom má zájem česká i čínská strana. Čínským úřadem pro civilní letectví byla udělena už čtvrtá licence na přímou linku mezi ČLR a Prahou, konkrétně ze Šanghaje s přestupem v Si-anu. „První let by se mohl uskutečnit nejdřív za půl roku,“ upřesnil Dan Ťok. V současné době jsou v provozu linky z Pekingu, Šanghaje a z Čcheng-tu.
Investice, export, import
Řešila se též spolupráce ve výcviku pilotů a řídících letového provozu. „Nabídli jsme kapacity pro výcvik prostřednictvím státního podniku Řízení leteckého provozu. Navíc letecká škola F-Air v Benešově získala loni v říjnu čínské oprávnění pro výcvik pilotů Sichuan Airlines,“ tvrdí ministr Ťok. Výcvik již začal v únoru teoretickou výukou na univerzitě v Nankingu. Skupina 35 čínských studentů nastoupila do intenzivního kurzu angličtiny na Fakultě dopravní ČVUT v Praze a od září zahájí studium oboru profesionální pilot. Po dvouletém studiu pak nastoupí k praktickému výcviku v F-Air.
Loni dosáhl objem přímých investic směřujících z Číny do Česka 362 milionů eur. Souhrnná částka za roky 2000 až 2015 činila 207 milionů eur. V roce 2016 vyvezly české podniky do Číny zboží za téměř 36 miliard korun, ale z Číny k nám dorazilo zboží za více než 321 miliard korun. |
Společnost Rhodium Group, která každoročně vydává studii Chinese Investment in Europe, uvádí, že loni dosáhl objem přímých investic směřujících z Číny do Česka 362 milionů eur. Souhrnná částka za roky 2000 až 2015 činila 207 milionů eur. Šlo tedy o podstatný nárůst. Podle údajů statistického úřadu v roce 2016 vyvezly české podniky do Číny zboží za téměř 36 miliard korun, ale z Číny k nám dorazilo zboží za více než 321 miliard korun. Tedy o řád více. Čínskými favority mezi zeměmi střední a východní Evropy byly až donedávna Maďarsko, Rumunsko a Polsko.
Největší obrat ve vzájemných vztazích s Čínou udělala v poslední době mezi členskými zeměmi Evropské unie Česká republika. „Postoj politické reprezentace vůči ČLR je konsenzuální a srovnatelný s mainstreamem EU,“ je přesvědčen Rudolf Fürst, ekonom a sinolog z Ústavu mezinárodních vztahů. A dodává: „Tvůrci české zahraniční politiky – vláda a ministerstvo zahraničních věcí – jednají standardně, prezident Zeman volí více proaktivní a poněkud výstřední agendu, s ohledem na české zájmy je jeho role zcela unikátní a nedoceněná.“
Slabinou prezidentovy aktivity je dle Rudolfa Fürsta pokračující série zbytečných chyb v komunikaci s českými médii a v podobě nevhodných verbálních projevů v Číně. „Prezident si své zásluhy sám kazí profesionálním nezvládnutím své excentrické role showmana. Zdá se ale, že ‚orientální styl‘ diplomacie mu sedl,“ dodává Rudolf Fürst.
Hedvábná stezka budí emoceJedním z důvodů cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny byla účast na fóru zaměřeném na iniciativu nová Hedvábná stezka. Tu Zeman označil za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách. A zdůraznil, že Česko chce být jeho součástí. Iniciativu nová Hedvábná stezka vyhlásil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching. Novou hedvábnou stezku tvoří dva obchodní koridory – pozemní a námořní. Pozemní spojí železnicí, z velké části vysokorychlostní, Čínu s Evropou, povede přes Kazachstán, Turecko, Rusko, Polsko, Německo, Nizozemsko a odsud na jih do Itálie. V Benátkách se spojí s námořní trasou, která bude směřovat přes Středomoří, severní Afriku a jižní Asii do Číny. Rozšíření vlivu Iniciativa má tři základní stavební kameny – vybudování infrastruktury, podporu obchodu a investic a spolupráci v oblasti průmyslu. Nová Hedvábná stezka má potenciál zahrnout až 64 zemí světa, v nichž žije 4,4 miliardy lidí, a zhruba 40 procent globální ekonomiky. „Doufáme ve vytvoření velké rodiny v harmonickém soužití,“ konstatoval na úvod fóra k nové Hedvábné stezce čínský prezident Si Ťin-pching. Již dříve čínská vláda zdůrazňuje, že chce podpořit globální ekonomický rozvoj a propojit svět. Jenže důvodů, proč Peking podporuje iniciativu, je více. „Jde o geopolitický koncept propojující již existující regionální formáty do širšího celku. Je přednostně postaven na ekonomické logice s podstatnými politickými implikacemi,“ říká Rudolf Fürst, ekonom a sinolog z Ústavu mezinárodních vztahů. Někteří západní činitelé považují iniciativu především za snahu rozšířit celosvětový vliv Číny. Poukazují též na to, že plán není transparentní a vyjasněno není zapojení zahraničních firem do projektu. Čínské společnosti potřebují využít globalizaci a kvůli zpomalujícímu růstu domácí ekonomiky lační po nových odbytištích. Iniciativa nová Hedvábná stezka představuje pro čínské firmy obrovský potenciál. „Projekt je formulován přednostně pro čínské potřeby, ale má velký přesah z hlediska výhodnosti partnerských států. Týká se významně i EU a její ekonomické a politické budoucnosti,“ upřesňuje Rudolf Fürst. Je přesvědčen, že Česko může v rámci iniciativy uspět. „Má potenciál pro vlastní individuální specializaci a má dobrou výchozí pozici, zejména jako periferie německého ekonomického kolosu a příjemné země pro relax a drobnější, leč kvalitní investice,“ upřesňuje Rudolf Fürst. Bruselský ekonomický think tank Bruegel predikuje, že se nižší náklady na dopravu dosažené díky infrastrukturním projektům v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka promítnou do zvýšení mezinárodního obchodu zemí EU o šest procent. Český zahraniční obchod by si ale měl polepšit o pouhých 2,81 procenta. |
Byznys s Čínou „řídí“ hlavně politiciV Česku působí několik subjektů, jejichž aktivity souvisejí s podporou česko-čínského byznysu či přímo s čínskou iniciativou nová Hedvábná stezka. Vedle politiků v těchto subjektech figurují, jak vyplývá z obchodního rejstříku, advokáti či podnikatelé. Zřejmě nejaktivnějším propagátorem spolupráce mezi Českem a Čínou je bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který vede Smíšenou česko-čínskou komoru vzájemné spolupráce. Prezidentem komory je vedle Jaroslava Tvrdíka Čchan Čchao-tuo, prezident CEFC China. Zakladatelem dalšího subjektu – New Silk Road Institute Prague – je bývalý ministr zahraničí Jan Kohout. Institut má v obchodním rejstříku jako předmět činnosti uvedenu podporu a realizaci strategie rozvoje koncepce nové Hedvábné stezky. Ředitelkou institutu je Lenka Březinová. Členy správní rady jsou vedle Jana Kohouta také advokát Petr Michal či podnikatel Pavel Heřmánek. V poradní radě figuruje například bývalý premiér Petr Nečas či podnikatel Jaromír Soukup. Nečas je prezidentem New Silk Road Infrastructure Development & Technology Association. ̈ Účelem tohoto spolku, jak vyplývá z obchodního rejstříku, je propagace evropského průmyslu v Asii a propagace asijského průmyslu v Evropě, podpora spolupráce mezi partnery z oblasti průmyslu v Evropě a Asii a rozvoj vztahů mezi zástupci evropského a asijského průmyslu. Majitelem akciové společnosti New Silk Road Advisory je advokát Petr Michal, společník advokátní kanceláře Císař, Smutný, Češka. Vedle Petra Michala zasedá v představenstvu společnosti jeho kolega z advokátní kanceláře Pavel Smutný a lobbista a bývalý generální konzul v Šanghaji Michal Kuzmiak. |