Jaké jsou české národní zájmy? Ví to vůbec někdo? Kdybychom se chtěli opičit po cizině, jen z minulého týdne máme hned několik inspirativních příkladů. Vzbuzují otázky: Převezme český stát podíly ve strategicky významných tuzemských společnostech, aby je chránil před převzetím zahraničními firmami, jak učinila italská vláda? Začne prosazovat alternativní zdroje energie, aby tvořily nejvyšší část spotřeby elektřiny a daly se vyvážet, což se podařilo ve Španělsku? Mohl by někdy být český státní rozpočet v přebytku 6,1 miliardy dolarů, jako je katarský na letošní fiskální rok?
Převedeno do otázky jiného řádu: Jakých mimořádných výkonů je s to Česká republika dosáhnout, aby je mohla považovat za národní zájem?
Italské poklady
Italové se ve čtvrtek 31. března rozhodli chránit své strategicky významné společnosti. Konkrétně poté, co francouzská sýrařská firma Lactalis oznámila svůj záměr stát se hlavním akcionářem italské společnosti Parmalat. V prohlášení italské vlády se uvádí: „Kabinet zplnomocnil ministra financí (Giulia Tremontiho – pozn. red.), aby vytvořil funkční a kapitalizační nástroje, jež používají i ostatní evropské státy. Ty by měly státu umožnit převzít podíly v italských společnostech, jež jsou národním zájmu Itálie.“
Nebylo by to první francouzské převzetí části italské společnosti. Nedávno francouzský koncern luxusních značek LVMH získal klenotnickou firmu Bulgari. V současnosti se francouzský energetický koncern EdF snaží získat kontrolu nad italskou elektrárenskou společností Edison. A očekává se, že francouzská pojišťovna Groupama převezme část italské pojišťovací společnosti Premafin. A ještě k tomu od roku 2009 francouzský letecký přepravce Air France-KLM drží 25procentní podíl v italských aerolinkách Alitalia.
Španělský vítr
Ve Španělsku se minulý měsíc stala poprvé hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, uvedla ve čtvrtek ve svém prohlášení španělská energetická distribuční síť Red Eléctrica de Espana (REE). „Větrné farmy pokryly 21 procent spotřeby elektrické energie. To je o pět procent víc než v březnu 2010,“ uvádí v prohlášení REE.
Za letošní březen poskytly španělské obnovitelné zdroje energie 42,2 procenta z celkové výroby elektřiny. To je však méně než za březen 2010, kdy to bylo 48,5 procenta. Hydrolektrárny dodaly za letošní březen do španělské energetické distribuční sítě 17,3, fotovoltaika 2,6, jaderné elektrárny 19 a uhelné elektrárny 12,9 procenta elektrické energie.
Španělské sdružení větrných farem Asociación Empresarial Eólica (AEE) ve svém prohlášení uvedlo: „Výroba elektřiny z větrných elektráren za březen by pokryla měsíční spotřebu Portugalska. Růst větrné energie byl hlavním důvodem, proč Španělsko poprvé v roce 2010 začalo vyvážet elektřinu.
Katarská bilance
Na plyn bohatý Katar rovněž ve čtvrtek 31. března oznámil, že ve fiskálním roce od letošního 1. dubna do 31. března 2012 očekává přebytek státního rozpočtu ve výši 6,1 miliardy dolarů (zhruba 106 miliard korun). Příjmy do katarského státního rozpočtu byly počítané stejně jako loni na základě ceny 55 dolarů za barel ropy, přestože se kvůli konfliktu v Libyi obchodují za více než sto dolarů.
Katarské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Katar v roce 2011 předpokládá 20procentní hospodářský růst zejména díky vyšší těžbě plynu a růstu veřejných výdajů. Zhruba 41 procent státních výdajů půjde na infrastrukturní projekty – výstavbu letiště v hlavním městě Dauhá, nového přístavu a železnice.
Zásoby plynu malého členského státu organizace zemí vyvážejících ropu OPEC s těžbou 800 tisíc barelů denně se odhadují na 25 bilionů krychlových metrů. Tím se Katar řadí na třetí místo na světě za Rusko a Írán. Loni v prosinci Katar oznámil, že zvýšil výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) na 77 milionů krychlových metrů za rok, čímž se stane jeho největším vývozcem na světě. Navíc se v Kataru budou pořádat dvě mistrovství světa – v roce 2015 v házené a v roce 2022 ve fotbale.
České překážky
Současná česká vláda o národních zájmech mluví, ale začne je i skutečně prosazovat? Zatím je totiž ani veřejně nedefinovala. Nebo snad nepřistoupení k Paktu pro euro mělo být skrytou ochranou českých národních zájmů?
České strategicky významné firmy nejspíš zůstanou napospas zahraničním – s výjimkou elektrárenské společnosti ČEZ. Leda by česká vláda zvážila, zda takovou strategicky významnou českou společností není Sazka, přestože o ni dosud žádná zahraniční firma zájem neprojevila...
Investice společnosti ČEZ do větrných elektráren, které by přinesly nejvyšší podíl této energie na celkové spotřebě elektřiny v Česku, jsou z oblasti bláznivých nápadů. O ničem takovém se nejen nemluví, ale ani nepřemýšlí a zřejmě ani nebude. Nejsou však například v Krušných horách příznivé povětrnostní podmínky? A Říp osázený elektrickými větrníky by zdálky poskytoval esteticky jedinečný pohled. Dobrá, ekonomická ptákovina, ale o jaké alternativě české mimořádnosti reálně uvažujeme?
Nejtěžší úkol českou vládu čeká v případě následování emirátu Kataru se zhruba 1,5 milionem obyvatel v jihozápadní části Perského zálivu. Zásoby plynu ani ropy nemáme, a proto by česká vláda musela začít provádět trochu jiná politická opatření, aby získala ve státním rozpočtu přebytek 6,1 miliardy dolarů (zhruba 106 miliard korun). To by byl národní zájem! Jenže to už je pravděpodobnější proměna ministra zahraničí české vlády, knížete Karla Schwarzenberga, v emíra.