V uplynulých letech se ve světě odehrálo několik plošných výpadků elektrické energie, takzvaných blackoutů. Jejich dopady na zdraví obyvatel jsou vždy negativní, ať už příčina výpadku energie byla živelná pohroma, záměrné zničení zdrojů či nechtěné lidské selhání. Vyčíslení dopadů je zatím pouze hypotetické, neboť hodnota lidského života je nevyčíslitelná, nicméně v řádu miliard až bilionů dolarů.
Výpadek elektřiny velkého rozsahu je dnes stále reálnější hrozbou. Podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers „Budoucí situace elektrické energie“ z roku 2012 se v Evropě a Severní Americe v roce 2030 zvýší pravděpodobnost blackoutu oproti současnosti o 46 procent. Dnes už nejde o otázku, zda, ale kdy blackout. Známé a dobře popsané jsou například blackouty 14. až 15. srpna 2003 v USA či 28. září 2003 v Itálii.
Odborníci na výpadky elektrické energie Paul Hines, Jay Apt a Sarosh Talukdar zveřejnili v roce 2009 v časopise Energy Policy článek „Velké blackouty v Severní Americe. Historické trendy a politické důsledky“, v němž definují tři faktory, které hrají hlavní roli v dopadu výpadku elektřiny – velikost, čas a příčina. Letos pak stejný časopis zveřejnil studii, která potvrzuje nárůst globální závislosti na elektrické energii v letech 2008 až 2012 o 2,8 až čtyři procenta.
Loni němečtí energetičtí experti André Wolf a Lars Wenzel zveřejnili v časopise Utilities Policy studii, ve které se snaží postihnout ekonomický dopad výpadku elektrické energie na Spolkovou republiku Německo. A na základě analýzy situace jednotlivých regionů ukazují, že větší by byl na jižní než severní oblasti a že klíčovou roli hraje záchranná distribuční síť elektrické energie.
Různé příčiny
Počátkem loňského listopadu se ocitl bez elektřiny celý Bangladéš. Příčina tohoto výpadku sice není známá, ale podle deníku Dhaka Tribune se předpokládá, že po technické závadě rozvodné distribuční sítě nastalo přerušení toku elektřiny z Indie a její následné rozkolísání vedlo k blackoutu.
Velkou hrozbu představují i námrazy a silné větry, protože mohou zlikvidovat mnoho kilometrů vedení přenosové soustavy |
V dubnu 2013 zaútočil jeden muž střelnou zbraní na elektrickou stanici, která napájí významnou průmyslovou aglomeraci Sillicon Valley v USA, přičemž její oprava a obnova provozu trvala 27 dnů. Nedozírným následkům se podařilo zabránit jen vytvořením ostrovního provozu na tomto území.
Velkou hrozbu však představují i námrazy a silné větry, protože mohou zlikvidovat mnoho kilometrů vedení přenosové soustavy, jak se stalo počátkem roku 2014 ve Slovinsku. Zatím posledním, prakticky plošným výpadkem elektřiny, bylo 25. ledna 2015 zasaženo 80 procent Pákistánu. Poruchu elektrického vedení způsobil bombový útok na přenosovou soustavu.
Kosmické počasí
Experti z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnili v dubnu 2009 studii „Hrozby kosmického počasí – sociální a ekonomické dopady“, v níž varují i před možnou katastrofou vyvolanou mohutnými slunečními erupcemi, které mohou způsobit vážné výpadky proudu. Jedna z nich se odehrála 23. července 2012, a pokud by nastala o devět dní později, zasáhla by plnou silou celý svět.
Experti z amerického NASA varují i před možnou katastrofou vyvolanou mohutnými slunečními erupcemi, které mohou způsobit vážné výpadky proudu |
Janet Luhmannová z kalifornské univerzity Berkeley v této souvislosti prohlásila, že kdyby zasáhla celý svět, zřejmě by se vyrovnala Carringtonské události z roku 1859. Zatímco bouře tehdy zcela vyřadila z provozu telegrafní systém v celých USA, dnes by mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celém světě, ochromit družice na oběžných dráhách, vyřadit z činnosti GPS navigaci, znemožnit rádiové vysílání a na mnoho týdnů ponořit Zemi do tmy.
Podle agentury Reuters ekonomové spočítali, že geomagnetická bouře této intenzity by globální ekonomiku (včetně zdravotních dopadů) připravila zhruba o 2,6 bilionu dolarů. Pete Riley z americké vědecké společnosti Predictive Science zveřejnil loni v únoru v časopise Space Weather odhad, podle nějž Zemi v nejbližších letech zasáhne geomagnetická bouře rozsahu Carringtonovy události s pravděpodobností dvanácti procent, což zvyšuje možnost blackoutu o 46 procent.
Důsledky
Letos zveřejnil časopis Renewable and Sustainable Energy Reviews studii „Analýza předchozích blackoutů ve světě. Ponaučení pro čínský energetický průmysl“, dle níž je hrozba výpadku elektrické energie reálná pro všechny vyspělé státy na světě. Potvrzuje závažné (smrtelné) důsledky blackoutu pro mnoho lidí – podle míry preventivních opatření – a zabývá se ekonomickými důsledky tohoto jevu z dlouhodobého hlediska. Na základě analýz předchozích blackoutů pak z této studie vyplývá:
- výpadek dopravy – cestující jsou uvězněni v podzemních drahách a nastává problém s jejich vyproštěním a poskytnutím první pomoci;
- zhroucení komunikačních sítí – telefony, internet, televize;
- sociální kolaps – nefunguje doprava, spojení a brzy (podle míry preventivních opatření) bude nedostatek vody a přetížena kanalizační soustava;
- přerušení zásobování a finančních operací, vzniká panika a narůstá extrémní jednání, zejména psychicky labilních lidí;
- zhroucení průmyslových odvětví – závažné zdravotní dopady na pracovníky rafinerií, dolů, chemickém průmyslu;
- zdravotnictví musí mít prioritu a podporu vlád při maximálním zajištění služeb obyvatelstvu.
Nemocnice nejsou připraveny na provoz v případě dlouhodobého výpadku dodávek elektrické energie. Nejde jen o zabezpečení lékařských výkonů, ale problémem by bylo i zajištění stravy. Pokud vůbec bude k dispozici nějaká voda, pak pitná z cisteren a její nedostatek výrazně zhorší hygienu. V zimním období nebude možné v nemocnicích zajistit pro pacienty teplo.
Priorita vlád
Lze jen doufat, že prioritou vlád vyspělých zemí je návrh opatření, která by minimalizovala významné ohrožení zdraví obyvatel. Představa, že situaci zachrání záložní zdroje nemocnic, je úsměvná. Pomoc by potřebovali nejen lidé s pohybovými potížemi, ale i pacienti v domácí péči kvůli vážnému poškození například funkce plic (nefungující ventilátory, dýchací přístroje), ti imobilní v důsledku onemocnění pohybové soustavy či rodiny s malými dětmi (nefunkční výtahy).
Lze jen doufat, že prioritou vlád vyspělých zemí je návrh opatření, která by minimalizovala významné ohrožení zdraví obyvatel |
V případě plošného výpadku elektrické energie nebude možné ani dočerpat pohonné hmoty u čerpacích stanic ani zabezpečit nutné kontroly ve zdravotnických zařízeních, protože výtahy nefungují a hromadná doprava pouze omezeně – doprava závislá na elektrické energii nefunguje ihned, na pohonných hmotách do výše rezerv jednotlivých dopravců. Dalším závažným hygienickým problémem je nedostatek pitné vody, protože nefungují čerpadla veřejných řádů a doprava náhradními cisternami je výrazně omezena.
Lidé by hladověli, mrzli, ztráty na životech kvůli chorobám šířícím se v důsledku nedostatečné hygieny nebo nedostatku tekutin jsou jisté. Další nepřežijí nemoci či zranění, protože je nelze v dané situaci léčit či operovat. Nebudou k dispozici ani nezbytné léky. Dlouhotrvající výpadek proudu způsobí extrémně vysoké ztráty na životech.
České štěstí
Česká republika má štěstí, že podobnou situaci dosud nezažila, a povinností její vlády je využít všech zkušeností zemí, které se již s blackoutem setkaly. Jeho příčinou v ČR mohou být přetoky elektrické energie z obnovitelných zdrojů z Německa. Po roce 2000 se z tohoto důvodu Česko ocitlo na pokraji energetického kolapsu již dvakrát. Odborníci na energetiku na základě matematických predikcí varují před zimou na přelomu let 2017 a 2018, kdy je podle nich hrozba výpadků dodávek elektřiny pro střední Evropu a Německo z důvodu neregulovaných přetoků energie nejpravděpodobnější.
Česká vyhláška o technických požadavcích na stavby z roku 2009 stanoví, že všechny novostavby bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží, nebo podkroví v téže úrovni, musejí mít výtah. Celkový počet výtahů pro dopravu osob nebo osob a nákladů instalovaných na území ČR je odhadován na 87 tisíc, z čehož je zhruba 85 procent umístěno v bytových domech.
Česká republika má štěstí, že blackoutovou situaci dosud nezažila, a povinností její vlády je využít všech zkušeností zemí, které se již s blackoutem setkaly |
Dopad blackoutu je tím větší, čím lidnatější je oblast, kterou postihl, zcela nejhorší pak v hustě obydlených městských aglomeracích, především na sídlištích s vysokopodlažními domy. Z tohoto hlediska by dlouhý blackout zasáhl nejvíce Prahu. V noci na 19. června 2013 postihl rozsáhlý výpadek elektřiny její velkou část, přičemž příčinou byl výbuch transformátoru bez lidského přičinění. Jen díky zdvojení a ztrojení sítě bylo možné přepojit na jiné trafostanice a obnovit dodávky do 90 minut od této události. Obnova zničeného transformátoru trvala několik týdnů.
Pokud by však Praha byla odpojena od dodávek elektřiny z přenosové soustavy, obdobně jako tomu bylo v dubnu 2013 v Sillicon Valley, obnova by trvala několik dnů, spíše dva až tři týdny. Tyto dvě časové obnovy se příliš neliší, neboť v případě blackoutu na území Prahy se větší problémy dají očekávat po pěti hodinách, po osmnácti se situace stává kritickou.
Příprava hlavního města
V této souvislosti je třeba ocenit, že představitelé hlavního města uskutečnili v únoru 2014 cvičení orgánů krizového řízení, základních složek Integrovaného záchranného systému (IZS) a vybraných organizací, aby prověřili jejich fungování při řešení rozsáhlého výpadku dodávky elektrické energie na území Prahy. Z dostupného zhodnocení tohoto cvičení však vyplývají rozporuplné závěry.
Je chvályhodné, že reakce na plošný výpadek elektrické energie a akceschopnost orgánů hlavního města Prahy, základních i ostatních složek IZS, vybraných subjektů kritické infrastruktury a některých dalších součinnostních organizací v dané situaci byly adekvátní. Na druhé straně je alarmující, že v případě dlouhodobějšího výpadku dodávek elektrické energie na území Prahy jsou jak samospráva, tak správa hlavního města v současnosti bezmocné.
To, že uvedenou krizovou situaci složky IZS nezvládnou, protože mnohonásobně přesahuje kapacitu tohoto systému, neohrožuje jen základní funkce Prahy, ale významně ochromuje i řízení celého státu. V průběhu jednoho roku od cvičení bylo popsáno mnoho papíru, zpracovány různé studie a analýzy a odehrálo se mnoho projevů na odborných konferencích, ale stále chybí, jak co nejrychleji uvést do života konkrétní opatření, která budou čelit následkům dlouhodobého výpadku elektřiny v Praze.
Jsou na případný výpadek elektrické energie neboli blackout připraveni čeští občané, státní orgány a místní samosprávy? |
Musejí být zajištěny základní životní potřeby obyvatel Prahy a osob na jejím území – voda, jídlo a teplo –, akutní a dlouhodobá zdravotní péče, ochrana před nákazami, nouzové volání z mobilních telefonů, stálá informovanost obyvatel o vývoji situace, dostatečné osvětlení ulic a centra, prevence před rabováním obchodů a rozmachem kriminality, odvoz odpadu. Dokud nezasáhly Prahu ničivé povodně v roce 2002, nikdo žádná protipovodňová opatření nezajišťoval, po nich se stala samozřejmostí. Dopad blackoutu by byl nesrovnatelně rozsáhlejší a děsivější než v případě povodní v roce 2002.
Při totální závislosti naší civilizace na elektrické energii znamená jakýkoli větší a dlouhodobý výpadek elektrické energie krizovou situaci nedozírného dopadu. Přitom je úplně jedno, proč přestane elektrická síť fungovat. Občan vyspělé společnosti 21. století je zvyklý denně používat televizi, internet, telefon, vodu, veřejnou hromadnou dopravu či taxi. Nic z toho by však nefungovalo. Jsou na to připraveni čeští občané, státní orgány a místní samosprávy?
