Nový americký prezident Donald Trump sršel v prvním týdnu svého prezidentování aktivitou, takže ve stínu jeho jiných kroků zůstalo nařízení, kterým se dostal do otevřeného konfliktu s převážně levicovými starosty velkých měst. Nařídil zastavit federální platby, pokud budou fungovat jako Sanctuary Cities, bezpečná útočiště pro přistěhovalce bez dokladů.
Demokratičtí politici se souhlasem občanů tvrdí, že se nepodvolí nátlaku z centra a své rozhodnutí aktivně nevyhledávat nelegály budou bránit u soudu. Tento spor zvětšuje rozdělení USA na linii města-venkov.
Případ San Francisco
Dne 1. července 2015 se 32letá Kathryn Steinleová procházela po turisticky oblíbeném molu v San Francisku, když ji do zad zasáhla kulka a fatálně roztrhla srdečnici. Výstřel vyšel z ukradené policejní pistole, kterou držel Juan Francisco López Sánchez. Tento Mexičan, který spáchal řadu menších drogových deliktů a pětkrát neoprávněně vstoupil do USA, přitom už v zemi dávno neměl být.
San Francisco je jedním z měst, které se prohlašuje za takzvané bezpečné útočiště pro přistěhovalce bez dokladů. Mimo jiné to znamená, že pokud na podezřelého neexistuje zatykač, nechají ho jít. |
Poté, co si odsloužil čtyřletý trest za opakované nepovolené překročení hranice, ho policie plánovala deportovat. Ještě předtím byl odeslán do San Franciska k soudu, aby byl posouzen jeho prohřešek nedovoleného držení marihuany před 20 lety. Jenže ten už byl promlčen a López Sánchez se dostal na svobodu.
San Francisco je totiž jedním z měst, které se prohlašuje za takzvané bezpečné útočiště pro přistěhovalce bez dokladů. Mimo jiné to znamená, že pokud na podezřelého neexistuje zatykač, nechají ho jít. A místní orgány náležitý doklad v případě Lópeze Sáncheze od kolegů z cizinecké policie nedostaly.
Pro Donalda Trumpa, tehdy outsidera začínající prezidentské kampaně, byl tento případ ukázkou, jak Sanctuary Cities, bezpečná útočiště, narušují národní migrační politiku. Už tehdy sliboval, že s nimi zatočí. První krok učinil hned v prvním týdnu po inauguraci.
Vládní nařízení
Ve stejný den, kdy dal Trump pokyn k výstavbě zdi na hranici s Mexikem, také podepsal vládní nařízení, v němž pozastavuje federální platby do míst, která se vzpírají národním zákonům o přistěhovalectví. „Útočiště po celých USA svévolně porušují federální zákony ve snaze chránit cizince před odsunutím. Způsobila nezměřitelné utrpení americkému lidu a narušila uspořádání naší republiky,“ píše se v dokumentu.
Ve stejný den, kdy dal Trump pokyn k výstavbě zdi na hranici s Mexikem, také podepsal vládní nařízení, v němž pozastavuje federální platby do míst, která se vzpírají národním zákonům o přistěhovalectví |
Trump, který je po letech v showbyznysu mistrem marketingové zkratky, se při vyhlašování obklopil lidmi, kteří podobně jako příbuzní Kathryn Steinleové přišli o své blízké rukou nelegálního přistěhovalce. Takový tah přebije jakékoliv statistiky, že migranti bez dokladů nepáchají trestné činy častěji než v USA narození lidé.
Starostové největších amerických měst, proti kterým se Trump obrátil, ve svých prohlášeních také hrají na emoce. Bill de Blasio za New York už v listopadu, krátce po magnátově vítězství, ohlašoval: „Neobětujeme půl milionu lidí, kteří žijí mezi námi a jsou součástí naší komunity. Mnozí z nich mají mezi svými milovanými osoby s trvalým povolením k pobytu nebo americké občany. Nebudeme trhat rodiny.“
Z Los Angeles, ve kterém je nejvíce nelegálů v USA, se ozval starosta Eric Garcetti: „Rozdělování rodin a zastavení federálních fondů jakémukoliv městu ohrožuje bezpečnost a hospodářské zdraví národa. Pro USA to není cesta kupředu.“ Nejosobnější byl starosta Bostonu Martin Walsh: „Vy, kdo se cítíte ohrožení nebo zranitelní, najdete v Bostonu bezpečí. Uděláme vše, co je v naší moci, abychom vás ochránili. Jestli to bude nutné, použijeme radnici jako útočiště pro všechny nespravedlivě stíhané.“
Průkopnické Los Angeles
Co znamená pojem Sanctuary Cities? Za prvé je nepřesný, protože nezahrnuje pouze města, jak se zdá z anglického názvu. Skrývají se pod ním také okrsky a dokonce čtyři státy. Za druhé není nikde právně zakotven, takže představuje řadu odlišných postojů, jak cizincům bez dokladů usnadnit život v ilegalitě.
Průkopníkem se stalo Los Angeles, které v roce 1979 svým policistům zakázalo u lidí zjišťovat jejich migrační status |
Kvůli těmto rozdílům není ani jasné, kolik „útočišť“ se v USA nachází. Organizace Immigrant Legal Resource Centre uvádí čtyři státy (Kalifornie, Colorado, Nové Mexiko a Connecticut), 39 měst a 364 okrsků. Jiné zdroje celkový počet zvyšují o sto. Průkopníkem se stalo Los Angeles, které v roce 1979 svým policistům zakázalo u lidí zjišťovat jejich migrační status.
Pokud někoho chytili při projíždění křižovatkou na červenou, mohli mu dát pokutu, ale už se ho – vypadal-li hispánsky – na rozdíl od dřívějška neptat, zda má platné vízum. Později se to chytilo i v dalších obcích. V některých to dali politici mužům zákona písemně, jinde to vykonávají na základě ústních pokynů.
V některých Sanctuary Cities mohou rodiče zapsat děti do škol, aniž by se jich někdo ptal na pas, i vyhledat ošetření v nemocnicích. Například New York City dokonce nelegálům vydává identifikační kartičky, se kterými si mohou otevřít bankovní účet a platit daně. Stát Kalifornie poskytuje lidem bez dokladů obhájce, který je má dostat z vyhoštění. Z hlediska „proštemplované“ střední Evropy, která si potrpí na pořádek v papírech, jde o neuvěřitelný zmatek.
Spíše demokrati než republikáni
Tento zmatek se výrazně zvýšil po roce 2008 – poté, co Kongres schválil vyšší pravomoci Agentuře pro přistěhovalce a cla, již anglicky mluvící Američané znají pod zkratkou ICE, zatímco španělsky mluvící jí přezdívají Migra. Nově mohla mimo jiné žádat státní či obecní orgány, aby podezřelého, který nemá v pořádku doklady, podržely nad běžnou dobu vazby, aby měla dost času poslat své lidi k převezení ilegála do federální věznice a k případné deportaci. Reakcí byl nárůst bezpečných útočišť z několika desítek na pět set.
Spíše politici z Demokratické strany než republikáni jsou ochotní změnit nefunkční pravidla pro migraci do USA a především amnestovat nelegály, kteří do země pronikli v uplynulých desetiletích |
Proč Sanctuary Cities, ve kterých dlouhodobě vládne převážně levice, existují? Částečnou odpovědí je ideologie – spíše politici z Demokratické strany než republikáni jsou ochotní změnit nefunkční pravidla pro migraci do USA a především amnestovat nelegály, kteří do země pronikli v uplynulých desetiletích.
Ještě důležitější jsou praktické důvody. Pokud by se přistěhovalci bez dokladů báli, že je při každém setkání s uniformami čeká jejich ověření, nevolali by policii na místo trestného činu, nechtěli by svědčit nebo by měli sklon ujíždět od dopravních nehod. Příznivci Sanctuary Cities se domnívají, že jejich města jsou bezpečnější, když nelegálové nepovažují muže a ženy zákona za své nepřátele.
Podobně to vidí i se zdravotnictvím. Je například lepší mít očkované i děti migrantů než riskovat, že kvůli strachu z deportace rodiče své potomky k vakcinaci nepřivedou. A kdyby ze stejného důvodu nechodili do školy, nepomohlo by to jejich integraci do společnosti. Jen by to zvýšilo šanci, že se vydají v dospělosti na cestu zločinu.
Vlastní pravidla
Bezpečná útočiště jsou jen jednou z mnoha ukázek, jak jsou v USA prezident a centrální orgány slabé vůči státům a obcím, které si mohou stanovovat vlastní pravidla v protikladu k příkazům shora. Proto třeba Barack Obama, ač chtěl, nemohl zahýbat nedůslednými zákony o kontrole prodeje střelných zbraní, které v některých místech jdou bez velkého přehánění rychle na odbyt.
Bezpečná útočiště jsou jen jednou z mnoha ukázek, jak jsou v USA prezident a centrální orgány slabé vůči státům a obcím, které si mohou stanovovat vlastní pravidla v protikladu k příkazům shora |
Trump v kampani slíbil, že během svého mandátu dostane ze země všech jedenáct milionů přistěhovalců bez dokladů. Po zvolení ubral dva až tři miliony těch, kteří mají problémy se zákonem. Nebude však snadné dosáhnout ani tohoto „vycucaného“ čísla. Už za Obamy, který se marně snažil o migrační reformu spojenou s částečnou amnestií pro nelegály dlouhodobě žijící v USA, se vyhošťování paradoxně rozjelo na plné obrátky. Za žádného jeho předchůdce nebylo deportováno tolik lidí – průměrně 360 tisíc ročně.
Není to tak, že by cizinec bez dokladů, pokud není chycen v hraničním pásu, automaticky dostal jízdenku do své domoviny. Naopak má podle amerického práva nárok na slyšení před soudem, které se může protáhnout na měsíce. Od 20 tisíc zaměstnanců ICE těžko čekat vyšší výkonnost, nicméně prezident slíbil agentuře nárůst o deset tisíc nových policistů.
Hlavní překážkou v Trumpových plánech tedy budou Sanctuary Cities. Mohl by je sice k poslušnosti donutit soudním rozhodnutím, ale to by trvalo dlouho, přičemž není jisté, že by v tomto sporu o pravomoci zvítězil. Zkusil to tedy přes peníze.
Odpis několika miliard dolarů
Není to novinka – například v osmdesátých letech donutila federace státy k zákazu prodeje alkoholu lidem mladším 21 let pohrůžkou, že jim zkrátí prostředky z fondů na výstavbu dálnic. Zatím není jasné, o kolik by bezpečná útočiště přišla, protože prezident nerozhoduje o federálních prostředcích sám, ale často potřebuje souhlas Kongresu.
Podle agentury Reuters by deset největších měst muselo odepsat 2,3 miliardy dolarů. Jiné odhady jsou mnohem vyšší. |
Podle agentury Reuters by deset největších měst muselo odepsat 2,3 miliardy dolarů. Jiné odhady jsou mnohem vyšší. New York, Los Angeles, Denver nebo Seattle si krátkodobě bez těchto financí díky úsporám poradí, hůř by na tom byla města, jako je 30tisícový Maywood v Kalifornii. Jeho starosta Eduardo de la Riva v deníku Los Angeles Times prohlásil, že mu škrty z centra nahradí stát.
Trumpovi se už vyplatilo pohrozit finančním postihem vysokých cel na jejich produkty automobilkám, které jedna po druhé začaly upouštět od plánovaných investic v Mexiku a raději ponechaly výrobu v nákladnějších USA. V případě Sanctuary Cities zatím poslechlo jen floridské Miami.
Jeho republikánský starosta Carlos Giménez ale status bezpečného útočiště bral čistě kupecky, protože se mu nelíbilo, aby město platilo místo ICE několikatisícové náklady za věznění nelegálů zatčených například při namátkových kontrolách řidičů. Po prezidentově prohlášení však obrátil: „Nebudu riskovat miliony z federálních fondů kvůli 52 tisícům dolarů.“
Venkov versus města
Jinde však Trumpův výnos, který zůstal ve stínu jeho dalších kroků v prvních hektických dnech vládnutí, narazil na odpor. Vypadá to, že USA od války Severu proti Jihu před 150 lety, nebyly stejně rozdělené jako dnes. V Kalifornii dokonce aktivisté začali sbírat podpisy pro referendum o vystoupení nejpočetnějšího státu z Unie.
Dnešní štěpení jde napříč celými USA mezi konzervativním a spíše bělošským venkovem a liberálními a etnicky smíšenými městy. Situace zatím není tak daleko, aby se federace řízená newyorským miliardářem pokoušela dostat pod kontrolu odbojná města silou. |
S výjimkou tohoto případu však štěpnou linii na rozdíl od minulosti nelze určit pomocí rovnoběžek a poledníků. Dnešní štěpení jde napříč celými USA mezi konzervativním a spíše bělošským venkovem a liberálními a etnicky smíšenými městy. Situace zatím není tak daleko, aby se federace řízená newyorským miliardářem, kterého drtivě zvolil americký venkov, pokoušela dostat pod kontrolu odbojná města silou.
V jednom svém tweetu však Trump pohrozil starostovi Chicaga Rahmu Emanuelovi, že k němu pošle federální policii, pokud demokratický politik a spolupracovník Baracka Obamy nezastaví „jatka“, jak nazývá vysoký počet vražd v metropoli Středozápadu. Emanuel by to neměl podceňovat už jen proto, že v listopadu se naprosto mýlil v odhadu Trumpových záměrů.
Domníval se totiž, že se Trump do sporů s bezpečnými útočišti nepustí, protože bude mít podle něho „větší ryby ke smažení“. Nový prezident však během prvních dní v Bílém domu ukázal, že svoje předchozí tweety, které jeho oponenti nebrali vážně, uskutečňuje, aniž by se ohlížel na problémy, jež to může přinést.
