Návrh zákona o přímé volbě prezidenta by teoreticky v Poslanecké sněmovně mohl projít. Podle Petra Gazdíka, předsedy poslaneckého klubu TOP 09, by totiž jeho strana mohla podpořit úpravy prezidentských pravomocí navrhované opoziční ČSSD – například trestní odpovědnost, odvolatelnost, kontrasignace či souhlas Senátu při jmenování vedení České národní banky.
„S návrhy, které předložila sociální demokracie zvláštní pracovní skupině v parlamentu, se v podstatě shodujeme. Úpravy prezidentských pravomocí mají podporu celého poslaneckého klubu TOP 09,“ řekl ČESKÉ POZICI Gazdík. S těmito změnami však nesouhlasí ODS, partner TOP 09 ve vládní koalici.
Podle Petra Gazdíka, předsedy poslaneckého klubu TOP 09, by jeho strana mohla podpořit úpravy prezidentských pravomocí navrhované opoziční ČSSD
Odlišný názor než předseda poslaneckého klubu TOP 09 má předseda této strany Karel Schwarzenberg. „V tak závažné situaci je těžké porušit koaliční solidaritu. Také bych nepovažoval za smysluplné spojit přímou volbu s omezením pravomocí,“ uvedl Schwarzenberg pro úterní Právo. Současně však prohlásil, že nepřímá volba prezidenta ho k podání vlastní kandidatury na Hrad neláká.
Nová hlasovací matematika?
Z hlasovací matematiky v Poslanecké sněmovně vyplývá, že by návrh zákona o přímé volbě prezidenta s jeho upravenými pravomocemi mohl být prosazen i bez občanských demokratů. ČSSD (56 poslanců) a TOP 09 (41 poslanců) by totiž mohly podpořit Věci veřejné (21 poslanců). „Tady nejde o boj koalice versus ČSSD. Musíme se shodnout všichni. VV jsou ochotny v některých věcech u přímé volby ustoupit ČSSD, aby přímá volba prošla,“ uvedla pro ČESKOU POZICI místopředsedkyně VV a vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake.
Podobně by se mohli zachovat i komunisté (26 poslanců). Ti přímou volbu dlouhodobě podporují a navíc nechtějí posilovat prezidentské pravomoci. Současně však čekají na konkrétní úpravy, s nimiž sociální demokraté přijdou.
Pokud by skutečně vzniklo nestandardní spojenectví stran TOP 09, VV, ČSSD a KSČM, disponovalo by celkem 144 hlasy, přičemž pro přijetí návrhu zákona o přímé volbě prezidenta je v dolní komoře parlamentu třeba ústavní většiny 120 hlasů. V případě horní komory představuje ústavní většinu 49 senátorských hlasů. A platí, že se hlasy počítají v obou komorách zvlášť. Uvedené spojenectví stran by mělo v Senátu maximálně 48 hlasů (ČSSD 41, TOP 09 a Starostové 5 a KSČM 2). Podle informací ČESKÉ POZICE by se však k případné přímé volbě mohlo připojit i několik senátorů z pětičlenného klubu KDU-ČSL.
Vznikla by tím zvláštní situace. Dvě koaliční vládní strany by obešly svého partnera ODS a navíc by se spojily s KSČM. Jaký by to mělo politický dopad? „To dnes neumím odhadnout, ale obecně platí, že bez jiné dohody se koaliční návrhy prosazují ve vládním znění,“ sdělil ČESKÉ POZICI Marek Benda, místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda ústavně právního výboru sněmovny. Jiný občanský demokrat, který si však nepřál být jmenován, ČESKÉ POZICI řekl, že by to rozhodně nebylo dobré znamení. Vyvolalo by to nové kolo koaliční krize?
