Lidovky.cz

Spojenectví ANO a ODS přinese nižší daně skoro polovině lidí z Česka

Daňové přiznání foto: Jiří BenákMAFRA

Poslanci schválili zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou daňových pásem 15 a 23 procent, přičemž druhou sazbu budou platit lidé s příjmem nad 141 tisíc korun. Více než čtyři miliony zaměstnanců v Česku můžou plánovat, co si koupí navíc za peníze, jež jim v únoru přibudou k výplatě. Změnu prosadilo ANO zejména za podpory ODS či SPD.
  11:20

Po dlouhých 13 letech poslanci naposledy zamávali takzvané superhrubé mzdě. Tedy nástroji prosazenému v době počínající finanční krize, který zvyšoval daňový základ, a proto zaměstnanci odváděli státu více peněz. Více než čtyři miliony zaměstnanců v Česku můžou plánovat, co si koupí navíc za peníze, které jim v únoru přibudou k výplatě. Třeba řidič autobusu s gáží 35 tisíc korun si přilepší zhruba o dva tisíce, což může být hodnota středně velkého nákupu v supermarketu.

Poslanci v úterý 22. prosince kývli na zrušení takzvané superhrubé mzdy a zavedení dvou daňových pásem 15 a 23 procent, přičemž druhou sazbu budou platit lidé s příjmem nad 141 tisíc korun. Zákonodárci zároveň zaměstnancům zvýšili takzvanou slevu na poplatníka, tedy částku, která jim každý měsíc snižuje daň. Nově se bude každý rok odečítat o 250 korun měsíčně více. Změnu prosadilo ANO proti vůli koaličního partnera ČSSD, především za podpory ODS či SPD.

Větší utrácení

Letos bude většina učitelů, prodavačů či programátorů platit 15 procent jen z hrubé mzdy. Lidé s příjmy zhruba nad 141 tisíc budou mít novou sazbu, 23 procent. Většina zaměstnanců si díky zrušení superhrubé mzdy spolu s navýšenou slevou na poplatníka přijde na několik tisíc měsíčně navíc.

„Ty peníze vám nedala vláda ani nikdo jiný. Vydělali jste je svou prací. Až někoho uslyšíte říkat, že snížení daní znamená vyšší výdaje státu, řekněte mu prosím, že to není pravda,“ vzkázal na Twitteru šéf opoziční ODS Petr Fiala, jehož strana patřila spolu s vládním hnutím ANO mezi tahouny velké daňové změny. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že lidé začnou – povzbuzeni lepší výplatou – víc utrácet, a pomohou tak zotavovat chřadnoucí ekonomiku.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že lidé začnou – povzbuzeni lepší výplatou – víc utrácet, a pomohou tak zotavovat chřadnoucí ekonomiku. Daňový balíček má i další důležité součásti. Zaměstnavatelům nabídne daňově zvýhodněný stravenkový paušál jako alternativní benefit pro milion zaměstnanců.

Připomněla, že daňový balíček má i další důležité součásti. „Firmám pomůže zavedením zrychlených odpisů pro minulý a letošní rok. Zaměstnavatelům nabídne daňově zvýhodněný stravenkový paušál jako alternativní benefit pro milion zaměstnanců,“ popsala. Firmy tak kromě vydávání stravenek nebo zvýhodněného závodního stravování budou moct vyplácet svým lidem příspěvek na obědy přímo „na ruku“. Pro daňový balíček hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců.

V tomto případě nebyly tábory pro a proti rozdělené podle příslušnosti k vládnímu nebo opozičnímu dresu. Pro nižší daně hlasovali zákonodárci z ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců v sále, dále komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtyři nezařazení poslanci (Trikolóra, Jednotní). Vládní socialisté změnu kritizují, dle nich pomůže především lidem s vyššími příjmy a méně těm chudším. Čím vyšší výplata, tím více peněz navíc.

ČSSD prosazovala spíše vyšší slevu na poplatníka, která je pro všechny stejná, a více tedy pomůže chudším. Předseda strany Jan Hamáček připomněl, že stát oslabí, mimo jiné tím, že ročně – dle odhadů ministerstva financí – přijde o 87,5 miliardy. „Když není kde brát a stát je slabý a nemá žádné peníze, moc pomáhat nemůže,“ zlobil se Hamáček, byť poslanci schválili „umírněnější“ verzi balíčku.

Skepse ekonomů

Do sněmovny ji poslali zpět senátoři. Původní sněmovní verze balíčku totiž trochu nečekaně prošla nejen se zrušením superhrubé mzdy, ale i s velmi štědrou slevou na poplatníka. Místo současných 24 tisíc korun bylo ve hře 34 tisíc. Senátoři navrhovanou slevu „zkrouhli“ – dva roky po sobě si lidé přilepší „jen“ o tři tisíce. To bude mít i nižší dopad do příjmů státní pokladny. Místo 130 miliard to bude 87,5 miliardy.

Ekonomové příliš nevěří ani tvrzením ministryně Schillerové, že lidé začnou více utrácet. Zvýšení čistého příjmu se automaticky nepřelije do spotřeby domácností. Výdaje na spotřebu nerostou stejnou měrou jako čisté příjmy.

Ke snížení daní jsou skeptičtí i analytici. „Nelogicky zvyšuje také příjmy vysokopříjmovým domácnostem, které velkou část nejspíš umístí do úspor,“ myslí si například Michal Skořepa z České spořitelny. Ekonomové příliš nevěří ani tvrzením ministryně Schillerové, že lidé začnou více utrácet.

„Zvýšení čistého příjmu se automaticky nepřelije do spotřeby domácností. Výdaje na spotřebu nerostou stejnou měrou jako čisté příjmy,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Daňovou revoluci nezastaví ani prezident Miloš Zeman. Změnu kritizoval, vadí mu mimo jiné velký dopad do rozpočtu. Rozhodl se však, že zákon nebude vetovat, jen ho nepodepíše.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.