Lidovky.cz

Splavnění Labe drhne. I kvůli zákonu o odpadech.

  9:25
Základním problémem splavnosti Labe jsou především nízké stavy vody, které umožňují využít tuto řeku pro nákladní lodní dopravu jen asi sto dní v roce. Na první pohled by se zdálo, že řešení je prosté – odtěžit ze dna nánosy sedimentů, díky tomu zvýšit hladinu, a tím zvýšit využití řeky pro lodní dopravu. Bohužel to kvůli našim současným zákonům nelze.

Vizualizace plavebního stupně Děčín. Ten je podle Ředitelství vodních cest nejdůležitější stavbou na labské vodní cestě k jejímu plnému a ekonomickému plavebnímu využití. foto: Ředitelství vodních cest ČRČeská pozice

O splavnění celého dolního toku Labe na území naší země se u nás v poslední době diskutuje poměrně často, přičemž se zdá, že převažující politická vůle je k takovému kroku vstřícná. Na rozdíl od projektu mezinárodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (DOL), který prosazuje především prezident Miloš Zeman a lidé v jeho okolí.

Nutno přitom podotknout, že splavnění Labe je mnohem reálnější a také řádově levnější projekt umožňující využití Labe nákladní lodní dopravou, který je však, minimálně ve svém mediálním obrazu, poněkud zužován na diskuse o účelnosti, nákladnosti a dopadech se splavněním souvisejících staveb.

Omezení prohrábek...

Základním problémem splavnosti Labe, a to i částečné splavnosti v současné době, jsou především nízké stavy vody, které umožňují využít tuto řeku pro nákladní lodní dopravu jen zhruba sto dní v roce. A to ještě díky vltavské vodní kaskádě, která nadlepšuje (zvyšuje) hladinu Labe v okolí Střekova až o 30 centimetrů. Na první pohled by se přitom zdálo, že řešení je prosté – odtěžit ze dna Labe nánosy sedimentů, díky tomu hladinu Labe zvýšit a díky tomu zvýšit využití řeky pro lodní a obecně jakoukoli dopravu. Bohužel to kvůli našim současným zákonům není v praxi možné.

V zákonu o odpadech jsou sedimenty považovány za odpad, který se musí ukládat na skládkách, a není jej tedy například možné aplikovat na zemědělsky obhospodařované pozemky

V zákonu o odpadech, jehož jedna z četných novel je mimochodem v současné době v legislativním procesu, jsou totiž sedimenty považovány za odpad, který se díky této kategorizaci musí ukládat na skládkách, a není jej tedy například možné aplikovat na zemědělsky obhospodařované pozemky. Do kategorie těchto sedimentů spadají i vytěžené nánosy z vodních nádrží a koryt vodních toků.

To samozřejmě znamená výrazné omezení prohrábek koryt vodních toků (nejen Labe), zdražení takových činností, omezení prevence povodní či sucha a také omezení lodní dopravy na tocích, kde je jí možné využít. Důvod uvedeného opatření je tragicky prostý: nesprávný výklad příslušné směrnice Evropské komise, konkrétně ustanovení článku 2 této směrnice, jak je v Česku zvykem – tedy principem „papežštější než papež“. Jinými slovy, Českou republiku k takovému kroku nic nenutí – kromě části ochránců přírody na ministerstvu životního prostředí.

Další rozpor

Nemožnost ukládat vytěžené sedimenty na zemědělské půdě je navíc v rozporu s novelou zákona na ochranu zemědělského půdního fondu, která je shodou okolností také v legislativním procesu a která možnost ukládání zmiňovaných sedimentů na zemědělské půdě – samozřejmě za předpokladu, že nejde o kontaminovaný odpad – povoluje.

V naší zemi se rodí další legislativní normy, které jsou vůči sobě v zásadním rozporu

Což v praxi znamená, že se v naší zemi rodí další legislativní normy, které jsou vůči sobě v zásadním rozporu, což mimochodem umožňuje při různých výkladech různé spekulace, případně postih vybrané oběti, ať se chová, jak se chová.

Jedním z dopadů je pak omezení, v řadě případů znemožnění využití těžké lodní dopravy na vhodných tocích, mimo jiné i na Labi. Ta je už dnes ve spektru dopravy v Česku naprostou popelkou s prakticky nulovým podílem na objemech přepravovaného zboží. Ne že bychom měli všechno vozit po vodě. Vyšší než současné využití lodní dopravy, zejména po Labi, by bylo ale nanejvýš vhodné, z ekonomických i ekologických důvodů – náklady na přepravu zboží prostřednictvím lodní dopravy jsou v porovnání s kamionovou dopravou několikanásobně nižší, a pokud se týká ekologických parametrů, pak je vhodné vědět, že jen k dopravě milionu tun zboží je třeba průměrně 40 tisíc kamionů, což je pro okolí příslušných komunikací, jak jistě každý uzná, docela významná ekologická zátěž.

Nejlepší recept, ale nepoužitelný

Zpět ale k omezení těžby nánosů z řek, respektive omezení jejich dalšího použití, například v zemědělství. Vynecháme-li dopady na lodní dopravu, je největším rizikem ohrožení životů obyvatel obcí v blízkosti vodních toků a také zvýšení nákladů na prevenci povodňových rizik. Na protipovodňovou prevenci se v Česku ročně vydávají miliardy korun, pakliže je ale hladina velkých vodních toků příliš nízká, je zcela evidentní, že se voda z jejich koryt při každé větší či střední povodni vylije. Čelit tomuto riziku lze jen zvýšením průtočnosti řek nebo většími investicemi do ochranných prvků, které musí častěji odolávat náporu do krajiny rozlité vody.

Ke zpomalení či zadržení vody musíme více než jinde stavět na tocích příčné stavby, tedy přehrady a z hlediska možné lodní dopravy také propustě pro tyto účely

Umožnit vodě z přívalových srážek rozliv do krajiny je obecně nejlepší možný recept. V podmínkách České republiky je však v řadě lokalit prakticky nepoužitelný, protože v naší zemi je velmi vysoká hustota lidských sídel právě v těsné blízkosti vodních toků. To ale také znamená, že ke zpomalení či zadržení vody musíme více než jinde stavět na tocích příčné stavby, tedy přehrady a z hlediska možné lodní dopravy také propustě pro tyto účely. Jinak bychom poslali velkou vodu dále po proudu do zahraničí, což jsme ostatně již v minulosti udělali. Že by nás za to měli v Německu nebo Polsku rádi, to se opravdu říci nedá...

Pakliže se tedy bavíme o splavnění Labe, je třeba v prvním kroku umožnit plavbu nákladních lodí odtěžením části sedimentů, přičemž cestou k tomu je umožnit ukládání vytěžených sedimentů v zemědělské krajině. Tím se ale urychlí tok vody, takže v druhém kroku je nutné tuto urychlenou vodu zase nějakým způsobem zpomalit.

To vše se ale týká „jen“ splavnění Labe. Řádově větší environmentální, investiční i legislativní problémy by přinesl projekt koridoru DOL. Ve světle jen části nastíněných potíží týkajících se splavnění Labe by proto bylo velmi žádoucí na DOL raději zapomenout.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.