Lidovky.cz

Špidla i Svoboda vyzdvihují dobré vztahy s SPD, respektive s CDU

Zprávy z EU

  10:33

Křesťanští a sociální demokraté v čele Česka i Německa, to je zřejmě blízká realita. Úroveň jejich partnerství ovlivní i vztahy obou zemí.

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Sociální i křesťanští demokraté udržují s podobně zaměřenými zahraničními stranami dlouholeté styky, zasedají například i ve společných frakcích v Evropském parlamentu. Může skutečnost, že se tyto síly nyní dostávají v Česku i Německu do vládních postů, pozitivně ovlivnit vztahy obou zemí? A kamarádí se vůbec současné strany, německá SPD s ČSSD a CDU Angely Merkelové s KDU-ČSL? Jak to vidí český sociální a křesťanský demokrat?

ČESKÁ POZICE se zeptala dvou zkušených reprezentantů obou stran, expremiéra a bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly (ČSSD) a někdejšího ministra zahraniční Cyrila Svobody (KDU-ČSL).

Oboustranná spolupráce

Oba především vyzdvihují dobré vztahy se svými německými partnery. Svoboda připomněl, že kancléřka Merkelová podpořila před parlamentními volbami v ČR lidoveckého předsedu Pavla Bělobrádka a ocenil, že „podporuje KDU-ČSL, i když nejsme tak silná strana jako CDU a že to udělala znovu, i když věděla, že KDU pro jedno volební období nebyla v Poslanecké sněmovně“. S CDU české lidovce údajně spojuje společný program, křesťanskodemokratická orientace a samozřejmě proevropská politika.

Dobré vazby prý fungují mezi předsedy stran, ostatní členové se stýkají i při neformálních příležitostechPodle Špidly jsou kontakty mezi ČSSD a SPD „opravdu velmi intenzivní, velmi přátelské a časté“. Obě levicové strany se podle něho snaží společně zpracovávat alespoň některá témata evropské nebo sociální politiky. „Ta spolupráce je opravdu živá, bez předsudků, snadná a pracovní,“ upřesňuje Špidla.

Jak sociální, tak křesťanští demokraté se spolu setkávají v Evropském parlamentu, ale nejen tam. Dobré vazby fungují mezi předsedy stran, ostatní členové se stýkají i při neformálních příležitostech. ČSSD podle Špidly udržuje kontakty například i s mládežnickými organizacemi a vytváří různé tematické pracovní skupiny.

„Otevřeně řečeno, problémy, které jsou před námi, vyžadují tak velkou schopnost, takové intelektuální úsilí, že to prakticky přesahuje kapacitu jednotlivých národních stran. A když si pořádně neprodiskutují zásadní přístupy, pak nezvládnou ani svoje vnitřní politiky. Čili my se nezabýváme jenom česko-německými vztahy, ale pokoušíme se často vyřešit některé věcné problémy, třeba v oblastech sociální politiky nebo životního prostředí,“ shrnuje.     

Představitelé ČSSD i KDU-ČSL údajně dobře znají i politické programy svých německých protějšků a inspirují se jimi, zásadně však odmítají, že by je bezhlavě přejímali. „Je tam hodně motivačních prvků k vyřešení ekonomické krize,“ říká Svoboda o programu německých křesťanských demokratů, „to ale neznamená, že by KDU-ČSL opisovala program CDU“.

Špidla v tomto ohledu zdůrazňuje, že spolupráce je oboustranná: „I německá sociální demokracie se inspiruje námi. Je to skutečně vzájemná diskuse, ze které si pak obě strany vybírají svoje přístupy.“

Jazykový hendikep? Prý nikoliv.

Určitým hendikepem pro spolupráci se zahraničními partnery je podle Cyrila Svobody nedostatečná jazyková vybavenost vrcholných českých politiků. „To je bída u všech politických stran. Těch, kteří umějí dva nebo tři jazyky a mají i certifikované zkoušky, je málo. Takže se používají tlumočníci. Myslím, že i ve vládě je to slabé,“ říká.Podle Špidly ve vedení ČSSD není nedostatek lidí, kteří umějí vést politické jednání v angličtině, a „i němčina se u nás najde“

Vladimír Špidla je v tomto ohledu méně skeptický. Je přesvědčen, že ve vedení sociální demokracie není nedostatek lidí, kteří umějí bez problémů vést politické jednání v angličtině. A dodává, že „i němčina se u nás najde“.

Ani jeden z politiků nepochybuje o důležitosti osobních kontaktů. „Přátelské vztahy se navazují tak, že s lidmi mluvíte, jste s nimi na obědě, že s nimi jdete po jednání na procházku nebo na večeři,“ říká Svoboda. „Nic vás nesblíží víc než společná expedice. Práce na společných tématech vždy vytváří základ i pro dobré osobní vztahy, a alespoň v některých případech pro vztahy přátelské,“ poznamenává Špidla.

Kapírovat, nikoli kopírovat

Německý politický systém jako celek může být pro Česko také inspirací, ovšem jak zdůrazňuje Špidla, je nutné „kapírovat, nikoli kopírovat“ – tedy poměry v sousední zemi studovat, pochopit a teprve poté něco z nich aplikovat i v českém prostředí. Jako zásadní pozitivum německého veřejného života vidí, že tamní „politická struktura umí formulovat strategická zadání, umí pro ně najít operativní postupy a sledovat je velmi dlouho“ – že má schopnost dlouhodobě řešit zásadní otázky, která podle něho v Česku chybí.

Cyril Svoboda v této souvislosti vyzdvihuje, že se v Německu klade „větší důraz na dodržování pravidel a řádu, jsou kladeny větší nároky na politickou elitu. A to vnějším prostředím, protože to voliče zajímá, ale i vnitřním, protože to trápí i politické strany.“ Němci jsou podle něho „národ, který když něco bere vážně, tak to bere opravdu vážně“. A upřesňuje: „Mělo to někdy strašlivé důsledky – myslím tím druhou světovou válku. Samotná disciplinovanost a smysl pro pořádek není ctností, ale je-li nástrojem demokracie, je to v pořádku.“

Zdá se, že sociální demokracie i lidovci jsou si vědomi důležitosti spolupráce a vzájemné výměny na evropské scéně i v bilaterálním vztahu s naším největším a ekonomicky nejsilnějším sousedem. Podaří-li se jim toto povědomí přetavit do konkrétních politických kroků, ukážou následující měsíce a roky.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.