Souvislost tání ledu v Grónsku se změnou klimatu je spíše nepřímá

V srpnu se v médiích objevila alarmující zpráva. Za jediný den roztálo v Grónsku až dvanáct miliard tun ledu. Teď dokonce vědci odhadli, že letošní horké počasí bude mít na konci roku neuvěřitelný výsledek: 440 miliard tun roztátého ledovce, možná i více. Kdyby tání v Grónsku pokračovalo, bude to mít významný dopad na celou Evropu. „Pokud by k roztávání ledovců došlo v příliš velké míře, dovedu si představit, že by se sladká voda tlačila Atlantikem směrem na jih a začala by utlačovat Golfský proud,“ říká v rozhovoru klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Aleš Farda.

To sice vypadá jako vzdálený problém, ve skutečnosti by ale vytlačený proud mohl ovlivnit srážky i nad Českem. A v náš neprospěch. Srážek by mohlo být méně. Golfský proud totiž přináší do středních šířek teplou a zároveň velmi slanou vodu z tropických oblastí. Pro nás je zásadní, aby se voda z výparu dostala nad Evropu a spadla ve formě srážek. Jenže pokud bude v oceánu příliš studené vody z roztátého ledovce, proud se začne rozpadat. A nemusel by prý dorazit tak daleko, aby u nás voda spadla. To je přitom pro vyprahlou zem, kterou sužuje sucho, zásadní.

„V posledních letech srážek trochu ubylo. Pokud by se naplnila tato hypotéza, přišli bychom o jejich další porci,“ dodává Farda. I když bylo letošní léto poměrně bohaté na déšť, sucho v hlubší vrstvě země přetrvává. „Sucho se nadále vyskytuje na téměř 29 procentech území Česka,“ zní zpráva vědeckého portálu Intersucho. Česku v úhrnu chybí podle odborníků zhruba rok srážek. Vyhlídky na příští dva měsíce jsou spíše pesimistické. K doplnění by bylo třeba víc sněhově bohatých zim. Ani v tomto případě ale nejsou vyhlídky příliš růžové.

„Modely predikují největší nárůst srážek pro zimu. Zároveň se však předpokládá i vzestup teploty vzduchu, což by v důsledku znamenalo, že většina srážek spadne ve formě deště, nikoliv sněhu,“ řekl bioklimatolog Miroslav Trnka, jeden z autorů studie CzechGlobe z letošního roku, která přináší dosud nejpřesnější data o dopadu globálních klimatických změn na Česko v první polovině tohoto století. Víc dešťových srážek namísto sněhových má v zimě dle studie spadnout především ve středních a nižších polohách republiky, kde také bude bílé pokrývky méně, než bylo dosud obvyklé, nebo také žádná.

Víc pršet než sněžit má ale i v horských oblastech. Pro doplnění spodních vod je přitom sněhová pokrývka zásadní; ideální je, když odtává pomalu, země pak vodu nasává postupně. Britský deník Telegraph upozornil, že obří tání ledu v Grónsku nastalo o 50 let dříve, než předpokládaly klimatické scénáře. „V Arktidě vstupujeme do nového normálu. Zásadně to ovlivňuje životní prostředí v Grónsku; jak pro lidi, tak pro zdejší unikátní ekosystémy. A bude hůř. Za pár desítek let může být léto v Arktidě bez ledu,“ řekla Victoria Herrmannová, šéfka Arktického institutu, který monitoruje klima v Grónsku.

LIDOVÉ NOVINY: Zprávy o tání ledu se objevují už zhruba od dubna, pozornost se ale na ně upnula až teď, kdy v Grónsku roztálo během dne 12 miliard tun ledu. Je to výjimečné?

FARDA: Záleží na tom, z jakého časového hlediska se na to díváte. V nejteplejších obdobích čtvrtohor, v interglaciálu, mohlo být ledu ještě méně. V dobách ledových jej naopak bylo mnohem více. Kdyby bylo tání, o kterém mluvíme, jediný izolovaný případ, pak by se to dalo přejít. Ale je to takové puzzle. Jeden kousek, který zapadá do skládačky, že se planeta čím dál víc ohřívá, potažmo o tom, že se klima mění.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký to může mít vliv?

FARDA: Pro Grónsko není tání ledovců historicky špatná zpráva. V dobách Vikingů tam bylo podobně teplé klima a pěstovali zemědělství. Nicméně špatné to bude pro všechny okolo Grónska. Pokud by pokračovalo tání kontinentálního grónského ledovce, znamenalo by to, že se do oceánu začne dostávat nadměrné množství sladké vody.

Cirkulace v celosvětovém oceánu je řízená teplotou a hustotou. Hustota mořské vody zase salinitou, tedy slaností. Slaná mořská voda je hustší a při stejné teplotě má tendenci klesat ke dnu. Na její místo se tlačí sladší voda, která je méně hustá. Pokud by k roztávání ledovců došlo v příliš velké míře, dovedu si představit, že by se sladká voda tlačila Atlantikem směrem na jih a začala by utlačovat Golfský proud.

LIDOVÉ NOVINY: Co by to znamenalo?

FARDA: Golfský proud přináší do středních šířek teplou a zároveň velmi slanou vodu z tropických oblastí. Tím, jak postupuje na sever podél amerického kontinentu, se voda vypařuje, roste salinita a voda je čím dál těžší. Pro nás je zásadní, aby se voda dostala minimálně do severního středního Atlantiku, respektive aby se voda z výparu dostala nad Evropu. Pokud se začne ze severu tlačit sladká voda, způsobí, že Golfský proud se začne rozpadat a jeho voda klesat do hlubin příliš brzy.

LIDOVÉ NOVINY: Ovlivnilo by to srážky nad Evropou?

FARDA: S velmi vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou. Výpar nad Atlantikem probíhá zejména tam, kam Golfský proud dopraví teplou vodu. Zpravidla se dostane až do Norského moře, na práh Evropy. Pokud by se na místo teplé vody začala tlačit sice chladnější, ale lehčí voda, nutila by Golfský proud ponořovat se. V Norském moři se tak jako tak propadává a napojuje na hlubokomořské proudění, kdyby ale k poklesu došlo dřív, byla by to pro nás hodně nepříjemná zpráva.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to, že by už neplatilo, že vody spadne na zem pořád stejně, jen se mění rozložení srážek, a nastala by nová situace, kdy by spadlé vody bylo méně?

Ano. V posledních letech srážek trochu ubylo, ale pokud by se naplnila hypotéza, o které jsem mluvil, přišli bychom o další porci srážek.

LIDOVÉ NOVINY: Tání grónského ledovce by mohlo mít vliv i na hladinu moří, může ji to ovlivnit už teď? Mluví se o potápějících se Benátkách, ohroženém New Yorku nebo Tokiu.

FARDA: Určitý vliv to má, ale nebude tolik znatelný. Tlak na pobřežní regiony často souvisí s tím, že stoupá počet násilnějších bouří, třeba tropických cyklonů a hurikánů. Zároveň souvisí s tím, že jsou tyto oblasti hustě osídlené. Podložím pobřeží jsou navíc často sedimenty naplněné sladkou vodou, kterou obyvatelé čerpají, takže si podloží ještě víc sedá. Je to kombinace více vlivů, vliv klimatu v tlaku na pobřežní oblasti je spíš sekundární. Primární je problém přelidnění.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik může grónské tání zvednout hladinu moří?

FARDA: Odhaduji, že by šlo o centimetry. V kolísání výšky moří hraje roli ještě tepelná roztažnost vody. Obecně platí, že když se oceán zahřeje, voda začne zaujímat větší objem. Takže jen s rostoucí teplotou se hladina světového oceánu zvedá. Dramatický nárůst hladiny by nastal, pokud by se tání odehrálo v Antarktidě, kde je ledu podstatně víc. Antarktida je z tohoto úhlu pohledu mnohem komplikovanější a spíše stabilizující prvek.

Můžeme se domnívat, že rostoucí teploty třeba na jižní polokouli kontinentálnímu ledovci prospívají, protože tam víc sněží a voda se ukládá. Tak je to i pozorováno. Arktida je naopak mnohem citlivější. Během polární noci za arktické zimy jsou teploty mnohem vyšší než v Antarktidě a Arktida je na tání mnohem citlivější.

LIDOVÉ NOVINY: Je v případě tání ledovců v Grónsku souvislost se změnou klimatu?

FARDA: To je trochu začarovaná otázka. Souvislost nepochybně je, mnohem komplikovanější je ale říct, jak moc je přímá, či nepřímá. A bude spíš nepřímá, skrze rostoucí teploty. Roli hraje také celoatmosférická cirkulace, která způsobuje i to, že teploty v Arktidě rostou nyní mnohem rychleji než na zbytku planety.

To se projevuje i ve zprávách z Grónska, kdy v zimě občas hlásí, že se teploty blíží nule. To je o desítky stupňů nad tamním průměrem. A pokud je tam teplá zima, působí to anomálie i ve střední Evropě. Zdá se, že existuje vazba mezi vyššími teplotami nad pólem a větším teplem a suchem ve střední Evropě i v Evropě obecně. Zároveň se neukládá v dostatečném množství sníh na ledovci, který neregeneruje a v létě začne tát.

LIDOVÉ NOVINY: A co souvislost s vlnami veder, která zasáhla Evropu?

FARDA: Souvislost je, ale zase závisí na tom, co pod tím chápeme. Na začátku srpna se mimo jiné v důsledku velkoprostorové hemisférické cirkulace teplá vzduchová masa přesunula z Evropy do oblasti Severního ledového oceánu a Grónska, kde způsobila nadprůměrné teploty a tání. Když se západní Evropa pekla v 40stupňových vedrech, vzduch mezitím odcirkuloval, cestou se sice ochladil, ale ne dost, dostal se do polární oblasti a způsobil velké tání. Všechna místa na zeměkouli jsou spojená atmosférou, klimatickým systémem, proto je důležité, co se děje jinde na Zemi, protože nás to fyzicky ovlivní.

LIDOVÉ NOVINY: Letošní tání se dostalo mezi deset nejintenzivnějších let tání v Grónsku. Takhle intenzivní tání už probíhala dřív?

FARDA: Ano, třeba ve zmíněných čtvrtohorách. Epizody tání existují, a to už v prehistorické době. Jsou náznaky, že v době vikinské muselo k tání dojít. Zemské klima je proměnlivé, takže i u nás máme teplejší roky, což platí také pro Grónsko. Fakt, že se Země ohřívá, nevylučuje ani to, že příští nebo přespříští zima může být u nás velmi tvrdá a studená s velkým množstvím sněhu. Může se o to postarat přirozená proměnlivost klimatu, která dokáže potlačit vliv globální změny, byť třeba jen na čas a lokálně. Proto je tak složité předpovídat.

Klima není jen jedna věc, kterou byste zkoumali, je to celý složitý systém spousty a spousty jevů, přírodních úkazů, které spolu různě interagují, tlumí se nebo posilují. Proto je velmi obtížné říct, jestli daný jev, ať už jsou to extrémní srážky, velmi silná bouře, hurikán, nebo tání ledu, můžeme stoprocentně vztáhnout ke změně klimatu. Všechny tyto jevy se totiž děly i v minulosti. Pozitivně víme, že jich do budoucna bude víc a budou silnější. Ale nemůžeme říct, jestli změna klimatu stoprocentně způsobila konkrétní jev.

LIDOVÉ NOVINY: Grónské úřady varovaly, že letošní rekordní tání může pokračovat. Kdy se máme leknout?

FARDA: Držel bych se zpráv glaciologů. Pokud by tání pokračovalo v podobné intenzitě dál a nedej bože do pozdního podzimu, byla by to velmi nepříjemná zpráva.

LIDOVÉ NOVINY: Změní se do budoucna grónská krajina třeba jako v době Vikingů? Budou se lidé usídlovat někde, kde to bylo dosud neobyvatelné?

FARDA: I to by se mohlo stát. Je možné, že by to grónští obyvatelé přivítali, protože i pro ně bude příjemnější, když nebudou žít někde, kde je minus 50 stupňů, ale jen minus dvacet pět. Eskymáci z toho budou mít asi radost, neuvítá to ale naopak zbytek světa. O tom, že se ohřívají některé oblasti, se všeobecně ví.

Reagují na to některé státy třeba v oblasti vojenství – USA, Kanada, nebo Rusko. Čím dál víc upírají pozornost do severních oblastí, nejen kvůli těžbě ropy, o které se mluví. Otvírá se severní mořská cesta, prostory volného moře. Stávají se oblastí geopolitického zájmu mocností. Severní cesta by byla velký podnět pro mezinárodní obchod. Zároveň by to s sebou neslo další rizika, třeba vojenských konfliktů. Nemluvě o ekologických katastrofách, protože lodní doprava je do určité míry riziková.

LIDOVÉ NOVINY: Led taje asi i jinde než v Grónsku, ne?

FARDA: Pozorování je podroben i šelfový ledovec okolo Grónska, nejen ten kontinentální. Věnují se tomu především skandinávské státy, protože tání šelfového ledu by mělo velmi praktické dopady na bezpečnost námořního provozu všude, kde se vyskytují ledová pole. Přece jen doba ztroskotání Titaniku není až tak daleko. Je to důležité nejen pro rybáře, ale i pro obecnou námořní dopravu.

LIDOVÉ NOVINY: Některé země jsou na ledu závislé z hlediska vody, ať už Indie, nebo země v Jižní Americe. Může to tam mít vliv na nedostatek vody?

FARDA: Existují regiony, kde jsou lidé závislí na vodě tekoucí z horských ledovců. Vliv by to mělo na poměrně rozsáhlé regiony v Asii. Na ledovcích závisí třeba i řeky jako Amudarja a Syrdarja v postsovětské Střední Asii. Pochopitelně jsou to i andské ledovce v Jižní Americe.

Státy, kterých se to týká, tomu věnují pozornost, protože v hustě obydlených zemích je voda důležitá jak pro zemědělství, tak pro zásobování obyvatelstva. Může to být další, byť vedlejší nepříjemná rozbuška konfliktů, protože některé horské oblasti jsou i nábožensky a politicky velmi komplikované, třeba indický a pákistánský Kašmír. Pokud by se k tomu přidaly spory o vodu, nebylo by to nic příjemného.

LIDOVÉ NOVINY: V březnu se objevila ještě jedna zpráva, a to, že jiný ledovec v Grónsku zaskočil vědce, protože netaje, ale roste. Jak si to vysvětlit?

FARDA: To se vracíme k variabilitě klimatu. Obecně platí, že ledovce budou vystaveny stresu, ale jsou případy, které jdou proti proudu. Za to může třeba zmíněná atmosférická cirkulace zmíněná už v souvislosti s Antarktidou. V některých velmi chladných regionech se ohřátí vedlejšího regionu nebo moře paradoxně může projevit tím, že teplota stoupne z minus 20 na jen, a to jen říkám v uvozovkách, minus deset stupňů. Zůstane pod bodem mrazu, ale zároveň se zvýší transport oceánické vlhkosti, protože se změní směr větru, a bude tam sněžit o to víc. Protože bude pořád pod nulou, lokální ledovce budou růst.

LIDOVÉ NOVINY: Je jiný případ, že ledovce tají i pod hladinou oceánu? To byla další nedávná zpráva.

FARDA: To je záležitost oceánologického výzkumu. Novinka to byla pro většinu vědecké komunity, pokud ne pro celou. Teď teprve nastane zpracování informace, ověřování, zjišťování, jestli je to tak všude, jak moc je to zvláštní, intenzivní, dlouhodobé. Věda to začne studovat ze všech možných úhlů pohledu.