Japonské ministerstvo financí ve středu zveřejnilo údaje o mezinárodní obchodní bilanci země, podle kterých rok 2011 skončil pro Japonsko historicky druhým nejvyšším deficitem ve výši 2,5 bilionu jenů (32 miliard dolarů). Jedná se o první deficit od roku 1980, kdy Japonsko, zcela závislé na dovozu ropy, utrpělo zásadní ekonomické škody během ropné krize kvůli skokovému zdražení této komodity.
Loni se na celkové ztrátě podílel jak značný nárůst dovozu surovin, tak pokles vývozu japonských „high-end“ produktů. Vliv březnové přírodní katastrofy je evidentní, očekávatelný a vládě se jej patrně podaří v dalších letech postupně eliminovat. I běžní obyvatelé však s obavami sledují, jak se díry na trhu po typicky japonských produktech snaží zaplňovat výrobci z okolních zemí.
I přes pozitivní výhled do nejbližší budoucnosti Japonsko bude dlouhodobě spíše svoji pozici exportéra ztrácet
Zemětřesení a tsunami
Na záporné bilanci se podílí zejména nárůst dovozu surovin, extrémem je pak navýšení importu zkapalněného plynu pro tepelné elektrárny. Mnoho paroplynových elektráren totiž stále slouží jako náhrada elektráren jaderných, protože po březnové katastrofě ve Fukušimě stále zůstává odstaveno 50 z celkových 54 jaderných reaktorů.
Import celkově vyrostl o 14 procent, přičemž dovoz zkapalněného plynu se skokově meziročně zvýšil o neuvěřitelných 37,5 procenta a dovoz ropy o 21,3 procenta. Zároveň japonský export zaznamenal meziroční pokles o 2,7 procenta. Zde opět jako hlavní důvod hraje prim březnová tragédie.
Tsunami na severovýchodě země dlouhodobě odstavila několik klíčových výrobců polovodičů. Přerušení dodávek a následná zdržení při rekonstrukci logistických tras od subdodavatelů měly zásadní vliv v podstatě na všechna odvětví. Část výrobců se obrátila na producenty v Jižní Koreji a tyto subdodávky původně japonských dodavatelů se pochopitelně v obchodní bilanci odrazily též. Kolaps systému dodávek „just in time“ pro výrobní linky pak zasáhl výrobce i v nepostižených oblastech. Například dodávky do zahraničí v Japonsku vyráběných modelů Toyoty a Hondy nabraly zpoždění několika měsíců. Na celkovém poklesu vývozu se pak automobilový průmysl podílel propadem 10,6 a elektronika poklesem o 14,2 procenta.
Silný Jen, slabá Evropa, povodně v Thajsku
Dovoz zkapalněného plynu se meziročně zvýšil o 37,5 procenta
S postupným obnovením dodávek od subdodavatelů se vývoz automobilů sice ve třetím čtvrtletí konsolidoval, ve čtvrtém kvartálu však opět propadl, tentokrát díky snížení poptávky v Evropě a USA. Japonsko tak v loňském roce bohužel nebylo zkoušeno jen přírodní katastrofou na vlastním území, ale muselo čelit i celkově špatné situaci na světových trzích.
Zásadní vliv na vývoj obchodní bilance Japonska měl pak i další extrém – rekordní posílení japonské měny. Japonská centrální banka proti silnému jenu několikrát intervenovala, ale i její akční rádius není neomezený. Analytici se spíše shodují, že Japonsko vyjde levněji na silný jen nijak nereagovat, než se snažit na světových trzích proti vlastní měně intervenovat.
Pro japonské exportéry jsou však současné podmínky opravdu smrtící. Jen (JPY) se obchoduje na úrovni okolo 78 JPY/USD, kam se vyšplhal za necelých pět let z hladiny 120 JPY/ USD. Situace v eurozóně a vůči jenu též velmi slabé euro rovněž japonskému exportu nijak nepřeje, i když celkový objem přímého obchodu Japonska a EU zdaleka nedosahuje úrovní obchodu s USA nebo Čínou.
Japonsko loni nebylo zkoušeno jen přírodní katastrofou, ale muselo čelit i celkově špatné situaci na světových trzích
Poslední loňskou ranou pro japonské výrobce byly rozsáhlé záplavy v Thajsku, kde má řada japonských firem výrobní závody.
Předpověď: Deficit i letos
Analytici předpokládají, že obchodní bilance skončí v záporných hodnotách i v roce letošním, nicméně pro rok 2013 doufají v návrat k černým číslům. Motorem by měl být předpokládaný pozitivní vývoj v Asii a zvýšení poptávky po japonském zboží na asijských trzích. Též se všeobecně předpokládá, že Japonsko bude schopné už koncem letošního roku začít postupně řešit svoji energetickou situaci a dovoz surovin vynucený přírodní katastrofou by tak mohl začít opět klesat.
Avšak i přes pozitivní výhled do nejbližší budoucnosti Japonsko bude dlouhodobě spíše svoji pozici exportéra ztrácet. Problémem číslo jedna je a bude konkurenceschopnost výroby na japonském území, tedy v regionu obklopeném zeměmi s mnohem menšími výrobními náklady a řádově levnější pracovní silou. Přenesení výroby některých velkých firem (například Panasonic nebo Nissan) mimo Japonsko tento trend dokumentují.
Druhou otázkou bude hloubka daňových reforem, které právě připravuje kabinet premiéra Jošihiko Nody. Pro fungování země je zvýšení daňových odvodů nezbytně nutné, ale na výrobní konkurenceschopnost Japonska v regionu budou mít reformy bohužel spíše vliv negativní. Přestože se Noda právě tomuto efektu svých reforem bude snažit maximálně vyhnout.