Letos je tomu dvacet let, co se v Česku zrodil sen o levném bydlení v blízkosti Prahy. A tehdy se začal psát i příběh jednoho z největších podvodů v novodobé historii země. Obojí má jméno H-System a za miliardový podfuk si dodnes odpykává strůjce celého projektu Petr Smetka dvanáctiletý trest. Napálení lidé se zatím svých peněz, které jim mají být z majetku H-Systemu či Smetky vyplaceny, nedočkali.
Společnost H-System založil Petr Smetka v roce 1993. Po reklamní kampani na levné bydlení v okolí Prahy získal přibližně tisícovku klientů, od nichž vybral miliardu korun. Stejnou sumu pak také vylákal od bank na úvěrech. V roce 1997 se sen rozplýnul a v roce 1998 skončil H-System konkurzem s tím, že postavil jen 35 domků.
Pro poškozené klienty H-Systemu brzy nastane další rozhodující utkání před soudem. Podle informací ČESKÉ POZICE přijde v nejbližší době, nejpozději do konce roku, žaloba kvůli machinacím s lukrativním majetkem Petra Smetky. Konkrétně s pozemky v Rabyni u Slapské přehrady, které podle policie podezřelým způsobem nabyl realitní podnikatel Luděk Fabinger. Ten tím podle názoru vyšetřovatelů z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality spáchal trestný čin poškozování věřitele a legalizace výnosů z trestné činnosti. Nyní má spis na stole státní zástupce Boris Havel, který dozoroval a žaloval celou kauzu H-System, a brzy podá žalobu na Fabingera k soudu.Kauza se týká pozemků v Rabyni u Slapské přehrady, které podle policie podezřelým způsobem nabyl realitní podnikatel Luděk Fabinger
Kdy přesně, nechce komentovat. „Prozatím pro vás nemám požadované sdělení. Včas budete informováni,“ uvedl Havel na dotaz ČESKÉ POZICE.
Pokud bude Fabinger uznán vinným, svítá pro podvedené zájemce o levné domky naděje, že se dostanou alespoň k částečné náhradě svých vložených prostředků. Areál v Rabyni má podle znaleckých posudků zmiňovaných v usnesení o zahájení trestního stíhání hodnotu až 60 milionů korun. Pohled na cenové mapy pak říká, že by se cena pozemků mohla vyšplhat nad 100 milionů korun.
K případnému výtěžku se mohou hlásit jen ti klienti, již se účastnili trestního řízení proti Smetkovi, tedy necelé čtyři stovky podvedených. Mohli by tak dosáhnout v průměru na navrácení zhruba čtvrtiny svých peněz. Je však velmi nepravděpodobné, že tak všichni učiní. Řada lidí boj už vzdala.
Pohledávka jako horký brambor
Princip celého podvodu, tak jak jej zmapovala protikorupční jednotka, je velmi komplikovaný a svou úlohu v něm hraje řetězec firem, který si mezi sebou postupoval pohledávku údajně zajištěnou právě majetkem v Rabyni. ČESKÁ POZICE se pokusila celý příběh rekonstruovat od začátku:
- V roce 1991 si Smetka na firmu SRI-Stavební činnost, realizace, investice, přes niž podnikal jako fyzická osoba, vzal u Komerční banky úvěr na 17 milionů korun. Peníze měly sloužit na rekonstrukci rekreačního areálu v Rabyni. O rok později byl úvěr zajištěn právě nemovitostmi u Slap.
- V květnu 1995 krátce před splatností půjčky převedl Smetka dluh na společnost S.O.K., která rovněž patřila do konglomerátu jím ovládaných firem. Ta následně dokumentem Uznání dluhu adresovaném Komerční bance uznala více závazků celkem za 216 milionů korun několika firem napojených na Smetku, včetně dluhu SRI.
- V červnu 1998 byl na S.O.K. prohlášen konkurz a o měsíc později si svou pohledávku „Rabyně“ v aktuální výši přesahující 11 milionů (část dluhu již byla splacena) přihlásila i Komerční banka. V listopadu téhož roku pak bankovní dům odprodal tuto pohledávku za pět milionů firmě Intermadera, jež opět patří do skupiny Smetkou ovládaných firem.
Zápletka začala o rok později, v srpnu 1999. Smetka notářským zápisem prohlásil převod dluhu na S.O.K. za neplatný. Svůj dluh uznal vůči Intermadeře, a to ve výši 14,2 milionu korun (původní částka přibližně 11 milionů se navýšila o úroky). V prosinci 1999 bylo zahájeno Smetkovo stíhání a v červnu 2000 proto státní zástupce nechal obstavit podnikatelův majetek, a to včetně areálu v Rabyni.
Jenže mezitím skončil v roce 2000 konkurz na S.O.K., v němž Intermadera získala přibližně 4,5 milionu korun. V konečné zprávě se konstatuje, že ohledně pohledávky ve výši 11,9 milionu (tedy té odkoupené od Komerční banky) byla Intermadera uspokojena ve výši 6,47665 procenta. Nehledě na to na základě Smetkova přihlášení se k dluhu obchodovala Intermadera s pohledávkou dál a v roce 2002 ji přeprodala brněnské společnosti WBA. Ta pak v roce 2003 navrhla exekuci na rabyňský areál, ačkoliv na něm byla plomba státního zastupitelství. Obvodní soud pro Prahu 1 pak překvapivě exekuci skutečně nařídil.
Výnos z pozemků jako bumerang
Pro pořádek a časovou chronologii uveďme, že v roce 2004 odsoudil Městský soud v Praze Smetku ke dvanácti letům vězení za podvod a nařídil poškozeným uhradit škodu nejméně 254 milionů korun. Peníze se mají získat v insolvenčním řízení na jeho majetek. O dva roky později verdikt potvrdil Vrchní soud a Smetka musel nastoupit na Pankrác.
Vraťme se však k inkriminované pohledávce. Na podzim 2004, po prvoinstačním rozsudku nad Smetkou, změnila „rabyňská pohledávka“ opět majitele. WBA ji převedla na švýcarskou schránkovou společnost Artex Trade. Ta pak byla exekutorem Danielem Týčem vedena jako zajištěný věřitel. Dražba rabyňského areálu, z jejíhož výnosu měla být pohledávka splacena, byla ohlášena na prosinec 2005.
Plán zněl, že Fabinger vydraží lukrativní pozemky a díky vlastnictví pohledávky mu poputují zaplacené peníze zpětA právě tehdy na scénu nastupuje realitní podnikatel Luděk Fabinger, který dlouhodobě s médii nekomunikuje. Podle policistů se měl v roce 2005 setkat se Smetkou v nákupním centru na pražském Andělu a dohodnout vyvedení rabyňského majetku z dosahu Smetkova insolvenčního správce, tedy z dosahu poškozených klientů H-Systemu.
Plán obou aktérů zněl: Fabinger vydraží lukrativní pozemky u Slapů za přibližně 29 milionů korun a kromě toho od Artex Trade koupí pohledávku, která je těmi pozemky jištěna, za zhruba 14 až 15 milionů korun. Takže peníze, které exekutor získá v dražbě, následně poputují na Fabingerův účet jako uspokojení pohledávky. Pomiňme, nakolik měla být tato transakce pro Fabingera či kohokoli jiného zisková, podstatné je, že tím by se rabyňský majetek i výtěžek z jeho prodeje dostal z dosahu poškozených klientů.
Jak bylo domluveno, tak se i stalo. V listopadu 2005, tedy ještě před nařízenou dražbou, byla postoupena pohledávka z rukou Artex Trade společnosti C.T.E. Broadcast, kterou řídí podle vlastního prohlášení pro policii Fabinger. V dražbě pak Fabinger za 29 030 000 získal pozemky v Rabyni. Než byl ale definitivně dokonán plán, zasáhl insolvenční správce, který výtěžek z dražby obstavil, Fabingerovi tak peníze, jež za rabyňské nemovitosti zaplatil, zpátky nepřišly.
V roce 2011 pak Vrchní soud v Praze označil pohledávku C.T.E. Broadcast, která i s příslušenstvím vyšplhala na hodnotu 45 milionů, přihlášenou do insolvenčního řízení na Petra Smetku, za neoprávněnou. Opíral se přitom o skutečnost, že společnost Intermadera předtím, než začala se spornou pohledávkou obchodovat, ji uplatnila v konkurzu na firmu S.O.K. a tím tak uznala, že dlužníkem je S.O.K. a ne Petr Smetka. Soud tak dospěl k závěru, že v době, kdy Smetka notářským zápisem uznává svůj závazek vůči Intermadeře, žádný jeho dluh vůči této firmě neexistuje, a tudíž pohledávka, která po řadě transakcí skončila u C.T.E. není po právu.
Fabinger bude nyní za účast na této složité konstrukci čelit žalobě za poškození věřitele a praní špinavých peněz. Mimochodem stejného trestného činu jako Fabinger se měl podle policistů dopustit i sám Smetka. Nicméně jej před stíháním uchránila promlčecí lhůta. Fabingerovi se totiž v roce 2009 podle názoru vyšetřovatelů přerušila, když pokračoval v trestné činnosti tím, že pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení na Smetku. Smetka, tehdy už ve vězení, tuto „šanci“ neměl a promlčecí lhůta mu uběhla.