Soudružka Vostrá: Nebudeme znárodňovat. Není na to situace.

Rozhovor s komunistkou Miloslavou Vostrou o tom, v čem je podle ní obraz KSČM nejvíce zkreslený, i o tom, co nás možná nemine.

Marie Reslová 28.10.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © KSČMČeská pozice

Tvář ani názory Miloslavy Vostré, místopředsedkyně Ústředního výboru KSČM pro ekonomiku, z médií příliš neznáme. Seznam jejích funkcí je přitom úctyhodný. Kromě toho, že patří k nejužšímu, sedmičlennému vedení Komunistické strany Čech a Moravy, je od roku 2002 poslankyní Parlamentu České republiky. V současném funkčním období působí jako místopředsedkyně rozpočtového výboru a členka podvýboru pro daně, cla a loterie. Navíc je místopředsedkyní poslaneckého klubu KSČM. O některé své názory se nyní podělila s ČESKOU POZICÍ.

ČESKÁ POZICE: Byly nedávné volby pro vás něčím výjimečné, nebo stejné jako všechny minulé, jen s lepším výsledkem?

VOSTRÁ: My děláme kontaktní kampaň, takže dost pochodujeme po ulicích a oslovujeme občany. Výjimečné to bylo vstřícností lidí. Už v tom nebylo takové to ošklíbání. I ti, kteří nás nevolí, si vzali materiály, podebatovali. Nesetkala jsem se s žádnými vulgaritami. Vyměnili jsme si názory, byť třeba nesouhlasné, naprosto v pohodě. Tohle jsem vnímala jako posun proti minulým volebním kampaním, kdy se člověk přece jen ještě dočkal nějakých excesů. Letos opravdu ne. Občané někdy slušně odmítli materiál, ale aby byla nějaká bojůvka, tak to jsem nezažila. Bylo to pro nás takové příznivější.

ČESKÁ POZICE: Poté, co komunisté uspěli v krajských volbách, bylo v médiích na to téma hodně komentářů. Jaký to je pocit, být stále v roli toho, kdo je vystrkován za dveře, že není jako ostatní? Jste označeni za „vítěze“ voleb, a zároveň si o sobě čtete jako o zločinecké straně. Už jste si na to zvykli?

VOSTRÁ: Ale tato situace se opakuje vždycky, máme-li nějaký lepší výsledek. Co se napsalo, bylo v těch intencích, jak jsme očekávali. Tak to bylo v roce 2002 nebo když postoupili naši kandidáti do druhého kola senátních voleb, vznikaly koalice proti našemu kandidátovi. Že jsme si zvykli, asi není to pravé slovo. Ale co se týče mediální oblasti, komentářů a výzev, tak za těch 22 let se to nijak neposunulo a je to, bohužel, stále stejné.

ČESKÁ POZICE:  Proč myslíte, že se vás někteří lidé tak bojí?

„U člověka, jehož rodina před rokem 1989 trpěla, tam samozřejmě tu averzi dokážu lidsky pochopit.“VOSTRÁ: Já bych to rozdělila. Je skupina lidí, kterým je přes čtyřicet a mohou srovnávat, co bylo před rokem 1989 a teď. Samozřejmě pak se rozhodují na základě vlastních zkušeností. Každý je má různé.

Co mě vždycky zaráží, je jakási nevraživost té mladé generace, které je kolem dvaceti, de facto nezažili jiný režim, než je teď po roce 1989, a přesto jsou tak vyhranění vůči naší straně a zaštiťují se historií, padesátými léty a tak. To je něco, nad čím se člověk zamýšlí. Říkám si, tyto děti tu dobu neprožily, přesto ji odsuzují, ale tak vehementně. Možná je to dáno v některých případech i přístupem výuky ve škole, nejenom rodičů.

U člověka, jehož rodina před rokem 1989 trpěla, tam samozřejmě tu averzi dokážu lidsky pochopit. U těch mladých se vždycky zamýšlím, jak k tomu došli.

ČESKÁ POZICE: Asi se o KSČ nedozvěděli nic pozitivního.

VOSTRÁ: Teď jsme u toho. Jestli zrovna v rámci demokracie je správné, že nenecháme jednu stranu, aby ty informace mohla dát – neříkám, jestli pozitivní nebo negativní. Opravdu jsme v některých případech striktně přehlíženi. Teď už to tolik neplatí, ale pamatuji dobu, kdy dostat se do nějakých médií nebylo jednoduché. Nějaké poměrné zastoupení nebo to, že jsme parlamentní strana, nebylo bráno v potaz. Zase musím přiznat, že tu nějaký posun je i v chování médií. Jsou vstřícnější v tom smyslu, že můžeme své názory více prezentovat.

ČESKÁ POZICE: Kdy jste vlastně vstoupila do komunistické strany a proč jste v ní zůstala?

VOSTRÁ: V roce 1986. Já jsem z komunistické rodiny, takže u nás to v těch letech nebylo nic neočekávaného. Když jsem vstupovala, byla ta doba přece jenom trošičku jiná. Perestrojka, trošku uvolnění a trošku nadšení lidí. Já mám taky samozřejmě zkušenosti, byla jsem zaměstnaná, takže jsem věděla, že jsou lidé naprosto poctiví a také ti, kteří dokážou toho režimu zneužít. A ti, kterých jsem si příliš nevážila, byli první, kteří ty stranické knížky položili. Já jsem si v ten moment řekla: tak teprve teď to má smysl. Byly zrušeny základní organizace ve všech podnicích. Přinesla jsem si legitimaci do základní organizace v obci. Najednou jsem zjistila, že jsem tam nejmladší člen. Jsem z Kladna. Ti dělníci a horníci, co byli ve straně, ani nepřišli z těch podniků tam, kam měli přijít.

ČESKÁ POZICE: Proč dnes lidé vstupují do KSČM?

VOSTRÁ: Většinou nejsou spokojeni s tím, co se tady děje. Ti mladší, že musejí platit za školy atd. Důvod proč vstupují, většinou komentují tak, že nám chtějí pomoci něco proti tomu dělat. Myslím, že je třeba si každého takového člověka vážit, protože trend je spíše do strany nevstupovat – do žádné, nejen do naší. Ti mladí, kteří se pro vstup do KSČM rozhodnou, vědí, že z toho žádné velké výhody nemají, ba právě naopak. Ale většina z nich je pak velmi aktivních při různých našich akcích, třeba pro děti a podobně. Opravdu se do práce zapojují.

„Ti mladí, kteří se pro vstup do KSČM rozhodnou, vědí, že z toho žádné velké výhody nemají, ba právě naopak.“

ČESKÁ POZICE: V čem je podle vás obraz KSČM nejvíce zkreslený?

VOSTRÁ: Myslím, že je hodně zkreslený v programových záležitostech. Občané mají své starosti, oni nemají čas, a zpravidla to nedělají, aby neustále sledovali, co se děje na politické scéně. Co děláme nebo co prosazujeme v Poslanecké sněmovně. A když přijde na předvolební kampaň nebo lámání chleba nebo nějakou krizi, tak je jim pořád podsouváno, že se chceme někam vracet. Ke znárodnění. Mně tohle připadá zejména ze strany ODS a těch, jak říkají „demokratických“ stran...

Nepopíráme, co se stalo, ale myslíme dopředu. Vnímáme, že se změnila Evropa, změnila se společnost, jsme v nějakých svazcích – v Evropské unii a v NATO. Realitu vnímáme, to není o tom, že vyhrajeme volby a budeme hned znárodňovat. To přece není ani v této situaci možné. V tom je to zkreslení. Že se říká: vyhrají a vrátí to někam dvacet let nazpátek. Přitom reálně se to tam nikdy vrátit nemůže. Nikdo z nás se nemůže vrátit o dvacet let.

ČESKÁ POZICE: Říkáte: situace je jiná a vrátit se to tam nemůže. Ale chtěli byste to?

VOSTRÁ: Nechtěli. My to vůbec v žádném programu nemáme. My máme ve svých programových materiálech a v podstatě prosazujeme pluralitní vlastnictví, to znamená i státní i soukromé i družstevní. A jsme přesvědčeni o tom, že ta vlastnictví by měla být rovnoprávná. To je možná to, co ne úplně všem ladí. My si myslíme, že to státní by mělo mít rovnoprávné podmínky s tím soukromým i s tím družstevním.

ČESKÁ POZICE: A vy myslíte, že nemá?

VOSTRÁ: No myslím si, že nemá. Aspoň já, co tak vnímám, když vezmete nějaký podnik, který je státní, polostátní, tak se dočtete, jak špatně hospodaří, jak se ten stát neumí o to starat. Nezažila jsem, že by někdo řekl, tady má stát svůj podíl a ta firma jede dobře. Tady se v podstatě vyvolává potřeba to všechno zprivatizovat a nic nemít státní. Tak to přece není, stát by měl mít stejná práva jako soukromé vlastnictví. My jsme pro rovnost těch vlastnictví.

„Tady se v podstatě vyvolává potřeba to všechno zprivatizovat a nic nemít státní.“

ČESKÁ POZICE: Myslím, že právně jsou si rovná. Ve státním podniku snad může být jednodušší krást.

VOSTRÁ: Ale proč? Vezměte si, že stát tam má své zástupce. Jak je možné, že tohle dopustí? To je přece lidský faktor. Oni by měli být první, kdo to pohlídají. Ptám se, jak jsou tyto posty obsazovány? Nemyslím, že můžeme říct, že se ve státních firmách víc krade. Pouze jsou tam lidé, kteří to dopouštějí. Toto je z mého pohledu zkresleno. Myslím, že stát jako vlastník by měl vykonávat naprosto stejná práva jako mají soukromníci. Měl by si je hlavně vydobýt. Stát rezignoval na jejich kontrolu.

ČESKÁ POZICE: Co by to „rovnoprávné vlastnictví“ znamenalo v praxi?

VOSTRÁ: V místech s opravdu velkou nezaměstnaností by státu nemělo nic bránit, aby tam vytvořil státní podnik a dal lidem práci. Abychom jim nemuseli vyplácet sociální dávky, ale aby naopak oni platili do systému. Jestli se ten podnik rozjede, tak ho třeba zprivatizujme. Ale tam, kde je třeba, aby stát zasáhl, třeba v těch sociálních záležitostech, tam by se neměl zříkat své role.

ČESKÁ POZICE: Existuje přece podpora podnikatelům, kteří vytvoří místo a nabídnou práci nezaměstnanému.

VOSTRÁ: Ale ano. A proč by to nemohlo jít ruku v ruce? To se přece vůbec nevylučuje. Kde je ta situace krizová a nezaměstnanost 25 až 30 procent, tam evidentně tento nástroj nefunguje. A je třeba použít něco jiného. Proč ne? Neříkám, že by to stát měl vlastnit do skonání světa, ale může pomoci rozjet investiční akce.

ČESKÁ POZICE: To znamená, že v některých krajích teď k tomu budete mít prostor, můžete zřizovat krajské podniky...

VOSTRÁ: Přesně tak. Když budete něco budovat, dáte podnikům zakázky, ty zas budou potřebovat lidi na práci a můžou je začít zaměstnávat. Říkám to zjednodušeně, ono to tak jednoduše vyřešit nejde, ale mohla by to být také jedna z cest a nikdo to nedělá.

ČESKÁ POZICE: Tak jsem hrozně zvědavá, jak to bude v těch krajích fungovat.

VOSTRÁ: Přiznám se, že já taky. Ale zase – v krajích nejsme sami, máme tam nějakou koalici, takže samozřejmě...

ČESKÁ POZICE: Sociální demokraté by asi neměli být proti.

VOSTRÁ: Řekla jste to správně: neměli by být, ovšem zkušenosti s některými z nich jsou takové, že jsou hodně nevyzpytatelní. To je strana, která je spíš od středu doleva, nemá jenom vyloženě levicové zástupce, takže uvidíme, jak se to podaří domluvit.

ČESKÁ POZICE: Jaká je vlastně komunikace mezi KSČM a sociální demokracií? Jste ve vedení strany, tak o tom jistě hodně víte.

„Ne vždy všechno, na čem se domluvíte se sociální demokracií, je sociální demokracie schopna dodržet a udělat.“

VOSTRÁ: To je široké téma, protože jiná komunikace probíhá na úrovni vedení stran, jiná o patro níž, protože tam se lidé znají i v osobních kontaktech, mají k sobě blíž. Komunikace probíhá neustále, problém je, že – teď přemýšlím, jak bych to řekla, aby to nevyznělo úplně tak drsně, jak já si to osobně  myslím – ne vždy všechno, na čem se domluvíte se sociální demokracií, je sociální demokracie schopna dodržet a udělat.

ČESKÁ POZICE: Vy se vlastně s ČSSD přetlačujete na levici podobně jako TOP 09 a ODS na pravici a berete si navzájem voliče.

VOSTRÁ: Přesně tak. Máme jeden elektorát voličů, jeden rybníček. Volič ODS nikdy nebude volit komunisty ani sociální demokraty... Takže my jsme ve volbách konkurenti. Tak to je.

ČESKÁ POZICE: To se potom špatně spolupracuje...

VOSTRÁ: Tak ono je to vždycky před volbami, po nich se to uklidní. Jsou rozdané karty, takže akceptujete výsledek voleb a v rámci toho možného reálného jednáte. Je pravda, že my máme se sociální demokracií hodně společný program, což je výhoda. Na některých záležitostech ze sociální a zdravotní oblasti shoda je. Tam je teďka ta spolupráce lepší, samozřejmě. Když bych šla do těch vyšších pater a řeknu zahraniční politika, vojenská a tak dále, tak tam už samozřejmě ta shoda taková není, s tím se tak nějak počítá.

ČESKÁ POZICE: V zahraniční politice stále toužíte obrátit se na východ, k Rusku?

VOSTRÁ: Obrátit na východ? Ani ne. Naše touha je obrátit to na trhy, které jsou prosperující a kde ta ekonomika jede. V současné době jsou to státy jako je Indie, Čína nebo státy Jižní Ameriky. To snad by mělo být zájmem celé naší země, jak si tam získat odbytiště.

ČESKÁ POZICE: Takže vaše zahraniční orientace nemá s ideologií vůbec nic společného?

VOSTRÁ: S ideologií opravdu nic. Spíš chceme spolupracovat s těmi, kteří jsou na tom ekonomicky lépe a je možné tam rozšířit trhy a odbyt pro naše firmy.

ČESKÁ POZICE: KSČ se přátelila s bratrskou Komunistickou stranou Sovětského svazu. S jakými politickými stranami v zahraničí má kontakty dnešní KSČM?

VOSTRÁ: Skoro se všemi komunistickými a dělnickými stranami. Opravdu jsme takoví internacionální. V rámci Evropy jsme pozorovatelé ve Sjednocené evropské levici, která je při Evropské unii. Máme i bilaterální styky. Samozřejmě je to trošku složitější: v Portugalsku jsou čtyři strany, ve Francii tři, v Řecku také a tak dále. Byli jsme na sjezdu komunistické strany třeba v Japonsku. Byl to úžasný sjezd, plno mladých lidí, usměvavých... Vím to z vyprávění našich zástupců, tam jsem sama nebyla.

Ing. Miloslava Vostrá (* 1965)

Deset let pracovala na Státním statku Praha-západ v sekretariátu ředitele a v oddělení podnikové kontroly. V devadesátých letech u firmy Slaboch a Vejvoda Úhonice jako účetní a administrativní pracovnice. V roce 1999 se stala společnicí firmy SVM Drahelčice, spol. s r. o., její jednatelkou a účetní. Od roku 1997 je členkou obecního zastupitelstva obce Braškov, od května 2002 členkou rady zastupitelstva tamtéž. Do Poslanecké sněmovny byla zvolena v letech 2002, 2006 a 2010.

Počet příspěvků: 50, poslední 22.11.2012 11:49 Zobrazuji posledních 50 příspěvků.