Soudní peripetie skončily. Rath definitivně míří za mříže

Před sedmi lety se odehrál do té doby nevídaný výpad proti vysoce postavenému politikovi. Ještě v první polovině května roku 2012 patřil tehdejší hejtman Středočeského kraje David Rath k nejviditelnějším politikům ČSSD, která se v opozici pomalu chystala na vládní angažmá. Jenže pak přišel 14. květen 2012 a Rathova nadějná politická kariéra se během pár minut ocitla v troskách.

Policisté jej zadrželi s krabicí vína, ve které se nacházel úplatek sedm milionů korun. Zásah proti přednímu politikovi se stal symbolem období, kdy začínala takzvaná protikorupční doba. Trvalo ale dlouhých 2599 dnů, tedy více než sedm let, než Rathův případ dospěl do finále. Zdržel se hlavně u soudů, vždyť poprvé Rath s dalšími obžalovanými zamířil do soudní síně už v srpnu 2013.

Vrchní soud v Praze minulý týden vyřkl rozsudek: sedm let vězení. Verdikt je pravomocný a Rath (stejně jako žalobci) proti němu může podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to však nemá odkladný účinek. Bývalý hejtman navíc dostal peněžitý trest 10 milionů korun.

Odvolací soud Rathovi mírně ulevil, ten prvoinstanční mu původně vyměřil 8,5 roku. Spolu s Rathem zamíří do věznice na šest let i exředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. V žaláři kvůli případu skončí další tři manažeři. Podnikatelka Ivana Salačová, která začala s policií v průběhu vyšetřování spolupracovat, dostala tříletou podmínku. Senát soudce Pavla Zelenky odsoudil obžalované za zmanipulované tendry na opravu zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivicích, v případech souvisejících s nemocničními zakázkami však obviněné zprostil obžaloby. A to kvůli odposlechům, které Zelenka označil za nepoužitelné. Takové rozhodnutí ale může být v konfliktu s doporučením, které před dvěma lety vystavil Nejvyšší soud.

Davida Ratha kromě vězení čeká i finanční újma, neboť mu propadne dohromady 17 milionů korun. Z toho deset milionů představuje peněžitý trest (zbylých sedm milionů korun je ona suma, již si přenášel v krabici od vína). Bývalý ministr zdravotnictví z vlády Jiřího Paroubka se k vynesení rozsudku nedostavil. Uspořádal tiskovou konferenci v domovských Hostivicích. Vrchní soud obvinil, že podlehl tlaku veřejnosti a politiků. Proces považuje za politický, stále trvá na tom, že je nevinný.

Rath si rozhodnutí vyložil tak, že dle soudu nešlo o korupci, ale o poškozování zájmů Evropské unie. „Cítím se být hrdý na to, být odsouzen za poškozování zájmů Evropské unie, protože je to obdoba, jak naši předci byli odsuzováni za poškozování zájmů třetí říše. Myslím si, že takovéto paragrafy do normální demokratické země nepatří,“ pronesl před novináři Rath, který se za ČSSD stal jednou z hvězd krajských voleb v roce 2008.

Rath trvá na tom, že si není vědom, že by se u buštěhradské zakázky dopustil čehokoliv špatného. Je přesvědčený, že se mu podařilo zakázku zlevnit o 40 milionů korun. Dodal, že přístup pražského vrchního soudu, který mu o rok a půl snížil pobyt za mřížemi, byl z jeho pohledu o něco méně nespravedlivější než v případě krajského soudu. „Jestli máte být ve vězení osm a půl let, nebo sedm, je v podstatě totéž,“ řekl. Je prý připraven k nástupu do vězení. Co by však pro něho mohl být problém, bude zaplacení desetimilionového penále. „Nevím, z čeho bych to zaplatil. Nemám ani deset milionů, ani jeden milion,“ sdělil Rath, který se v posledních letech věnoval zejména lékařské praxi.

Neúspěšný kandidát

V uplynulém roce projevil i černý humor. Na konci loňského července LN zjistily, že se chystá kandidovat v Litoměřicích (tedy ve městě, kde strávil rok a půl ve vazbě) do Senátu – což se také stalo. V dresu národovecké České Suverenity získal necelých pět procent hlasů.

Kandidatura do Senátu, kterou mohl i jako nepravomocně odsouzený podat, mu mimo jiné poskytla pódium pro útoky na vyšetřovatele a soudce, kteří se postarali, že zanedlouho zamíří na několik let do „chládku“. Rathovým dlouhodobým cílem bylo prezentovat se jako oběť justičně-politické zvůle. Nejvíce útočil na pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, která stála na začátku vyšetřování celé kauzy, a soudce Roberta Pacovského, jenž jej v první instanci odsoudil na 8,5 roku do vězení.

Politické choutky Ratha nepřešly ani po senátním debaklu. V nedávných volbách do Evropského parlamentu byl lídrem České Suverenity, která získala 0,11 procenta hlasů. Ačkoliv se mohlo zprvu zdát, že v justici po Rathově odsouzení – k němuž došlo po dlouhých sedmi letech od vypuknutí případu – zavládne spokojenost, reálná situace je odlišná.

Navzdory Nejvyššímu soudu?

A to zejména s ohledem na probíhající soudní líčení ve druhé větvi kauzy Rath, ve které čelí obžalobě i vlivná stavební společnost Metrostav. Převážnou část důkazů vyšetřovatelé získali prostřednictvím odposlechů, které však předseda odvolacího senátu Pavel Zelenka označil za nepoužitelné. Kritice podrobil prvoinstanční Krajský soud v Praze, který s odposlechy pracoval – i na jejich základě Ratha nepravomocně odsoudil k 8,5 roku vězení.

Podle Zelenky nižší soud nerespektoval pokyn vrchního soudu k nepoužitelnosti odposlechů. Zelenka to označil za závažnou procesní vadu, kterou musel jeho senát napravit. „Nejede přes to vlak ani náklaďák. Naše rozhodnutí je neměnné pro tuto konkrétní věc. Nepolemizujeme s rozhodnutím Nejvyššího soudu, v tomto konkrétním řízení je ale toto rozhodnutí bezvýznamné,“ zmínil soudce Zelenka.

Ten poprvé označil odposlechy v kauze Rath za nezákonné na podzim 2016. Proti takovému závěru se ohradil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a podal k Nejvyššímu soudu stížnost. Nejvyšší soud dal Pelikánovi před dvěma lety za pravdu. „Uvedená povolení nebyla nezákonná,“ řekl v červnu 2017 předseda senátu Vladimír Veselý. Zároveň vysvětlil, jakým způsobem mají soudy s jeho rozhodnutím nakládat. „Tento závěr platí pro všechna rozhodnutí vydaná po našem verdiktu,“ uvedl Veselý. Z jeho slov vyplývá, že by tak měly následně učinit jak prvoinstanční krajský soud, tak ten odvolací. Takto však ve středu soudce Zelenka nepostupoval.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 27. června 2019.