Rejstříkový soud v Praze překvapivě odmítl zaregistrovat Nadační fond proti korupci, který založil finančník Karel Janeček. Známý mladý podnikatel a šéf společnosti RSJ chtěl ze svých zdaněných peněz podporovat odvážné lidi, kteří se nebudou bát hledat důkazy a vystoupí proti ekonomicky významné korupci ve veřejné správě. Fond měl poskytovat „granty“ na investigativní činnost jednotlivců a dávat i odměny za odhalené případy korupce.
Soud mu však tyto plány překazil s odůvodněním, že nejde o veřejně prospěšnou činnost. „Účel zřízeného nadačního fondu svým obsahem nenaplňuje podstatu obecně prospěšného cíle ve smyslu zákona o nadacích a nadačních fondech,“ píše se v usnesení Městského soudu v Praze, které podepsala vyšší soudní úřednice Romana Janečková.
Smutná vizitka českého soudnictví
„Rozhodnutí rejstříkového soudu je naprosto neuvěřitelné. Je smutnou ukázkou českého soudnictví, že je někdo schopný považovat boj proti korupci za obecně neprospěšný. To, že se vůbec může udát takové absurdní rozhodnutí – ať už z důvodu neznalosti soudního úředníka, nebo snad i z jiných důvodů – v plné nahotě odhaluje špatný právní stav v naší zemi a nadále zvýrazňuje kritickou nutnost občanských aktivit včetně maximální angažovanosti v boji proti korupci,“ řekl ČESKÉ POZICI Janeček.
Proti verdiktu soudu se může Janeček odvolat k vrchnímu soudu, tuto možnost však nevyužije. „Kdybychom se odvolali, proces by trval půl roku, možná rok, a nechci ztrácet čas. Podáme novou, mírně změněnnou žádost a doufáme, že pak soud nadační fond konečně zaregistruje. Pokud si někdo myslí, že po tomto rozhodnutí soudu svůj úmysl pokračovat v boji s korupcí vzdám, mýlí se,“ dodává Janeček.
Usnesení soudu okomentovala i Janečkova právní zástupkyně Lenka Deverová, která veškeré dokumenty Nadačního fondu proti korupci připravovala. „Rád bych zdůraznil, že Lenka Deverová se mimo jiné jako odborník podílela na přípravě zákona o nadacích a nadačních fondech a je spoluautorkou návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti,“ pokračuje Janeček.
Obecná prospěšnost není právně definovaný pojem – obecně se jí rozumí prospěšnost z hlediska celku, takzvaného obecného blaha
„Odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze o zamítnutí návrhu na zápis Nadačního fondu proti korupci do nadačního rejstříku je z těch, která vytvářejí špatný obraz právní kultury v justici,“ tvrdí Deverová ve stanovisku, které má ČESKÁ POZICE k dispozici. „Vyšší soudní úřednice konstatuje, že účel navrhovaného nadačního fondu není v souladu s § 1 odst. 1 zákona č.227/1997 Sb., který cituje. Její rozhodnutí vůbec nereflektuje, že obecně prospěšné cíle nadací a nadačních fondů jsou v zákoně uvedené demonstrativním výčtem. To vytváří prostor pro kvalifikované posouzení soudu, co vše nad tento zákonný výčet lze považovat za obecně prospěšné,“ míní Deverová. A dodává: „Obecná prospěšnost není právně definovaný pojem – obecně se jí rozumí prospěšnost z hlediska celku, takzvaného obecného blaha. To od soudce předpokládá úvahu z hlediska širších filozofických souvislostí, úvahu nad fenoménem ,korupce‘. Zejména nad tím, jakou měrou ohrožuje občanskou společnost. Podle platné právní úpravy (§ 157 odst. 2 občanského soudního řádu) musí odůvodnění usnesení obsahovat mimo jiné skutečnosti, jež má soudce za prokázané a které nikoli, jakými úvahami se řídil. V uvedeném usnesení je pouze konstatováno, že je jasné, že účel nadačního fondu je v rozporu se zákonem, aniž je možné seznat, jak soudní úřednice k tomuto názoru dospěla.“
Kompletní znění usnesení rejstříkového soudu podepsané vyšší soudní úřednicí Romanou Janečkovou.
Příjem úplatku je třeba chápat a morálně i fakticky odsuzovat jako nejhorší možnou formu příživnictví
Janeček před několika týdny při zakládání fondu prohlásil, že korupce veřejných rozpočtů je krádež peněz nás – daňových poplatníků. „Většina lidí se shodne, že je odsouzeníhodná z morálního hlediska. Málokdo je však schopný docenit její ekonomický dopad, kterým je pokřivení finančních toků a neefektivní alokace kapitálu. Korupce je rozkrádání veřejného majetku, které dopadá na všechny obyvatele a zásadně snižuje životní úroveň poctivých lidí. Příjem úplatku je třeba chápat a morálně i fakticky odsuzovat jako nejhorší možnou formu příživnictví. Korupce a úplatkářství u nás dosáhly kritických hodnot. Naštěstí již existuje silná společenská poptávka po vymýcení tohoto zla,“ říká Janeček, který již dříve uvažoval o tom, jak boji proti korupci pomoci.
Poslední kapkou, která ho přiměla Nadační fond proti korupci založit, byla dohoda ČSSD a ODS na pražském magistrátu. Považuje ji za „faktický výsměch pražským voličům“.
Silným kandidátem na udělení ceny je Libor Michálek
„Nikoho asi nepřekvapí, že Nadační fond proti korupci má již při svém vzniku silného kandidáta na udělení ceny. Je jím Libor Michálek za odvážnou investigativní činnost a odhalení korupce na ministerstvu životního prostředí,“ říká Janeček. A dodává: „Veřejné aktivity i případy odhalení korupce z poslední doby dávají naději, že donedávna u nás téměř neporušený led korupce praská a začíná se drolit. Pokud tento proces bude úspěšně pokračovat, lze očekávat celkové vylepšení politického i ekonomického klimatu v naší zemi. Například dodatečné snížení rozpočtového deficitu i celkové daňové zátěže.“
