Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Současný český komiks zdaleka není už jenom Čtyřlístek

  11:05
Když před několika týdny zemřel Stan Lee, spolutvůrce proslulé komiksové značky Marvel, oplakával ho celý svět. Své stěžejní postavy má ale i český komiks. A autor Čtyřlístku Jaroslav Němeček není jedinou legendou českého komiksového světa.

Komiksové vydání básnické sbírky Kytice foto: Komiksová Kytice

Ve Vilové části v pražském Podolí stojí na zdejší poměry celkem nenápadný rodinný domek. Jeho návštěva se dá srovnat s tím, když v neděli zajdete na oběd k babičce. „Manžel bude hned dole, ještě nahoře ve své pracovně něco dodělává,“ říká Lucie Němečková a v obýváku nosí na stůl zákusky a kávu. „Máme toho teď docela hodně, příští rok nás čeká velké jubileum.“

Jaroslav Němeček za chvilku skutečně přichází, dá si zákusek a začíná nadšeně vyprávět o své práci. Příští rok tomu bude padesát let, co se svou ženou stvořili legendární komiks Čtyřlístek. Z pohledu scénáře už se mu věnuje více autorů, pan Němeček je ovšem stále jediným kreslířem, který čtyřem hlavním postavám žijícím ve fiktivní obci Třeskoprsky dává život.

„Čtyřlístek bereme jako naše děti, i proto nás to po těch letech stále baví,“ pokračuje Němeček ve vyprávění. Populárnímu kreslíři a výtvarníkovi je dnes 74 let a stále hodně pracuje. V současné době společně s tvůrčím týmem dokončuje celovečerní kreslený film, který do kin půjde 4. dubna v příštím roce na padesátileté výročí komiksu. Distribuovat ho bude Falcon a na rozdíl od předchozího snímku už nebude vyveden ve 3D, ale promítne se v něm tradiční dvojrozměrný kreslený duch Čtyřlístku. Na filmu už se pracuje tři roky a Němeček kreslení označuje za mravenčí práci. „Vy, stejně jako ostatní vidíte film, já vidím chyby,“ říká u ukázky, kterou z flash disku pouští na televizi ve svém obývacím pokoji.

Dlouhou dobu byl Čtyřlístek v podstatě pro zdejší publikum synonymem pro komiks a zajímavé je, že si popularitu dokázal udržet do dnešní doby. Sešitové vydání Čtyřlístku vychází osmnáctkrát do roka vždy s padesátitisícovým nákladem, a do toho vznikají i speciály a knihy.

Pečlivé přípravy na jubileum mimo jiné ukazují to, co Čtyřlístek pro tuzemský komiks znamená. Dlouhou dobu byl v podstatě pro zdejší publikum synonymem pro komiks a zajímavé je, že si popularitu dokázal udržet do dnešní doby. Sešitové vydání Čtyřlístku vychází osmnáctkrát do roka vždy s padesátitisícovým nákladem, a do toho vznikají i speciály a knihy.

V samotných sešitech kromě příběhů Čtyřlístku vycházejí krátké série od dalších českých komiksových autorů. Celkem se na aktivitě podílí kolem 25 výtvarníků, textařů a dalších profesí. „V Česku je poměrně velká konkurence, ale většina autorů komiksů vyrostla na Čtyřlístku,“ věří Němeček.

Čtyřlístek měl silné postavení během socialismu. Po revoluci zažil poměrně krušné časy. Na nově otevřený trh začaly přicházet silné zahraniční značky, takže se na trafikách objevovaly komiksy s Kačerem Donaldem a podobně. Čtyřlístku výrazně klesly prodeje, nakonec se ale ustálily a projekt se podařilo udržet. „Někteří se po revoluci příliš rozeběhli a následně to nezvládli. My jsme skromní,“ míní paní Němečková. „Zájemci o koupi byli, vždy jsme je ale odmítli. Nejvíce si ceníme toho, že Čtyřlístek je český.“

Čtyřlístek nadále funguje jako rodinná firma. Vedle manželů zakladatelů se společnosti věnuje syn, který působí jako ředitel, a snacha fungující jako „referent pro vše“. Firma je stabilní. V loňském roce vykázala čistý obrat dosahující téměř 27 milionů korun se ziskem přes milion.

Manželé Němečkovi po padesátileté tvorbě razí heslo, že Čtyřlístek je nesmrtelný. Přes jejich pokročilejší věk je ovšem namístě se ptát, komu bude možné tvůrčí žezlo předat. „Už jsme měli pokusy, kdy jsme sháněli nástupce, který by kreslení převzal, ale prozatím to nikdy nebylo ono,“ krčí rameny Němeček. Prozatím tedy v kreslení pokračuje on a sem tam si „střihne“ také nějaký příběh - to v případě, že vychází přímo z života jeho rodiny a blízkých. Tvůrci se také do příběhů snaží vnášet některé modernější prvky. Dnešní děti například chtějí mít v příbězích mobilní telefony.

Tvrdé jádro

Z komiksu se v Česku během posledních 29 let postupně stala poměrně běžná záležitost. Jedním z hlavních hybatelů celého trhu je nakladatelství Crew, které se primárně soustředí na překládání a vydávání děl ze Spojených států, Japonska i Evropy. „Roste to. V loňském roce jsme vydali 90 komiksů, letos už to bude 120,“ počítá ve své kanceláři jeden ze zakladatelů Crwe Petr Litoš. Společně s tím si nakladatelství připisuje každoroční zhruba desetiprocentní růst s tím, že v roce 2016 firma dosáhla na tržby přes 30 milionů při zisku téměř tří milionů. „Růst zpomaluje, nominálně ale přidáváme více,“ doplňuje Litoš.

To, jak velký tuzemský trh s komiksy ve skutečnosti je, lze pouze odhadovat. Svaz českých knihkupců a nakladatelů ve svých každoročních zprávách kreslená díla neodděluje. Knihy každoročně vygenerují kolem osmi miliard korun a komiksy z toho podle kvalifikovaných odhadů oslovených lidí z trhu mohou dělat mezi 100 až 200 miliony korun. Nemusí to vypadat na závratné číslo, už ale také není zanedbatelné. Komiksy například tvoří větší segment, než jakým jsou elektronické knihy.

Nabírat další a občasné zákazníky se daří například skrze takzvané komiksové komplety. Jde o knihy v pevné vazbě, které zpracovávají příběhy superhrdinů ze světa Marvel a DC a které jsou v pravidelných intervalech a za slušnou cenu k dostání v trafikách po celém Česku.

I když i v Česku patří filmové trháky na motivy komiksů od Marvelu a DC mezi nejnavštěvovanější filmy, stále nelze tvrdit, že by komiks jako takový byl na zdejším trhu s tiskovinami hlavním proudem. Premiéry filmů typu Deadpool dokážou po komiksových variantách povzbudit poptávku, tvrdé jádro čtenářů komiksu nicméně tvoří asi pět tisíc lidí. Celkově lze mluvit o desítkách tisíc čtenářů.

Nabírat další a občasné zákazníky se daří například skrze takzvané komiksové komplety. Jde o knihy v pevné vazbě, které zpracovávají příběhy superhrdinů ze světa Marvel a DC a které jsou v pravidelných intervalech a za slušnou cenu k dostání v trafikách po celém Česku.

V případě nakladatelství Crew lze mluvit o tom, že funguje zejména z toho důvodu, že jeho zakladatelé a majitelé komiksy mají velice rádi. Firma jako taková je finančně stabilní a na plný úvazek zaměstnává čtyři lidi, Petr Litoš a Jiří Pavlovský ovšem firmu vedou jako koníček a vedle toho se věnují dalšímu podnikání. „Díky tomu nad tím můžeme přemýšlet jinak a jsme schopní v Česku vydávat i to, co se moc neprodává,“ vysvětluje Litoš.

Fanoušci na Crew mimo jiné mají rádi, že když už se toto nakladatelství rozhodne vydávat nějakou sérii, její vydávání také dokončí. Ostatní nakladatelství, mezi něž patří i obr Albatros, fungují čistě na komerční bázi a rozhodují se podle čísel. Není tedy neobvyklé, že když se rozjede série, a první dvě knihy z deseti nemají úspěch, vydávání se „zařízne“. Crew to bere jako službu fanouškům a ztrátové aktivity hradí z úspěchů jiných titulů.

Realitou zdejšího trhu je, že jakmile se nějakého komiksu prodá kolem tisíce kusů, většinou už lze mluvit o dobrém čísle. Spousta překladových titulů se tiskne v nákladu do dvou tisíc kusů. Za velice úspěšné lze považovat tituly, které prodají čtyři až pět tisíc kusů.

„Dva až tři z deseti vydaných komiksů jsou průšvih,“ počítá Litoš. Těch vůbec nejslabších kusů se prodá kolem 200 kusů. Realitou zdejšího trhu pak je, že jakmile se nějakého komiksu prodá kolem tisíce kusů, většinou už lze mluvit o dobrém čísle. Spousta překladových titulů se tiskne v nákladu do dvou tisíc kusů. Za velice úspěšné lze považovat tituly, které prodají čtyři až pět tisíc kusů. Jde o populární a pokračující série jako Asterix a Obelix nebo Garfield. Díky nim se čeští náročnější fanoušci dočkají dotovaných děl například od evropských tvůrců. „Každopádně stále platí, že odhad toho, co u nás vydávat, je spíše o citu, a nějaké průzkumy lze dělat jen těžko. Někdy zafunguje něco zcela neočekávaného, a naopak silné jméno neuspěje,“ popisuje Litoš.

Další významnou a silnou značkou v tuzemském vydávání zahraničních komiksů je nakladatelství BB art, se kterým Crew poměrně často spolupracuje. Zahraniční vydavatelé komiksů často jasně vyžadují určité objemy a finanční částky (jde o obchodní tajemství), na což se v našich poměrech může složit více subjektů. Ve společném portfoliu Crew a BB artu tak lze nalézt třeba některá díla s Batmanem.

Masovka i sběratelé

BB art se nesoustředí pouze na komiksy, ty ale v portfoliu tvoří důležitou část. BB art ve skutečnosti komiksům otevřel cestu do běžných knihkupectví. Ve své době patřil mezi tři největší nakladatele na trhu, což mu umožnilo vyvinout určitý tlak. Právě běžní knihkupci dnes tvoří většinu prodejů komiksů. Od nakladatelů nakupují největší množství kusů knih a ty následně prodávají jak v kamenných prodejnách, tak na svých e-shopech. I zde se projevuje trend, kdy velké řetězce jako Luxor posilují, zatímco malí hráči spíše ztrácí.

Na zcela opačné publikum cílí Comics Centrum, které mimo jiné v menších nákladech vydává pečlivě připravené knihy ve větším formátu a s pevnou vazbou. Cílí tak na náročnější fanoušky nebo ty, kdo komiksy kupují jako případnou investici či sběratelskou záležitost.

BB art vedle samotného vydávání kreslených příběhů rozjel síť kamenných prodejen s názvem Comics Point. V současné době má čtyři obchody na lukrativních místech v Praze (například obchodní centra Palladium a Chodov), což komiksovou kulturu dostává mezi masovější publikum. Podobnou strategii volí také v případě videoher řetězec JRC. Comics Point se vedle prodeje samotných knih z velké části soustředí zejména na takzvaný „merchandising“, kdy prodává zboží s komiksovými motivy. Jde zejména o různé figurky, sošky, trika, hrníčky a podobně. To dokáže do obchodu přilákat i ne běžné fanoušky komiksu včetně turistů a rodičů nakupujících dárky pro děti.

Na zcela opačné publikum pak cílí Comics Centrum, které mimo jiné v menších nákladech vydává pečlivě připravené knihy ve větším formátu a s pevnou vazbou. Cílí tak na náročnější fanoušky nebo ty, kdo komiksy kupují jako případnou investici či sběratelskou záležitost. Kompletní vydání Sin City v případě Comics Centra vyšlo na zhruba 3,5 tisíce korun.

Český Zázrak

V roce 2015 se na tuzemském trhu s komiksy objevil vůbec první pokus o to vydávat kreslené příběhy tak, jak je to běžné zejména ve Spojených státech - ve formě sešitových sérií na pokračování.

Do neprobádaných byznysových vod se vydal mediální dům Czech News Center (CNC), který dal zelenou projektu Dechberoucí Zázrak. Scenárista Petr Macek a kreslíř Petr Kopl vytvořili českého superhrdinu Zázraka, který své superschopnosti využíval při zachraňování Prahy, ale i dalších částí Česka. Utkal se třeba se záporákem Golemem, který demoloval ulice hlavního města a na budovy házel tramvaje. Objevily se také další prvky české historie a pověstí, třeba bílá paní, mloci nebo Pérák.

Do neprobádaných byznysových vod se vydal mediální dům Czech News Center (CNC), který dal zelenou projektu Dechberoucí Zázrak. Scenárista Petr Macek a kreslíř Petr Kopl vytvořili českého superhrdinu Zázraka, který své superschopnosti využíval při zachraňování Prahy, ale i dalších částí Česka.

CNC nezveřejňuje, jaké přesně měl Zázrak prodeje. „Zázrak byl původně plánovaný jako roční projekt, a nakonec obsáhl roky dva, vydali jsme namísto původních třinácti celkem 25 čísel, proto jej považuji za projekt úspěšný. Svoji čtenářskou základnu si našel,“ popisuje dnes Petr Macek. Autoři jako hlavní důvod toho, proč Zázrak po dvou letech skončil, uvádí zejména to, že tvůrčí proces byl velice náročný. Komiks musel vycházet každý měsíc, což se často projevovalo například na kresbě - někde byla velice vyvedená, někde ovšem bylo vidět, že nebyl čas na vykreslování všech detailů.

Autoři se v současné době zaměřují na spin-off Zázraka věnovaný Pérákovi, který vychází v časopise ABC. Tam zamíří také samotný Zázrak. „S vedením ABC jsme domluveni, že naše spolupráce bude pokračovat. Další příběh Zázraka by se tam měl objevit od jara 2019,“ dodává Macek.

Z některých informací na trhu lze vyvodit také to, že si CNC od české verze superhrdinského komiksu slibovalo o něco větší čísla. Podle neoficiálních údajů se jednoho sešitu prodávalo něco kolem dvou tisíc kusů, projekce ovšem byly vyšší.

Globální ambice

Tuzemská komiksová scéna má také globální ambice. Robert Koločai se nedávno vrátil ze slavné startupové akce TechCrunch Disrupt a Comic-Conu v Silicon Valley. Koločai stojí za projektem Nanits Universe, který chce vytvořit něco jako „Netflix pro nezávislé komiksové tvůrce“. Jde o aplikaci dostupnou pro chytré telefony a tablety, která nabízí možnost stahovat a číst si komiksy v digitální podobě.

Nejde ovšem pouze o převedené tištěné komiksy do nějaké formy v PDF, ale o skutečně od začátku vytvářená díla pro digitální prostor. „Naše komiksy neměříme na stránky, ale na metry,“ ukazuje Koločai. V aplikaci Nanits se tak komiksy posouvají prstem dolů s tím, že se přehrávají i zvukové efekty a reaguje také grafické prostředí.

Z českých tvůrců je globálně nejúspěšnější scenárista Aleš Kot. Třiadvacetiletý rodák z Ostravy už několik let žije ve Spojených státech a píše komiksy pro Marvel, DC a Image Comics. Napsal si třeba příběhy Secret Avengers nebo Suicide Squad (Sebevražedný oddíl).

Nanits chtějí docílit toho, aby se v aplikaci objevovaly dva nové komiksy denně. Koločai proto objíždí zahraniční akce a je v kontaktu s různými autory. Jen na Comic-Conu se podařilo sehnat 200 nových komiksů. Vedle toho Nanits vytváří vlastní komiksy, díky čemuž chce získat exkluzivní obsah - podobně, jako to dělá se svými seriály právě Netflix.

Nanits prozatím na investicích posbíral deset milionů korun, ve Spojených státech ale od investorů shání asi 1,5 milionu dolarů. Peníze jsou potřeba na další rozšiřováČech ní. Vytvoření jednoho čísla vlastního digitálního komiksu vyjde na asi 200 tisíc korun. Převody existujících děl stojí výrazně méně, Nanits ale zároveň rozvíjí digitální publikační platformu.

„Ideálně se chceme dostat do stavu, kdy za pět dolarů měsíčně nabídneme předplatné a budete si moci neomezené číst. Tvůrcům pak budeme dávat 30 až 50 procent,“ popisuje Koločai své ambice. Lehké to mít nebude. Amazon už například koupil aplikaci Comixology, která komiksy v digitální formě rovněž nabízí. Sice jde pouze o převedené tištěné verze, i tak ale jde o silnou značku.

Z českých tvůrců je globálně nejúspěšnější scenárista Aleš Kot. Třiadvacetiletý rodák z Ostravy už několik let žije ve Spojených státech a píše komiksy pro Marvel, DC a Image Comics. Napsal si třeba příběhy Secret Avengers nebo Suicide Squad (Sebevražedný oddíl). Pro DC pracoval rovněž na Batmanovi, ze spolupráce ale nakonec kvůli neshodám sešlo.

Kot se dostal k tomu, co si mnoho komiksových scenáristů přeje, a mohl stvořit několik vlastních sérií. Začal s debutem Wild Children, který se v USA zařadil mezi deset nejprodávanějších titulů své doby. Na to navázal špionážní sérií Zero. V obou případech jde o nezávislé tituly. Například o Zero se lze bavit o prodejích prvního čísla přes 20 tisíc kusů. Série byla přeložena také do češtiny, ve zdejším prostředí šlo ale o propadák, který si přes své úzké zaměření na malém trhu nenašel cílovou skupinu. Kot v současné době pro Image Comics tvoří sérii Generation Gone o teenagerech-superhrdinech. „Psaním komiksů se v USA dá pohodlně uživit. Jen musíte mít rytmus a musíte být schopní psát každý den,“ popisuje Kot žijící v Brooklynu. Tvorbou grafických románů si živobytí lze zajistit i v Česku. V novodobé historii to začalo Štěpánem Marešem, který pro Reflex začal tvořit dobře placený komiks Zelený Raoul. Podle odhadů se u nás komiksem živí asi dvacet lidí.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...