Z brány zpracovatelského závodu Sokolovské uhelné ve Vřesové se trousí skupinky lidí v montérkách do blízké kantýny. „Smutné to je. Pokud to tady zavřou, je celý tenhle region v pr….“ Upřímné vyjádření postaršího dělníka bez obalu shrnuje názor všech zdejších pracovníků, ale i starostů a lidí v širokém okolí na chystané propouštění a omezení výroby. Říkají v podstatě totéž, akorát kulantnějšími slovy.
Firma v naději, že se podaří vládě najít nějaké řešení, odložila vypnutí technologie zplyňování hnědého uhlí ve Vřesové na konec srpna. Nikdo si tu ale nedělá velké naděje na záchranu. Největší zaměstnavatel v Karlovarském kraji už koncem loňska ohlásil, že musí kvůli nárůstu plateb za emisní povolenky ve Vřesové uzavřít tlakovou plynárnu a propustit 800 lidí. Elektřinu a teplo, dodávané do velké části kraje, bude podnik vyrábět dál, ale spalováním nakupovaného zemního plynu. Část lidí ve Vřesové tedy zůstane.
Hrozba kolapsu
Kvůli snižování těžby uhlí, ze kterého si Sokolovská uhelná ve Vřesové zatím vyrábí vlastní plyn pro elektrárnu a teplárnu, pak přijde v dalším roce o práci na 200 horníků v samotném dole. Pro srovnání – firma zaměstnává 2600 lidí, po započtení dceřiných společností, které netěží a nezpracovávají uhlí, pak celkem 3500. Za emisní povolenky za každou přepočtenou tunu vyprodukovaného CO2 loni firma zaplatila skoro dvě miliardy korun – víc než mzdové náklady všech zaměstnanců. Cena povolenek od roku 2017 vylétla z pěti na 30 eur za tunu.
O hrozícím kolapsu mluví prakticky všichni starostové v Karlovarském kraji – 30 z nich podepsalo dopis premiéru Andreji Babišovi a celé vládě. Stát podle místopředsedy vlády Karel Havlíček nezabrání snižování počtu zaměstnanců v dolech nebo teplárnách na fosilní paliva, ale bude se snažit více investovat do postižených regionů a pomoci propuštěným. |
Pět kilometrů od brány závodu ve Vřesové, jen kousek za areálem, úřaduje v čele města Chodov starosta Patrik Pizinger (HNHRM). Příběh Sokolovské uhelné sleduje s rostoucími obavami. „Největší počet z 800 lidí, kteří zřejmě na konci srpna ve Vřesové skončí, většina ve věku 50+, žije právě v tomto 13tisícovém městě. Evropa se odklání od uhlí a my tu roky marně upozorňujeme, že je nutné kraj transformovat, například vládními pobídkami vytvářet podmínky pro jiné perspektivní firmy a obory a pracovní místa, abychom tu nebyli na těžbě tolik závislí,“ zoufá si mladý starosta.
V Chodově ani v okolí není pro propuštěné jiná práce. „Ti lidé dělají celý život v jedné fabrice, nic jiného neumějí. Těžko najdou uplatnění jinde, když v krizi je teď většina zdejších firem. Obávám se, že to je takové první varování, či spíš připomínka blížícího se kolapsu celého regionu,“ dodává starosta Pizinger. O hrozícím kolapsu však mluví prakticky všichni starostové v Karlovarském kraji – 30 z nich podepsalo dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO) a celé vládě, v němž varuje, že vlivem krize (včetně té koronavirové) přijdou o místo v kraji tisíce lidí, což bude mít devastující dopad na celý region.
„Máme omezené možnosti, jde o soukromý subjekt a nevyřešíme jejich vysoké náklady, které navíc nejsou v důsledku covidové krize,“ reaguje místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO). Stát podle něho nezabrání snižování počtu zaměstnanců v dolech nebo teplárnách na fosilní paliva, ale bude se snažit více investovat do postižených regionů a pomoci propuštěným.
Intenzivní jednání
Spolumajitel Sokolovské uhelné a šéf dozorčí rady Jaroslav Rokos naznačuje, že moc času nezbývá. „Intenzivní jednání se státem probíhají už několik týdnů, ale je velmi složité predikovat nějaký výsledek,“ vyjádřil se Rokos. Předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka si však nedělá iluze, že by vláda dokázala propouštění odvrátit.
Intenzivní jednání se státem probíhají už několik týdnů, ale je velmi složité predikovat nějaký výsledek. Nebýt koronakrize, která zkomplikovala situaci mnoha podniků na Karlovarsku, situace by prý byla méně složitá. |
Dnes 71letý odborářský harcovník prožil v Sokolovské uhelné celou svoji profesní i odborářskou kariéru. Teď prochází areálem Vřesové a s většinou lidí si tyká. Všichni jsou taková velká rodina a sám Smolka, který je současně druhým místopředsedou dozorčí rady, vychází zadobře i s vedením firmy. „Co si o tom všem myslím? Že je to smutná tečka. Nikdy bych si nepomyslel, že se toho dožiju. Kdyby nebylo tak enormního nárůstu ceny emisních povolenek, ještě jedeme dál. I když z dlouhodobého pohledu by se nás problematika útlumu uhlí stejně dotkla,“ zamýšlí se ve své úřadovně, ze které má výhled na celý areál.
Nebýt koronakrize, která zkomplikovala situaci mnoha podniků na Karlovarsku, situace by prý byla méně složitá. „Ještě loni byl leckde zájem o naše kvalifikované lidi. Teď se obávám, že to bude mnohem horší,“ říká zkušený odborářský boss.
