Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Sobotkova úlitba před sjezdem: Výměna dvou ministrů ČSSD

  9:54
Výměnou dvou ministrů Bohuslav Sobotka uspokojil pražskou ČSSD a přivedl si do kabinetu spojence proti hnutí ANO. Cílem akce je i přimknout ČSSD blíž prezidentu Miloši Zemanovi.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pátek oznámil změny ve vládě. foto: ČTK

To, co mělo trvat měsíc, nakonec zabralo pouhý týden. V pátek 4. listopadu předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka obeslal straníky dopisem, v němž sdělil blížící se personální výměny ve vládě. Nakonec musel své rozhodnutí uspíšit, protože strana se začala pod vlivem úmorných spekulací bouřit. Za oběť neúspěchu v krajských a senátních volbách padli ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček. Novými členy kabinetu se stanou ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a poslanec Jan Chvojka.

„Voliči dali jasně najevo, že se musíme změnit, zlepšit komunikaci směrem k lidem a dynamiku, soustředit se na témata, která naše voliče skutečně zajímají a která jsou klíčová i z hlediska jejich voličského rozhodování. Nemůžeme se tvářit, že lze pokračovat beze změn. Zahajuji je ve vládě a čeká nás také tvrdý demokratický souboj o to, kdo povede stranu po březnovém sjezdu v Brně,“ sdělil v pátek 11. listopadu Sobotka.

Nutná změna

V tomto sdělení se odráží kompletní chumel premiérových motivací. Nějaká změna se odehrát musela, protože padající preference vnukaly některým sociálním demokratům myšlenku, že vůbec nejlepší by bylo vyměnit předsedu. Současně i Sobotka pochopil, že jeho snaha o posunutí strany blíže k modelům západní Evropy, modernizace a zacílení na ekologická témata potřebná procenta ve volbách nenažene.

Nějaká změna se odehrát musela, protože padající preference vnukaly některým sociálním demokratům myšlenku, že vůbec nejlepší by bylo vyměnit předsedu

A třetí klíčová věc je březnový sjezd, kde si delegáti zvolí nové vedení. Sobotka si chce pozici předsedy udržet, a proto bylo třeba si naklonit vlivné buňky z Prahy a jihu Moravy – proto musí odejít Dienstbier. Jeho ostré vyjádření ze čtvrtka 10. listopadu, které zveřejnil na sociálních sítích, významně akcelerovalo rychlost oznámení změn ve vládě.

Dienstbier napsal, že na jeho odchod tlačí část pražských sociálních demokratů, a označil je za mafiány a podvodníky. Vznikla panika, že když bude Sobotka otálet se zveřejněním jmen, pozitivní efekt výměny se vypaří a zůstane jen pachuť ze vzájemného stranického osočování. Hned v pátek 11. listopadu ráno se proto sešlo grémium, vzápětí premiér telefonoval prezidentu Miloši Zemanovi, kterému soupisku jmen oficiálně odvezl v neděli 13. listopadu.

Důvody odvolání

Ministr vnitra a první místopředseda strany Milan Chovanec uvedl, že premiér měl celou dobu situaci „poměrně pevně v rukou“, ale zprávy ze zákulisí svědčí spíš o opaku. Sobotka v pátek 4. listopadu rozeslal avízo o rošádě, aniž by měl domluvené nástupce za odvolávané ministry. Nahradit Němečka odmítl šéf plzeňské nemocnice Václav Šimánek a Ludvík původně také odmítal, protože chtěl záruky, že se pak bude moci vrátit do Motola.

Důvody pro konec ministra Němečka jsou jiné než u Dienstbiera. V jeho odvolání hraje velkou roli nedávno spuštěná prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu, která prolustruje nákupy ministerstva zdravotnictví a hospodaření tří nemocnic, z nichž FN Ostrava před nástupem do úřadu velel.

Důvody pro konec ministra Němečka jsou jiné než u Dienstbiera. Podle informací LN v jeho odvolání hraje velkou roli nedávno spuštěná prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu, která prolustruje nákupy ministerstva zdravotnictví a hospodaření tří nemocnic, z nichž jedné Němeček před nástupem do úřadu velel – FN Ostrava. Výsledky budou hotové ještě před sněmovními volbami a sociální demokraté se obávali, že by na jejich ministra mohlo vypadnout ošklivé překvapení.

„Za tři roky na ministerstvu jsem pomohl pacientům, lékařskému personálu a nemocnicím. Podařilo se mi ubránit resort před Babišovými pokusy o privatizaci zdravotnictví. Fakt se za svou práci nemusím stydět,“ reagoval na zveřejnění jmen Svatopluk Němeček – se zlověstným dodatkem, že za personální změny ponese plnou zodpovědnost premiér.

Hořkost se objevila i v Dienstbierově komentáři: „Ten, koho pan premiér pověří výkonem funkce ministra pro lidská práva, si bude muset vybrat, zda bude agendu prosazovat aktivně – a přicházet kvůli tomu třeba i o body na žebříčcích popularity.“

Konzultace se Zemanem

Mezi adepty na odvolání byla ještě ministryně práce Michaela Marksová, ale ta se nakonec zachránila. Mohou za to především dva faktory. Její konec byl mezi straníky a sympatizanty ČSSD vnímán jako nejméně pochopitelný a také ona sama nejaktivněji zabojovala za své setrvání, včetně zapojení vnitrostranické diplomacie. Druhý důvod je ryze pragmatický: v šibeniční lhůtě, v níž Sobotka musel kvůli sílící nervozitě změny oznámit, se mu nepodařilo sehnat nikoho, kdo by na místo Marksové nastoupil.

Sobotka vyrazil za Milošem Zemanem, aby s ním předběžně své záměry konzultoval. Podle ústavních zvyklostí by nic takového dělat nemusel, ale mělo to hodnotu symbolické obětiny na oltář kýženého spojenectví proti předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi.

Celá akce se jmenováním nových osob má také za cíl přimknout sociální demokracii blíž prezidentovi. Sobotka za Milošem Zemanem vyrazil před několika dny, aby s ním předběžně své záměry konzultoval. Podle ústavních zvyklostí by nic takového dělat nemusel, ale mělo to hodnotu symbolické obětiny na oltář kýženého spojenectví proti předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi.

Zároveň se tím Sobotkova pozice zkomplikovala, protože Zeman si nadiktoval svoje požadavky. „Pan prezident trvá na názoru, že by ministr kultury Daniel Herman měl opustit vládu,“ řekl k tomu po setkání v Lánech prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Lidovecký ministr rozzlobil hradní osazenstvo, když se oficiálně setkal s dalajlamou.

Sobotka ale nemůže Hermana odvolat, aniž by s tím souhlasil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek – v koaliční smlouvě stojí, že bez svolení toho, kdo daného člena vlády do sestavy dodal, žádné opouštění úřadů nebude. Bělobrádek i Babiš už řekli, že necítí potřebu revize mezi představiteli své strany a hnutí a že se k žádným změnám zatím nechystají.

Analýza neúspěchu

Premiér se odhodlal k akci za pět minut dvanáct. Od pondělí 14. listopadu totiž začaly krajské oranžové organizace schvalovat nominace do vedení strany, o nichž pak delegáti rozhodnou na brněnském sjezdu. Jako první vydává své doporučení Liberecký kraj. Polovina buněk se sejde ještě před 10. prosincem, kdy zasedá ústřední výkonný výbor, nejvyšší orgán ČSSD mezi jednotlivými sjezdy.

Na prosincovém výboru si sociální demokraté odprezentují hloubkovou analýzu svého neúspěchu v krajských volbách a pokusí se odpovědět, proč od nich prchají podporovatelé, především k hnutí ANO

Reakce krajů naznačí, jaká nálada ve straně převládá. Kdyby se Sobotka nepohnul k akci a nezavděčil se Praze ani Brnu, nemusely by se mu výsledky líbit. Na prosincovém výboru si sociální demokraté odprezentují hloubkovou analýzu svého neúspěchu v krajských volbách a pokusí se odpovědět, proč od nich prchají podporovatelé, především k hnutí ANO. Podobně luxuje sympatizanty i komunistům.

Poslední průzkum, který ukázal, že podpora oranžovým klesá ke třinácti procentům, zatímco Babišova přesáhla třicítku, ubral sílu liberálnímu křídlu v ČSSD. Na místo toho nastupuje pragmatická potřeba přivábit zpátky tradiční levicové voliče.

Do vlády míří loajální dvojice

Andrej Babiš (ANO) přišel o vděčný terč. Od počátku vlády Bohuslava Sobotky představoval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pro šéfa financí cíl, do kterého se s chutí trefoval – ať už kvůli konzumaci alkoholu, nebo údajnému Němečkově spojenectví s lobbisty a expolitiky typu někdejšího poslance ODS Marka Šnajdra.

V pátek 11. listopadu premiér oznámil, že místo Němečka se zdravotnického úřadu chopí šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Předseda pražské sociální demokracie bude pro konkurenty těžším soupeřem. Ludvík Motol řídí nepřetržitě od roku 2000 a za jeho manažerské schopnosti mu poklonu složil i exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Miloslav Ludvík

„Pamatuji si ho v dobrém světle. Rozumí systému. Je odvážný a politicky zdatný. Myslím tedy, že ministerskou funkci zvládne dobře,“ řekl LN Heger. A dodal, že z hlediska transparence neměla jím řízená nemocnice Motol potíže: „V tomto směru určitě problémy nebyly. Je to člověk, který oficiální cestou uměl dobře shánět peníze a má velkou zásluhu na tom, jak se Motol opravil a dobudoval.“

Jediným Ludvíkovým škraloupem je kauza takzvaných kulichů, jak v uniklé nahrávce tituloval protekční pacienty, a podezření, že nabádal k lepší péči o ně. Jinak jde o manažera, kterého ČSSD v Praze v roce 2014 nominovala na pražského primátora. Kvůli slabšímu výsledku strany nešel ani do rady a zůstal v Motole. Jeho síla spočívá v tom, že nemocnice pomohla mnoha lidem v momentech, kdy šlo o život. Tím si vytvořil silná pouta a vazby v celém politickém spektru.

Ludvíkův nástup do vlády lze považovat za sílu pražské ČSSD. Ale jen do jisté míry. Z informací ze zákulisí je patrné, že Ludvík dvakrát dobře nevychází s hlavním pražským triumvirátem Miroslav Poche – Karel Březina – Petr Hulinský. Jeho manažerské kvality a vliv získaný působením v Motole mu však zajišťují dostatečnou politickou sílu, která mu garantuje, že u nejvlivnějších mužů pražské ČSSD neupadne v nelibost.

Jan Chvojka

Druhým nováčkem v kabinetu bude poslanec z Pardubického kraje Jan Chvojka. Do sněmovny ho před šesti lety vynesla protestní občanská aktivita, při níž voliči udělovali preferenční kroužky. Mladý advokát se díky tomu probojoval do dolní komory, přestože na kandidátce zastával jinak nevolitelné poslední místo. V roce 2013 pak pozici obhájil, a coby jeden z mála sociálních demokratů s právnickým vzděláním zasedá v ústavně-právním výboru.

Teď se přesune na vyšší metu, po Jiřím Dienstbierovi převezme vedení legislativní rady vlády a k tomu agendu lidských práv. O tom, chce-li do vlády, se musel rozhodnout rychle, ještě v pátek 11. listopadu ráno bylo ve hře i jméno místopředsedkyně strany Lenky Tesky Arnoštové. „Na finální rozhodnutí jsem moc času neměl, ale v politice musí být člověk připravený na všechno,“ řekl Chvojka LN.

Do širšího povědomí ho přivedly především dva zákony. Prvním je o registru smluv, kterému Chvojka dělal sněmovního zpravodaje. Přestřelky mezi ním a Rekonstrukcí státu, jak široké a jestli vůbec nějaké mají být výjimky z povinnosti zveřejňovat kontrakty, mu zajistily pravidelné citace v médiích.

Ještě důležitější je, že stojí za autorstvím pozměňovacího návrhu k zákonu, pro který se vžilo označení lex Babiš. Chvojka navrhl – a sněmovna odhlasovala –, že členům vlády je zapovězeno vlastnit některá média a posílat své firmy do tendrů či pro dotace, pokud ministr drží víc než čtvrtinový podíl. Chvojka se také za Sobotku postavil po lánském puči a ještě před ním byl počítán mezi sociální demokraty v sobotkovském, nikoli haškovském křídle.

Ondřej Koutník, Kateřina Surmanová

Marksová zůstává. Nebyla za ni náhrada

Měla to být původně tři jména. Krátce poté, co premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ohlásil výměnu na ministerských postech, se začalo mluvit o adeptech na vyhazov: ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Ona jediná nakonec svoji pozici ve vládě uhájila.

Ještě v pátek 11. listopadu odpoledne to přitom vypadalo, že ani Marksová nezůstane. Premiér ji chtěl nahradit jejím náměstkem Petrem Krčálem. „Budu o tom uvažovat, ale nehovořil jsem ještě ani s rodinou a manželkou,“ řekl včera Krčál serveru Novinky.cz. Za dvě hodiny Sobotka oznámil jen dva kandidáty.

Podle informací LN Krčál nakonec nabídku odmítl. Marksová byla navíc ze všech tří tou, na jejíž podporu se začaly hlasitě ozývat různé skupiny. Postavily se za ni například pěstounské organizace. Svoji podporu jí vyjádřila také kapela studentů a absolventů Jedličkova ústavu, který se věnuje integraci lidí s tělesným postižením, The Tap Tap.

V neposlední řadě vyvolalo možné odvolání Marksové (ale také Dienstbiera) pozdvižení ve spolku Idealisté. Ti se za Sobotku postavili po lánském puči po volbách v říjnu 2013. Pět sociálních demokratů v čele s Michalem Haškem se tehdy sešlo s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech s cílem, aby se Sobotka nestal budoucím premiérem.

Idealisté po této schůzce zorganizovali demonstraci na podporu Sobotky. Spolek je sice na ČSSD nezávislý, právě od této chvíle ale úzce spolupracovali. Předseda spolku Radim Hejduk působí také jako poradce ministryně práce. Právě Marksovou a Dienstbiera si Sobotka vybral jako spojence, kteří mu měli pomoci přeměnit ČSSD ve stranu, kterou by volili velkoměstští liberálové.

Eliška Nová

Výměny v kabinetu

  • Výměna ministrů Němečka a Dienstbiera je v pořadí pátou změnou v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky, který funguje od ledna 2014.
  • Jako první opustila Sobotkovu vládu v říjnu 2014 ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), která se stala eurokomisařkou pro spravedlnost. Přesně před dvěma roky rezignoval šéf resortu dopravy Antonín Prachař (ANO). Dnes je jednatelem zahradnické firmy na Přerovsku.
  • Loni v březnu odešla z vlády ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která minulý měsíc neúspěšně kandidovala do Senátu. V červnu 2015 Sobotka odvolal ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), jenž dnes působí jako manažer Fotbalové asociace ČR.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!