Lidovky.cz

Sobotkova restituční blamáž

  23:01

Zdá se, že předseda ČSSD „válku“ o otevření zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nevyhraje. Má už v záloze připravenu Filipovu KSČM?

foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Dalo se čekat, že to tak dopadne. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nenašel shodu se zástupci církví na úpravě církevních restitucí. Sešli se, pohovořili a rozešli se s tím, že bude vytvořena pracovní skupina, která by měla návrhy ČSSD posoudit.

Sobotka předpokládá, že skupina bude jednat několik týdnů a poté že se opět sejde se zástupci církví. Na dotaz, zda by se po tu dobu mohlo odložit uzavření koaliční smlouvy s ANO 2011 a lidovci, kteří změnu církevních restitucí odmítají, Sobotka odpověděl šalamounsky: prý „to jsou dvě věci, které spolu nemusejí bezprostředně souviset“.

Sobotka už tedy reálně nepředpokládá, že výsledky jednání s církvemi budou promítnuty do koaliční smlouvy, potažmo vládního programu, což si kladl za cíl ještě před několika málo dny. Nebude do nich totiž co promítat, poněvadž možná až na nějaké to gesto dobré vůle církve s omezením restitucí nebudou souhlasit.

Řady svých nároků se prý už zřekly při přípravě restitučního zákona, a nemají proto z čeho slevit. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, jeden z účastníků čtvrtečního setkání s Bohuslavem Sobotkou, to v Českém rozhlase Plus řekl jasně: „Jednat se sociální demokracií budou církve jen tehdy, pokud bude uznána neměnitelnost restitučních zákonů a smluv.“

Připomeňme si, že církve mají podle zákona o majetkovém vyrovnání dostat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během příštích 30 let pak stát církvím vyplatí 59 miliard, navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let postupně až na nulu snižovat podporu na činností církví, která dnes činí 1,5 miliardy korun ročně.
Druhou stranou restituční mince bude žádoucí odluka církví od státu. Pokud by se církvím nevrátila alespoň část majetku, o který je připravil minulý režim a zůstaly by „chudé jak kostelní myši“, odluka by nastat nemohla, a stát a církve by si nadále zasahovaly do svých záležitostí.
A kdyby i přesto nastala, znamenalo by to konec většiny církví, anžto jejich věřících není tolik, aby je asignacemi ze svých daní udrželi při životě. Asignací se sice leckde k financování církví využívá, ale v demokratických zemích nikoli tam, kde byly předtím církve obrány téměř o všechno.

Sounáležitost s českou společností

Sobotka šel za představiteli České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí s návrhem o několika bodech. ČSSD by ráda, aby církve projevily sounáležitost s českou společností ve chvíli, kdy stát nemá na to, aby financoval důležité priority. Měly by proto slevit z oněch 59 miliard, jež mají podle restitučního zákona za nevydaný majetek získat, a každopádně část této částky inkasovat v krátkodobých státních dluhopisech.

Sociální demokracii se zdá příliš velkorysá protiinflační doložka, z níž vyplývá, že z 59 miliard by za 30 let mohl být téměř dvojnásobek

Příliš velkorysá se zdá sociální demokracii (a také šéfovi ANO Andreji Babišovi) protiinflační doložka, z níž vyplývá, že z 59 miliard by za 30 let mohl být téměř dvojnásobek. Z církevních restitucí by měl být podle ČSSD vyňat Pražský hrad a konečně by se prý měly církve vůči veřejnosti zavázat, že peníze z restitucí použijí na veřejně prospěšné účely.

Tedy „že tyto prostředky neskončí v podnikání, aby například za pár let neprohospodařily tyto peníze a nechtěly další podporu“, jak prohlásil den před jednáním se zástupci církví Bohuslav Sobotka, mimochodem sám katolík, jak je na jižní Moravě časté. Svůj apel opřel navíc o filozofii papeže Františka, „který hovoří o tom, že církev by měla žít v chudobě a starat se o potřebné“.

V pasti

Po 20 letech přerušovaných a léta marných vyjednávání prosadila nakonec loni restituce Nečasova pravicová vláda. Horko těžko, poněvadž LIDEM Karolíny Peake pro ně neplanula a zvednout pro restituce ruku slíbila až poté, co uspěje se svými prioritami. Restituční zákon navzdory svým dobrým vztahům s kardinálem Dominikem Dukou nepodepsal prezident Václav Klaus, který měl k církevním restitucím už od devadesátých let zřetelné výhrady. Zákon se pak péčí levice ocitl u Ústavního soudu, který jej ale akceptoval.

Šéf ČSSD Sobotka nemohl téma osekání církevních restitucí nezvednout, ač jako vzděláním právník jistě tušil, že nejspíše skončí v pastiSociální demokracie brojila proti církevním restitucím před rokem v kampani ke krajským volbám a před těmi nedávnými do Poslanecké sněmovny znovu a ještě intenzívněji. Slíbila svým voličům, že bude-li ČSSD vládnout, téma restitucí otevře a pokusí se dojednat s církvemi jejich omezení. Nepřipojila se ale k požadavku KSČM, aby o restitucích rozhodli občané v referendu (což Filipova strana prosazuje nadále).

Bumerang předvolebního slibu, že se pokusí církevní restituce osekat, se teď vrací na Sobotkovu hlavu. Nemohl to téma nyní nezvednout, ač jako vzděláním právník jistě tušil, že nejspíše skončí v pasti. Restituční zákon by teoreticky změnit šel, jenomže restituce jsou už v běhu: církve uplatňují svoje majetkové nároky a mají na dohled první splátku státu z 59 miliard za nevydaný majetek. To už nijak osekat nelze, neboť žádná zákonná úprava nesmí působit se zpětnou platností.

Navíc Nečasova vláda narovnání majetkových vztahů s církvemi pojistila nejen zmíněným zákonem, ale také smlouvami mezi státem a každou z 16 církví, jež o navrácení majetku projevily zájem. Tyto smlouvy lze změnit jen s oboustranným souhlasem jejich účastníků, ostatně jako každé jiné smlouvy. Kdyby se o to stát pokusil jednostranným krokem, vykoledoval by si stovky žalob, soudních sporů i na mezinárodní úrovni a obrovské finanční sankce, o evropské ostudě ani nemluvě.

Rozpor se zdravým rozumem

Lze si představit, že v něčem církve přece jen vyjdou Sobotkovi vstříc. Například tím, že se jakýmsi čestným prohlášením veřejnosti zaváží, že nabyté prostředky takzvaně neprojedí, ale věnují je přednostně na sociální účely, charitu, budování a provozování hospiců a podobně. Těžko ale z církví mámit prohlášení, že nebudou podnikat, aby náhodou nezbankrotovaly a nezůstaly státu viset na krku. Co se ví, zatím zbankrotovala jedna malá farnost.

Příčilo by se zdravému rozumu vrátit církvím majetek, o nějž byly obrány, a zároveň jim „nalinkovat“, jak s ním mohou, a naopak nesmějí nakládat

Církev, zejména ta katolická, se stanou významnými vlastníky lesů, o nichž znalci tvrdí, že se v nich podobně jako v lesích obecních hospodaří velmi svědomitě a lépe než ve státních. Příčilo by se přece zdravému rozumu vrátit církvím majetek, o nějž byly obrány, a zároveň jim „nalinkovat“, jak s ním mohou, a naopak nesmějí nakládat.

„Válku“ o církevní restituce Bohuslav Sobotka nevyhraje. Ano, zajisté to bude obtížně vysvětlovat své straně a části jejich příznivců, dílem antiklerikálů. Pokud Sobotka nerezignoval na sestavení koaliční vlády, těch ústupků od volebního programu ČSSD bude muset ostatně udělat víc. Michal Hašek nebude sám, kdo mu za jeden každý udělá červenou čárku a jednou mu je všechny sečte.

Ostatně Bohuslav Sobotka navrhuje ČSSD uspořádat snad v lednu stranické referendum o podobě případné koaliční dohody a vlády ČSSD, ANO a nejspíše KDU-ČSL. Když se takhle může jistit vedení německé SPD, jejíž členové mají namnoze ke koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové značné výhrady, proč by si stejným způsobem nemohl krýt záda šéf ČSSD?

Jiné možnosti

Bohuslava Sobotku pověřil ve čtvrtek odpoledne prezident Miloš Zeman jednáním „s cílem ustavit vládu, která bude mít většinovou podporu“. Tak to řekl novinářům před lánským zámkem Sobotka. Dvojice ČSSD (50 mandátů) a ANO (47) potřebuje parťáka, s nímž dá dohromady ve sněmovně většinu. Nasnadě jsou lidovci (14 mandátů), pokud se s ČSSD a ANO dohodnou na vzájemně přijatelném programovém a personálním kompromisu.

Poté, co nepochodil u představitelů církví, Sobotka veřejně naznačil, že pokud by se ČSSD s církvemi na úpravě restitucí neshodla, existují i jiné možnostiKdyby se to nepodařilo, lidovce by mohl nahradit Okamurův Úsvit přímé demokracie (též 14 mandátů), který ale nechtěl vstoupit do vlády. Otázkou je, zda by za takových okolností do ní vstoupilo Babišovo ANO. Pro ČSSD by to každopádně byla obtížná varianta, být odkázána na podporu dvou nevykrystalizovaných hnutí, jejichž „nosnost“ a spolehlivost jsou těžko odhadnutelné. Proto se zdá být důvěryhodná informace, že Sobotka stojí o účast Bělobrádkovy KDU-ČSL ve vládě, kterou sestavuje.

Jenomže… Poté, co nepochodil u představitelů církví, Sobotka veřejně naznačil, že pokud by se ČSSD s církvemi na úpravě restitucí neshodla, existují i jiné možnosti, jak některé aspekty restitucí změnit. ČSSD sice prý dává přednost smírnému řešení, nicméně jak zaznamenaly Novinky.cz, připustil, že strany, které volají po změnách restitucí, mají ve sněmovně většinu a v okamžiku, kdy by se sociální demokracie nedohodla s ANO a lidovci, dala by se otázka restitucí řešit i jinak.

Například tak, že ČSSD s ANO a KSČM by daly dohromady 130 hlasů, čili pohodlnou ústavní většinu nezbytnou pro přijetí ústavního zákona o „církevně-restitučním“ referendu, jenž by Senátem patrně prošel. Dělá Bohuslav Sobotka jenom „ramena“, anebo má už připravenu v záloze Filipovu KSČM?

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.