Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Sobotka získal silný mandát předsedy ČSSD. Dienstbiera ale do vedení neprotlačil.

  17:12

Aktualizováno. Po prezidentských volbách to vypadalo, že Bohuslav Sobotka v čele strany oslabil. Na sjezdu ale získal významnou podporu.

foto: © ČTKČeská pozice

Aktualizováno. Bohuslav Sobotka zůstává šéfem ČSSD, hlavního favorita příštích voleb do Poslanecké sněmovny. Získal velmi silný mandát: z 582 platných hlasů jich od delegátů obdržel 507. Poté, co se po prezidentských volbách a triumfu Miloše Zemana mohlo na první pohled zdát, že Sobotka v čele strany oslabil, mu nyní delegáti vyslovili jasnou podporu. Znamená to, že dohody uzavřené před sjezdem byly v případě volby předsedy pevné.

Pro křídlo Michala Haška, Sobotkova hlavního rivala ve straně, je strategicky nevýhodné, že volba statutárního místopředsedy a ostatních místopředsedů probíhá až po volbě předsedy strany. Zdroje ČESKÉ POZICE blízké vedení strany na začátku prvního sjezdového dne uvedly, že pokud by Sobotka nezískal silnou podporu, mohl by to předseda Haškovi a jeho spojencům ve vedení (Zdeňku Škromachovi a Marii Benešové) spočítat v následné volbě řadových místopředsedů. Sobotkův zisk výrazné podpory by mohl znamenat, že se delegáti pokusí zachovat jakýsi smír a ani v případě volby statutárního místopředsedy a řadových místopředsedů nebudou situaci hrotit.

Sobotka v pátek na sjezdu ve svých dvou projevech vyslal několik signálů směrem ke sněmovním volbám a potenciálnímu sestavování vládní koalice: ČSSD neotevře KSČM dveře do Strakovy akademie formou přímé vládní účasti; jako nejoptimálnější variantu Sobotka uvedl většinovou koalici se středovými stranami – patrně s KDU-ČSL a Stranou zelených; kdyby tyto strany neuspěly, pak by ČSSD preferovala menšinovou vládu opřenou o podporu levicových stran – k mání by byla jak KSČM, tak případně Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ).

Co Sobotka straníkům na sjezdu dále představil:

  • Program pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2014 strana dle Sobotky dokončený zatím nemá, ve své zprávě v úvodu sjezdu nicméně představil osnovu postavenou na čtyřech pilířích:
  1. Nastartování české ekonomiky (obnova hospodářského růstu, nová pracovní místa, podpora podnikání, investice do vzdělání a infrastruktury).
  2. Rekonstrukce státu (vytvořit moderní a efektivní sociální stát).
  3. Náprava nespravedlivých reforem (míněny reformy Nečasovy vlády ve zdravotnictví, daních, sociální politice a další).
  4. Spravedlivé vládnutí (zavedení majetkových přiznání politiků, progresivní daň, protikorupční opatření).
  • Zdůraznil potřebu posílení a budování silné stínové vlády, vytvoření jasného programu a vládní strategie: „Naši ministři musí být kompetentní, zorientovaní a obklopeni experty s čistým štítem. Nesmí se stát, že se naši ministři budou na ministerstvech teprve rozhlížet.“
ČSSD versus protestní strany

Významným bodem Sobotkovy páteční zprávy byla kritika protestních a účelově založených stran: „Protestní strany rostou jako houby po dešti. Je to dobrý byznys, využít nespokojenosti občanů, vytěžit hněv a proměnit ho na politickou moc a nové příležitosti v podnikání. Tak, jak to předvedly Věci veřejné.“ V současnosti bychom za protestní projekt mohli označit hnutí ANO 2011 majitele Agrofertu Andreje Babiše, nenápadně se pak rýsuje projekt kolem Víta Bárty, Tomia Okamury a Holešovské výzvy s pracovním názvem Hnutí Úsvit.

A nejen tyto subjekty. V nedávném rozhovoru pro Deník.cz se Sobotka navezl do Zemanovy SPOZ. „Tak jako se pod touto tíhou zhroutily Věci veřejné, přesně tak by dopadla SPOZ coby účelově vytvořená politická strana,“ řekl a možnost účasti SPOZ ve vládě označil za rizikový faktor.

Ač se zdálo, že Zeman by na sjezdu mohl opětovat Sobotkovi palbu, nestalo se. Prezident namísto výzvy ke sbližování ČSSD a Zemanovců vzkázal: „Mějte odvahu vládnout sami!“

Hašek a spol. Bez Dienstbiera.

Při volbě místopředsedů se překvapení nekonalo. Statutárním místopředsedou byl zvolen Michal Hašek. Ve volbě řadových místopředsedů uspěli v prvním kole Lubomír Zaorálek, Zdeněk Škromach – u nich byly nastaveny hlasovací koalice skutečně pevně, oba pánové získali skoro stejně hlasů: Zaorálek 412, Škromach 413. Spolu s nimi uspěl Milan Chovanec, který je nováčkem politického grémia. Jeho úspěch se očekával, neboť před delegáty v pátek předstoupil coby populární plzeňský hejtman. Zřejmě mu pomohl i Zemanův apel na delegáty, aby úspěšní hejtmani dostali v ČSSD šanci.

Svým způsobem očekávaně vypadl ze hry Jiří Dienstbier, o čemž se na sjezdu spekulovalo již od samého začátku (více se dozvíte v rozhovoru Jiří Dienstbier: Ve vztahu k vedení ČSSD mám teď rozvázané ruce). Na jeho úkor se stal místopředsedou Martin Starec, který nejdříve neuspěl o jeden hlas, po přepočtení hlasů byl ale výsledek upraven a Starec do politického grémia postoupil o dva hlasy. Po pátku zbývalo vyřešit jen otázku místopředsedkyně, o kterou soupeřila ta dosavadní Marie Benešová (Haškova spojenkyně) a Sobotkova spojenkyně Alena Gajdůšková.

V opakované volbě byla nakonec v sobotu úspěšnější Alena Gajdůšková, která získala přesně potřebný počet hlasů, 292. (ČESKÁ POZICE s ní nedávno publikovala rozhovor Alena Gajdůšková: Příští „první dáma“ ČSSD?)

Přečtěte si rovněž předsjezdovou analýzu situace v sociální demokracii: