Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Snowdenův exil zatím v nedohlednu. Vrátí se do USA?

USA

  11:06

To, že hledanému „anarchistovi“ neposkytli azyl Evropané ani protizápadní režimy, svědčí o houževnatosti „vestfálského“ mezinárodního systému.

Bývalé kolonie jsou na zpochybňování vlastní suverenity citlivé. Donucením letadla bolivijského prezidenta Evo Moralese k přistání ve Vídni však Evropané jihoamerickým „antiimperialistům“ připomněli, že když koketují s poskytováním azylu maskotům anarchické skupiny WikiLeaks, princip státní suverenity sami zpochybňují. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTK, ReutersČeská pozice

Evropské státy projevily vzácnou rozhodnost, když za cenu porušení postkoloniální politické korektnosti donutily v úterý 2. července k přistání ve Vídni letecký speciál bolivijského prezidenta Evo Moralese kvůli podezření, že z Moskvy odváží amerického štvance Edwarda Snowdena. Dramatický zákrok byl o to pozoruhodnější, že díky Snowdenovi se Evropané dozvěděli o rozsáhlém americkém špehování jejich státních úřadů i soukromé elektronické komunikace.

Dispečeři ve Francii a v Portugalsku hlavě jihoamerického státu odňali povolení k přeletu a letadlo s Moralesem muselo na cestě domů z Ruska neplánovaně mezipřistát na vídeňském letišti Schwechat. Následně odepřelo Moralesovi přelet i Španělsko a Itálie. Na palubě letadla však Snowden podle rakouských úřadů nebyl zjištěn.

Bolívie a její jihoameričtí spojenci neskrývali rozhořčení, že se pokrokářskému lidovému vůdci dostalo natolik diplomaticky nedůstojného zacházení. „Jde o diskriminaci našeho prezidenta,“ stěžoval si bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca. Bolivijský ministr obrany Ruben Saavedra označil postup Portugalců a Francouzů za „koloniální“. V bolivijském hlavním městě La Pazu spálil dav před francouzskou ambasádou vlajku Francie i EU.

ČESKÁ POZICE se případu Snowden věnovala v článcích:

Projev fašismu

Vypjatě reagovala také Venezuela, která zůstává vůdčí mocností kontinentálního Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA) i po letošní smrti svého charismatického lídra Huga Cháveze. „Zcela jednoznačně to považujeme za pokus ohrozit prezidenta Moralese. Co se právě stalo prezidentu Moralesovi, je projevem fašismu, který opanovává svět od imperialistických vlád až po jejich lokaje,“ hřímal venezuelský ministr zahraničí Elias Jaua.

„Co se právě stalo prezidentu Moralesovi, je projevem fašismu, který opanovává svět,“ prohlásil venezuelský ministr zahraničí Elias Jaua

Venezuelská delegace byla na stejném moskevském summitu vývozců ropy a plynu jako Bolivijci, ale před zpáteční cestou přes Atlantik ještě zavítala na návštěvu ke spřízněnému režimu v Bělorusku. Podle ruských agenturních zpráv ovšem ani nový venezuelský prezident Nicolas Maduro nevzal Snowdena s sebou do vládního speciálu.

Od svého příletu z Hongkongu na Terminál E moskevského letiště Šeremetěvo uvízl Snowden v tamní tranzitní zóně. Jeho americký pas byl anulován a nemá ani ruské vstupní vízum. V neděli večer sice zažádal Rusy o azyl, ale záhy žádost stáhl. Prezident Vladimir Putin, který coby bývalý důstojník KGB nesdílí nadšení pro vyzrazování práce špiónů ve jménu občanských práv a transparentnosti, totiž udělení azylu podmínil tím, že Snowden skoncuje se zveřejňováním státních tajemství.

Ruské úřady prohlásily, že ambasádní vozidlo třetího státu, které by Snowdena případně odvezlo z Šeremetěva na příslušné velvyslanectví k udělení azylu, by přechodně považovaly za zahraniční výsostné území, takže by se bez ruského vstupního víza obešel. Mnozí si to vyložili jako vzkaz latinskoamerickým delegacím účastnícím se summitu exportérů uhlovodíkových paliv.

Stříhání podsvinčete

„Jenže Snowden zůstával na Šeremetěvu jako kufr bez držátka – nepohodlné břímě k nošení, a zároveň škoda ho vyhodit,“ napsal komentátor v ruském listu Novaja Gazeta. „Jako prostředek antiamerické propagandy se dal využít kdekoli, i v Ekvádoru, ale pouze tady se dal využít jako zdroj zpravodajských informací.“

Mnozí pochybují, že by ruská kontrarozvědka Snowdena nechala cestovat dál, dokud by nenabyla přesvědčení, že z „podsvinčete“ už žádnou „vlnu“ nezíská

Prezident Putin sice tvrdí, že Snowden nebyl ruskými zpravodajci vytěžen, neboť by to prý bylo jako „stříhat podsvinče, kdy kolem toho je spousta kvičení, ale jen málo vlny“. Jiní ale pochybují, že by ruská kontrarozvědka Snowdena nechala cestovat dál, dokud by nenabyla přesvědčení, že z „podsvinčete“ už žádnou „vlnu“ nezíská.

„Je hanba, že člověk, jenž se zasadil o věc demokracie a odkryl rozsáhlé porušování základních práv, musí hledat útočiště u despotů, kteří jsou se základními právy v konfliktu,“ vyslovil se pro udělení azylu Snowdenovi spolupředseda německých Zelených Jürgen Trittin, podle něhož americký přeběhlík prokázal Evropě službu. 

„Rozhodnutí Angely Merkelové zamítnout azyl Edwardu Snowdenovi obnažuje pokrytectví této vlády. Tvrdí sice, že je silně pobouřená, ale nic s tím nedělá,“ odkazuje prohlášení Zelených na lavinu verbální kritiky, jež se na Washington snesla z Berlína po zveřejnění zpráv o enormním rozsahu amerického špiclování elektronické komunikace německých občanů.

Dozvuky třicetileté války

Skutečnost, že se Snowdenovi zdráhají poskytnout azyl nejen zhrzené liberální demokracie v Evropě, ale zejména antiamerické „protiimperialistické“ režimy, pro něž by to byl propagandistický triumf, svědčí podle politologa Daniela W. Dreznera o houževnatosti „vestfálského“ uspořádání mezinárodních vztahů.

„Státy proti sobě mohou válčit, navzájem se špehovat či podněcovat revoluce za hranicemi. Jsou však vcelku neochotné zmocňovat jiné aktéry k podrývání principu státu coby nejzazší instance vládní autority,“ odkazuje Drezner na přetrvávající dědictví Vestfálského míru z roku 1648, který ukončil třicetiletou válku a propříště stanovil suverénní státy coby principiální aktéry mezinárodního systému.     

Evropanům možná také došlo, že z euramerických rozmíšek těží pouze nepřátelé Západu

Bývalé kolonie jsou na zpochybňování vlastní suverenity pochopitelně citlivé. „Uzemněním“ Moralesova letadla však Evropané jihoamerickým „antiimperialistům“ připomněli, že když koketují s poskytováním azylu maskotům anarchické skupiny WikiLeaks, princip státní suverenity sami zpochybňují.

Evropanům možná také došlo, že z euramerických rozmíšek těží pouze nepřátelé Západu. „Neshledal jsem, že by ten muž byl politicky perzekvován,“ vyjádřil se o Snowdenovi poslanec německé opoziční sociální demokracie (SPD) Dieter Wiefelspütz. „Možná, že porušil státní tajemství z důvodu svědomí. Možná, že je hrdinným obráncem svobody. Ale to ho nechrání před právními důsledky.“

Obamova šance

Představitelé německé Pirátské strany sice poněkud hystericky varují, že Snowdenovi v USA navzdory mediálnímu drobnohledu hrozí „nelidské zacházení“, potažmo trest smrti, ale jak americký list The Wall Street Journal upozorňuje, odvahu dostát svému přesvědčení o potřebě transparentnosti státu by mnohem spíše prokázal svojí obhajobou v americké soudní síni než doživotním exilem v Rusku, Venezuele nebo na Kubě.

Ať už by rozsudek dopadl jakkoli, nejpozději na závěr prezidentování Baracka Obamy v lednu 2017 by se Snowden třeba mohl dočkat prezidentské milosti. Pro Obamu by to byla skvělá příležitost, jak napravit svůj historický odkaz nejen u kdysi jím natolik očarovaných Evropanů, ale i vlastních voličů, kteří v něm svého času spatřovali vysvoboditele z údajného „policejního státu“ nastoleného jeho démonizovaným předchůdcem Georem W. Bushem po 11. září 2001.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.