Proč stát v polovině 90. let přišel o kontrolu ve strategické firmě s desetitisíci zaměstnanci? Proč se zbavil zbytkového podílu, aniž by si pohlídal, co se stane s osudy dalších desítek tisíc nájemníků v podnikových bytech? A konečně: proč se mu po dvanácti letech vrátily zadlužené doly, z nichž však v mezičase zmizely desítky miliard?
Odpověď na tyto tři klíčové otázky veřejnost nedostane. Existují pro to dva zásadní důvody.
Důvod první: Pssst. Přísně tajné!
Těsně před startem výslechů čtyř desítek svědků padlo rozhodnutí, že kvůli taktice proběhnou za zavřenými dveřmi. Bylo by špatně, pokud by jedna výpověď ovlivnila druhou, zněl argument. Lukáš Černohorský (Piráti), předseda komise, v níž má každá politická strana po jednom zástupci, proto navrhl, aby bylo jednání neveřejné. Výslechy svědků by se prý také mohly dotknout dosud ještě probíhajících šetření, která mají osvětlit dění okolo OKD. Potíž je v tom, že ani jeden argument nesedí. Na případné domlouvání se a ovlivňování měli strůjci dostatek času. O majoritu akcií v podniku přišel stát v roce 1997, privatizace menšinového podílu se odehrála v roce 2004 a před dvěma lety soukromý vlastník poslal doly do úpadku.
Potíž je v tom, že ani jeden argument nesedí. Na případné domlouvání se a ovlivňování měli strůjci dostatek času. O majoritu akcií v podniku přišel stát v roce 1997, privatizace menšinového podílu se odehrála v roce 2004 a před dvěma lety soukromý vlastník poslal doly do úpadku. |
Jak moc vedle je případná obava z toho, že by mohlo na veřejnosti zaznít něco nového, dokládá také nedávno skončené líčení Obvodního soudu pro Prahu 2. Tamní soud čtyři roky rozplétal, zda se soudní znalec Rudolf Doucha a dva bývalí manažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek dopustili kriminálního jednání, čímž připravili stát o neuvěřitelných 5,7 miliardy. U soudu svědčila, za přítomnosti veřejnosti, řada politiků a úředníků. Medializované byly zejména výpovědi sociálnědemokratického exministra financí Bohuslava Sobotky a exministra průmyslu Milana Urbana. V soudním spise byla i výpověď Zdeňka Bakaly, který doly ovládl. V květnu zazněl zatím nepravomocný verdikt, kterým soud muže obžaloby zprostil. Těžko si představit, že by na komisi zaznělo něco nového.
Důvod druhý: Bez důkladné analýzy
Jako ještě podstatnější překážka se jeví nedostatek odborné analýzy. Politici si sice přizvali pro vedení výslechů dva policisty, avšak ti se kauze OKD v minulosti nevěnovali. Potíž je v tom, že neměli ani čas na nastudování nuancí poměrně složité a propletené pavučiny okolo dolů. Kromě délky záběru, na jaké období vyšetřování míří, je totiž ještě složitější propletenec vztahů.
Stačí vzít za příklad jen právníka Radka Pokorného. Kromě toho, že je osobním přítelem expremiéra Sobotky, v minulosti jeho advokátní kancelář zastupovala i Bakalovy společnosti. Podílel se i na odpovědi za Česko Evropské komisi, která zkoumala, jestli při privatizaci nedošlo k nedovolené státní podpoře.
Je zcela zjevné, že pro kompetentní analýzu by komise potřebovala široký aparát lidí se znalostmi pokrývajícími právo, policejní práci, ekonomiku i vztahy mezi politiky a byznysmeny. |
Kdo se v kauze neorientuje ani nemá čas na nastudování řady dokumentů, jako jsou například mnohosetstránkové znalecké posudky na cenu OKD, nemá šanci uspět.
Je také zcela zjevné, že pro kompetentní analýzu by komise potřebovala široký aparát lidí se znalostmi pokrývajícími právo, policejní práci, ekonomiku i vztahy mezi politiky a byznysmeny.
Nestranný a komplexní pohled se od vyšetřovací komise čekat nedá také vzhledem k termínu, do kterého má přednést své závěry. S těmi chtějí politici přijít okolo podzimních komunálních a senátních voleb. Do finálního verdiktu se tak může propašovat i politický souboj mezi stranami.
Místo závěru
Jestliže si za více než dvacet let s děním okolo OKD neporadila tuzemská justice, pocit dosažení spravedlnosti tak nepřijde ani poté, co skončí jednání sněmovní komise. Jedinou, byť slabou náplastí by mohlo být, pokud by výslechy hlavních aktérů probíhaly na očích veřejnosti. Ostatně takto postupují parlamentní vyšetřovací komise ve světě. Mají proto také zcela jinou váhu.
Před třemi měsíci se o tom přesvědčil i Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a třetí nejbohatší muž planety. Kvůli skandálu s úniky informací uživatelů jeho sociální sítě musel za přítomnosti televizních kamer čtyři hodiny čelit dotazům amerických senátorů, což mu vehnalo slzy do očí.
