Sněmovní komise: Za nevýhodný prodej OKD nesou politici odpovědnost

Sněmovní komise po dvou letech vyšetřování zveřejnila 30stránkovou zprávu, jejíž součástí je i trestní oznámení na 14 politiků, podnikatelů a vysokých státních úředníků kvůli divoké privatizaci OKD – například na podnikatele Zdeňka Bakalu, expremiéra Bohuslava Sobotku nebo exministra Milana Urbana. Ti však odmítají, že by pochybili.

Martin Shabu 17.10.2019
Ještě než vláda definitivně rozhodla o prodeji státního podílu v OKD Karbon... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ještě než vláda definitivně rozhodla o prodeji státního podílu v OKD Karbon... | foto: MAFRA
Ještě než vláda definitivně rozhodla o prodeji státního podílu v OKD Karbon...

Máloco je spojeno se státem stejně pevně jako zem, včetně nerostného bohatství pod ní. Právě uhlí podle sněmovní vyšetřovací komise zpeněžili draví podnikatelé na úkor občanů v divokém prodeji Ostravsko-karvinských dolů. „Privatizaci OKD a navazující skutečnosti zřejmě doprovázela nekompetentní i závažná úmyslná protiprávní jednání politiků, úředníků, podnikatelů i jejich advokátů, která byla v rozporu se zájmy státu a jeho občanů, často trestněprávního charakteru,“ stojí v 30stránkové zprávě, jejíž závěry v úterý 8. října komise zveřejnila.

Součástí materiálu, který LN prostudovaly, jsou i trestní oznámení na 14 politiků, podnikatelů a vysokých státních úředníků, kteří v klíčovém období rozhodovali o převodu majetku státu do privátních rukou. Ačkoli jde o známé postavy příběhu – podnikatele Zdeňka Bakalu, tehdejší ministry Bohuslava Sobotku či Milana Urbana –, komise je po dvou letech vyšetřování ukázala v novém světle.

Také společnost Karbon Invest

Jako první zpráva řeší odpovědnost exministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, který s někdejším ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci připustili ztrátu většinového podílu státu v OKD v roce 1996. A to za podezřelých okolností – prodejem 3500 akcií státu za pouhou korunu. Napomoci k tomu měli i představitelé Fondu národního majetku Roman Češka a Pavel Šanda. Pokles základního jmění firmy o 3,5 miliardy korun vedl ke ztrátě kontroly státu nad doly, což se promítlo i do snížené ceny „doprivatizovaného“ balíku akcií státu v OKD v roce 2004.

Sněmovní komise si posvítila i na majitele společnosti Karbon Invest, kteří měli exkluzivitu při vyjednávání o odkupu akcií OKD od státu. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava se ve smlouvě o převodu cenných papírů OKD ze září 2004 zavázali, že před FNM nezamlčeli žádné podstatné informace.

„Daňovým poplatníkům byly ukradeny desítky miliard korun, horníkům, mým kolegům, ukradeno 44 tisíc bytů,“ hřímal Josef Hájek (ANO), člen komise a bývalý pracovník OKD. Bakala, Dlouhý, Sobotka i další aktéři kauzy vinu popírají. Privatizaci z roku 2004 již prověřovala policie. Před soud postavila kvůli údajně podstřelené ceně za menšinový balík akcií soudního znalce Rudolfa Douchu a dva manažery Fondu národního majetku (FNM). Klíčoví politici, jimiž byli tehdejší ministr financí Sobotka a šéf resortu průmyslu a obchodu Urban, vystupovali jen v roli svědků.

Soud ale trojici obžalovaných zprostil viny. Teď sněmovní komise, která vyslechla 49 svědků, dospěla k závěru, že za nevýhodný prodej nesou politici odpovědnost. Proto trestní oznámení míří i na Sobotku. „Neučinil kroky, které by umožnily zjistit tržní cenu prodávaného majetku. Výsledná privatizační cena tedy nevycházela z nejvýhodnější z nabídek zájemců dosažených v nediskriminační soutěži,“ konstatuje zpráva. Podle členů komise je nutné prověřit, zda se Sobotka nedopustil zneužití pravomoci veřejného činitele.

Stejně mohl selhat v roli strážce státního majetku druhý z předkladatelů klíčových vládních materiálů Urban, a policie by měla prošetřit i jeho roli. Sněmovní komise si posvítila i na majitele společnosti Karbon Invest, kteří měli exkluzivitu při vyjednávání o odkupu akcií OKD od státu. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava se ve smlouvě o převodu cenných papírů OKD ze září 2004 zavázali, že před FNM nezamlčeli žádné podstatné informace.

Zdeněk Bakala

Ve skutečnosti ale měli již od května téhož roku podepsanou jinou smlouvu o prodeji akcií Karbon Investu společnosti Charles Capital, v níž jako jednatel působil Bakala. Jinými slovy, budoucí majitelé OKD si byli dobře vědomi, že se u nich akcie dlouho neohřejí. Už měsíc po privatizaci se jako nový majitel dolů ohlásil právě Bakala. Vláda přitom vyjednávala o prodeji dolů exkluzivně s Koláčkem a Otavou, protože chtěla podle svých slov udržet stabilitu a zaměstnanost OKD. Podle komise se tím Koláček s Otavou, který zemřel v roce 2015, dopustili podvodného jednání.

Zdeněk Bakala podle názoru vyšetřovací komise mohl být organizátorem skupiny, jejímž cílem bylo získat majetkový prospěch na úkor státu, uvádí závěrečná zpráva. Proto by měl být prověřován jako spolupachatel podvodu.

Bakalu viní, že tajně ze zákulisí řídil jednání majitelů Karbon Investu s vládou o ceně za doly. „Zdeněk Bakala podle názoru vyšetřovací komise mohl být organizátorem skupiny, jejímž cílem bylo získat majetkový prospěch na úkor státu,“ uvádí závěrečná zpráva. Proto by měl být prověřován jako spolupachatel podvodu. Ačkoli byl Bakala předvolán jako svědek, odmítl se do sněmovny dostavit, protože prý považuje vyšetřování za politicky motivované. Jako na občana USA se na něho nevztahuje pravomoc české policie k předvolání.

Devítičlenná komise složená ze zástupců všech politických stran ve sněmovně se podrobně zabývala i osudy stížností na privatizaci, které řešila Evropská komise. První podala v roce 2005 společnost Penta kvůli nedovolené státní podpoře, již firma spatřovala v nevýhodném prodeji státních akcií v OKD. Odpověď na dotazy z Bruselu podle sněmovní komise zpracovali místo ministerstva financí advokáti kanceláře Pokorný, Wagner a spol., jejímž partnerem je Sobotkův osobní přítel a spolužák Radek Pokorný. Kancelář poskytovala v minulosti právní rady i Bakalovým společnostem.

Žaloba na vlastnictví hornických bytů

Komise vyzvala ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby také podaly určovací žalobu na vlastnictví 44 tisíc hornických bytů, které spolu s OKD skončily u Bakaly

„V dokumentu byly uvedeny nesprávné, nepravdivé a zavádějící informace, které měly odvrátit hrozbu navrácení protiprávně poskytnuté státní podpory,“ uvádí zpráva. I zde se poslanci domnívají, že je namístě prověření, zda nešlo o podvod. A „cinklá“ byla podle poslanců také odpověď na stížnost k Evropské komisi z roku 2011, kterou vypracovala kancelář Cameron McKenna. I zde je podle členů komise nutné prověřit, zda advokáti a bývalý vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra, který je pod odpovědí podepsán, nespáchali trestný čin.

Komise vyzvala ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby také podaly určovací žalobu na vlastnictví 44 tisíc hornických bytů, které spolu s OKD skončily u Bakaly. Dále požadují po vládě, aby si v Bruselu stěžovala kvůli nedovolené státní podpoře společnosti Karbon Invest.

Tvrzení komise neobstojí

Pod závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k OKD se podepsalo všech osm jejích zbývajících členů. Devátým byl sociální demokrat Lubomír Zaorálek (ČSSD). Komisi musel opustit poté, co se stal ministrem kultury. A včera řekl, že na rozdíl od svých bývalých kolegů „vyšetřovatelů“ by pod dokument svůj podpis nepřipojil. Trestní oznámení na 14 vlivných je podle něho jen „plácnutí do vody“.

K případu privatizace OKD se Zaorálek chystá sepsat vlastní prohlášení. Až bude hotové, přečte ho ve sněmovně. Někdejší šéf diplomacie včera zbylé členy komise zkritizoval. Podle něho vytvářejí falešný dojem, že se dopracovali k závěrům, které dosud nebyly veřejnosti známy. Trestní oznámení považuje za nepodložená. „Česko to bude stát peníze na řízeních, která prohraje,“ varuje před soudní odvetou lidí, na něž oznámení míří.

Politická motivace

Jedním z dotčených je někdejší předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Ten řekl, že má čisté svědomí. Závěry komise označil za politicky motivované. „Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise,“ prohlásil bývalý premiér. Obdobně se vyjádřil další z aktérů kauzy a členů sociální demokracie – exministr průmyslu Milan Urban. Také dle jeho názoru byla cena tržní. Navíc podotkl, že částku potvrdily domácí antimonopolní úřad i Evropská komise.

Předseda vyšetřovací komise Lukáš Černohorský (Piráti) je jiného názoru. „Zájmem státu bylo vyjednat cenu co nejvýhodnější pro stát, což se v tomto případě nestalo,“ podotkl někdejší lídr dnes nejsilnější opoziční strany. V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV pak zhodnotil fakta, s nimiž se při vyšetřování případu sporné privatizace se svými kolegy seznámil. „Kam jsme šlápli, jsme stáli v hnoji,“ řekl. Vyjádřil se i k bytům OKD, které tvoří jednu z větví rozsáhlé kauzy. Vložení bytového fondu do společnosti OKD podle něho nemělo oporu v tehdejších zákonech.

Černohorský je toho názoru, že pochybení padá na bývalého ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého. „Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil, a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno,“ reagoval Dlouhý, nynější prezident Hospodářské komory. Také on hovoří o možné politické motivaci členů komise. „Výsledek jejího vyšetřování, podle něhož bude komise mimo jiné i na mě jako bývalého ministra průmyslu a obchodu podávat trestní oznámení, odmítám,“ prohlásil Dlouhý.

Později přišel s reakcí i bývalý spolumajitel těžební společnosti OKD Zdeněk Bakala. „Politicky ustavená komise ve své zprávě nedospěla k žádným novým informacím. Jen opakuje tvrzení, se kterými někteří politici přichází už více než deset let. Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála,“ vzkázal známý finančník prostřednictvím své mluvčí Šárky Samkové.

Bakala se do sněmovního vyšetřovacího týmu opřel už koncem září, kdy poskytl jeden z mála rozhovorů Deníku N. „Část politiků, včetně některých členů vyšetřovací komise, se od začátku netajila tím, že už rozhodli o mé vině,“ uvedl tehdy jeden z nejbohatších Čechů. Ozval se i někdejší šéf FNM Roman Češka, na něhož sněmovní zpráva také ukázala. „Těžko mohu věcně reagovat, když nevím, co je mi kladeno za vinu,“ uvedl. Právník Radek Pokorný zase na Facebooku napadl odbornost členů komise s Černohorským v čele. „Fakt parta expertů,“ glosoval ironicky.

Tomáš Tománek

Chronologie případu OKD

Začátek devadesátých let

  • Část akcií OKD byla na začátku devadesátých let prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem ale zůstal stát, akcie držely i obce a města.
  • V následujících letech získala rozhodující vliv firma Prosper Trading, jež odkoupila obecní podíly a v létě 1997 i akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu. V Dole Paskov firma z ekonomických důvodů ukončila těžbu.

1998

  • Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil ve druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD).

2003–2004

  • V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad.
  • V září 2004 vláda Stanislava Grosse, v níž byl ministrem financí bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), schválila prodej menšinového státního podílu skupině KI za 4,1 miliardy korun (podle státního zástupce byla však tehdejší cena nejméně 9,8 miliardy korun).
  • Zdeněk Bakala coby nový spolumajitel OKD sfáral v listopadu 2004 do šachty Staříč.
  • Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI (tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun).

2016–dosud

  • Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR), kterou od února 2016 ovládají tři britské investiční společnosti. Samotná firma OKD se pak dostala do insolvence a soud ji poslal do úpadku.
  • V srpnu 2017 věřitelé OKD schválili plán reorganizace, který počítal s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nové společnosti OKD Nástupnická, v níž 100 procent akcií měla získat státem vlastněná společnost Prisko. Ta akcie OKD převzala začátkem dubna 2018.
  • Privatizaci OKD začala v prosinci 2017 řešit nově vzniklá sněmovní vyšetřovací komise.
  • Součástí privatizovaných dolů OKD bylo i téměř 44 tisíc hornických bytů.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.