Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Snažíme se zajišťovat základní životní potřeby pro přežití po tornádu

Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno. foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tornádo probudilo v Češích solidaritu. Během pár dní se v charitativních sbírkách sešly stovky milionů korun. „Vymýšlíme systém, jak kooperovat, aby jeden nedostal na opravu domu deset milionů a druhý 20 tisíc,“ říká v rozhovoru Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno.
  12:31

Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno, v rozhovoru říká: „Naše monitorovací týmy od soboty 26. června navštěvovaly domácnosti v postižených obcích a získávaly kontakty, mapovaly, kam je třeba poslat jídlo či ošetření. Pak se vrátily a ověřovaly, jak vypadá situace; zjišťovaly i stav nemovitostí a dalších objektů. Na základě toho chceme lidem podle stupně poškození obydlí poskytovat částku od zhruba 50 tisíc do 200 tisíc korun.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak pomáhá Diecézní charita Brno na tornádem postižených místech?

Hned ve čtvrtek 24. června večer jsme vyhlásili sbírku, která obletěla nejen republiku, ale doslova i celý svět. Podařilo se získat finanční prostředky, jejichž výše mě upřímně ohromila. Vůbec jsme netušili, že solidarita lidí bude natolik obrovská.

HAIČMAN: Pomáhat jsme začali už ve středu 23. června, kdy se na Hodonínsku spustily lijáky a přívalové deště. Zatopeny byly sklepy a některé rodinné domy, proto jsme hned vyrazili do terénu. Dovezli jsme zhruba 50 vysoušečů. To byla naše první pomoc. Druhá, masivnější, přišla ve čtvrtek, tedy poté, co tornádo zpustošilo několik obcí.

Krátce poté nám telefonovali naši spolupracovníci z postižených obcí, protože v nich dlouhodobě vykonáváme sociální a zdravotní služby. Hned ten večer jsme vyhlásili sbírku, která obletěla nejen republiku, ale doslova i celý svět. Podařilo se získat finanční prostředky, jejichž výše mě upřímně ohromila. Vůbec jsme netušili, že solidarita lidí bude natolik obrovská.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik peněz se dosud podařilo vybrat? A jakým způsobem lidé přispívají?

HAIČMAN: Nyní je na účtu přibližně 205 milionů korun (rozhovor vznikal v úterý 29. června – pozn. red.). Lidé ve velké míře posílají peníze na účet, vytvořili jsme i QR kód sloužící pro použití v internetovém bankovnictví. Bohužel jej někdo zneužil, ale naštěstí ho už policie dopadla, nedošlo k žádnému zneužití financí (policie už obvinila z pokusu o podvod muže, který u sbírky charity uvedl falešný QR kód, hrozí mu pět až deset let vězení – pozn. red.).

Dokonce jsme zaregistrovali zprávy, že se tam někteří přijeli opít do sklípku a druhý den nebyli schopní pracovat. Nejsou to prázdniny či teambuilding, vyfocení se pro Facebook. Bohužel i takové věci se vyskytly. Ale drtivá většina lidí je na místě kvůli tomu, aby pomohli, místní je vítají a cení si toho s povděkem.

Raději proto vyzýváme dárce, aby si zkontrolovali čísla účtu, částku, variabilní symbol a podobně. Další formou pomoci jsou dárcovské DMS přes telefon, jde o částky 30, 60 nebo 90 korun, lze přispívat i trvalou DMS. Touto cestou doposud přišlo okolo 13 milionů korun.

LIDOVÉ NOVINY: Jak místní reagují na dobrovolnickou i finanční pomoc?

HAIČMAN: Jsou rádi. Ale na druhou stranu také platí, že příliv lidí nesmí přerůst, aby se blokovaly příjezdové cesty. Dokonce jsme zaregistrovali zprávy, že se tam někteří přijeli opít do sklípku a druhý den nebyli schopní pracovat. Nejsou to prázdniny či teambuilding, vyfocení se pro Facebook. Bohužel i takové věci se vyskytly. Ale drtivá většina lidí je na místě kvůli tomu, aby pomohli, místní je vítají a cení si toho s povděkem.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik jsou sbírky koordinovány? Jak se zajistí, aby peníze putovaly potřebným rychle, aby se dary nepřekrývaly a aby nebyly neúmyslně zvýhodněny některé lokality?

HAIČMAN: Charita je složkou Integrovaného záchranného systému (IZS), takže jsme v rámci Jihomoravského kraje koordinování krizovým štábem. S dalšími neziskovými organizacemi, které tady působí, máme pravidelná setkání a snažíme se přemýšlet, jak pomoc efektivně nasměrovat. Platí však, že každá organizace má své know-how, jak peníze co nejrychleji dostat do oblastí a k potřebným lidem, aby nedošlo ke zneužití nebo přesměrování jinam.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se finance shromážděné ve sbírce rozdělují? Jak je to s načasováním pomoci?

Charita je složkou Integrovaného záchranného systému (IZS), takže jsme v rámci Jihomoravského kraje koordinování krizovým štábem. S dalšími neziskovými organizacemi, které tady působí, máme pravidelná setkání a snažíme se přemýšlet, jak pomoc efektivně nasměrovat. Platí však, že každá organizace má své know-how, jak peníze co nejrychleji dostat do oblastí a k potřebným lidem, aby nedošlo ke zneužití nebo přesměrování jinam.

HAIČMAN: Začali jsme už v pátek 25. června takzvanou akutní fází, kdy jsme poskytovali humanitární pomoc. Coby součást IZS nenahrazujeme činnosti záchranářů, hasičů či policie, jsme podpůrným prvkem, snažíme se lidem zajišťovat základní životní potřeby pro přežití. O víkendu 26. a 27. června jsme též začali organizovat nákupy svítilen, lamp, baterií, powerbank, protože mnohde nešla elektřina, dodávali jsme elektrocentrály, zkrátka základní zajištění, aby lidé vůbec mohli spolu komunikovat.

Od neděle 27. června, kdy začaly práce na opravách poničených domů, poskytujeme také nářadí a pracovní rukavice. Odstartovala i dobrovolnická práce. Naše monitorovací týmy od soboty 26. června navštěvovaly domácnosti v postižených obcích a získávaly kontakty, mapovaly, kam je třeba poslat jídlo či ošetření. Pak se vrátily a ověřovaly, jak vypadá situace; zjišťovaly i stav nemovitostí a dalších objektů. Na základě toho chceme lidem podle stupně poškození obydlí poskytovat částku od zhruba 50 tisíc do 200 tisíc korun.

LIDOVÉ NOVINY: Je nějaký strop pro výši finanční pomoci?

HAIČMAN: V první vlně je to oněch 200 tisíc korun. Ale chceme se vracet co 14 dní a mapovat situaci. Samozřejmě budeme chtít doložit, jak lidé částku využili, například fakturami, případně nahlédneme do dokladů k nákupům materiálu. A také se jich zeptáme, jestli dostali nějaké peníze od státu a na výpomoc od jiných organizací. Na základě toho budeme přispívat dalšími financemi.Může se proto stát, že jedno místo navštívíme třeba pětkrát a budeme si ověřovat informace a dle toho přispívat.

LIDOVÉ NOVINY: Mohou lidé dostat příspěvky ze sbírek více organizací?

HAIČMAN: To se nevylučuje. Přes krizový štáb chceme vytvořit systém, jak se informovat navzájem, aby to nedopadlo tak, že někdo dostane na opravu domu deset milionů a někdo dvacet tisíc.

LIDOVÉ NOVINY: Překvapila vás rychlost, s níž lidé na následky řádění živlu zareagovali?

Budeme chtít doložit, jak lidé částku využili, například fakturami, případně nahlédneme do dokladů k nákupům materiálu. A také se jich zeptáme, jestli dostali nějaké peníze od státu a na výpomoc od jiných organizací. Na základě toho budeme přispívat dalšími financemi.

HAIČMAN: Za srdce mě nejvíce vzala obrovská solidarita lidí, to, jak se vše rozběhlo neskutečnou rychlostí do všech koutů České republiky, jak to lidé sdíleli a podporovali. Právě ona rychlost reakce mě moc příjemně překvapila. Vždyť během čtyř dnů přišlo na náš účet na dvě stě milionů korun.

LIDOVÉ NOVINY: Čím si to vysvětlujete?

HAIČMAN: Jakmile český národ slyší, že se někdo dostal do nouzové situace, je ochotný se rozdělit a přispět. Byl jsem u povodní v letech 1997, 2002 a 2009, lidé štědře přispívali dokonce, i pokud šlo o ničivé zemětřesení na Haiti, tsunami v Indonésii a tak dále. Když se podaří národ přesvědčit, že je někde nouze a že jsou lidé, kteří si nemohou sami pomoci, přispěje.

LIDOVÉ NOVINY: Takže platí, že „v nouzi poznáš Čecha“.

HAIČMAN: Určitě se to tak dá říci. Rád bych touto cestou poděkoval také za to, jak se podařilo sbírku i potřeby lidí naplnit. Cítím v tom celém obrovskou podporu naší charity, že nám lidé věří, vědí o nás, že pomoc děláme účinně, dobře a že vybrané peníze použijeme v souladu s účelem. Za to chci všem dárcům, podporovatelům i samosprávě moc poděkovat.

LIDOVÉ NOVINY: Další z vašich počinů je dobrovolnictví. Kolik dobrovolníků nyní v terénu pracuje?

Jakmile český národ slyší, že se někdo dostal do nouzové situace, je ochotný se rozdělit a přispět. Byl jsem u povodní v letech 1997, 2002 a 2009, lidé štědře přispívali dokonce, i pokud šlo o ničivé zemětřesení na Haiti, tsunami v Indonésii a tak dále. Když se podaří národ přesvědčit, že je někde nouze a že jsou lidé, kteří si nemohou sami pomoci, přispěje.

HAIČMAN: Velkou charitu máme dlouhodobě v Hodoníně a v Břeclavi, každá má své dobrovolnické centrum, jež je schopné dodat dobrovolníky v místě. Z toho plyne i výhoda, že nepotřebují zajišťovat nocleh, jídlo ani dopravu.Na našich stránkách je k dispozici databáze, do níž se zájemci mohou registrovat. Pokud by dobrovolníci někde chyběli, registrovaným se ozveme a vyzveme je, aby se zapojili. Rovnou ale říkáme, že cestu na místo neorganizujeme, ani nocleh, stravování či dodávku nářadí.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud navzdory tomu vyrazí pomáhat na jih Moravy dobrovolník z druhého koutu republiky, kde se může ubytovat?

HAIČMAN: Buď si vezme svůj stan, za vesnicí jsou vyhrazená parkoviště. Také je tam přistaven lůžkový vlak, který pojme až tři sta míst. Za minimální částku se tam mohou osprchovat a najíst. Ale tím, že využíváme zejména dobrovolníky z místa, toto jde mimo nás.

LIDOVÉ NOVINY: Čeho je teď na místě nejvíce potřeba?

HAIČMAN: Určitě nářadí a všeho potřebného na opravu střech, spojovací materiál. Vyzvali jsme firmy, aby navážely střešní latě a fólie. Jde o to, aby se to alespoň dočasně přikrylo a zabránilo zničení nemovitosti jako celku, než se bude moci přikročit k rekonstrukci.

LIDOVÉ NOVINY: Nezastupitelnou roli má na jihu Moravy církev a její duchovní podpora. Jak v tomto směru lidem pomáháte?

S krizovým štábem jsme domluvili na místě i pomoc psychologů a duchovních. Z povodní máme zkušenosti, že tento typ pomoci je třeba až třeba po 14 dnech. Jakmile totiž opadnou uklízecí práce, člověk začne mít čas na přemýšlení, co se mu přihodilo, začne se mu to vracet. Po 14 dnech je proto vhodné nasadit psychosociální týmy.

HAIČMAN: Od soboty 26. června jsme spustili takzvanou psychosociální pomoc, která pokrývá i oblast duchovní. Podobnou pomoc poskytují i místními farnosti. S krizovým štábem jsme domluvili na místě i pomoc psychologů a duchovních. Z povodní máme zkušenosti, že tento typ pomoci je třeba až třeba po 14 dnech. Jakmile totiž opadnou uklízecí práce, člověk začne mít čas na přemýšlení, co se mu přihodilo, začne se mu to vracet. Po 14 dnech je proto vhodné nasadit psychosociální týmy.

LIDOVÉ NOVINY: Tornádo poničilo i kostely. Jak ty se budou opravovat?

HAIČMAN: Sbírku na ně vyhlásilo Biskupství brněnské. Přes jeho dárcovský portál lidé mohou přispět na opravu dvou poničených kostelů.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!