Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Snahu „ozelenit“ českou ekonomiku zaplatí prakticky všichni

  16:43
Dle Národního klimaticko-energetického plánu ministerstva průmyslu a obchodu se výroba elektřiny, vytápění či doprava výrazně změní. Byl už sice odeslán do Bruselu, ale stále se na něm pracuje a hotový má být do konce roku.

Obnovitelné zdroje energie. foto: Montáž Alessandro CanuČeská pozice

Menší spotřeba uhlí, víc jaderné energie a vyšší vyžití obnovitelných zdrojů energie (OZE) – slunce, vody či větru. K tomu další zdokonalování úsporných systémů vytápění, účinnější zateplování a ekologická doprava. Tak by to mělo vypadat v České republice roku 2030 podle Národního klimaticko-energetického plánu, který zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu. Výroba elektřiny, vytápění či doprava se tak v blížícím se desetiletí výrazně změní. Hladce se ale plán nerodí.

Byl už sice odeslán ke zhlédnutí do Bruselu, stále se na něm však pracuje a hotový má být do konce tohoto roku. K návrhu se sešly stovky připomínek z mnoha stran, přičemž mezi nejhlasitější odpůrce patří Svaz průmyslu a dopravy. „Dohodli jsme se, že materiál z ministerstva pro Brusel je jen výkop pro vyjednávání. Musí se dopracovat údaje o nákladech i o technických možnostech,“ prohlásil Bohuslav Čížek, který na Svazu průmyslu a dopravy vede sekci hospodářské politiky.

Spor o odhady

Jde o ožehavé téma, protože ve změnách přístupu k energetice se může podle některých odhadů točit až bilion korun, a je proto nutné určit ve všech směrech a ohledech optimální podmínky. Svaz průmyslu se snaží bojovat za to, aby byly ony stovky miliard utraceny efektivně. „Stát si musí uvědomit, že se náklady na splnění cílů budou pohybovat ve stovkách miliard. My odhadujeme 500 až 1000 miliard, ministerstvo průmyslu 400 až 700 miliard,“ říká Čížek.

Národní klimaticko-energetický plán například počítá s určitým kurzem eura, cenou ropy nebo spotřebou elektřiny na úrovni roku 2040. Svaz průmyslu a dopravy chce, aby bylo jasné, o co jsou tyto odhady opřeny.

Na materiálu svazový šéf sekce hospodářské politiky především kritizuje, že u řady výpočtů není vůbec jasné, jak se k uvedeným údajům dospělo – plán například počítá s určitým kurzem eura, cenou ropy nebo spotřebou elektřiny na úrovni roku 2040. Svaz průmyslu a dopravy chce, aby bylo jasné, o co jsou tyto odhady opřeny. Proč? „Někdo to bude muset zaplatit. Chceme, aby toho co nejvíce uhradil stát. I firmy si však budou muset něco připravit, přičemž nedokážeme říct, jak to na ně dopadne,“ dodal Čížek.

Snaha „ozelenit“ českou ekonomiku se taktéž určitě odrazí i v cenách energií, takže dopad nového plánu pocítí rovněž domácnosti. Ve výsledku si tak připlatí prakticky všichni. Evropských peněz už bude méně, vyšší tíha spočine hlavně na státním rozpočtu. V horizontu deseti let přijdou na řadu podobné typy výdajů, jaké jdou na boj proti globálnímu oteplování už nyní – například peníze na OZE, dotace na zateplení či nové kotle nebo na podporu ekologických forem dopravy.

Energeticky efektivnější stát

Na rozdíl od dřívějška, kdy se zateplení či nový kotel rychle zaplatily v úsporách, už se nadále mnohá ekologická opatření nebudou moci pochlubit brzkou návratností. Zjednodušeně řečeno, budou se například zateplovat jednou zateplené budovy a vylepšovat už tak úsporné systémy vytápění. Pokud se nové investice vyplatí, pak ve velmi vzdáleném horizontu a takové investice nejsou pro firmy zpravidla zajímavé.

Česko se bude muset stát energeticky výrazně efektivnějším státem. Podle současných plánů budou třeba nové bloky jaderných elektráren; chystaná dostavba Dukovan rozhodně nebude stačit. Otázkou je, zda je ale možné v dohledné době něco takového uskutečnit.

Svaz průmyslu navíc upozorňuje, že v minulosti byly podmínky schválení dotací na energetické investice natolik složité, že o ně prakticky nikdo neměl zájem. „Jeden z programů naprosto selhal, protože byl příliš složitý a kostrbatý a firmy jej nevyužívaly,“ popisuje Čížek. Jedno je jisté, Česko se bude muset stát energeticky výrazně efektivnějším státem. Podle současných plánů budou třeba nové bloky jaderných elektráren; chystaná dostavba Dukovan rozhodně nebude stačit.

Otázkou je, zda je ale možné v dohledné době něco takového uskutečnit. Stavby jaderných elektráren se nyní v Evropě potýkají s problémy, prodlužují se a prodražují. Spory se navíc vedou o množství solárních elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu s nimi příliš nepočítá, ekologové, ale i české obce naopak tvrdí, že právě teď nastává jejich doba.

Národní klimaticko-energetický plán

  • Plán, jak bude Česko postupovat v oblasti energetiky a klimatu, aby se připojilo k evropským cílům do roku 2030.
  • Týká se oblasti emisí skleníkových plynů, podílu OZE, energetické účinnosti i vlastností přenosové soustavy.
  • Přípravu mělo pod palcem ministerstvo průmyslu a obchodu, spolupracovaly ale i další resorty.

Cíle

  • 32,5 procenta

O tolik se do roku 2030 má zvýšit energetická účinnost. Zjednodušeně řečeno, na současný objem dopravy, topení, chlazení či výrobu elektřiny se má spotřebovat o třetinu méně zdrojů. Tento cíl ale není závazný.

  • 32 procent

Naplánovaný podíl OZE na celkové výrobě energie. Znamenat bude další odklon od uhlí.

Náklady na splnění cílů

  • Odhad Svazu průmyslu a dopravy: 500 až 1000 miliard korun
  • Odhad ministerstva průmyslu a obchodu: 400 až 700 miliard korun
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...