Bylo 8. října 2004. „Požaduji, aby vláda do měsíce projednala návrh zákona o páteřní síti veřejných neziskových nemocnic. Nechci se dočkat toho, aby se musela za pět až deset let budovat za evropské stamiliardy nová nemocniční síť,“ oznámil tehdejší premiér Stanislav Gross (ČSSD). Navzdory tomu stát dodnes nemá zákonem vymezenou síť nemocnic, ve kterých by garantoval péči dostupnou pro všechny.
O její vybudování se už dvakrát pokusila sociální demokracie zákonem o neziskových nemocnicích. Ty by nedanily svůj zisk, ale investovaly jej zpět do péče nebo na nákup nových přístrojů. Měly by vymezené spádové území a stanovenou povinnost ošetřovat pacienty z tohoto území. V obou případech ale plán narazil. Poprvé u Ústavního soudu v roce 2006, podruhé loni v prosinci, kdy zákon na vládu doputoval s asi 80 nevyřešenými rozpory z připomínkového řízení.
Předvolební slib
Slibem vybudování „nové struktury veřejně garantovaných zdravotnických zařízení“ se ČSSD snaží oslovit voliče i před podzimními sněmovními volbami. Zároveň se však přímým zmínkám o „neziskových nemocnicích“ vyhýbá. Raději připouští, že už nemá jasnou představu, jak přesně by měly v praxi fungovat. „Plán zatím nemá konkrétní obrysy,“ sdělil LN lékař a lídr ČSSD na Vysočině Jiří Běhounek.
Slibem vybudování „nové struktury veřejně garantovaných zdravotnických zařízení“ se ČSSD snaží oslovit voliče i před podzimními sněmovními volbami. Zároveň se však přímým zmínkám o „neziskových nemocnicích“ vyhýbá. |
Právní formu, provozní podmínky i způsob financování těchto „veřejně garantovaných“ nemocnic je podle něho teprve třeba hledat. Bude se však vycházet ze stejné premisy jako v případě myšlenky neziskových nemocnic. Totiž že stát musí garantovat dostupnost nejen základní a střední, ale i superspecializované péče pro všechny. Z ostatních stran podporují budování páteřní sítě hlavně KSČM a lidovci.
„Absence jasných pravidel pro síť ambulantních a lůžkových zařízení patří mezi největší slabiny českého zdravotnictví,“ uvedl nedávno zdravotnický expert KDU-ČSL Vít Kaňkovský v odborném lékařském časopise AM Review. I on však připouští, že nemusí fungovat na principu neziskovosti. „Vidíme to jako jednu z možných právních forem pro páteřní nemocnice,“ vysvětluje. Příslibu možná dnes chybí konkrétní obrysy, za to má dlouhou historii.
Ani náhradní zákon
Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, jak byl jeho plný název, prosadil už tehdejší sociálnědemokratický ministr David Rath. Původní znění počítalo s tím, že na 140 někdejších okresních nemocnic bude převedeno na neziskové. Měly by právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou bez výběrového řízení a byly by osvobozeny od daně z příjmů.
Sociální demokracie se s tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem dohodla, že náhradou předloží zákon o univerzitních nemocnicích, který by se týkal jen deseti fakultních nemocnic. I ten ale narazil ve sněmovním zdravotnickém výboru na odpor a s říjnovými volbami spadne pod stůl. |
Ústavní soud však v roce 2006 zrušil jak seznam nemocnic, které se mají přeměnit, tak povinnosti, jež zákon krajům ukládal. Možnost zřízení neziskových nemocnic zůstala zachována. Žádná nezisková nemocnice však nevznikla a po pěti letech nová vláda nakonec prosadila zrušení tohoto zákona.
Také současný kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v programovém prohlášení zavázal, že předloží zákon o „veřejných neziskových nemocnicích“. Na úkolu začal pracovat ministr Svatopluk Němeček (ČSSD – ministrem do roku 2016). Navrhl přeměnu 39 státních zařízení včetně fakultních nemocnic a specializovaných ústavů na neziskové. Ministerstvo nakonec dostalo k předloze asi 370 připomínek. „Je to komický návrh, materiál dosáhl snad rekord v rozporech,“ komentoval to tehdy šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Sociální demokracie se proto nakonec s tehdejším ministrem financí dohodla, že náhradou předloží zákon o univerzitních nemocnicích, který by se týkal jen deseti fakultních nemocnic. I ten ale narazil ve sněmovním zdravotnickém výboru na odpor a s říjnovými volbami spadne pod stůl.
Ztráta motivace
Proti plánu vymezit páteřní síť zákonem se staví hnutí ANO a také pravicové strany ODS a TOP 09. „Nemyslím si, že je dobře stanovit páteřní síť nějakým zákonem, jak se to plánovalo v případě neziskových nemocnic,“ vysvětluje Adam Vojtěch, Babišův poradce pro zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny by podle něho měly mít možnost s nemocnicemi vyjednávat a nakupovat péči pro své klienty podle poměru ceny a kvality.
Pokud nemocnice nebudou mít motivaci se zlepšovat a soutěžit s ostatními v kvalitě a ceně poskytovaných služeb, nebude české zdravotnictví efektivní |
„Pokud se stanoví fixní síť nemocnic s garantovanou smlouvou s pojišťovnou a s garancí úhrady péče, ztratí se motivace,“ uvedl Vojtěch. A pokud nemocnice nebudou mít motivaci se zlepšovat a soutěžit s ostatními v kvalitě a ceně poskytovaných služeb, nebude podle něho ani české zdravotnictví efektivní.
TOP 09 se domnívá, že v Česku páteřní síť nemocnic s odstupňovanými kompetencemi fakticky funguje, aniž je zákonem kodifikována. „Jsou tu i nadále fakultní nemocnice a v každém kraji je nějaká referenční nemocnice pro těžší případy,“ poukázal místopředseda strany Leoš Heger. Lepší než budovat páteřní síť je podle něho měnit úhradové mechanismy, aby víc peněz chodilo přímo za pacienty. Tím se podle něho účinně zamezí situacím, kdy krajský špitál nechce od menší městské nemocnice přijmout těžkého pacienta, protože na jeho léčbu už nemá v rozpočtu peníze.
ODS pak chce podle bývalého hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna především rovná pravidla a podmínky pro nemocnice i ambulantní zařízení bez ohledu na to, zda jsou státní, krajské, městské, církevní nebo soukromé. To ale znamená, že by páteřní nemocnice neměly mít lepší přístup k veřejným penězům a neměly by ani být zvýhodněny při uzavírání smluv s pojišťovnou.