Na programu úterní schůze Poslanecké sněmovny bude druhé čtení novely zákona o elektronických komunikacích, jejíž součástí je i takzvané „data retention“, tedy uchovávání osobních dat z mobilní a internetové komunikace. To nařizuje všem poskytovatelům veřejného připojení k internetu a telefonním operátorům uchovávat lokalizační a provozní údaje jejich uživatelů po dobu šesti měsíců, a následně je na požádání předat oprávněným orgánům, mezi které patří například Policie ČR, Česká nároní banka a Bezpečnostní informační služba. Proti návratu takzvaného „šmírovacího zákona“ nejhlasitěji protestuje Česká pirátská strana.
V reakci na opětovný pokus zavádět „data retention“, který předkladatel ministerstvo vnitra zdůvodňuje odhalováním kriminality, piráti nedávno uspořádali v Centrálním parku Pankrác protestní happening. Piráti tvrdí, že ukládání osobních dat nevede ke snížení kriminality, ale zavádí presumpci viny u běžných občanů.
Piráti tvrdí, že ukládání osobních dat nevede ke snížení kriminality, ale zavádí presumpci viny u běžných občanů
Ústavní soud přitom loni v březnu rozhodl, že uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní. Od té doby nemusejí operátoři a poskytovatelé internetu uchovávat takzvané provozní a lokalizační údaje o uskutečněné komunikaci a na vyžádání je předávat policii a zpravodajským službám. Ústavní soud tak rozhodl na základě stížnosti sepsané občanským sdružením Iuridicum Remedium (IuRE) a podpořené 52 poslanci. Ministerstvo vnitra tehdy označilo rozhodnutí za nešťastné, od té doby pracovalo na nové právní úpravě.
Obhajoba vnitra, kritika od pirátů
Vnitro svůj záměr obhajuje tím, že přístup k údajům operátorů je pro policii důležitý při odhalování závažných zločinů. Tvrdí také, že zákon je nyní přísnější a zohledňuje i nároky na ochranu soukromí. „Nově například bude možné tyto údaje získat, jen pokud se vyloučí ostatní možnosti při vyšetřování,“ tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková.
Ani v upraveném znění ale není zákon podle právníka IuRe Jana Vobořila přijatelný: „Za vůbec nejlepší řešení bychom považovali současný návrh vůbec nepřijímat nebo přijmout pouze zpřísnění možností údaje využívat, ale nikoli povinnost operátorů je uchovávat pro potřeby policie a dalších orgánů. Evropa očekává v nejbližší době rozhodnutí Evropského soudního dvora, který bude posuzovat, zda vůbec je plošné uchovávání údajů vyžadované směrnicí slučitelné se základním právem na ochranu soukromí. Zároveň Evropská komise směrnici přepracovává. V Německu, kde Ústavní soud úpravu zrušil v roce 2010, to vypadá, že implementace směrnice právě pro její masivní dopad do práv občanů i přes hrozbu sankcí vůbec nebude provedena s odkazem na neústavnost směrnice. Doufáme, že naši zákonodárci v sobě najdou dostatek odvahy a zdravého rozumu a tento zbytečný nástroj s velikými dopady do našeho soukromí také odmítnou,“ okomentoval aktuální situaci Vobořil, podle kterého navíc policii plošné sledování elektronické komunikace vůbec nepomáhá.
„Proti sledování provozních a lokalizačních údajů například z mobilního telefonu se nelze bránit, není třeba povolení soudu a stačí mít zapnutý telefon, ani nemusíte volat. Přitom jsou tyto informace zneužitelné stejně jako odposlechy,“ říká Mikuláš Ferjenčík, místopředseda pirátské strany. Z provozních a lokalizačních údajů lze zjistit nejenom, s kým si jak často telefonujete, ale i přesně zdokumentovat váš pohyb. Německý poslanec Malte Spitz společně s časopisem Die Zeit vytvořil aplikaci, která názorně předvádí, jak lze z údajů rekonstruovat například přesnou trasu sledovaného.
Předseda pirátů Ivan Bartoš má starost i o bezpečnost uchovávaných dat. „Podle návrhu by povinnost zadržovat data měli všichni poskytovatelé veřejného internetového připojení, mezi které patří například i knihovny a kavárny. Data od nich mohou při vyšetřování stěží pomoci a pochybuji o jejich dostatečném zabezpečení. Nikdo nemůže zaručit, že ke zneužívání dat v budoucnu nedojde, naopak si můžeme být téměř jisti opakem,“ dodává Bartoš.
Odbojní Němci hájí svá práva proti EU
Za pět let od uvedení zákona ve většině zemí EU nebylo nijak prokázáno, že plošné šmírování obyvatel může ospravedlnit sledování všech
Nutno podotknout, že u takovýchto technologických zásahů do společnosti často není nejdůležitější to, jak fungují, nýbrž to, jak mohou selhat. A je jasné, že v České republice, kde není zneužívání tajných odposlechů nic neobvyklého, může takový systém selhat drasticky. Ostatně názorně to předvádí případ varnsdorfského detektiva cizinecké policie Mariana Hudece, který nelegálně sháněl výpisy mobilů předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a dalších vlivných lidí. Některé výpisy měly dokonce skončit u bezpečnostní agentury ABL spojené s Vítem Bártou.
Za pět let od uvedení zákona ve většině zemí Evropské unie navíc nebylo nijak prokázáno, že plošné šmírování obyvatel může ospravedlnit sledování všech. Piráti se teď chtějí pokusit přesvědčit parlament, aby zákon nepřijal, a ve spolupráci s dalšími pirátskými stranami se budou snažit zrušit směrnici EU, jež přijmutí podobného zákona vyžaduje.
Jakýmsi Robinem Hoodem evropského data retention se nedávno stalo Německo. Teď Spolková republika čelí žalobě Evropské komise. Ta žádá, aby Berlín za to, že evropskou směrnici nepřenesl do německého práva, platil pokutu ve výši 315 036,54 eura za každý den bez schváleného zákona. Jedná se o zatím nejvyšší pokutu tohoto typu. Němečtí politici přesto nehodlají couvnout. Zřejmě tuší, že jediné co může následovat po data retention je citizen retention, tedy zadržování občanů – jen tak, pro jistotu.
