Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Slovenský ministr financí plánuje zdanit internetové obry

  10:30
Slovenský ministr financí Peter Kažimír rozhodně nemá respekt z velkých internetových korporací, jako jsou Google či Facebook. A dokonce ani z kryptoměn. „Pokud vím, tyto platformy získávají z reklamních příjmů na Slovensku okolo 80 milionů eur, aniž by tady nechaly jediný eurocent. Jak dlouho se na to máme dívat?“ říká v rozhovoru.

Peter Kažimír foto: MAFRA

Kromě velkých internetových společností, jako jsou Google či Facebook, chystá slovenský ministr financí Peter Kažimír i zdanění kryptoměn, jako je bitcoin, a od letošního roku již vyžaduje placení daní od firem typu Uberu či Airbnb postavených na sdílené ekonomice. „V těchto věcech není na škodu být odvážný. Čekat na evropské řešení je čekáním na Godota,“ říká v rozhovoru.

LIDOVÉ NOVINY: Slovensko se v poslední době pustilo do regulace sdílené ekonomiky, co vás k tomu vedlo?

KAŽIMÍR: Je pravdou, že již od letošního roku funguje regulace týkající se sdílené ekonomiky, tedy například společností, jako je Uber, Airbnb nebo Booking.com. Patříme mezi první země, které s tím přišly. Souvisí to určitě s tím, že během půlročního slovenského předsednictví v Radě EU jsme dali dohromady výborný tým lidí, který řešil i tyto záležitosti. Nevnímám tuto legislativu jako politickou agendu, všechny tyto kroky nejsou primárně uskutečněné s cílem navýšit daňové příjmy státu.

Nejde nám o to z někoho vymačkávat peníze do státního rozpočtu. Klíčové je pro nás udržet stejné podmínky pro všechny společnosti. Samozřejmě, onen „starý“ byznys je určitě dýchavičnější než nové společnosti postavené na myšlence sdílené ekonomiky, my bychom jej ale svou tolerancí a nevšímavostí neměli znevýhodňovat.

Nejde nám o to z někoho vymačkávat peníze do státního rozpočtu. Klíčové je pro nás udržet stejné podmínky pro všechny společnosti. Samozřejmě, onen „starý“ byznys je určitě dýchavičnější než nové společnosti postavené na myšlence sdílené ekonomiky, my bychom jej ale svou tolerancí a nevšímavostí neměli znevýhodňovat.

Uvědomte si, že obě naše země, jak Slovensko, tak Česko, mají velmi poctivý byznys model založený na práci lidí, exportu a na strojírenství. Nemáme motivaci přibližovat se a konkurovat některým daňovým rájům. Naopak bychom se měli spolu s ostatními podobnými státy zasadit, aby všechny firmy platily férové daně.

LIDOVÉ NOVINY: Bude se to týkat jen daní, nebo plánujete i další regulace tohoto odvětví ekonomiky?

KAŽIMÍR: Nemá smysl administrativně potlačovat aktivity podobných společností, jako je Uber, a nadbíhat normálním taxikářům. Po pravdě si nejsem jistý, že tradiční taxikáři vozící turisty z našeho hlavního nádraží do centra Bratislavy až tak poctivě platí daně. Nechci se zastávat jedněch oproti druhým.

Je ale fakt, že když normální taxikáři musejí dělat některé věci, které řidiči Uberu nemusejí, protože se Uber netváří jako taxislužba, měli bychom určitou deregulací běžným taxikářům pomoci. Myslím, že jsme to v současnosti vyřešili filigránsky, když jsme společnosti, jako je Uber, vyzvali, aby zřídily v zemi stálou provozovnu, a jejich zisky na našem území zdaníme. Když tak neučiní, všichni, kteří jim platí služby za zprostředkování, budou muset odvádět srážkovou daň.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže opatření o zřízení stálé provozovny na území Slovenska kolidovat s principem volného pohybu v EU?

Myslím, že jsme to v současnosti vyřešili filigránsky, když jsme společnosti, jako je Uber, vyzvali, aby zřídily v zemi stálou provozovnu, a jejich zisky na našem území zdaníme. Když tak neučiní, všichni, kteří jim platí služby za zprostředkování, budou muset odvádět srážkovou daň.

KAŽIMÍR: Konzultovali jsme tuto legislativu s OECD i Evropskou komisí. Ta sice řekla, že poněkud předbíháme vývoj, protože celková evropská regulace této oblasti ještě neexistuje, ale v zásadě žádné výtky neměla. Víte, v těchto věcech není na škodu být odvážný. Čekat na evropské řešení v těchto oblastech je čekáním na Godota.

Princip jednohlasnosti v EU v oblasti daňových otázek je skvělá věc, protože máme všichni daňovou suverenitu. Má to ale i druhou stranu – nejsme schopní potlačit určitá egoistická, sobecká dědictví daňových modelů některých zemí, založených na neférových pravidlech, protože ony země s jejich změnou prostě nesouhlasí, případně jednání trvají léta.

LIDOVÉ NOVINY: Jak chcete takové daně vymáhat, jak chcete zkontrolovat, kdo daně neplatí?

KAŽIMÍR: Nemám potřebu vše zkontrolovat, nehodlám nabírat do finanční správy další tisíce kontrolorů. Podle mě my, nové členské státy EU, stále žijeme v jakémsi postsocialistickém režimu superkontroly a donucovacích prostředků a zároveň si neuvědomujeme, že výběr 95 procent daní a odvodů se děje dobrovolně. Takže je především důležité mít dobrou, jasnou legislativu, aby se v ní daňový poplatník dokázal orientovat a nebyl zmatený. Pak se bude zvyšovat i ochota firem a lidí daně platit.

LIDOVÉ NOVINY: Se zdaněním ale nechcete zůstat jen u firem, jako je Uber, Slovensko má v plánu zdanit také digitální platformy, jako je Google nebo Facebook. Co vás k tomu vede, je to na Slovensku tak velký problém?

Je především důležité mít dobrou, jasnou legislativu, aby se v ní daňový poplatník dokázal orientovat a nebyl zmatený. Pak se bude zvyšovat i ochota firem a lidí daně platit.

KAŽIMÍR: Je to problém z hlediska principu. Pokud vím, tyto platformy získávají z reklamních příjmů na Slovensku okolo 80 milionů eur, aniž by tady nechaly jediný eurocent. Jak dlouho se na to máme ještě dívat? Těmto novým nosičům reklamy to poskytuje nefér výhodu nad tradičními reklamními nosiči, které daně platí. Chceme tomu klást překážky a vytvořit civilizovanou legislativu, jíž se takové vážené společnosti obchodované na světových burzách určitě podřídí.

Digitální odvody jsou podle nás dočasným krátkodobým řešením, kterým dáváme signál, že chceme, aby část zmíněných zisků zůstala v zemích, odkud zisky pocházejí. Momentálně ohledně odvodů čekáme na návrh Evropské komise, který by měl přijít někdy před letními prázdninami. Už teď je ale jasné, že se na něm v Evropě nedohodneme.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte, že v tomto smyslu můžete být vzorem pro ostatní menší státy?

KAŽIMÍR: Rozhodně si nemyslím, že bychom měli mít před těmito velkými korporacemi respekt. Je třeba mít jasný motiv. Je-li takovým motivem férové podnikatelské prostředí, pak nerozhoduje, zda jste menší, nebo větší zemí. Jinak řečeno, neobávám se žádné protireakce.

LIDOVÉ NOVINY: Plánujete rovněž zdanění kryptoměn.

Je třeba mít jasný motiv. Je-li takovým motivem férové podnikatelské prostředí, pak nerozhoduje, zda jste menší, nebo větší zemí.

KAŽIMÍR: Předně bych chtěl říct, že se na kryptoměny nedívám jako na nějaké ďáblovo dílo. Je to ale každopádně nový fenomén, který s sebou nese množství rizik. A my nechceme vytvářet dodatečnou motivaci na investování do kryptoměn tím, že je nebudeme vůbec regulovat. Část lidí určitě chce investovat do kryptoměn, protože nechce zdaňovat peníze. A to je špatné. Chceme přijít s daněmi, které by se týkaly realizace zisku při obchodování s kryptoměnami i s jejich nákupem. Nejde nám ale jen o danění, chceme obecně vytvořit lepší prostředí pro moderní technologie.

Jednal jsem již s maďarským ministrem zahraničních věcí a obchodu Péterem Szijjártóem a budu jednat i s českou ministryní financí Alenou Schillerovou o tom, že bychom v rámci V4 vytvořili lepší podmínky pro fintech. Něco podobného vidíme v Pobaltí a myslíme, že bychom měli mít ambici udržet s technologickými změnami krok.

Obecně je důležité se inspirovat jinde. Mimochodem v téhle souvislosti mohu říct, že stejně jako se česká vláda inspirovala na Slovensku, pokud jde o boj s daňovými úniky v oblasti DPH, my jsme se zase u vás inspirovali, pokud jde o evidenci tržeb, kterou chceme zavádět.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste prohlásil, že dvourychlostní Evropa je realitou, že to politici pouze nechtějí říkat nahlas, přičemž jádrem je eurozóna a vliv zemí, které nepřijmou euro, se bude v rámci EU snižovat. Myslíte si tedy, že by pro Česko bylo výhodné přijmout euro?

Pro Slovensko bylo přijetí eura velmi dobrou zkušeností, jsme hrdí členové eurozóny, přičemž z hlediska integrace EU je to pro nás důležité nejen ekonomicky, ale i politicky

KAŽIMÍR: V současném nastavení je to mission impossible. Obávám se, že ze všech zemí visegrádské čtyřky vstoupíte do eurozóny poslední nebo přinejlepším předposlední. Pro Slovensko bylo přijetí eura velmi dobrou zkušeností, jsme hrdí členové eurozóny, přičemž z hlediska integrace EU je to pro nás důležité nejen ekonomicky, ale i politicky.

Zároveň je ale třeba říct, že naše situace byla a je podstatně odlišná od české. Fundamenty české a slovenské ekonomiky byly a jsou jiné. Jak občas říkám, při přijímání eura jsme doslova chytili poslední vlak. Kdybychom do eurozóny nevstoupili prvního ledna 2009, tak tam pravděpodobně nejsme dosud, ať již kvůli náladám obyvatelstva, či jiným věcem.

Eurozóna má vlastní problémy a musí se soustředěně věnovat dobudování vlastní architektury. A je naprosto legitimní, aby si Česko i jiné země počkaly, jak bude v budoucnosti eurozóna vypadat. Změny, kterými v posledních letech prošla, jsou velmi podstatné, Slovensko vstupovalo do jiné eurozóny, než vidíme dnes.

LIDOVÉ NOVINY: Přijetí eura v Česku by podle vás bylo jak pro Česko, tak pro Slovensko výhodné.

Co se stane v Německu, stane se i u nás, ať v dobrém, či zlém. Podobné to bude i v Česku. Pro nás i pro Němce by každopádně byl vstup Česka do eurozóny výhodou.

KAŽIMÍR: Obě naše země jsou vzájemně klíčovými ekonomickými partnery a patří do silného geopolitického a geoekonomického vlivu Německa. Mimochodem, když se podíváte na ekonomický cyklus, před vstupem do eurozóny jsme měli za Německem zpoždění z hlediska vývoje ekonomického cyklu nějakých osm měsíců, dnes jsou to tak dva. Co se stane v Německu, stane se i u nás, ať v dobrém, či zlém. Podobné to bude i v Česku. Pro nás i pro Němce by každopádně byl vstup Česka do eurozóny výhodou.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že v posledních letech Slovensko i díky euru v řadě věcí předběhlo Česko?

KAŽIMÍR: Nebyl jsem u schvalování přijetí eura, byl jsem u jeho zavádění a musím říct, že jsem rád, že to máme za sebou. Přál bych vám, abyste k tomuto rozhodnutí i vy dospěli tak, abyste byli spokojení. Každá taková zkušenost a situace je ale unikátní, my jsme snad jedna ze dvou zemí, kde podpora euru po vstupu do eurozóny narostla.

Stalo se tak ale díky tomu, že jsme přijali euro v roce 2009, kdy nadneseně řečeno světová ekonomika skočila z útesu a nám tehdy euro hodně pomohlo. Ať již třeba v oblasti financování dluhu a jiných věcí. Vím ale, že vaši centrální bankéři na to mají jiný názor. A vlastně je chápu, že si o měnových otázkách chtějí rozhodovat v Praze, než aby si pro rozhodnutí chodili do Frankfurtu.

LIDOVÉ NOVINY: Slovensko je v poslední době proevropským ostrovem ve střední Evropě, co říkáte třeba aktuálním snahám o zavedení referenda o czexitu v Česku? Dovedete si představit, že bychom na hranicích mezi našimi státy vztyčili hraniční patníky?

Nebyl jsem u schvalování přijetí eura, byl jsem u jeho zavádění a musím říct, že jsem rád, že to máme za sebou. Přál bych vám, abyste k tomuto rozhodnutí i vy dospěli tak, abyste byli spokojení.

KAŽIMÍR: Žijeme v době antipolitiky a naplno si užíváme plody finanční krize. Možná ze mne teď mluví sociální demokrat, ale je důsledek ztráty jistot způsobené tím, že se v době krize dostalo v Evropě asi 20 milionů lidí na dlažbu. Z hlediska nezaměstnanosti a ekonomických výsledků máme teď sice nejlepší výsledky za posledních deset patnáct let, přesto se v mnoha lidech probudily emoce a pudy nemířící dobrým směrem.

Pokud jde o možné vystoupení Česka z Evropské unie, to si představit nedovedu. Věřím, že lidé a politici prezentující jednoduchá a na první pohled líbivá řešení nezískají převahu. Ale dobře si pamatuji slova Wolfganga Schäubleho, kterého si nesmírně vážím. Prohlásil je v roce 2012, těsně před tím, než přišlo to, čemu ekonomové říkají krize dvojitého W – po malém zlepšení přijde ještě horší výsledek.

Schäuble nás tehdy varoval, že pokud ono dvojité W nastane, může to přinést ohrožení demokracie. A nyní jsme přesně toho svědky. Vidíme, že v dnešní politice je strašně moc egoismu a kroků, které vedou ke krátkodobému prospěchu.

Peter Kažimír (49)

  • Absolvent Obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Bratislavě působil nejprve jako asistent daňového poradce, posléze předseda dozorčích rad a člen představenstva soukromých firem.
  • V roce 2006 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky za stranu SMER-SD.
  • Čtyři roky také vykonával funkci státního tajemníka na Ministerstvu financí SR. Od roku 2012 zastává ve vládě Roberta Fica funkci ministra financí.
Autoři: ,

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.