Ceska Pozice

Sloučený poplatek stírá výhodu Airbnb oproti hotelům a penzionům

Od 1. ledna 2020 platí novela zákona, jež slučuje lázeňský a ubytovací poplatek v jediný. Poplatek z ubytovacích kapacit se nově vztahuje také na ubytovatele v soukromí, například služby sdíleného krátkodobého ubytování typu Airbnb, které dosud podobné poplatky neodváděly a proti hotelům či penzionům byly v cenové politice ve výhodě.

Danění Airbnb, sdílení vozu či kryptoměn. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Danění Airbnb, sdílení vozu či kryptoměn. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Danění Airbnb, sdílení vozu či kryptoměn.

Po bezmála 30 letech se zahýbalo s turistickými poplatky. Od 1. ledna 2020 platí novela zákona, která slučuje lázeňský a ubytovací poplatek v jediný a jeho maximální výše pro letošní rok činí 21 korun za osobu a den. Poplatek z ubytovacích kapacit se nově vztahuje také na ubytovatele v soukromí, například služby sdíleného krátkodobého ubytování typu Airbnb a jiné on-line platformy, které doposud podobné poplatky neodváděly a proti hotelům či penzionům tak byly ve výhodě v otázce cenové politiky.

„Provozovatelé nabízející ubytování přes digitální platformy měli proti hoteliérům a dalším ‚tradičním‘ poskytovatelům tu výhodu, že v koncové ceně pobytu nemuseli zohlednit oba místní ubytovací poplatky. Novela tuto nerovnováhu odstraňuje. Nový poplatek se totiž dotkne placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Každá obec či město

Airbnb a další podobné služby dlouhodobě kritizují zejména obyvatelé centra Prahy a tamní radnice. Stěžují si třeba na hluk v noci v ulicích i domech, kde trvalé obyvatele nahrazují byty určené pro pronájem turistům. Analýza pražského městského Institutu plánování a rozvoje z roku 2018 uváděla, že přes Airbnb a další takové platformy je v nejužším centru české metropole pronajímána asi pětina bytů. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo. Novela nahrává také místům, jež nepatří mezi vyložené taháky výletníků.

Novému poplatku podléhá každý krátkodobý pobyt pod 60 dní bez ohledu na místo a účel. Vybírat jej smí jakákoliv obec či město a už je jedno, zda jde o pobyt v lázeňských místech, nebo o v turisty poněkud opomíjené lokalitě. Výši vybírané částky smí každá obec či město nastavit podle svých aktuálních potřeb, zákonem stanovený strop je pro letošek 21 korun a pro příští rok až 50 korun.

Až dosud mohla většina měst a obcí vybírat poplatek z ubytovací kapacity, který činil nejvýše šest korun na lůžko a den. Obce s lázněmi či atraktivními turistickými cíli mohly kasírovat kromě ubytovacího poplatku ještě rekreační a lázeňský, který činil až 15 korun na osobu a den. Tato hierarchie se nyní stírá – novému poplatku podléhá každý krátkodobý pobyt pod 60 dní bez ohledu na místo a účel. Vybírat jej smí jakákoliv obec či město a už je jedno, zda jde o pobyt v lázeňských místech, nebo o v turisty poněkud opomíjené lokalitě.

Výši vybírané částky smí každá obec či město nastavit podle svých aktuálních potřeb, zákonem stanovený strop je pro letošek 21 korun a pro příští rok až 50 korun. Někteří senátoři při schvalovacím procesu novely navrhovali zvednout poplatek až ke stokorunové hranici, proti tomu se však vehementně stavěli zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu či Asociace hotelů a restaurací. Možným vedlejším, a nikoli nepodstatným efektem posílení pravomocí obcí a měst při určování výše poplatku je šance regulovat míru turismu.

Tam, kam mnohdy k nelibosti řady rezidentů míří davy „cizáků“, nově smějí poplatky navýšit na zákonem dané maximum. To se pak teoreticky může promítnout do zdražení ubytování a pomoci trochu utlumit – s ohledem na zatížení peněženky výletníka – atraktivitu místa. Proti tomu tam, kde po turistech lační, mohou strategicky stanovit sazby nízké a třeba je i tím přilákat.

Kompenzace nákladů

Většina obcí a měst ohlásila, že možnost zvednout pobytový poplatek využije. Alespoň pro letošek, o jeho budoucí výši rozhodnou radnice později. Maximální sazbu 21 korun za ubytovanou osobu a den zavedli v Praze, Táboře, Ústí nad Labem, v Teplicích či třeba v jihomoravském Mikulově. Vybrané peníze hodlají města použít v cestovním ruchu. „Umožní nám to třeba více podpořit destinační oblast Toulava na pomezí středních a jižních Čech, jíž jsme doposud pomáhali částkou 150 tisíc korun ročně,“ řekl starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020).

Ubytovací poplatek je přímým příjmem obcí a měst. Má kompenzovat náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti s cestovním ruchem a službami s ním spojenými, například na likvidaci odpadů, rozvoj infrastruktury, péči o veřejnou zeleň a prostranství. Aby bylo možné zpětně prověřit správnost odvedení poplatku, musí poskytovatel pobytu vést evidenční knihu s údaji o těch, které za úplatu ubytoval.

Město spojené s husity v minulosti vybíralo na turistických poplatcích zhruba 750 tisíc korun, teď by to dle odhadu starosty mělo být přes milion korun. Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO) řekl, že vzhledem k tomu, že se s poplatky dlouho nehýbalo, zvolilo město pro letošek sazbu 21 korun, dosud vybíralo šest. Od příštího roku ji zvedne na 30 korun za každý den pobytu. Podobnou strategii zaujal Mikulov, kde zastupitelé schválili pro rok 2021 sazbu ve výši 35 korun.

Místní taxu z pobytu navýšil od Nového roku také severočeský Most, doposud vybíral čtyři koruny za osobu a den, nově to je deset korun. Roční příjem z poplatků za pobyt v podkrušnohorském městě by se proti minulým letům mohl až zdvojnásobit. Ubytovací poplatek je přímým příjmem obcí a měst. Má kompenzovat náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti s cestovním ruchem a službami s ním spojenými, například na likvidaci odpadů, rozvoj infrastruktury, péči o veřejnou zeleň a prostranství.

Aby bylo možné zpětně prověřit správnost odvedení poplatku, musí poskytovatel pobytu vést evidenční knihu s údaji o těch, které za úplatu ubytoval.Evidenční kniha má obsahovat záznamy o všech pobývajících, tedy nejen o neosvobozených poplatnících. Od poplatku jsou osvobozeny například děti mladší 15 let, senioři nad 70 let, nevidomí či držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci. V Česku bylo loni v září evidováno 9403 ubytovacích zařízení, nejvíc jich bylo v Jihočeském, Královéhradeckém a v Libereckém kraji. Největší podíl tvoří penziony a tříhvězdičkové hotely.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.