Česká vláda si nechala vyhotovit analýzu posuzující úzká místa při dostavbě jaderné elektrárny Temelín. ČESKÁ POZICE má dokument zpracovaný skupinou vládního zmocněnce pro rozšíření Temelína Václava Bartušky k dispozici a přináší z něj výtah.
Největším rizikem, že na supernáročnou výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny tříapůlté generace budou chybět peníze, se studie nezabývá. Nebere v úvahu ani to, že soutěžící firmy – americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva ani česko-ruské konsorcium Škody JS s Rosatomem – se dosud neprokázaly spolehlivě fungujícím referenčním blokem, což je podmínkou české strany. A že se dodavatelský systém těchto firem po dvacetileté přestávce výstavby jaderných elektráren v Evropě a po třicetileté pauze v Americe rozpadl. To vše se má řešit později.
Legislativní změny, jež by omezovaly práva fyzických osob a občanských iniciativ, by mohly být soudně napadeny a hodnoceny jako účelovéCílem analýzy bylo ukázat problematické body, které vyplývají z právního rámce České republiky, a předložit seznam zákonů a norem, jež tyto problematické body upravují. Zkrátka umést cestičku pro schvalování výstavby tím, že se omezí možnost veřejnosti do toho mluvit. Takový postup však může být ještě větším rizikem pro průchodnost projektu. Jak soudí advokátní kancelář Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, legislativní změny, které by omezovaly práva fyzických osob a občanských iniciativ, by mohly být v budoucnu soudně napadány a hodnoceny jako účelové.
Analýza byla předložena k připomínkám zainteresovaným ministerstvům, legislativní radě vlády, Hospodářské komoře a Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. ČESKÁ POZICE získala i tyto připomínky. Jak se projeví na výsledné podobě studie, není v tuto chvíli známo.
Povolování na dlouhé lokte
Celý proces povolovacího řízení označuje Bartuškův tým jako složitý a zdlouhavý. Projevuje se v něm špatná součinnost orgánů státní správy na centrální, regionální i místní úrovni. Ta je mnohdy způsobena roztříštěností právních úprav, kdy k naplnění určitého záměru musí investor získat řadu zvláštních povolení.
Hlavním problémem jsou podle studie dlouhé lhůty pro vyřízení jednotlivých kroků povolovacího řízení, v některých případech dokonce neexistence takových lhůt. Zpracovatelům studie se jeví až neomezené možnosti soudního napadání jednotlivých kroků v rámci povolovacího řízení, a tedy možnost zneužívání soudů jako nástroje pro blokování výstavby prakticky jakéhokoliv projektu – minimálně v energetické oblasti.
S tím se ovšem neztotožňuje legislativní rada vlády. V této souvislosti uvádí: „Pouhé zkrácení lhůt, které by i tak musely být spíše pořádkové povahy, bez patřičné analýzy, z jakých důvodů trvá řízení déle, než je objektivně žádoucí, by totiž mohlo vést třeba i jen k tomu, že nové, kratší lhůty, nebudou v praxi dodržovány, a to i z objektivních důvodů. Navíc v této oblasti vždy platí obecná zásada, podle které správní orgán vyřizuje věci ,bez zbytečných průtahů´.“
Jak vyvlastnit soukromníka
Ve vládní studii se zdůrazňuje, že není jasná definice staveb a projektů ve státním či veřejném zájmu a návazně neexistují specifická pravidla ani postupy pro urychlenou realizaci takto klasifikovaných projektů. Bude třeba zajistit majetkoprávní předpoklady spočívající v získání vlastnických práv, nebo v omezení vlastnických práv původních majitelů zřizováním věcných břemen.
Autoři naříkají, že dosud platné právní předpisy prakticky znemožňují účinně využít prostředku vyvlastněníAle autoři naříkají, že možnosti státu jsou s využitím dosud platných právních předpisů omezené a prakticky znemožňují účinně využít prostředku vyvlastnění. A to ani u staveb, které jsou z logiky věci ve veřejném zájmu.
Studie požaduje, aby projednávaná novela zákona o vyvlastnění uzákonila požadavky na reálné zajištění majetkoprávních předpokladů pro veřejně prospěšné stavby dopravní a technické (včetně energetické) infrastruktury. Považují za nezbytné odstranit překážky pro použití institutu vyvlastnění v reálném čase.
Důležité je prý stanovení jasně definovaných pravidel pro získání vlastnických práv nebo pro omezení vlastnických práv při zřizování věcných břemen. K tomu by měl napomoci i zákon o urychlení výstavby, který nabyl účinnosti 1. října. Intenzivně se však připravuje nový zákon o vyvlastnění.
Má vyvlastňování pravidla?
Vyvlastnění je dosud zdlouhavým procesem a je možné k němu přistoupit až poté, co se úřady zásadně neshodnou s vlastníkem pozemku o prodeji. Děje se tak po složitém důkazním řízení o převaze veřejného zájmu nad soukromým vlastnictvím. Studie zdůrazňuje, že v zákoně by bylo žádoucí stanovit jasná pravidla pro určení náhrady za omezení vlastníků dotčených pozemků.
K protahování povolovacího řízení a následně i samotné výstavby přispívá fakt, že investor je především u liniových staveb nucen vyřešit smluvní vztahy až s několika tisíci vlastníků pozemků. Navíc mnohdy komplikuje celý proces složité dohledávání majitelů. Další komplikace způsobují spekulace s pozemky nutnými k výstavbě staveb souvisejících s rozšířením Temelína, a to především s pozemky v oblasti budoucích koridorů liniových staveb. Tyto spekulace jsou dle Bartuškova týmu nezřídka vyvolány chybnou, nedbalou či dokonce záměrnou činností některých orgánů a úřadů státní správy.
Výstavba nové linky elektrického vedení trvá v průměru 10 letStudie uvádí, že bez změn v současné legislativě bude složité zajistit vyvedení elektrického výkonu z nově postavených bloků. V současné době trvá výstavba nové linky elektrického vedení v průměru deset let. Přitom přes 80 procent času zabere povolovací řízení a zajišťování nezbytných pozemků.
K vypjatému tématu ovšem dodává legislativní rada vlády: „Úvahy o naprosté absenci pozitivního vymezení pojmu ,stavba ve veřejném zájmu´ jsou nepochybně legitimní, avšak i za této situace budou soudy (přinejmenším Ústavní soud) z hlediska Listiny základních práv a svobod vždy zkoumat, zda v daném konkrétním případě skutečně převažuje veřejný zájem, na základě kterého lze použít institut vyvlastnění.“
Nejcitlivější „riziko“ se jmenuje EIA
Proces posuzování vlivu výstavby dvou nových temelínských jaderných bloků na životní prostředí, pro nějž se vžila anglická zkratka EIA, už začal. Autoři studie ho vnímají jako zásadní fázi expertního posuzování, jehož výsledky slouží jako klíčový podklad pro další navazující řízení – zejména územní či stavební řízení. Proces vychází z mezinárodní úmluvy, která zabezpečuje každému občanovi právo dovědět se všechno o tom, jak stavba ovlivní životní prostředí a jaký dopad může mít na lidské zdraví. Úřady jsou povinny každou takovou otázku zodpovědět a každou připomínku buď akceptovat, nebo se zdůvodněním odmítnout. V úřednické mluvě se říká, že každou připomínku je třeba „vypořádat“.
Vzhledem k tomu, že vliv jaderné elektrárny může působit do dalekého okolí, musí projednávání dodržet i úmluvu Espoo, která vyžaduje prevenci, snížení a omezení škodlivého dopadu posuzovaných činností přes státní hranici. „Větší vítr“ než z dotazů českých občanů a připomínek domácích ekologických sdružení mají autoři studie z podnětů přicházejících od sousedů.
Na ministerstvo živtního prostředí už dorazilo 3000 vyjádření z Německa a dokonce 7000 z RakouskaJak uvedlo ministerstvo životního prostředí, za Polsko a Slovensko doposud vznesly svá vyjádření pouze úřady, které zajišťují proces EIA. Účast těchto dvou států ve schvalovacím procesu se nejeví jako problematická. Ovšem ze strany Rakouska a Německa byl zaznamenán zvýšený zájem. A to jak od úřadů, zabývajících se procesem EIA, tak zejména ze strany místních samospráv a především veřejnosti.
Na ministerstvo už dorazilo 3000 vyjádření z Německa a dokonce 7000 vyjádření z Rakouska. Ministerstvo zdůrazňuje, že všechna tato vyjádření je třeba v souladu se zákonem „vypořádat“ v rámci připravovaného oponentního posudku. Oba státy také vznesly v rámci procesu EIA řadu dotazů. Na jejich základě a v souladu s úmluvou Espoo se už uskutečnily dvě mezistátní konzultace s Rakouskem a rovněž německá konzultace s Bavorskem.
Naslouchat veřejnosti, nebo musí z kola ven?
O oponentní posudek, který bude na základě těchto podnětů vypracován, se očekává velký zájem, takže ministerstvo nevylučuje, že bude třeba v obou sousedních zemích uspořádat další konzultace. Z obou států dlouhodobě zaznívají i žádosti o konání veřejného projednání také na jejich území. To bude velkou komplikací jak z časového, tak finančního hlediska.
Ministerstvo tvrdí, že všechny tyto aspekty mohou ve svém důsledku přispět ke zkomplikování průběhu procesu EIA, přičemž zejména postoje sousedních zemí se nedají odhadnout. Ministerstvo usiluje, aby se všechno událo v souladu s vyjmenovanými mezinárodními úmluvami, aby proces schvalování neposkytl sebemenší důvod pro jeho napadení ze strany sousedních států, občanských sdružení a veřejnosti.
Česká konfederace podnikatelských svazů navrhuje, aby byl pro výstavbu Temelína přijat samostatný zákonRadikálně proti takovému přístupu vystupuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR s obviněním: „Ministerstvo životního prostředí tak fakticky vytvořilo stav, že do přípravy a realizace staveb mohou neřízeně, nekvalifikovaně a opakovaně zasahovat osoby v pojetí nejširší veřejnosti, která je nadto vybavena aktivní legitimací domáhat se svého domnělého práva cestou soudních žalob.“
Předseda konfederace Jan Wiesner si stěžuje: „Na problematiku účasti dotčené veřejnosti ve všech fázích přípravy a realizace staveb opakovaně, avšak bezvýsledně upozorňujeme.“ Konfederace má výhrady jak k novelizaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tak k novelizaci stavebního zákona.
Wiesner dodává: „Nezpochybňujeme právo veřejnosti na úplné a pravdivé informace o vlivu připravovaných staveb na životní prostředí. Považujeme však za nutné omezit v této věci činnost různých lobbyistických skupin s neprůhledným financováním a zájmy.“ Konfederace dokonce navrhuje, aby pro výstavbu Temelína byl přijat samostatný zákon.
Z druhého břehu
K opačnému závěru dospěli právníci advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec. Jsou přesvědčeni, že legislativní změny je nutné činit co možná nejcitlivěji a s co možná nejmenším dopadem na široká práva zaručená veřejnosti mezinárodními smlouvami v oblasti životního prostředí. Jsou si jisti, že k urychlení povolovacího procesu spíše než zavádění legislativních změn povede přístup správních orgánů, který bude v souladu se současnou právní úpravou povolovacího procesu.
Advokáti tvrdí: „Povolovací proces bude urychlen tím, že se pokaždé bude postupovat podle zákonů a připomínky a námitky občanských sdružení budou řádně přezkoumány.“ V takovém případě bude pro občanské iniciativy soudní přezkum jakýchkoli rozhodnutí neefektivní. Nastane-li věcný a důvodný přezkum námitek veřejnosti a občanských iniciativ, lze očekávat, že jednotlivé fáze povolovacího procesu nebudou napadány, myslí si právníci z AK Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec.
Slabých míst výstavby 3. a 4. bloku Temelína je ve studii na celou složku. My jsme se věnovali dvěma nejzávažnějším a rovněž nejcitlivějším.