Kdo čeká od zákona zázraky, nedočká se. Paragrafy jednoduše nejsou náplast na všechny společenské nešvary. Banální poučka pro studenty prvních ročníků práv se znovu potvrzuje v praxi. Díky novele zákona o veřejných zakázkách.
Na začátku října by se novela měla dostat na program jednání hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Její součástí budou i nová pravidla, která si kladou ambiciózní cíl: zprůhlednit zadávání veřejných zakázek. Již teď je ale zřejmé, že jednu z klíčových věcí – zamezit firmám s nejasnou vlastnickou strukturou, aby se dostaly k veřejným penězům – předloha zcela nevyřeší.
Návrh novely obsahuje pouze ustanovení, podle kterého musejí zájemci o veřejnou zakázku, jde-li o akciovou společnost, doložit při podání nabídky své vlastníky, kteří drží více než deset procent akcií. Pokud tuto povinnost nesplní, budou z tendru vyloučeni. U ostatních forem obchodních společností budou podle Jany Jabůrkové z ministerstva pro místní rozvoj, které novelu zpracovává, informace o vlastnících součástí výpisu z obchodního rejstříku.
Problém zůstane především s firmami, u nichž není zřejmý konečný vlastník, takzvaný „beneficial owner“Problém zůstane především s firmami, u nichž není zřejmý konečný vlastník, takzvaný „beneficial owner“. Pokud totiž společnost ucházející se o veřejnou zakázku uvede, že jejím majitelem je například firma z Kypru, jež patří další společnosti ze Seychel, s největší pravděpodobností půjde o dostatečné penzum informací. Třebaže faktický vlastník může zůstat skryt. „Novela si s tím neporadí. To, že dodavatele vlastní obchodní společnost, a tu vlastní jiná společnost, není nezákonné,“ argumentuje Jabůrková.
Příkladem spletité vlastnické struktury mohou být firmy kolem bývalé plzeňské Škodovky, které dostávají zakázky od ČEZ či Českých drah. Jejich majitelem se v roce 2002 stala holandská společnost Appian Machinery, u níž je podle Mladé fronty Dnes jako subjekt s konečným prospěchem (ultimate beneficial ownership) uvedena firma Artwick a její mateřská společnost Tha California Trust. U těchto dvou podniků jsou pak jako „beneficienti“ zapsáni konkrétní lidé, mimo jiné bývalý šéf ČEZ a předtím i plzeňské Škody Martin Roman. Zjistit v takovéto vrstevnaté struktuře konečné vlastníky je obtížné a v mnoha případech prakticky nemožné. Přesto ale i společnost, jejíž „faktický vlastník“ bude neznámý, může splnit zákonné podmínky vstupu do tendru.
Zůstávají i akcie na majitele
Jabůrková upozorňuje, že novela nemá ambice vyřešit ani další symbol neprůhledných vlastnických struktur: takzvané listinné akcie na majitele, které jsou anonymní a jejichž vlastníkem je jednoduše ten, kdo je zrovna drží. To samozřejmě usnadňuje život lidem, kteří si přejí vlastnit alespoň zčásti akciovou společnost a zároveň chtějí zůstat skryti veřejnosti. Změnit tento neprůhledný typ akcií se snaží ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, jak již ČESKÁ POZICE informovala.
Právní experti ale správně upozorňují: listinné akcie na majitele nejsou jedinou metodou, jak může společnost vlastnit někdo, kdo se chce navenek skrývat. A jejich případný zákaz tím pádem vše nevyřeší. Kdo bude chtít jako vlastník zůstat v anonymitě, dosáhne toho například založením společnosti v daňovém ráji, případně zmíněným řetězením obchodních společností – právnických osob coby vlastníků firmy.
Zatím není jisté, v jaké podobě a kdy novela zákona projde. Jak ČESKÉ POZICI sdělil předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD), menší zdržení způsobil na poslední chvíli komplexní pozměňovací návrh novely z dílny ministerstva pro místní rozvoj. Kvůli němu tak členové výboru návrh projednají až zkraje října.
Související články:
