Ceska Pozice

Skončila doba, kdy byl stát slabý vyjednávač, ať cíleně, či ne

„Musíme mluvit s představiteli trhu, bez nich strategie nevymyslíme. Ale poslouchat, co říkají, neznamená, že si necháme diktovat. Vládní experti musejí zkoumat, zda někde není úhybný manévr, někdo nepodlehl zájmové skupině, nejede na vlně někoho, kdo ho pase,“ říká v rozhovoru nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Ministr průmyslu Karel Havlíček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr průmyslu Karel Havlíček. | foto:  Dan Materna, MAFRA
Ministr průmyslu Karel Havlíček.

Ozkoušená pravda říká, že co se doma uvaří, to se tam i sní. Pro peníze, které se urodí na českém území, to však neplatí. V mohutnosti proudu, jímž zisky opouštějí české území, republiku předčí leda Irsko a Lucembursko, jenže jejich ekonomiky jsou postavené na měkkém daňovém polštáři. Ročně z Česka na dividendách zmizí zhruba 290 miliard korun. Neplodná pobídková politika, která dělala ze země montovací skladiště, ale končí.

„Zdroje získá jen ten, koho odsouhlasí vláda, předtím doporučí ministerstvo, a to jedině, když zájemce doloží, že peníze dává do výzkumu, vývoje, vědy. Půjde o jednotky, maximálně nízké desítky projektů ročně, celé to půjde o řád dolů. Nárok na pobídku bude mít jen výjimečná firma,“ říká v rozhovoru nový ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Bude to platit i pro expanzi do světa – kdo chce státní podporu, musí výdělky vracet. Otevřená náruč pro soukromý zahraniční kapitál byla po revoluci nezbytností, ale české hospodářství už mělo dospět do další fáze transformace.

V mohutnosti proudu, jímž zisky opouštějí české území, republiku předčí leda Irsko a Lucembursko, jenže jejich ekonomiky jsou postavené na měkkém daňovém polštáři. Ročně z Česka na dividendách zmizí zhruba 290 miliard korun. Neplodná pobídková politika, která dělala ze země montovací skladiště, ale končí.

V ní se měla síla odcházejících zisků cizokrajných společností usazených v republice oslabit přísunem peněz, jež by plynuly z investic tuzemských firem za hranicemi. To se nestalo. Nejde o to, že by vláda sypala pobídkové impulzy výhradně do cizích firem, naopak většinu jich podle Havlíčka získali zdejší byznysmeni. Nehledělo se ale, co se stane s výdělky a kde se země umístí v dodavatelském řetězci. Proto zisky často neplynuly do nových investic, vznikaly tu poloprodukty, k nimž se přidaná hodnota dodala až za hranicemi. Jako příklad Havlíček uvádí spolupráci firmy GE Aviation s ČVUT.

„Stálo to dvě miliardy, ale díky tomu se na ČVUT vytvořilo výukové i výzkumné zázemí, nové studijní programy v nejpokročilejších technologiích a GE Aviation se zavázala, že tu bude vyrábět turbovrtulové motory. Tady je budou vyvíjet a kompletovat, tady se bude tvořit zisk a odsud vyvážet do světa,“ říká ministr. Na prolnutí zájmů s benefity mezi GE Aviation a pražskou vysokou školou podle Havlíčka vydělali všichni: republika posílila v oblasti pokročilých technologií, do jisté míry se rozmělnila dominance automobilového průmyslu, podpory se dostalo škole, studentům i badatelům.

„Je naprosto v pořádku dostat na tohle pobídku, notabene když nebyla přímo v penězích. To je jediná odpověď, když se ptáte, jak má hospodářská politika nasytit pracovní trh, který usiluje o lepší komfort. Chápu, že zaměstnanec chce vyšší mzdu, ale to nejde bez vyšší produktivity podniku,“ dodává vládní místopředseda. I na straně domácích pionýrů, kteří se vydávají dobývat vzdálené mety, existuje modelový příklad. Za jeho zrozením spolustál Havlíček ještě v době, kdy vedl Asociaci malých a středních podniků.

Otevřená náruč pro soukromý zahraniční kapitál byla po revoluci nezbytností, ale české hospodářství už mělo dospět do další fáze transformace. V ní se měla síla odcházejících zisků cizokrajných společností usazených v republice oslabit přísunem peněz, jež by plynuly z investic tuzemských firem za hranicemi. To se nestalo.

V indickém Bengalúru vzniklo v koordinaci s vládní agenturou CzechTrade nejdřív podpůrné místo, kde mohou čeští byznysmeni zahnízdit, když se rozhodnou vydělávat ve druhé nejlidnatější zemi světa. Na tomto půdorysu vzniká český industriální park – ministr ho zmiňuje jako možný prototyp v rámci režimu nových pobídek. Úlevy na dani, přímé finanční injekce nebo výhodnější podmínky usazení v indickém zázemí dostane leda ten, kdo se zaváže repatriovat vydělané peníze do českého daňového systému.

Na šesti hektarech v oblasti Bengalúru získají střední české firmy prostory pro výrobu, sklady i obchod. Výrazným tahounem iniciativy je rodinná firma LIKO-S ze Slavkova u Brna, jež v objevování indického trhu průkopničila. Zaměřuje se na živé stavby, průnik ultramoderní technologie s přírodou – zelenými fasádami či střechami a kořenovými čistírnami vody.

Na mizení zisků v cizině se začalo intenzivně žehrat za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Tehdy také při úřadu vlády vznikla obsáhlá analýza, kde se popsal trudný stav se skoro třísetmiliardovým odlivem ročně a naznačila východiska. Zatímco sociální demokraté vidí řešení v sektorové dani, protože je to v první řadě finančnictví a bankovnictví, kde v kýlu zeje díra, hnutí ANO se tomu brání. Premiér věří, že se dovede s bankami domluvit po dobrém.

Premiér věří, že se dovede s bankami domluvit po dobrém. Jeho poslední nápad je založení Fondu budoucí obnovy, kam finanční ústavy dobrovolně odloupnou kus svých peněz, aby se z toho postavily dálnice, školky či nemocnice. Otázkou je, proč by na to zahraniční matky zdejších bank měly přistoupit.

Jeho poslední nápad je založení Fondu budoucí obnovy, kam finanční ústavy dobrovolně odloupnou kus svých peněz, aby se z toho postavily dálnice, školky či nemocnice. Otázkou je, proč by na to zahraniční matky zdejších bank měly přistoupit. Vstává před rozbřeskem, budoucnost země vidí v inovační velmoci, potrpí si na vysoké pracovní tempo, ale Andrej Babiš (ANO) to není. Obdobné mentální nastavení je však důvodem, proč premiér učinil z podnikatele Karla Havlíčka (za ANO) ministra průmyslu a místopředsedu vlády pro hospodářství.

LIDOVÉ NOVINY: Řekl byste mi něco tím jazykem, který jste stvořil?

HAVLÍČEK: Vychází to z toho, že mluvím pozpátku. Jak mluvím, vidím to před sebou. Jenže jazyk, kde je vše pozpátku, nedáte gramaticky dohromady. Protože se gramatika určuje zejména koncem slova, aspoň jsem to tak cítil, když jsem to jako kluk dával dohromady, závěr slova jsem nechával popředu a začátek pozadu. Takže učitelka je letičuka, sámoška byla logicky šomáska a babička čibabka.

LIDOVÉ NOVINY: Měl jste někdy někoho, s kým jste si tak mohl povídat?

Jestli řekneme, že vybudujeme infrastrukturu pro chytrá města či elektromobily, nese to náklady. Musíme dopředu vědět, kolik, a dopředu na to připravovat zdroje. ministerstvo financí musí ohlídat, že se to nepředražuje, že to odpovídá realitě. Jako když máte ve firmě obchodního a finančního ředitele.

HAVLÍČEK: Ne. (smích) Ale existuje pár lidí, kteří mluví pozpátku a chodí s tím po televizních estrádách. Tam si říkám: „Aha, dneska udělal dvě chybky.“ Je to jen o tom, že mám dobrou vizuální představivost. Umím to i v jiných jazycích, v němčině či čínštině. Líp se díky tomu učí cizí jazyky. Taky jsem si kdysi sestavoval seznam slov, která se řeknou popředu stejně jako pozpátku, ale jen těch alespoň pětipísmenkových.

LIDOVÉ NOVINY: Tak jsem ukojila svoji zvědavost a teď k věci. Vy jste vicepremiér pro hospodářství, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pro ekonomiku. K čemu to? Jsou to synonyma.

HAVLÍČEK: Podstatné je, že je to místopředseda pro finance a druhý pro hospodářství. Jeden tvoří produkt, to je můj případ. Tedy udělat si analýzu současného stavu hospodářství, podívat se i na jeho predikci a ukázat směr, jak připravit náš průmysl pro budoucí cestu například v umělé inteligenci.

LIDOVÉ NOVINY: A ministryně financí už to pak jen zdaní?

HAVLÍČEK: Ne, jde o to, že všechno něco stojí. Musíme to porovnávat s možnostmi státního rozpočtu, nejen ve stavu současném, ale i budoucím. Jestli řekneme, že vybudujeme infrastrukturu pro chytrá města či elektromobily, nese to náklady. Musíme dopředu vědět, kolik, a dopředu na to připravovat zdroje.

Každý má právo si vyvést dividendu a podnikat kdekoli, my si taky můžeme otevřít fabriku v Indii. Ale subjekty, které dividendu vytahují, nemohou dostat žádnou podporu. To se začalo lepšit až v posledních letech, CzechInvest se začal chovat prozíravěji a neumožňoval pobídkami podporovat investice, které nebyly spjaté s přidanou hodnotou.

A druhá věc je kontrola: ministerstvo financí musí ohlídat, že se to nepředražuje, že to odpovídá realitě. Jako když máte ve firmě obchodního a finančního ředitele. Podle mě tím premiér jasně říká, že hospodářská politika pro něj bude prioritou, že se musí chystat s předstihem a že k tomu má dva klíčové pomocníky. Ti neobslouží všechno sami, ale je to základ týmu, který se může rozšiřovat o kvalifikované experty.

LIDOVÉ NOVINY: Některé analýzy ukazují, že v rámci hospodářství je tu nezdravě vysoké procento přímých zahraničních investic. To má své důsledky v malém podílu domácího kapitálu, pomalém přibližování životní úrovni vyspělých evropských zemí, v odlivu zisků. Co s tím provedete?

HAVLÍČEK: Nemůžeme být nadšení, když se odlévají zisky, ale to, že je tady zahraniční kapitál, mě osobně netrápí. Ovšem za jednoho předpokladu – že se tady tvoří přidaná hodnota, a pokud možno tady daní. Každý má právo si vyvést dividendu a podnikat kdekoli, my si taky můžeme otevřít fabriku v Indii. Ale subjekty, které dividendu vytahují, nemohou dostat žádnou podporu. To se začalo lepšit až v posledních letech, CzechInvest se začal chovat prozíravěji a neumožňoval pobídkami podporovat investice, které nebyly spjaté s přidanou hodnotou.

Ale bylo tu období, kdy sem jako housky na krámě přicházely zahraniční subjekty, jež vybudovaly sklad, dostaly na něj nepřímou daňovou a přímou finanční pobídku. Ještě k tomu vycucly lidi z trhu práce a naproti stála česká firma, která nedostala nic. To pak byla oprávněně naštvaná. V nějaké době to mělo smysl, v nějaké době už to bylo překonané a my jsme tu nebyli schopní dostatečně rychle reagovat na změnu. Nechali jsme dojíždět zákon o investičních pobídkách, jak byl. Taky se teď mění, docela zásadně.

LIDOVÉ NOVINY: Odliv zisků z přímých zahraničních investic se měl v další fázi transformace ekonomiky dorovnat přílivem zisků z investic domácího kapitálu v cizině. To se nestalo. Proč?

Jsme menší země, nejsme typickým vývozcem investic.Vždy bude převis cizích investic u nás než těch našich v zahraničí. Proto chceme připravit i podporu pro naše firmy, které začínají investovat v zahraničí, podmínkou ale bude, že budou odvádět zpět dividendu.

HAVLÍČEK: Jen upozorním, že investiční pobídky nebyly pouze pro zahraniční subjekty. Většina byla česká. A k otázce: obecně české firmy v zahraničí tolik neinvestují, zároveň české prostředí je pro zahraniční investory relativně atraktivní. Jsme tu nesmírně vyspělí, máme špičkové školy, vynikající polohu, schopné lidi. Ale nejen na automobilový průmysl jsme geniálním teritoriem. V jisté době jsme za to byli vděční, když tu investoval Volkswagen. Skutečně nás vyučil, jak produkovat nejmodernější auta.

Pak se to ale přežilo a neodchytili jsme správně dobu, kdy investiční podporu zredukovat. Ale nelze se domnívat, že budeme ve stejné míře přebírat dividendu našich firem, které investovaly třeba v Indii nebo na Ukrajině. Jsme menší země, nejsme typickým vývozcem investic.Vždy bude převis cizích investic u nás než těch našich v zahraničí. Proto chceme připravit i podporu pro naše firmy, které začínají investovat v zahraničí, podmínkou ale bude, že budou odvádět zpět dividendu. První případ by mohl být český industriální park v indickém Bengalúru.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme tak prima, proč se nám nedaří udržet vyšší přidanou hodnotu?

HAVLÍČEK: Už se to lepší. Částečně je to dáno tím, že jsme nebyli nucení si tady přidanou hodnotu dělat. Byli jsme destinací, kterou zahraniční hráči často využívali proto, že se tu vytvořil poloprodukt, vyvezl se ven a tam se dopracoval. Možná to byl akcionářský pohled, sbírali si to v mateřských teritoriích.

Naše inovační strategie říká: je minulostí, že budeme atraktivní díky levnému pracovnímu prostředí nebo nízkým nákladům. Náklady už nejsou o tolik nižší, třeba v ceně energie nebo služeb. Stále je tu levnější pracovní síla, ale její cena taky roste, za poslední tři roky o čtvrtinu. Podstata, k čemu inovační strategie směřuje, řeknu-li to kupecky: chceme tady generovat zisk.

Ale naše inovační strategie říká: je minulostí, že budeme atraktivní díky levnému pracovnímu prostředí nebo nízkým nákladům. Náklady už nejsou o tolik nižší, třeba v ceně energie nebo služeb. Stále je tu levnější pracovní síla, ale její cena taky roste, za poslední tři roky o čtvrtinu. Podstata, k čemu inovační strategie směřuje, řeknu-li to kupecky: chceme tady generovat zisk.

Během americké cesty jsme měli s premiérem asi 25 jednání ve třech dnech, kde byli investoři z řad významných amerických firem. Všem jsme říkali, že budou vítáni, vytvoří-li tady zisk a taky jej tu nechají. V lidech, ve vědě, ve výzkumu. Pokud to pro ně bude atraktivní, bude se jim líbit, že tu máme dobré vědce a pracovní sílu pořád levnější než v Americe, je to super. A slyšeli na to, již sem chystají delegaci špičkových investorů do výzkumu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak lehce to půjde zlomit, pokud se léta kritizuje, že vědecké instituce nespolupracují s firmami? Podniky si dělají vlastní výzkum a školy ty své házejí do sborníku.

HAVLÍČEK: Jsme teď v ideální době, což je dáno několika předpoklady. Ekonomicky jsme na tom dobře: nízká nezaměstnanost, solidní růst HDP, snižujeme dluh. To je první elementární předpoklad, protože musíme mít zdroje. Druhý, velmi důležitý, je inovační strategie, protože jde o předpolí té hospodářské.

Schválili jsme čerstvě nový dotační program založený na principech inovační strategie, má v sobě alokovaných osm miliard na osm let, je to určeno pro malé, začínající, startupové firmy. Díky tomu, že máme jasno v inovacích, se nám hospodářská strategie bude zavádět mnohem snáz.

Její významná část je o pokročilých technologiích, polytechnické výuce, mixu environmentálních, technických a přírodovědných oborů zakomponovaných od základních škol po vysoké. Tam už se vytváří základna pro spolupráci univerzit s firmami, velkými i malými. Schválili jsme čerstvě nový dotační program založený na principech inovační strategie, má v sobě alokovaných osm miliard na osm let, je to určeno pro malé, začínající, startupové firmy. Díky tomu, že máme jasno v inovacích, se nám hospodářská strategie bude zavádět mnohem snáz.

LIDOVÉ NOVINY: A co s tím, že všichni chtějí studovat společenské vědy, nikdo nechce maturovat z matematiky a dohromady to celé nemá kdo učit?

HAVLÍČEK: I když je základem budoucího hospodářství průmysl, i když jeho základem je automobilová výroba, není to jenom o technických oborech. Můžete se rozvíjet a inovovat i v těch humanitních. Faktem je, že pokud chceme dále podpořit průmyslovou politiku – a tady souhlasím – a chceme si udržet dominantní roli v technologické oblasti, jako že ji v Evropě spolu s Německem máme, pak musíme mít v budoucnu dostatek absolventů.

Měl jsem tu prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka, řešili jsme jádro, že to bude mimo jiné velká zakázka kolem 200 miliard korun, na níž by měli participovat čeští dodavatelé, nehledě na to, že bude třeba lidí. Pokud rozšiřujeme oblast jaderné energetiky z podílu 30 procent na 50, je jasné, že budeme potřebovat víc lidí z daného oboru, kteří zvládnou celé jaderné příslušenství obsluhovat. Jestli to bude za 20 let, potřebujeme je už dnes začít vychovávat.

LIDOVÉ NOVINY: Na čem má tedy stát hospodářská strategie?

Pokud rozšiřujeme oblast jaderné energetiky z podílu 30 procent na 50, je jasné, že budeme potřebovat víc lidí z daného oboru, kteří zvládnou celé jaderné příslušenství obsluhovat. Jestli to bude za 20 let, potřebujeme je už dnes začít vychovávat.

HAVLÍČEK: Jestliže se chceme bavit o té průmyslové, musíme se nejdřív podívat, jaké podíly tu jednotlivé sektory mají. Dojdeme záhy k tomu, že dominuje automobilový. Jako první tedy musím jít za velkými hráči tohoto průmyslu a říct jim: „Buďte tak hodní a ukažte nám svoje plány do roku 2030.“ Něco ukážou, něco ne, ale dělají to i pro sebe. Oni investují už teď do toho, co se bude vyrábět za pět let.

Musejí nám říci, jak to bude s elektromobilitou, s autonomním řízením. Oni na to mají profesionály a nepředpokládám, že nám budou říkat nesmysly, když od nás budou chtít podporu. A ta není v tom, že zaplatíme elektrovozítka jim nebo lidem, kteří je budou kupovat. Dojdeme společně k tomu, že třeba v roce 2025 až 2030 bude takový a takový podíl elektrovozidel, protože už dnes musejí vědět, kolik jich budou produkovat.

Podle toho dopočítáme kapacitu trhu a na základě toho si začneme sumírovat, co to bude potřebovat z pohledu infrastruktury. Pro stát to znamená budovat systém pro dobíjecí stanice, chytrá města a tak dál. Budeme s předstihem vědět, do čeho se má investovat, a školy, které připravují studijní programy, se na to musejí podívat a zohlednit to. A tato hospodářská strategie se bude stále upřesňovat, s ohledem na trh.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládám, že trh udělá to, co vždycky. Bude myslet na sebe, situaci trochu přifoukne, aby vypadal víc škodný a mohl toho od státu víc chtít. Těžko mu to vyčítat, ale stát by tomu měl umět čelit.

Musíme trhu naslouchat, ať v telekomunikacích, nebo automobilovém průmyslu, ale to neznamená, že nás trh bude řídit. My si to poslechneme a kompetentní tým musí dát dohromady, do jaké míry trh přehání, do jaké je to realistické, co je lobbing. Jen nám dejte čas, my to uděláme.

HAVLÍČEK: Souhlasím, ale to je právě role státu. Ten to nemůže vymýšlet, ale musí tomu dát závěrečnou figuru. Musíme trhu naslouchat, ať v telekomunikacích, nebo automobilovém průmyslu, ale to neznamená, že nás trh bude řídit. My si to poslechneme a kompetentní tým musí dát dohromady, do jaké míry trh přehání, do jaké je to realistické, co je lobbing. Jen nám dejte čas, my to uděláme.

LIDOVÉ NOVINY: Na konto zmíněných telekomunikačních firem premiér řekl, že tu máme kartel. To je tvrdé vyjádření. Po zásluze?

HAVLÍČEK: Tady musíme být přesní. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) konstatoval, že u nás dochází k takzvané tacitní koluzi, což je forma oligopolu, kdy operátoři sice neuzavírají dohodu o společném postupu, ale kdy postupují společně shodně způsobem, který je nevýhodný pro jejich zákazníky.

Prostředí, které tu dnes v telekomunikačním prostředí panuje, je nezdravé, neuhlídalo se. ČTÚ měl být daleko aktivnější, daleko víc s trhem pracovat, a nemuseli jsme dnes být v situaci, kdy narychlo řešíme opatření. Od balíčku pro zrychlený přechod spotřebitelů od jednoho operátora ke druhému až po větší regulaci cen mezi operátory a jejich virtuálními odběrateli. Jako spotřebitel dnes nakupujete levněji, než kdybyste byla virtuální operátor, tedy velkoobchodní partner, který má pod sebou tisíc spotřebitelů. To není normální.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je to české specifikum, že se to nestalo nikde v okolí, a zrovna tady ano?

Prostředí, které tu dnes v telekomunikačním prostředí panuje, je nezdravé, neuhlídalo se. ČTÚ měl být daleko aktivnější, daleko víc s trhem pracovat, a nemuseli jsme dnes být v situaci, kdy narychlo řešíme opatření. Od balíčku pro zrychlený přechod spotřebitelů od jednoho operátora ke druhému až po větší regulaci cen mezi operátory a jejich virtuálními odběrateli.

HAVLÍČEK: Ono to třeba i mělo tendenci se v okolí stát, ale tam se do toho zavčasu řízlo, trh se rychle odchytil. U nás se to naprosto vychýlilo. Máme tu skupiny zákazníků, které telefonují opravdu za babku, a pak 75letou paní, která si to neumí vyhandlovat a platí nehorázné sumy. Ta nespravedlnost tu je zcela zjevná. Trh se musí zpružnit, musí být konkurenční.

Chceme rozpohybovat lidi, kteří budou moci hladce a rychle přecházet od jednoho operátora ke druhému. Ne že je na to deset dní, kdy mě ten jeden může přesvědčovat, ať nechodím. Tím to úplně nenabouráme, ale maličko se posuneme. Virtuální operátoři to taky úplně neotočí, ale zase je to drobný posun. Ale případný čtvrtý hráč, který by se vůbec mohl ucházet o aukci kmitočtů, ten může.

LIDOVÉ NOVINY: Selhání státní regulace – to byla chyba, nebo záměr? Většinou to bývá to druhé. Že se někdo schválně nedíval, kam měl, nechal něco běžet, když to měl zastavit.

HAVLÍČEK: Nevím. Řešíme to poslední tři čtyři měsíce, pod sebou to má přímo premiér. V jeho týmu jsem já, Vladimír Dzurilla jako vládní zmocněnec pro digitalizaci, poslanec Patrik Nacher, který pro to dělá hrozně moc, zveme si desítky subjektů, snažíme se vytvořit si objektivní obraz trhu. Nemůžeme se chovat jako slon v porcelánu a protiprávně vůči těm, kdo tu investovali. Ale všichni musejí jasně slyšet, že proti nim dne stojí tvrdý vyjednávač s kvalifikovanými argumenty.Skončila doba, kdy byl stát slabý vyjednávač, ať cíleně, či ne.

LIDOVÉ NOVINY: Měla by se na telekomunikace uvalit zvláštní sektorová daň, jak to nadhodil premiér? Nevidím v tom úplně benefit pro zákazníka.

Jsem optimista, vidím, že se na trhu začíná něco dít. Je to psychologická záležitost a je jen otázkou času, než s cenami někdo začne hýbat. A my toho fakt nenecháme.

HAVLÍČEK: Asi to nebude o dani, to by skutečně nepřineslo snížení cen, vždy jde až o poslední variantu. Jsem ale optimista, vidím, že se na trhu začíná něco dít. Je to psychologická záležitost a je jen otázkou času, než s cenami někdo začne hýbat. A my toho fakt nenecháme.

LIDOVÉ NOVINY: Byl tu příslib, že se zveřejní reálná čísla operátorů, zač opravdu prodávají, jaké mají zvýhodněné balíčky. A pak to úplně utichlo.

HAVLÍČEK: Neutichlo. Když jsme začali být proti trhu lehce agresivní, přišla jejich asociace a sdělila, že nemáme pravdu. Že to, co říkají zlí novináři, jsou smyšlená čísla. Tak jsme požádali o správná, oni slíbili, že je do deseti dnů připraví. Předpokládám, že když někdo řekne premiérovi, že připraví analýzu dat a cen, mají na to megatýmy profesionálů, tak někdo bude deset dní od rána do večera sedět a připraví tak dokonalý dokument, že tím vyrazí dech i největším kritikům. Kdybyste viděla, co přišlo…

LIDOVÉ NOVINY: Co to bylo?

HAVLÍČEK: Přednáším na vysoké škole, a kdyby mi tohle přinesl student bakalářského studia prvního ročníku na první zkoušku, vyhodím ho. Byl to výsměch, co nám udělali – ctrl+C a ctrl+V přes první vyhledávač. To bych si vytahal na prvním chytrém přístroji ještě během schůzky s nimi. Tak jsme řekli: „Dobrá, milá asociace, když z nás chceš dělat blbce, nebudeme s vámi jednat.“ Chápu jejich důvody, že to nechtěli dát, ale pak nemají nic slibovat. Začali jsme jednat individuálně s každým zvlášť, a to už má daleko lepší výsledky.

LIDOVÉ NOVINY: Za každého zvlášť jsou operátoři ochotní ukázat svá čísla?

Chápu, že komerční firmy chtějí vydělávat. Pokud tady byl někdo takový, že jim mejdan dovolil, proč by si jej neužívaly? Když rodič dítěti povolí večírky, taky si užívá. Tak říkám: rodiče se změnili a mejdan skončil.

HAVLÍČEK: Nejen ochotní, zvoní na dvorku každý týden, chodí procesí. Chtějí jednat, chtějí ukazovat, už to má úroveň. Znovu říkám: chápu, že komerční firmy chtějí vydělávat. Pokud tady byl někdo takový, že jim mejdan dovolil, proč by si jej neužívaly? Když rodič dítěti povolí večírky, taky si užívá. Tak říkám: rodiče se změnili a mejdan skončil.

LIDOVÉ NOVINY: Přesuňme se na energetiku, další důležitou nohu resortu. Shodou okolností teď byla demonstrace studentů za ochranu klimatu, za větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak by měl vypadat ideální?

HAVLÍČEK: Musí se zohlednit faktor bezpečnosti, musíme brát faktor ekonomický. Je to i otázka nezávislosti, nemůžeme na nikom zcela záviset, aby nám neutáhl kohoutek, to pak končíte. Musí tam být geografický faktor: nezapomínejme, při všem nadšení pro obnovitelné zdroje, že to je o našich geografických předpokladech, dostatku slunce či větru. Další faktor se pojí s našimi závazky – vůči Evropě, to je oněch 21 procent obnovitelných zdrojů, jsou to i závazky k utlumení těžby hnědého uhlí a do toho technologické faktory.

Pro nás je naprosto klíčovým zdrojem jádro, teď tedy na druhém místě za uhlím, ale to se změní. Postupně se budou utlumovat současné dukovanské reaktory, diskutuje se o prodloužení jejich životnosti, současně diskutujeme o nových reaktorech, musí se ale vzít v úvahu řada technologických vlivů. Například množství vody pro chlazení, které je v lokalitě omezené. Čili vysoce odborná diskuse.

Pro nás je naprosto klíčovým zdrojem jádro, teď tedy na druhém místě za uhlím, ale to se změní. Postupně se budou utlumovat současné dukovanské reaktory, diskutuje se o prodloužení jejich životnosti, současně diskutujeme o nových reaktorech, musí se ale vzít v úvahu řada technologických vlivů. Například množství vody pro chlazení, které je v lokalitě omezené. Čili vysoce odborná diskuse.

Podle toho všeho musíme formulovat budoucí energetický mix. Tím říkám: musíme to udělat neideologicky a věcně, s ohledem na současnou spotřebu, ale i predikci té budoucí, která i přes energetické úspory poroste, kvůli blahobytu a komfortu.

LIDOVÉ NOVINY: Vyznáte se v tom všem?

HAVLÍČEK: Nejsem energetik, ale dovedu kolem sebe dát dohromady kvalitní energetický tým. Chci znát cestu k budoucímu mixu, protože pro podíl každého zdroje se už dnes musí naplno budovat prostředí. Pro jádro se musí připravovat celý jízdní řád, aby se mezi roky 2025 až 2030 dalo začít stavět. Máme zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla, který bude se mnou tady v sídle ministerstva průmyslu.

LIDOVÉ NOVINY: Dostane kancelář?

HAVLÍČEK: Jasně, už mu tvoříme zázemí. Bude mým hlavním partnerem v oblasti jádra. A pak máme třeba uhlí, na to už chystáme uhelnou komisi. S nápadem přišel ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), už jsme tu zástupce těžařů uhlí i měli. Musíme s nimi hrát, jestliže se má uhlí utlumovat. Na obnovitelné zdroje se musíme podívat stejně tak. Máme jich téměř 15 procent, náš závazek je 21, a musíme si říci: budou to nově hlavně malé zdroje, nebo i velké? Chci vidět nejen budoucí číslo, ale i jasný scénář, jak toho docílíme. A to musíme hlídat a řídit.

LIDOVÉ NOVINY: Evropa by ráda, aby se zdroje víc decentralizovaly, aby přibylo samospotřebitelů, přebytky by si odložili do sítě.

Domácnost se musí dívat na energii jako na klíčový náklad, začít s ní šetřit. Musíme vychovávat další generace k tomu, že se budou chovat přirozeně šetrně. Nejen kvůli finanční úspoře, ale i životnímu prostředí.

HAVLÍČEK: Je to dnešní trend. Lidi si budou vytvářet chytrou domácnost, ve smyslu ovládání už ji mnohdy mají. Dálkové řízení topení, klimatizace, sledovat z chaty, jestli vám tam neleze zloděj nebo kočka, zapnout spotřebič na dálku. Pak už je kousek k tomu, že nastavíte třeba pračku, aby se zapnula, když je elektrický proud zrovna nejlevnější. Což musí především chtítdomácnost, musí se dívat na energii jako na klíčový náklad, začít s ní šetřit.

Jde i o to, v jakém jsme vyrostli prostředí. Já třeba 20 let před revolucí, kdy bylo naprosto běžné, že jsme měli v panelácích přetopeno. Když bylo horko, co jsme udělali? Otevřeli okno. Zvyknout si na to, že když je mi vedro, nemám otevřít okno, ale stáhnout topení, to je změna myšlení. Musíme vychovávat další generace k tomu, že se budou chovat přirozeně šetrně. Nejen kvůli finanční úspoře, ale i životnímu prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Stejně tam bude pořád muset být jištění od státu, kdyby se na decentralizovaných zdrojích všechno pokazilo.

HAVLÍČEK: Samozřejmě. Energetická koncepce pracuje s řadou rizikových variant, nejde všechno vrhnout jedním směrem. Mix nebude nikdy zcela vyvážený, ale nesmí být ani na ničem a nikom absolutně závislý.

LIDOVÉ NOVINY: Jak do přípravy jaderného tendru promluví nařízení schválené Evropským parlamentem, že jádro není čistý zdroj, protože odpad z něho není obnovitelný? Musí to schválit i Evropská rada. Jaká bude pozice České republiky?

Energetická koncepce pracuje s řadou rizikových variant, nejde všechno vrhnout jedním směrem. Mix nebude nikdy zcela vyvážený, ale nesmí být ani na ničem a nikom absolutně závislý.

HAVLÍČEK: Měli jsme teď obrovskou energetickou konferenci, byla tu největší esa v oboru a závěr byl jasný. Jádro je jeden z nejčistších zdrojů, který existuje. Budeme snášet odborné argumenty a je třeba hledat si spojence. Slovensko nebo Francie jsou závislé na jádru, jsou to i Skandinávci.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo má nové reaktory zaplatit? Premiér a ČEZ se na tom dramaticky neshodnou.

HAVLÍČEK: To bych neřekl. Jednáme s firmou ČEZ průběžně a ona dnes respektuje vlastnickou strukturu, kde má stát dominantní podíl, byť z pohledu minoritních akcionářů je to složitější. Jsme ve fázi, kdy se připravuje model, smlouva mezi vládou a ČEZ, aranžmá výběrového řízení na dodavatele, schválení od úřadu pro jadernou bezpečnost.

Od toho se odvine povaha entity, která to bude celé řídit a financovat. Nebojím se, že bychom nenašli finance. Nic proti obnovitelným zdrojům, ale stojí nás 44 miliard korun ročně, z toho ta nejdiskutovanější část, soláry, 25 miliard ročně. To byla hra, kterou jsme si tu zahráli.

LIDOVÉ NOVINY: Za to ale nemohou obnovitelné zdroje.

Jsme ve fázi, kdy se připravuje model, smlouva mezi vládou a ČEZ, aranžmá výběrového řízení na dodavatele, schválení od úřadu pro jadernou bezpečnost. Od toho se odvine povaha entity, která to bude celé řídit a financovat. Nebojím se, že bychom nenašli finance.

HAVLÍČEK: Vím, ale soláry ze 14 procent obnovitelných zdrojů dělají tři. Říkám to jako fakt. Ta malinká tři procenta stojí 25 miliard ročně. Když se diskutuje, jestli bude jádro stát 150, 160, 200 miliard, vezměte si, že je to za pár let zpátky, přičemž jádro zaujme v energetickém mixu 50 procent. Více než desetinásobek solárů.

LIDOVÉ NOVINY: Možná právě proto se o ceně a investorovi dostavby tak diskutuje. Protože je tu neblahá historická zkušenost, tak aby to nedopadlo jako s těmi soláry.

HAVLÍČEK: Nepodsouvám, že primární myšlenka podpory sluneční energie byla špatná, ale jak se to uchopilo, jak se to podpořilo a udělalo, bylo nejhorší rozhodnutí od revoluce ve smyslu hospodářské politiky. Konečný účet bude tisíc miliard, spočítejte si, co by za to bylo reaktorů. Je z toho zkažené jméno solární energetiky, ale hlavně – odrbali se lidi, odrbaly se seriozní firmy, kterých je většina, to je na tom nejhorší.

Jsou tu tisíce drobných investorů, co do toho dali svoje životní úspory, protože se domnívali, že si přilepší k důchodu. Dvakrát se jim změnily podmínky za chodu, takže ti taky prodělali. Několik set spekulantů na tom vydělalo a nemůžete s tím udělat nic, jen se na to dívat. Proto říkám, že příprava energetické koncepce je nesmírně zodpovědná činnost, musí procházet mnohastupňovou kontrolou. Jestli někde není úhybný manévr, jestli někdo nepodlehl zájmové skupině, nejede na vlně někoho, kdo ho pase.

LIDOVÉ NOVINY: Říkal jste, že už za vámi byli těžaři uhlí. Jak to bude s poplatkem za těžbu? Poroste? Už byla hotová těžce vydiskutovaná dohoda ministerstva průmyslu s financemi, že půjdou nahoru.

Nepodsouvám, že primární myšlenka podpory sluneční energie byla špatná, ale jak se to uchopilo, jak se to podpořilo a udělalo, bylo nejhorší rozhodnutí od revoluce ve smyslu hospodářské politiky. Konečný účet bude tisíc miliard, spočítejte si, co by za to bylo reaktorů. Je z toho zkažené jméno solární energetiky, ale hlavně – odrbali se lidi, odrbaly se seriozní firmy, kterých je většina, to je na tom nejhorší.

HAVLÍČEK: Je to náročná diskuse, jednáme s těžaři a snažíme se najít kompromis, který na jedné straně bude garantovat, že získáme pod větší kontrolu zdroje na budoucí sanaci poškozeného prostředí, a na straně druhé chceme, aby těžaři věděli, že zde mají predikovatelné prostředí. Chceme zkrátit období, dokdy těžaři naplní vázaný účet na sanace, s tím, že ponecháme pětiletou lhůtu pro nezvyšování poplatků, která vyprší na konci 2021.

Byla tu snaha zákonnou pětiletou lhůtu novelou zkrátit – od ekologických organizací, ale i od občanů, kteří chtěli, abychom víc zatlačili na uhlí. Z rychlejšího složení peněz na vázaný účet jsme vyndali drobné těžaře stavebních materiálů, tedy týká se to pouze ropy, uhlí a plynu, což dělají obvykle velké společnosti. To je první zpráva. Druhá je, že má vzniknout uhelná komise, která by měla v detailu rozpracovat plán, jak se bude utlumovat uhlí, jak se bude přistupovat k těžařům.

LIDOVÉ NOVINY: Jinými slovy – zkoušíte předejít situaci s OKD, kdy si někdo vytáhne všechno dobré a pak řekne státu: „Tady to máš, musí se to sanovat a taky vyřešit sociální problém.“?

HAVLÍČEK: Snažíme se mít to pod větší kontrolou, ano.

LIDOVÉ NOVINY: A co s tím nešťastným lithiem, které stálo bolení hlavy pár posledních ministrů?

V minulosti jsme liberalizovali tak, že jsme všechno rozdali, kritické suroviny i energetickou infrastrukturu, všechno jsme někomu věnovali. Dneska to sklízíme a vidíte, že to není dobře. V devadesátých letech jsme byli v jednom extrému, věřilo se, že ruka trhu vyřeší všechno. V běžném obchodě je to pravda, ale ve velkých, infrastrukturních celcích se pak akorát díváte, jak se vytahují peníze ven.

HAVLÍČEK: To je náročná věc, ale budeme to řešit. Zatím mohu říci jediné – uděláme maximum, samozřejmě legálními prostředky, aby kritické suroviny byly pod kontrolou státu. Lithium je strategická surovina, může být zajímavé, ale neříkám, že ve finále bude. Od myšlenky k samotné těžbě je dlouhá cesta, taky z toho nemusí být nic.

V minulosti jsme liberalizovali tak, že jsme všechno rozdali, kritické suroviny i energetickou infrastrukturu, všechno jsme někomu věnovali. Dneska to sklízíme a vidíte, že to není dobře. V devadesátých letech jsme byli v jednom extrému, věřilo se, že ruka trhu vyřeší všechno. V běžném obchodě je to pravda, ale ve velkých, infrastrukturních celcích se pak akorát díváte, jak se vytahují peníze ven.

Karel Havlíček (49)

  • 30. dubna se stal ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou vlády pro hospodářství.
  • Vystudoval stavební fakultu ČVUT, mezinárodní manažerskou školu při Manchester Metropolitan University, doktorské studium skončil na pražské VŠE na podnikohospodářské fakultě, tamtéž na fakultě financí habilitoval na docenta. Před a za jménem tak nashromáždil tituly Doc., Ing., Ph. D. a MBA.
  • Byl hlavou Asociace malých a středních podniků a živnostníků, zasedal v ní coby spoluvlastník a generální ředitel skupiny SINDAT, která sdružuje podniky angažované v moderních technologiích.
  • Přednáší na Vysoké škole finanční a správní, kde vybudoval fakultu ekonomických studií.
  • Mluví anglicky, německy, rusky, španělsky, částečně francouzsky a čínsky.

Kateřina Surmanová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.