Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Skončí v Evropě „GM“ plodiny dříve, než začaly?

Evropa

  21:47

Většina evropských zemí má negativní názor na GM plodiny, některé je zakazují nebo dokonce pálí. V Česku se jich letos pěstuje zase o něco méně.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Ve prospěch geneticky modifikovaných (GM) plodin se zpravidla argumentuje, že slouží k záchraně lidstva před potravinovou krizí v souvislosti s klimatickými změnami či s erozí půdy. Díky pozměněné dědičné informaci nesou znaky, které běžné rostliny v přírodě nemají. Například jsou odolnější vůči škůdcům nebo extrémním výkyvům počasí, a proto mají zajistit zemědělcům vyšší výnosy. Evropa si to zřejmě nemyslí.

Zatímco 17 milionů zemědělců ve 28 zemích světa na více než 170 milionech hektarů polí pěstuje například GM sóju, bavlník, řepku, cukrovou řepu, papáju, tykev, vojtěšku a další plodiny, v Evropské unii včetně Česka je povoleno pěstovat pouze pouze Bt-kukuřici odolnou vůči zavíječi kukuřičnému (od roku 1998) a GM brambory Amflora (od roku 2010).

Rozdíl je také v použití. Američané například GM potraviny celkem běžně konzumují, u nás ani jedna ze dvou povolených plodin není určena k lidské spotřebě. Používají se především ke krmení zemědělských zvířat, část kukuřice putuje na výrobu paliva a brambory jsou rovněž určeny zejména pro průmyslové užití.

Pokud jde o obdělávané plochy, jsou geneticky upravené plodiny v mnoha státech EU na ústupu nebo stagnují, některé země je už přímo zakázaly. Geneticky upravenou Bt-kukuřici (pod označním Mon810) již nepovolily například Německo, Lucembursko, Francie, Rakousko, Řecko, Maďarsko a Bulharsko. Načež se v Bruselu rozpoutala dlouhodobá, a zatím neukončená bitva, zda jednotlivé členské státy EU mají právo pěstování těchto plodin zakazovat.

Maďarsko jako jeden z hlavních odpůrců GM plodin například dokonce podle některých zahraničních zpráv nedávno spálilo stovky akrů kukuřice Mon810 od jejího největšího GM producenta – firmy Monsanto. Modifikovaná kukuřice byla údajně přimíchána k běžné, což by samo o sobě patrně žádná aktuální rizika nepřineslo. Maďaři se však údajně obávali, že Mon810 kvůli své větší odolnosti postupně vytlačí běžnou kukuřici.

Statistické údaje: GM kukuřice v Evropě

Nejvíce se Bt-kukuřici daří ve Španělsku, kde v roce 2011 bylo osazeno 97 326 hektarů (v roce 2012 to bylo 116 307 hektarů). Také v Portugalsku plochy mírně vzrostly. V ostatních zemích, kde se kukuřice pěstuje či pěstovala (Německo, Slovensko, Rumunsko, Polsko,  Česká republika), rozlohy klesají, či stagnují. Zbytek zemí ji nikdy nepěstoval nebo v posledních letech zakázal.
Celkově v EU, především vlivem Španělska, rozloha pěstované Bt-kukuřice vzrostla z 114 490 hektarů (ha) v roce 2011 na 129 071 hektarů v roce 2012. V porovnání se světem jde však o zcela zanedbatelné plochy. U brambor Amflora jsou čísla řádově nižší. V roce 2010 se v EU pěstovaly na 245, o rok později už jen na 17 hektarech.
Česká republika patří mezi státy, kde se GM plodinám daří poměrně dobře, přesto podíl ploch s geneticky modifikovanou kukuřicí letos klesl na 2 570 hektarů, což je o 480 méně než loni, a GM kukuřice se tak pěstuje asi na jednom procentu z celkové výměry kukuřičných polí. Brambory Amflora se u nás pěstovaly v roce 2010 na 150 ha, pak se s nimi přestalo.

Česko mělo být centrem „GM propagandy“

Původně měly GM plodiny dobře nakročeno, aby se staly běžnou součástí evropských jídelníčků. Do roku 2009 rozloha půdy, na nichž je Evropané pěstovali, rostla a americké biotechnologické firmy spatřovaly v EU obrovský potenciál. V ČR konkrétně v roce 2005 zabírala GM kukuřice pouze 150 hektarů polí, toto číslo však každoročně rostlo až na 6480 ha v roce 2009.

Američané chtěli využít spíše kladného či neutrálního postoje Čechů k GM plodinám a šířit poselství dál

Jak ČESKÁ POZICE loni napsala, americké velvyslanectví v Praze chtělo z České republiky dokonce udělat středoevropské centrum „programu aktivní podpory biotechnologií“  pro střední Evropu a Pobaltí (čtěme: podpory GM plodin). Američané chtěli využít do té doby spíše kladného či neutrálního postoje Čechů k GM plodinám a šířit poselství dál. Tato informace unikla z depeše v kauze WikiLeaks.

Organizace Greenpeace při té příležitosti upozornila, že plán, jak proniknout s GM potravinami do Evropy, je již mnohem starší. Pracovníci mediální agentury Burson-Marsteller podle organizace radili americkým firmám, jak proniknout do Evropy s GM výrobky. Hlavním doporučením bylo stáhnout se z mediálního prostoru a veřejných diskusí a místo sebe najít pár „nezávislých“ vědců v každé zemi a propagovat tyto výrobky jejich ústy.

Proč se Evropa bojí GM?

V roce 2009 však přišel zlom a polí s GM plodinami už jen ubývalo. U nás poklesla rozloha polí s upravovanou kukuřicí od roku 2009 téměř trojnásobně. Ministerstvo zemědělství úbytek odůvodňovalo tím, že u této kukuřice je problém s odbytem, je nutné ji kvůli evropským zákonům oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný (GM) organismus.

Podobně hovoří ministerstvo i dnes: „Důvodem jsou ve veřejnosti živené a vědecky nepodložené obavy z pěstování GMO. Kromě toho jsou pěstitelé GM plodin zatěžováni speciální administrativou a právním rámcem, striktně vymezeným označováním a nakládáním s GM produkcí atd,“ uvádí Helena Šindlerová z tiskového oddělení.

Ministerstvo zemědělství v minulosti společně s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze sbíralo názory pěstitelů GM kukuřice a přišlo na další problémy. Zemědělcům vadily kromě zmiňovaného špatného uplatnění na trhu především vysoké administrativní zatížení a vysoká cena osiva. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté GM kukuřicí. Z průzkumu také vyplynulo, že většina pěstitelů zkrmila produkci této kukuřice v rámci vlastního podniku (v 90 procentech), aby se nevystavila problémům se ztíženým odbytem. Krmí-li se GM kukuřicí vlastní dobytek, není nutné kukuřici nijak označovat a zatím neexistuje ani povinnost označovat takto krmený dobytek.

S GM plodinami je těžké na evropský trh vůbec prorazit. Pěstovat se mohou pouze takové, které prošly přísným schvalovacím procesem EU. Zájemci musejí čekat i několik let na souhlas EU, která posuzuje žádosti případ od případu. Odborníci zvažují případná rizika pro zdraví lidí, zvířat i životní prostředí. Schvalování je delší než u běžných plodin a je přísnější než v zemích mimo EU.

Nejen kvůli legislativní náročnosti, ale i vlivem negativního veřejného mínění a negativního postoje mnoha států dospělo v červnu 2013 k dalšímu průlomu. Největší výrobce GM plodin na světě, společnost Monstanto, oznámil, že vzdává plány na pěstování nových odrůd GM kukuřice v Evropě. Dle oficiálního prohlášení se bude zaměřovat na běžná semena.

Radost z toho má především organizace Greenpeace, která je nejvyraznějším bojovníkem proti GM plodinám ve světě a jistě se do značné míry podílí i na negativním vnímání GM veřejností. Bývalá vědecká poradkyně Greenpeace Magdalena Klimovičová říká: „Po odchodu výzkumné stanice v dřívějších letech a nyní po stažení všech žádostí Monsanta o povolení importu či pěstování GM produktů a plodin, dále po stažení GM brambor firmy BASF, tedy ukončení jejich pěstování pro průmyslové využití v Evropě, zbývá jen GM kukuřice, a i u té její plochy výrazně klesají.“

S GM plodinami je těžké na evropský trh vůbec prorazit. Pěstovat se mohou pouze takové, které prošly přísným schvalovacím procesem EU.

Podle Greenpeace GM plodiny dříve nebo později ve světě skončí. Evropa totiž podle této organizace udává svou legislativou trend, protože je výrazným importérem. „Když chce někdo v Asii vyrábět třeba auta pro evropský trh, musejí vyhovovat evropským normám, jinak je do Evropy neprodají. Totéž platí u GM plodin. Odpor Evropy vůči nim už byl například jedním z faktorů, proč Čína odstoupila od jejich pěstování,“ dodává Klimovičová.

Názory vědců se liší

A co vlastně ekologickým aktivistům na pěstování GM plodin vadí? Především jejich možné dopady na zdraví a přírodu. Studií, které jednoznačně prokazují negativní vliv na zdraví člověka, je však málo.

Když například před deseti lety Evropská komise rozhodovala o uvedení GM kukuřice Mon 863 na evropský trh, expertní orgán pro posuzování GMO ve Francii (CGB-Commission du Génie Biomoléculaire) vyjádřil vážné pochybnosti o její bezpečnosti. Expertíza založená na pokusném krmení krys touto kukuřicí však zůstala utajena. Francouzskému deníku Le Monde se podařilo některé její části získat a údajně z ní vyplývalo, že existují některé  „významné změny“ mezi krysami krmenými konvenční kukuřicí a těmi, které byly krmeny Mon 863. Šlo například o zvýšený počet bílých krvinek u samců, nedostatečně vyvinuté červené krvinky a výrazné zvýšení hladiny cukru u samiček a v případě samců i problémy s činností ledvin, včetně zánětlivých onemocnění.

Aktuálnější výzkumy prováděl například profesor Gilles-Éric Séralini z univerzity ve francouzském Caen, který v této oblasti pracoval i pro francouzskou vládu. Jeho tým od roku 2009 do roku 2011 testoval na krysách účinky přípravku pesticidu Roundup od Monsanta ve spojení s geneticky modifikovanými produkty, konkrétně s kukuřicí (také od Monsanta).

Z výzkumů vyplynulo, že GM kukuřice a konzumace stopového množství chemického herbicidu Roundup způsobily u krys obrovské nádoryZ výzkumů vyplynulo, že GM kukuřice a konzumace stopového množství chemického herbicidu Roundup způsobily u krys obrovské nádory. Na profesora se však následně snesla vlna nevole od jiných vědců, kteří kritizovali zejména nedodržení správných výzkumných postupů. Není také jasné, zda nádory u krys vyvolala kukuřice nebo pesticid Roundup. Profesor prováděl tyto testy společně, protože kukuřice je Monsantem vyrobena tak, aby byla proti Roundupu odolná, a ten proto zničil vše kromě ní. Oba produkty jsou tedy často dodávány pohromadě.

Dle profesora Františka Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby však podle současných poznatků ve světě nejsou známá žádná zdravotní rizika dosud pěstovaných GM plodin. Dosud nebyla zjištěna žádná zdravotní rizika produktů Bt-kukuřice a transgenní sóji tolerantní k herbicidům, přestože se pěstují více než 15 let na velkých plochách a slouží jako krmiva pro zvířata nebo i jako potraviny. Například v USA se běžně konzumují klasy GM kukuřice. Tedy pro zdraví nejsou a nemohou být rizikové produkty transgenních rostlin, ale mohou to být pesticidy, které se společně s GM plodinami využívají. Rizika takových pesticidů jsou však stejná jako v konvenčním zemědělství bez pěstování GM plodin,“ uvedl Kocourek pro ČESKOU POZICI.

Jak je to s GM plodinami a pesticidy?

Výtka zní: GM plodiny nevedou k úspoře používání pesticidů, ale spíše k jejich nadužívání. Ani s tím profesor Kocourek nesouhlasí. V současnosti se podle něho pěstuje několik různých typů GM plodin. Pokud se pěstují plodiny rezistentní k hmyzu, jako je Bt-kukuřice, Bt-bavlník a Bt-sója, pak jejich pěstování nevyžaduje žádnou chemickou ochranu proti škůdcům. „Skutečně jde o náhradu pesticidů a omezení jejich spotřeby. Například u kukuřice na zrno se v ČR ošetřuje okolo 60 procent ploch insekticidy proti škůdcům ze sta tisíc pěstovaných hektarů,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Kocourek.

A jak dále vysvětluje, ošetření herbicidy je potřebné pouze u pěstování některých GM plodin – těch, jež jsou tolerantních k neselektivním herbicidům působícím proti široké škále plevelů. Celé to funguje tak, že herbicid zničí všechny živé rostliny. Aby nezničil i rostlinu samotnou, je nutné sáhnout právě po geneticky upraveném druhu, který je vytvořen, aby byl vůči tomuto herbicidu rezistentní. Monsanto například vyvíjí plodiny, které odolají jeho vlastnímu výrobku Roundup. Nazývá je Roundupu Ready.

„V tomto případě se nahrazuje pouze jeden typ herbicidu jiným typem. Nedochází tedy ani k úspoře, ani k nárůstu potřeby pesticidu. Neselektivní herbicidy mají mnohem příznivější ekotoxikologické charakteristiky než dříve používané herbicidy. Příkladem může být herbicid s účinnou látkou glyphosát (Roundup), který nepředstavuje taková rizika pro životní prostředí jako dříve používané triazinové herbicidy v kukuřici,“ vysvětlil Kocourek.

Příroda ztrácí druhovou rozmanitost

Větší hrozbu mohou GM potraviny znamenat pro přírodu. V této oblasti ekologičtí aktivisté argumentují především tím, že GM plodiny snižují druhovou rozmanitost. Proti tomu nikdo z propagátorů GM plodin příliš nenamítá a potvrdila to i řada studií převážně se stejným závěrem: pěstování modifikovaných odrůd ohrožuje drobné ptactvo, vede ke snížení výskytu včel a motýlů. Na monokulturních polích, kde jsou navíc vysazeny takové plodiny, které mají do vínku vloženu informaci, aby odpuzovaly vše živé, není divu.

Britská vláda zveřejnila v roce 2005 řadu výsledků polních pokusů s GM řepkou ozimou. Srovnávala čtyři roky GM řepku olejku s konvenčně pěstovanou řepkou a závěrem bylo, že pěstování GM řepky vede ke značnému snížení plevelného výdrolu semen těch druhů, které slouží jako základ obživy drobného ptactva, ke snížení výskytu včel na polovinu a motýlů až o dvě třetiny.

Pěstování modifikovaných odrůd ohrožuje drobné ptactvo a vede ke snížení výskytu včel a motýlů

V neposlední řadě je otázkou, zda GM plodiny skutečně zvyšují produkci, jak se očekávalo – zda mohou být odpovědí na populační explozi světa. Nebo zda není zvýšení produkce jen dočasné, pokud vůbec nějaké.

Profesor Kocourek uvedl pozitivní příklad z Evropy, kde jsou dostupné údaje z pěstování modifikované Bt- kukuřice, jež je rezistentní ke škůdci zavíječ kukuřičný. „Například v polních pokusech prováděných výzkumnými organizacemi v ČR bylo zjištěno zvýšení výnosu zrna na těchto hybridech v průměru o 15 procent oproti výnosům na konvenčních hybridech,“ řekl Kocourek.

Odpůrci GM plodin z Greenpeace však tvrdí, že škůdci se stejně časem přizpůsobí a po letech zaútočí v ještě větší síle a k jejich eliminaci bude třeba další křížení, například s dnes již velmi vzácnými divokými odrůdami významných zemědělských plodin. Anebo ještě větší dávky pesticidů. „GM plodiny v sobě element záchrany vůbec neobsahují, je to jen PR. Všechny jsou to vlastně krmiva pro dobytek bohatého severu, o nějakých GM plodinách, co by měly zachraňovat lidstvo před hladem apod., se jen píše a mluví. Jejich vývoj je příliš nákladný, a tudíž se nevyplatí,“ míní pesimisticky Klimovičová.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!