Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Školy by měly začít kultivovat digitální učební texty

  9:46
S nástupem internetu se začal rozpadat vzdělávací proces, v němž hrál hlavní roli učitel. Portály, jako je Quora, mění způsoby získávání informací. Středoškoláci mohou samostudiem získat větší přehled o problematice, než má vyučující.

Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i titulomanie – cení se v ní hlavně papír, nikoliv znalosti. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Skupina Pink Floyd ve své kultovní písni Another Brick In The Wall (Další cihla ve zdi) zpívá: „Nepotřebujeme žádné vzdělání. Nepotřebujeme žádnou kontrolu myšlenek.“ Neprotestuje tím proti vzdělanosti, ale proti školskému systému, který se snaží své absolventy zglajchšaltovat a uzavřít do daných struktur, čímž odvádí od skutečného vzdělání, jež spočívá v kritickém myšlení a rozšiřování obzorů.

V debatách o vzdělávání se lze setkat s představou, že student je tabula rasa, a co se nedozví ve škole, neví. Je považován za kus hlíny, který je třeba vytvarovat do cihly, z jejichž hromady se postaví budova podle návodu (osnov) s pomocí nástrojů, jako jsou učebnice a další pomůcky. Učitel plní úlohu stavitele, který hraje v tomto procesu klíčovou roli.

Toto schéma ale nikdy nefungovalo dokonale a s nástupem internetu se začalo rozpadat. Učitel, jenž se neustále zdokonaluje a snaží se být průvodcem studentů na jejich cestě ke vzdělání, bude i v budoucnu nepostradatelný a možná důležitější než dříve, ti ostatní však budou stále méně užiteční.

Žáci učí učitele

Vzdělávání je v současnosti jedním z nejčastěji používaných pojmů. Otázky, jak učit a co učit, rezonují v celém vzdělávacím systému. Vytvářejí se teoretické rámce, jako je vzdělávání 4.0, které se snaží reformovat školy, aby připravovaly absolventy na nové podmínky v důsledku současné technologické revoluce a rychle se měnícího světa.

Žáci na prvním stupni by již dnes mohli často učit své učitele, co je YouTube, vyhledávání na Googlu a život v digitálním světě

Na konferencích a seminářích se opakuje prakticky stále totéž: současný vzdělávací systém je zastaralý, a proto je třeba začít učit žáky například pracovat s digitálními technologiemi, přemýšlet interdisciplinárně či je místo memorování znalostí vést k jejich praktickému používání. I když je to pravda, úskalí zní: Kde vzít učitele, kteří dokážou takto učit?

Školství je značně konzervativní, a proto přitahuje konzervativní lidi, kteří jsou skeptičtí vůči změnám, novým možnostem a technologiím. Žáci na prvním stupni by proto již dnes mohli často učit své učitele, co je YouTube, vyhledávání na Googlu a život v digitálním světě.

Jan Klesla ve svém článku o středoškolácích poukazuje na ,,obrovské, přímo nesrovnatelné rozdíly co se týče jejich znalostí a dovedností“, jež jsou nejen mezi jednotlivými a třídami, ale i v nich samotných. Někteří žáci již nepotřebují prakticky žádnou přípravu na univerzitu, zatímco jiní nezvládají ani probírané učivo.

Snadnější přístup ke vzdělání

Ve třídách vždy byli premianti a zaostávající, ale stále byl udržován určitý průměr. Současný vzdělávací systém vznikl v 19. století pro tehdejší potřeby a od té doby se příliš nezměnil. A stejně jako v dřívějších továrnách není ani v dnešních korporacích a úřadech žádoucí, aby pracovník vyčníval nad průměr.

Internet usnadnil přístup ke kvalitním přednáškám, knihám a učebním textům z celého světa

Ti, kdo ve škole v nějakém předmětu vynikali, neměli mnoho možností, jak se v něm zdokonalovat nad rámec daný osnovami, učebnicemi či doporučenou literaturou. Mohli jít do knihovny nebo knihkupectví či se věnovat jinému samostudiu, což však vyžadovalo vysokou finanční a časovou investici, kterou si středoškolský student často nemohl dovolit. A pokud ano, byl značně omezen nabídkou, zejména pokud nežil poblíž jedné z metropolí vzdělanosti.

Internet usnadnil přístup ke kvalitním přednáškám, knihám a učebním textům z celého světa, tedy Otevřeným vzdělávacím zdrojům. Bill Gates v roce 2010 správně předvídal, že do pěti let budou nejkvalitnější přednášky k dispozici zdarma na internetu – a nejen ty. Řada hesel na anglické Wikipedii patří k nejkvalitnějším zdrojům a obtížnost jejich editace je srovnatelná s tou v odborných časopisech.

YouTube, Wikipedie a cloud

Portály, jako je Quora, mění způsoby získávání informací ve všech oblastech. Žák na střední škole proto může samostudiem získat větší přehled o problematice a aktuálních poznatcích, než má jeho vyučující – zejména pokud neumí dobře využívat informační technologie a neví, co se v jeho oboru děje. Většina studentů to sice nedělá vůbec, nebo jen v omezené míře, ale ti, které daný předmět zajímá, mohou již na střední škole mít znalosti vysokoškoláků.

Ve třídách na všech stupních vzdělávacího systému proto poroste diverzita. Někteří studenti bude poslouchat vyučujícího stejně jako doposud, jiní však začnou pod lavicí více googlovat či hrát hry na mobilním telefonu, protože se nebudou dozvídat nic nového, popřípadě budou učitele opravovat.

Tištěné učební texty jsou k získávání znalostí stále méně používané. Studenti na základních a středních školách považují za směrodatné to, co je na YouTube a na Wikipediiy. Vysokoškoláci využívají materiály, jež nelegálně získali z cloudových úložišť

Tištěné učební texty jsou k získávání znalostí stále méně používané. Studenti na základních a středních školách považují za směrodatné to, co je na YouTube a na Wikipedii, ze které opisují referáty a domácí úkoly. Vysokoškoláci využívají materiály, jež nelegálně získali z cloudových úložišť, k čemuž je často nepřímo nutí rezignace vysokých škol na tvorbu onlinových vzdělávacích textů.

Je tragikomické, kolik energie se věnuje například debatě o sexuálních učebnicích a o tom, jak se v nich má psát o prezervativu, ve srovnání s tím, kolik lidí se zajímá o heslo pohlavní styk a o obrázky v něm použité na české Wikipedii – má více než 160 tisíc zobrazení za rok. Spor o učebnice přitom trvá mnoho let a rozhodnutí musí učinit oficiální autorita, zatímco editace hesla na Wikipedii zabere pár minut a může ji udělat každý.

Představy o budoucnosti

Snaha o reformu vzdělávacích osnov je v podstatě marná, a proto znalosti, které si žáci sami vygooglují, budou stále více utvářet jejich osobnost. Vzdělávací instituce by se proto měly zaměřit na kultivaci digitálních učebních materiálů, například podporovat otevřené učebnice, spolupracovat s youtubery kvůli kvalitnějšímu neformálnímu vzdělávání, popřípadě na projektech zlepšujících Wikipedii, jako je Studenti píší Wikipedii, či podporovat wikipedisty-rezidenty.

Je třeba naslouchat žákům a jejich představám o budoucnosti, protože někteří z nich již přemýšlejí o profesích, které ještě neexistují

Je třeba také naslouchat žákům a jejich představám o budoucnosti, protože někteří z nich již přemýšlejí o profesích, které ještě neexistují. A ptají se již na ně některé firmy a instituce, aby měly inspiraci pro vývoj svých služeb a produktů – v České republice jde například o soutěž a výstavu Technologické agentury ČR Propojený svět, která vyzývá žáky, aby uvedli své představy o technologiích budoucnosti, čímž se snaží podpořit imaginaci ve výzkumu.

Dobří učitelé by měli znát představy svých studentů a umět s nimi pracovat. Pokud k nim budou přistupovat s pokorou a považovat je spíše za své mladší kolegy v cestě za poznáním než podřízené, mohou se od nich často sami něco naučit.