Lidovky.cz

Sjezd z D1 prošel, přestože může ohrozit zdraví tisíců obyvatel

  22:08

Studie hodnotící vliv staveb, v tomto případě Exitu 4, na životní prostředí často posuzují záměry izolovaně a nezahrnou všechny zdroje znečištění.

Kvůli Exitu 4 se může zhoršit kvalita ovzduší například v Újezdu u Průhonic. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto městská část Újezd u PrůhonicČeská pozice

Na dálnici D1 na rozhraní Prahy a Středočeského kraje má stát postavit sjezd Exit 4, na který naváže takzvaná Vestecká spojka. Dohodli se na tom v minulosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a společnost Eurospektrum Group, která zde chce stavět nákupní centrum. Budování Exitu 4 i Vestecké spojky je ve smlouvách deklarováno jako zájem veřejný, tudíž stamilionové náklady ponese Státní fond dopravní infrastruktury, respektive Středočeský kraj.

O tom, zdali je propojení dálnice s obří komerční zónou ve veřejném zájmu, jsme již polemizovali v článku Stát má spekulantům s pozemky zdarma postavit dálniční sjezd z D1.

ČESKÁ POZICE však narazila na nesrovnalosti také v posudku vlivu Exitu 4 na životní prostředí (EIA), na základě kterého úřady sjezd povolily a stavba postupuje do územního řízení.

Zmanipulovaná studie?

Jiří Štyler z Hnutí pro Prahu 11 je přesvědčen, že minimálně studie EIA k záměru Exitu 4 byla zmanipulovaná. „Oba dva záměry, jak Vesteckou spojku, tak Exit 4, zpracovával stejný znalec a posuzoval stejný posuzovatel, což je poněkud zvláštní náhoda, vzhledem k tomu, že každý z nich má jiného investora a přinejmenším to dokazuje, že obě stavby spolu úzce souvisí a byly pouze rozděleny pro účel snazší průchodnosti,“ míní Štyler.

Pokud jde o znalce, nemýlí se. Jako zpracovateldokumentace u Exitu 4 investora ŘSD je na portálu Cenia uveden znalec Vojtěch Vyhnálek. Odborný posudek mu dělal Libor Ládyš. Stejné je to u Vestecké spojky oznámené a financované Středočeským krajem.

Proto si Hnutí pro Prahu 11 nechalo raději ke kladně vyznívající studii na Exit 4 vypracovat studii vlastní. Výsledek? Počty průjezdů byly až trojnásobně podhodnocené a posudek objevil i další závažná pochybení.

Závěry alternativní studie Jana Musila pro Exit 4 objednané Hnutím pro Prahu 11:

  • Není jasně stanovena potřeba a prospěšnost záměru.
  • Materiály jsou zpracovány na podhodnocenou dopravní zátěž.
  • Navrhovaný záměr je ve zjevném rozporu s výše uvedenou schválenou politikou hlavního města Prahy, neboť vytváří nové zdroje či cíle pro automobilovou dopravu v silně imisně zatížených lokalitách.
  • Zpracování hlukové, rozptylové studie a studie zdravotních rizik bylo zúženo jen na prostor záměru. Byla vynechána okolní hustě osídlená oblast Prahy, kudy bude doprava vyvolaná záměrem a další výstavbou procházet, a není hodnocen vliv na novou plánovanou výstavbu.
  • Limity hluku jsou v místě záměru překračovány již nyní, bez realizace záměru. Jako řešení jsou navrženy protihlukové stěny. Nebyl vyhodnocen vliv záměru na hlukovou situaci v Praze 11, jejíž komunikace dopravně navazují na dálnici D1. Byty v Praze 11 jsou u hlavních komunikací zatíženy hlukem nad zákonem stanovený limit.
  • Výpočet příspěvku pro hodnoty škodlivin je nevěrohodný, protože vypočtené hodnoty neodpovídají skutečnosti. Ze zpracování byly také vynechány dva důležité limity životního prostředí. Jsou to benzo(a)pyren a PM 2,5.

Jak je možné, že jsou ve dvou studiích hodnotících stejný záměr takové rozdíly? Důvod může být ten, že studie dopadů na životní prostředí si trochu nelogicky objednává u některé z mnoha odborných firem přímo ten, kdo o záměr usiluje, většinou investor či developer.

ČESKÁ POZICE již upozornila na to, že odborné firmy zpracovávající posudky jsou v takovéto situaci logicky motivovány k tomu, aby studie vyšly kladně, a aby tak napříště získaly od zadavatele další zakázku. Tento systém je značně netransparentní. Úředníci na ministerstvu životního prostředí nebo v příslušných obcích, kteří na základě těchto studií vydávají hodnocení, zpravidla nedisponují dostatečnými schopnostmi a softwarem, aby případné chyby v těchto studiích odhalili.Hladina hluku v Jesenici už takhle překračuje povolené limity. V takovém případě se zde dle zákona stavět nesmí.

Určitou objektivitu v průběhu procesu EIA by sice měl zaručit zpracovatel odborného posudku, který je odlišný od zpracovatele dokumentace, jenže pokud je v zájmu dané politické garnitury stavbu prosadit nebo se na ní přímo podílí, zvolí pochopitelně posuzovatele, u kterého to projde.

Ani v Jesenici s Exitem 4 nesouhlasí

Se závěry alternativní studie Jana Musila se ztotožňuje i starosta Jesenice Pavel Smutný. Se stavbou Exitu a následnou nevyhnutelnou realizací Vestecké spojky nesouhlasí, protože v Jesenici hladina hluku už nyní překračuje povolené limity. V takovém případě se zde dle zákona stavět nesmí.

Smutnému vadí i to, že posuzování negativních vlivů na životní prostředí se provádí izolovaně na jednotlivé úseky, a nikoli na území jako celek. Když například žádal ŘSD o protihlukové stěny, ředitelství odpovědělo, že je obec nepotřebuje. „ŘSD nám tvrdilo, že hluk překračován není, tak jsme si zaplatili nezávislou hlukovou studii, která potvrdila, že překračován je. Jenže ŘSD se hájilo tím, že hluk není jen ze silnice R1, kterou má ředitelství na starosti, ale i ze silnic druhých tříd. To ale přece nic nemění na tom, že u nás hluk prokazatelně překračován je,“ diví se Smutný.

Také starosta Jesenice považuje za zásadní chybu, že podobné studie při výpočtu hluku a smogu nehodnotí synergické a kumulativní vlivy ostatních staveb. Zejména nezohledňují záměr ve spojení s jinými stavbami, například s již dokončeným Pražským okruhem nebo s jeho zatím nedokončenými částmi, které v budoucnu hladinu hluku mohou ještě zvýšit.

Starostům dává za pravdu i Nejvyšší správní soud, který v podobném sporu dne 21. června 2012 potvrdil, že pro správné určení zátěže území je nutno počítat s kumulovaným vlivem všech projektů, jež se v oblasti vyskytují. Nejvyšší správní soud potvrdil, že pro správné určení zátěže území je nutno brát kumulovaný vliv všech projektů, jež se v oblasti vyskytují

Znalci tvrdí, že postupovali dle zákona

Znalec Vojtěch Vyhnálek, jenž studii o Exitu 4 pro ŘSD zpracovával, si však za správností svého postupu stojí. „Počítali jsme s dopravní zátěží, kterou jsme dostali v podkladech, a počítali jsme to standardní metodikou dle zákona,“ uvedl Vyhnálek pro ČESKOU POZICI. Na otázku, proč nezahrnul například také plán výstavby obchodního centra Tesco nebo překladiště firmy Metrans, uvedl, že do zátěže zahrnuli jen stavby, které jsou v územním plánu. Nicméně například zmiňované kontejnerové překladiště firmy Metrans v blízkosti Petrovického sídliště v územním plánu od dubna tohoto roku je a bude obsluhováno především kamiony. Do zátěže by tedy mělo být připočteno.

Chybějící hodnocení pro rakovinotvorný polutant benzo(a)pyren během vypořádávání připomínek autor posudku vysvětlil tím, že by stanovení jeho hodnoty bylo stejně nepřesné, navíc k tomu nemá vhodný software.

Podobně stručný byl i Libor Ládyš, jenž k oběma studiím zpracovával posudek. „Posudky na tyto dvě akce byly v rámci procesu EIA zpracovány na základě podkladů dodaných MŽP a materiálů, které měl tým zpracovatele posudku v době zpracování k dispozici. Posudky i dokumentace byly projednány a MŽP byl proces uzavřen. Vše, co bylo v rámci procesu EIA k dispozici, bylo dotazováno anebo připomínkováno, je v tomto obsáhlém materiálu popsáno a vypořádáno týmem zpracovatele posudku,“ uvedl Ládyš.

Ke konkrétním dotazům, například proč nedoporučil zpracovateli dokumentace Vyhnálkovi doplnit hodnoty pro prachové částice PM 2,5 nebo pro rakovinotvorný benzo(a)pyren, se posuzovatel nevyjádřil. Pro benzo(a)pyren přitom je a v tehdy platné legislativě již i byl stanoven limit.

Komplexní posouzení vlivů na životní prostředí chybí

Z dílčích sporů jednotlivých znalců o to, co má či nemá být připočteno do zátěže, vyvstává akutní potřeba komplexního posouzení všech vlivů na životní prostředí (SEA) v dané lokalitě, po kterém volají znepokojení starostové i občané.

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (takzvaný proces SEA – Strategic environmental assessment) je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů záměrů obsažených v koncepcích na životní prostředí.

Při současné tvorbě Metropolitního plánu Prahy bude posouzení na udržitelný rozvoj včetně SEA provedenoZdá se, že alespoň v silně znečištěných oblastech republiky, kterým okolí D1 bezpochyby je, by podobná studie byla užitečná. Snad by zabránila tomu, aby developeři přes veřejné instituce prosazovali své záměry po kouscích, bez započtení všech současných i budoucích zdrojů hluku či smogu. Výsledkem této nekoncepční výstavby jsou pak desítky desítky dní v roce, kdy obyvatelé žijící v okolí podobných staveb musejí být vystaveni nadlimitním hodnotám hluku či smogu, se všemi negativními dopady na zdraví a posléze i ekonomiku.

Dobrou zprávou je, že při současné tvorbě Metropolitního plánu Prahy bude posouzení na udržitelný rozvoj včetně SEA provedeno. Alespoň to tvrdí mluvčí Prahy Tereza Králová. Nutno však podotknout, že zpracování těchto strategických koncepcí by se měla ujmout firma, jež nebude nijak spojena se zadavatelem. Vybrána by měla být transparentně, nikoliv na základě libovůle těch, kteří v oblasti vlastní nejvíce pozemků.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.