Dva výrobky stejné značky, a přece rozdílná kvalita. Například džus, který koupíte za hranicemi Česka, může mít mnohem vyšší podíl ovoce než výrobek stejného názvu dodaný na východoevropský trh. Problematický je i podíl masa v masných výrobcích. Takové jednání by podle eurokomisařky Věry Jourové mělo být v celé Evropě zařazeno na oficiální seznam nekalých obchodních praktik.
To bude Jourová v dubnu navrhovat i Evropské komisi (EK). „Šizení potravin by se mělo sankcionovat. Je to v zájmu celé Evropy,“ uvedla s tím, že chce, aby Evropská unie výrobě potravin dvojí kvality učinila přítrž. Problém řeší zástupci zemí Visegrádu (kromě Česka i Slovensko, Polsko a Maďarsko) i Bulharska, které nyní předsedá EU. S Českem také sympatizuje Pobaltí, kde spotřebitele pro změnu trápí odlišná kvalita především drogistického zboží.
Metodika v dubnu
Aby tlak na EK dosáhl cíle, bude třeba přesvědčit další státy. „Pořád je hodně zemí, včetně těch velkých, kde náš problém nechápou. Jde především o jižní Evropu, Velkou Británii a Skandinávii,“ podotkla Jourová. Situace se ale lepší. Zatímco dříve se o problém zajímaly jen čtyři členské státy EU, nyní až patnáct. Spolu s návrhem na zařazení šizení potravin mezi nekalé obchodní praktiky Jourová EK doporučí, aby se poškození spotřebitelé mohli spojit a podat na výrobce hromadnou žalobu. Představí i metodiku kontrol, dle níž by se měly dozorové orgány řídit.
Metodika, na níž nyní pracují zástupci 15 členských států EU, má zatím jen hrubé obrysy, hotova by ale prý měla být už v dubnu. Pak má následovat kontrola výrobků, na níž má české ministerstvo zemědělství vyhrazeno milion korun. |
Metodika, na níž nyní pracují zástupci 15 členských států EU, má zatím jen hrubé obrysy, hotova by ale prý měla být už v dubnu. Pak má následovat kontrola výrobků, na níž má české ministerstvo zemědělství vyhrazeno milion korun. V první řadě se revizoři soustředí na masné výrobky nebo přesnídávky, v té další by se měl testovací košík rozšířit o další produkty. „Půjde nám hlavně o drogistické zboží – prací prášky, čisticí výrobky, pasty. Testování kosmetiky budeme zvažovat,“ uvedla eurokomisařka v Poslanecké sněmovně.
Příslib, že by šizení kvality potravin mohlo být označeno za nekalou obchodní praktiku, uvítal i Miroslav Toman, šéf Potravinářské komory ČR. Ten v pátek 2. února před novináře vystoupil spolu s Jourovou, ministrem zemědělství Jiřím Milkem (za ANO) a místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. „Problém dvojí kvality se netýká českých firem, ale značek zahraničních. Proto by se měli Češi orientovat na české výrobky, které jsou kvalitní a odpovídají normám,“ agitoval Toman.
Pochválil také řetězce Globus a Kaufland, které se zavázaly, že značky dvojí kvality vyškrtnout ze svých regálů. Globus tak prolustroval inventář svých privátních značek a zavázal se, že do letošního června nebude nabízet žádné výrobky „dvojí kvality“. Produkty, které nebudou identické s těmi německými, chce řetězec viditelně odlišit. „S označením Korrekt, Globus a Natuvell nabízíme celkem 667 produktů. U 402 z nich máme identického výrobce a složení s německými Globusy,“ uvedla mluvčí supermarketu Pavla Hobíková.
Předložení důkazů
Eurokomisařka jmenovala i další výrobky, jejichž receptura se změní nebo již změnila na základě politického tlaku. „Jsou to dětské výživy Hipp, kde trváme na stejném obsahu zeleniny. Sušenky Bahlsen, u nichž trváme na tom, aby byl palmový olej nahrazen máslem. A Ferrero, které oznámilo, že změní recepturu Nutelly v Německu, což je jediná země, kde se složení produktu odlišovalo,“ uvedla Jourová.
Někteří výrobci se ohrazují, že zákazníky nešidí, prý jen naplňují jejich chutě. Ty se podle firem na jednotlivých trzích liší. Eurokomisařka ale bude v případě takových argumentů požadovat předložení jasných důkazů. |
Někteří výrobci se ale ohrazují, že zákazníky nešidí, prý jen naplňují jejich chutě. Ty se podle firem na jednotlivých trzích liší. Eurokomisařka ale bude v případě takových argumentů požadovat předložení jasných důkazů. „Zmínila bych například výrobce Coca-Coly, právě ten nejčastěji zmiňuje jako argument chuťovou preferenci. Tedy že šijí recepturu na míru chutím dané zemi. Nemám důvod jim to nevěřit, ale budu chtít, aby doložili, že to mají skutečně otestováno na velkém vzorku lidí,“ zdůraznila Jourová.
Za nejzávažnější prohřešek ale uvedla obchodní praktiku, kdy jsou výrobky ošizené a přesto prodávány za vyšší cenu. „To považuji za zásadní nespravedlnost a také za můj nejsilnější motiv, proč jsem se do toho pustila. Čech na takové výrobky vydělává déle než například Němec. Jde o ovocné džusy, masové a rybí konzervy, pizzy,“ vypočítala eurokomisařka.
Tomu, že by se právě český zákazník při nákupu orientoval hlavně podle ceny, nevěří. „To nejsou jen Češi. To je naprosto logické a pochopitelné chování spotřebitele,“ tvrdí Jourová. „Ovšem byli bychom velmi neradi, aby tlak na zvýšení kvality znamenal neúměrné zvýšení ceny,“ dodala s tím, že hlavní nápor na výrobce chce ve věci kvality potravin vést až ve druhé polovině tohoto roku.
