Když v polovině ledna protikorupční policie obvinila čtrnáct lidí, mezi nimi i kontroverzního byznysmena Petra Sisáka, začalo se hovořit o řadě kauz, v nichž jeho jméno sehrálo neoddiskutovatelnou roli. Řeč byla o aféře Key Investments nebo o podivné insolvenci chemického koncernu Via Chem Group. Nejedna zmínka padla také o bývalých vlastnických strukturách na pozadí fotbalové Slavie.
Sisákovu stopu však najdeme i za další firmou, která by neměla uniknout všeobecné pozornosti. Jde o zkrachovalou leasingovou společnost Borsay, dříve Sincom leasing. Ta dluží více než 200 milionů korun, mimo jiné i Městské části Prahy 10 nebo Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovně. I když ještě v roce 2011 měla Borsay dle účetní uzávěrky majetek v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun, k dnešnímu dni jí zbylo jen pár milionů.
Švýcaři v ohrožení
Právě dění kolem Borsay by se mohlo velmi brzy dostat do hledáčku protikorupční policie. LN z důvěryhodného zdroje zjistily, že trestní spis týkající se právě podivných a zamlžených transakcí za zmíněnou společností zamířil v polovině února na Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, který stojí i za obviněním Petra Sisáka a jeho údajných spolupracovníků. „Nezlobte se, ale takové informace náš útvar neposkytuje,“ uvedl mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej. Detektivové se ale rozhodně o dění v insolvenci společnosti Borsay zajímali už dříve. Vyplývá to i z textu obvinění, který mají LN k dispozici. Hlavním věřitelem Borsay je společnost Sarpent, kterou policie přímo označuje jako nástroj organizované skupiny Petra Sisáka.
Glencore v roce 2011 vstoupil na český trh ostře sledovanou akvizicí, v níž nakoupil výrobu bývalé ústecké Setuzy. |
Pokud by se vyšetřování skutečně rozšířilo i na větev týkající se Borsaye, řada velkých hráčů na trhu má důvod k obavám. Jako první na místě stojí mezinárodní gigant Glencore, švýcarsko-anglický obchodník s komoditami s ne zrovna nejlepší pověstí.
Jak známo, Glencore v roce 2011 vstoupil na český trh ostře sledovanou akvizicí, v níž nakoupil výrobu bývalé ústecké Setuzy. Dnes provozuje několik výrobních linek, jejichž produktem jsou hlavně rostlinné oleje značky Lukana nebo Vegetol. Glencore kupoval zbytky Setuzy právě od skupiny kolem Petra Sisáka. Údajně za 1,12 miliardy korun. Jenže tím se, dost možná nevědomky, namočil i do ne zrovna průzračných Sisákových obchodů. Zmiňovaná společnost Borsay v minulosti úvěrovala některé části Setuzy, především linku na stáčení tuků a olejů.
Podle informací, které mají LN k dispozici, se jedná o naprosto klíčovou součást výroby jedlých olejů v Ústí nad Labem. A přestože Borsay za tuto linku, kterou financovala, nedostala nikdy zaplaceno, dnes ji užívá právě Glencore.
Klíčová linka, nebo šrot?
V insolvenčním řízení se pochopitelně otázka výrobní linky řešila, prozatím ale skončila sporem o pojmy. Správkyně společnosti Borsay sice před několika měsíci jakousi stáčecí linku zapsala do majetkové podstaty firmy, podle ní však nejde o tu, kterou využívá Glencore, ale lidově řečeno o hromadu šrotu. Přinejmenším jeden z věřitelů s ní však nesouhlasí.
„Sám dlužník v roce 2012 konstatuje, že jde o majetek v tržní hodnotě přesahující 100 milionů korun,“ píše v jednom z přípisů Krajskému soudu v Českých Budějovicích, kde insolvence probíhá, věřitel Karel Kolář.
Zajímavé je, že insolvenci Borsay řídí soudkyně Marie Červinková. Jedna ze dvou insolvenčních soudců v Českých Budějovicích, které se podle policie snažila skupina okolo Petra Sisáka ovlivňovat. Advokát Ivo Hala jí pak přímo měl připravovat listiny rozhodnutí.
Sisák ve spárech policejní akce Hangár
|
