Ministr financí Miroslav Kalousek v pondělním rozhovoru na Radiožurnálu urazil snad každého, o kom promluvil. Dle něho jsou protikorupční policisté neschopní a neúnosná situace je důsledkem alibismu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Kalouskovi se především nelíbí pokusy policistů Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) o stíhání politiků od poloviny loňského roku, kdy byla obviněna jeho kolegyně z TOP 09 a exministryně obrany Vlasta Parkanová. Detektivové z ÚOKFK musejí v každém takovém případě vyčíslit škodu, kterou podle nich politici svým špatným rozhodnutím způsobili.
Kalousek neustále opakuje, že ji vyčíslit neumí (popřípadě že to ani není možné). Tvrdil to loni v případě Parkanové a letounů CASA a tvrdí to i dnes v kauze exministra zdravotnictví Tomáše Julínka a údajně nevýhodné smlouvy na provozování letecké záchranky.
Opomenutí ústavního činitele
Loni Kalousek vyhrožoval „jen“ policistům – od vyšetřovatelů až po policejního prezidenta –, letos i nejvyššímu žalobci Zemanovi. Nakolik bylo ministrovi financí v rozhovoru rozumět (občas obtížně), Zeman by podle něho měl sjednotit výklad zákonů, které se týkají spravování majetku státu, aby kvůli jejich možnému porušování nebyli obviňováni politici a jejich podřízení. „Zatímco ústřední orgány státní správy vykládají ty zákony nějakým způsobem, tak Pavel Zeman přistupuje na praxi, že orgány činné v trestním řízení za ten legální postup sdělují obvinění a trestně stíhají. Tohle je šílená situace,“ vyznal se Kalousek.
Ústavní činitel Kalousek opomíjí, že od výkladu zákonů jsou v každém právním státě pouze soudy
Podle ministra financí musí Zeman vydat nějaké rozhodnutí, aby celá exekutiva měla jednotné stanovisko. A pokud to neudělá, pak „se stane kulturním atašé někde v Afghánistánu, protože nemá-li odvahu k rozhodnutí, tak ať to nedělá“.
Ústavní činitel Kalousek opomíjí, že od výkladu zákonů jsou v každém právním státě pouze soudy. Ministerští úředníci sice mohou k tomu či onomu zákonu napsat nějaký komentář, ale ten bude mít stejnou relevanci jako výklad zákona od některé z právnických fakult, přispěvatele odborného časopisu či blogu nebo libovolného obhájce. Může to být zajímavé čtení, může to být pomůcka k orientaci v zákonu, ale nenahradí to soudní verdikt. Chtít po nejvyšším žalobci, aby předložil výklad, jenž by Kalouskovi a jeho podřízeným a přátelům zaručoval beztrestnost, je poněkud nestřízlivý požadavek.
Nepřípustný nátlak
Místopředsedovi TOP 09 už od loňského obvinění Parkanové vadí, že orgány činné v trestním řízení začaly stíhat jednání, které sám Kalousek označuje za dlouholetý modus vivendi. „Kriminalizuje se desetiletá praxe ministerstva financí,“ rozčiloval se ministr.
Není v pořádku, že člen kabinetu vyvíjí nátlak na policisty a na státní zástupce
Jenže i tento argument pokulhává – natolik, až se spíš opile motá. Pokud bychom se drželi této „logiky“, mohli by na svobodě zůstávat i masoví vrazi nebo profesionální tuneláři, pokud by nebyli jako pachatelé svých činů ihned odhaleni. Vždy by se mohli odvolat na to, že jejich dřívější skutky orgány činné v trestním řízení neodstíhaly, a proto měli za to, že je takové jednání v nejlepším pořádku.
Není. A už vůbec není v pořádku, že člen kabinetu vyvíjí nátlak na policisty a na státní zástupce. Vzhledem k tomu, že jeho chování tolerují jak spolustraníci z TOP 09, tak vládní kolegové, můžeme se za pár týdnů či měsíců dočkat, že Kalousek bude v procesech týkajících se možných trestných činů s politickým pozadím vyhrožovat i soudcům. Jak také jinak, máme přece vládu rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci.