Ceska Pozice

Sikorski: EU podpořila Ukrajinu v kerčské krizi víc než USA

„Evropská unie je jedinou dnešní konfederací. Členské státy jsou suverénní, ale v některých oblastech delegují pravomoci na vyšší, evropskou úroveň,“ říká v rozhovoru bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.

Robert Schuster 22.12.2018
Radosław Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radosław Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí | foto: Reuters
Radosław Sikorski, bývalý polský ministr zahraničí

Bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru mimo jiné říká: „Dnes je situace taková, že všechno pozitivní, co se v EU povedlo, si pro sebe reklamují národní vlády, za všechno, co se nepovedlo, může Brusel. Evropská komise se chová jako státní úřad bez tváře, proti němu stojí populisté. Ale já se ptám: „Kdo obhajuje Evropu?“ Pokud to nikdo neudělá, povede to k situacím, jako je brexit.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak byste popsal současnou situaci Evropské unie?

SIKORSKI: Stále nejsme za vodou a čelíme potížím, nicméně v posledních letech Evropě pomohl ekonomický růst. Takže situace se vyvíjí zcela opačným směrem, než například předpovídali britští euroskeptici. Nejenže jsme nezkolabovali, ale byli jsme na rozdíl od Britů lepšími vyjednávači. Evropa má v této chvíli spíš problémy ústavní povahy, související s její optimální strukturou. Máme ale šanci vyřešit to za pochodu.

LIDOVÉ NOVINY: Na jaře příštího roku se budou konat volby do Evropského parlamentu, jimž je přisuzován klíčový význam. Očekáváte, že po nich bude Evropa rozdělenější?

Stále nejsme za vodou a čelíme potížím, nicméně v posledních letech Evropě pomohl ekonomický růst. Takže situace se vyvíjí zcela opačným směrem, než například předpovídali britští euroskeptici. Nejenže jsme nezkolabovali, ale byli jsme na rozdíl od Britů lepšími vyjednávači.

SIKORSKI: Především lituji toho, že jsme propásli příležitost rozdělit křesla v Evropském parlamentu, která byla dosud vyhrazena britským zástupcům, pro nadnárodní kandidátky. Prostě aby je mohli svým hlasem podpořit občané v celé EU. To byl jeden z návrhů z dob, kdy jsme jako ministři zahraničních věcí reflektovali situaci v unii. Díky nadnárodním kandidátkám by poprvé vzniklo politické těleso, jehož členové by nemluvili pouze za své státy, ale za Evropu jako celek.

Dnes je situace taková, že všechno pozitivní, co se v EU povedlo, si pro sebe reklamují národní vlády, za všechno, co se nepovedlo, může Brusel. Evropská komise se chová jako státní úřad bez tváře, proti němu stojí populisté. Ale já se ptám: „Kdo obhajuje Evropu?“ Pokud to nikdo neudělá, povede to k situacím, jako je brexit. To byl přece ryze britský problém, kdy po desítky let tloukli EU a nikdo jim v tom neodporoval. Ano, populistické nebezpečí v současné sedmadvacítce je velké, stejně jako pokušení opakovat postup Nigela Farage, který bojoval proti EU za evropské peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tomu chcete zabránit? Nejen v Británii, ale i jinde v Evropě je veřejnost zásobována informacemi o řadě absurdních rozhodnutí z dílny EU, populisté pouze zvedají témata, která leží na ulici...

SIKORSKI: Jsem přesvědčen, že bychom měli v Evropském parlamentu dělat totéž co na národní úrovni a požadovat po poslancích slib věrnosti. Nikdo nemá zpochybňovat jejich mandáty, ale pokud budou chtít obsadit křesla a získávat za svou práci peníze, měli by být věrni instituci, v níž budou působit. Mělo by to být naprosto samozřejmé, protože v opačném případě tam budou sedět lidé, kteří budou chtít EU rozbít a paralyzovat ji. Nezapomínejme, že parlament má obrovské pravomoci, může vetovat rozpočet, komisi, smlouvy. A ono stačí, když se třeba nebude dělat nic, aby to EU ochromilo.

LIDOVÉ NOVINY: Bude EU po odchodu Británie více centralistická?

Populistické nebezpečí v současné sedmadvacítce je velké, stejně jako pokušení opakovat postup Nigela Farage, který bojoval proti EU za evropské peníze

SIKORSKI: Evropská unie je jedinou existující konfederací. Členské státy zůstávají suverénní, ale v některých oblastech dobrovolně delegují pravomoci na vyšší, evropskou úroveň. A je také jasné, že centrum má naopak rozhodovací pravomoc vůči členům. Historicky platí, že všechny minulé konfederace se buď staly federacemi, nebo zkolabovaly, protože členské státy přestaly dodržovat pravidla.

A to je podstata všech našich problémů. Krize eurozóny vypukla, protože členské státy podváděly, porušovaly Pakt stability. Schengen se dostal do potíží, protože Řecko a Itálie neplnily své povinnosti chránit vnější hranice. Potřebujeme v některých věcech víc centralizace, v jiných zase méně sjednocujících pravidel. Otázkou není, jestli víc, nebo méně centralismu, ale kde ho budeme uplatňovat, aby EU lépe fungovala. Občané si přejí, aby dobře pracovala, plnila dobře své úkoly.

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době přišla řada evropských politiků se záměrem posílit obranný rozměr EU. Kritici ale tvrdí, že to může skončit jako euro: vynikající nápad, ale nedomyšlený do důsledků. Co o tom soudíte?

SIKORSKI: Vlastní měna a armáda jsou základními stavebními kameny suverenity. Je to citlivé, a proto si myslím, že pokud má něco takového vzniknout, je lepší uvažovat o něčem méně ambiciózním, aby to nebudilo odpor. Věřím, že to je i v našem středoevropském zájmu. Migrační krize ukázala, že máme vitální zájem na zajištění jižní hranice schengenského prostoru. Pokud chceme, aby nadále bylo možné cestovat bez hraničních kontrol, musejí být jeho hranice zásadně chráněny. To je úkolem členských států, evropské hraniční stráže, případně evropských obranných složek.

LIDOVÉ NOVINY: Neobáváte se, že evropská armáda povede k oslabení NATO?

V Evropském parlamentu bychom měli dělat totéž co na národní úrovni a požadovat po poslancích slib věrnosti. Nikdo nemá zpochybňovat jejich mandáty, ale pokud budou chtít obsadit křesla a získávat za svou práci peníze, měli by být věrni instituci, v níž budou působit.

SIKORSKI: Byl bych pro to, aby šlo o jednotku dobrovolníků, která by nebyla financována z unijního rozpočtu a byla by velmi flexibilní. „Evropská armáda“ je hodně emotivní pojem, který vytváří víc zmatku, než je třeba. Proto bych jej nepoužíval.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte aktuální krizi mezi Ukrajinou a Ruskem?

SIKORSKI: Rusko prolomilo tabu nejprve v Gruzii, pak na Ukrajině, kdy silou změnilo pozemní hranici. Nyní se snaží o totéž u námořní hranice. Chce tím ukázat, že kontroluje přístup na Krym a do Azovského moře, navíc ohrožuje Ukrajinu ekonomickou blokádou. Putin není schopný zvýšit životní úroveň svých lidí a v různých dávkách jim tak přiděluje nacionalistický heroin. Řada jeho zahraničních vojenských angažmá se prodlužuje: Ukrajina, Sýrie, Gruzie, teď Azovské moře.

Putin je brilantním taktikem, má plnou velitelskou kontrolu, což všechny vojenské akce usnadňuje. Ze strategického hlediska ale dělá chybu, neboť tím ztrácí podporu ukrajinského obyvatelstva. Ani během studené války nebyly sankce vůči SSSR tak velké, jaké nyní přijala EU vůči Rusku po anexi Krymu.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se mi, že účinnost sankcí je spíš zpochybňována...

Krize eurozóny vypukla, protože členské státy podváděly, porušovaly Pakt stability. Schengen se dostal do potíží, protože Řecko a Itálie neplnily své povinnosti chránit vnější hranice. Potřebujeme v některých věcech víc centralizace, v jiných zase méně sjednocujících pravidel. Otázkou není, jestli víc, nebo méně centralismu, ale kde ho budeme uplatňovat, aby EU lépe fungovala.

SIKORSKI: Sankce jsou dobré a fungují. Navíc jsou inteligentní v tom smyslu, že se dotýkají lidí, kteří nesou osobní odpovědnost za připojení Krymu, za válku v Donbasu a za zabití pana Magnitského. Takže jsou velmi efektivní. Musíme být ostražití. Víme, že v pozadí brexitu byly ruské peníze, stejně tak že existovaly pokusy zmanipulovat americké prezidentské volby a o něco takového se pokusili i v Polsku a slýchám zprávy, že něco podobného se mohlo odehrát i v Česku.

LIDOVÉ NOVINY: Udělala EU dost, aby v minulosti pomohla Ukrajině?

SIKORSKI: EU není vojenským společenstvím, může dělat, jen co je v jejích silách. Ukrajina dostala v poslední době zbraně z USA, například protitankové střely, posílila armádu. V dějinách se už několikrát stalo, že například bývalá metropole uznala, když se některá její provincie osamostatnila – podívejte se na Británii a Irsko, kde tomu předcházela válka. Já si moc přeji, aby se to v tomto případě obešlo bez války, ale obávám se, že to bude mít tradiční průběh.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste se během americko-ruského summitu v Helsinkách vyjádřil kriticky o Donaldu Trumpovi. Může mít jeho počínání trvalý dopad na fungování NATO?

SIKORSKI: Trump udělal také pár dobrých věcí, například rotující vojenskou přítomnost v pobaltských a středoevropských zemích. Stejně ho maximálně podporuji v požadavku na zvýšení vojenských výdajů členských států. Vadí mi ale, když prohlásí, že věří Vladimiru Putinovi víc než vlastním tajným službám.

Migrační krize ukázala, že máme vitální zájem na zajištění jižní hranice schengenského prostoru. Pokud chceme, aby nadále bylo možné cestovat bez hraničních kontrol, musejí být jeho hranice zásadně chráněny. To je úkolem členských států, evropské hraniční stráže, případně evropských obranných složek.

Pak bych rád věděl – co by dělal v situaci, kdyby se vztahy západního vojenského společenství a Ruska ještě dál zhoršily? V aktuální krizi okolo Kerčského průlivu podporuje například Evropská unie Ukrajinu daleko víc než Trump. Dokázala hlavně daleko jasněji nazvat věci pravým jménem, včetně pojmenování příčin. Proto se obávám toho, že by americký prezident musel řešit nějakou nenadálou situaci.

LIDOVÉ NOVINY: V souvislosti s vývojem v zemích střední a východní Evropy se na Západě znovu ozývají hlasy, že rozšíření z roku 2004 bylo chybou. Jak na takové výtky reagovat?

SIKORSKI: Řada populistických politiků se snaží vrátit diskusi a ohřívají tradiční stereotypy. Například Polsko bylo ještě před třemi lety označováno za pozoruhodný „úspěšný příběh“, jako země se solidními financemi, ekonomikou založenou na tovární výrobě. Polsko přestalo vypadat jako postkomunistická země. Pak ale došlo k situaci, kdy nová vláda začala zasahovat do svobody médií, politicky do chodu justice, volat po zestátňování v některých odvětvích. To zase vůči nám vrátilo do hry staré předsudky, a o tom to celé je.

LIDOVÉ NOVINY: Může to mít ale zcela praktický dopad, pokud by byla například výplata peněz z fondů EU vázána na plnění unijních kritérií...

SIKORSKI: Podívejte se, evropské peníze jsou od toho, aby byly správně využity. To, jestli je s nimi dobře nakládáno, záleží na kvalitě veřejných institucí, především pak na nezávislosti soudů. Pokud nejsou nezávislé, nelze věřit, že bude s unijními prostředky nakládáno dobře. To je logické a zároveň jednoduché.

„Evropská armáda“ je hodně emotivní pojem, který vytváří víc zmatku, než je třeba. Proto bych jej nepoužíval.

V situaci, kdy jakákoli vláda přestane porušovat ústavu, nemusí se obávat, že by jí EU seškrtala prostředky z unijních fondů. Systém je postaven na institucích, které si důvěřují. Musí tam být důvěra, že v každém členském státu tyto instituce fungují stejně dobře. Když ohrozíte tuto důvěru, ohrozíte tím celý systém.

LIDOVÉ NOVINY: Polská vláda nedávno reagovala na kritiku EU a zrušila jeden z bodů kontroverzní justiční reformy. Proč najednou ustoupila?

SIKORSKI: Je to jenom úkrok stranou. Udělali to jenom proto, že vztahy Polska k EU se staly tématem předchozích komunálních voleb, které nedopadly pro vládní stranu dobře. Proto se rozhodla, že nemůže vkročit do jarních voleb do Evropského parlamentu ve stavu, kdy bude s Bruselem a jeho institucemi na kordy. Je to jenom taktika, nejsou o tom skutečně přesvědčeni.

Vládní rétorika se zatím nezměnila a zůstává protievropská. Pořád si myslím, že jim jde ve skutečnosti o něco podobného jako britským konzervativcům – o vyvedení Polska z EU ignorováním způsobu, jímž unie pracuje, a cestou krátkozrakého nacionalismu.

LIDOVÉ NOVINY: Současná polská vláda prosazuje koncepci takzvaného Mezimoří neboli užší spolupráce států ležících mezi Německem a Ruskem. Podporujete to?

Putin je brilantním taktikem, má plnou velitelskou kontrolu, což všechny vojenské akce usnadňuje. Ze strategického hlediska ale dělá chybu, neboť tím ztrácí podporu ukrajinského obyvatelstva. Ani během studené války nebyly sankce vůči SSSR tak velké, jaké nyní přijala EU vůči Rusku po anexi Krymu.

SIKORSKI: Je to dobrý nápad, jestliže je to chápáno jako pokus zvýšit zájem o tento region a přimět Evropskou komisi investovat do tamní infrastruktury. Je to jakési rozšíření visegrádské skupiny. Proč ne? Existuje skandinávská skupina, Benelux, kde se koordinují některé politiky, proč nevytvořit takovou středoevropskou skupinu v rámci EU? To by mohlo být užitečné. Pokud by to ale měl být koncept, jak být proti Rusku, vyvažovat Německo a mlátit Brusel, pak nikoli.

LIDOVÉ NOVINY: Kdysi jste patřil k výrazným tvářím polské politiky. Neuvažujete o návratu?

SIKORSKI: Myslitelné to je, ale velmi se tomu bráním.

Polský světoběžník Radosław Sikorski (55)

  • Po vyhlášení stanného práva v Polsku v roce 1981 emigroval do Velké Británie, kde v Oxfordu studoval politologii, filozofii a ekonomii.
  • Pracoval jako válečný zpravodaj pro Sunday Telegraph, po návratu do Polska vstoupil do politiky. V letech 2005až 2007 byl ministrem obrany v konzervativní vládě Jarosława Kaczyńského, pak stál v čele (2007 až 2014) ministerstva zahraničních věcí v kabinetu Donalda Tuska. Poté vedl až do června 2015 dolní komoru parlamentu.
  • Nyní přednáší na Harvardově univerzitě, jeho manželkou je polsko-americká novinářka Anne Applebaumová.
  • V Praze se zúčastnil debaty na téma Střední Evropa a národní identita v éře Facebooku, kterou pořádalo Centrum pro filozofii, etiku a náboženství.

Robert Schuster
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.