Když se poprvé před dvanácti lety objevil v Národním muzeu mamut, stal se okamžitě miláčkem návštěvníků. Šlo přitom jen o dobře vyvedenou maketu – tělo prehistorického chobotnatce tvoří polystyren a srst je z obarveného surového lnu.
Za dva roky by se ale nově zrekonstruované muzeum mohlo dočkat opravdového mamuta, přinejmenším jeho zachovalých zmrzlých částí.
Čeští přírodovědci totiž chystají unikátní zápůjčku z Ruska. Část svých exponátů by v rámci výstavy Doba ledová, kterou Národní muzeum chystá na rok 2020, mohlo do Česka zapůjčit Muzeum mamutů v sibiřském Jakutsku.
Minulý měsíc se přírodovědecký tým z Národního muzea (NM) vypravil do Jakutska obhlédnout si tamější exponáty muzea a poradit se s experty Ruské akademie věd. „Momentálně probíhají jednání ohledně předmětů, které bychom chtěli zapůjčit. Důraz klademe na zachovalé zmrzlé tkáně. Ty jsou pro nás prioritou a jejich vystavení by bylo světovou premiérou v rámci evropského kontinentu,“ vysvětlila Kristina Kvapilová, mluvčí NM.
Na nápad dovézt do Česka části opravdového mamuta přivedl přírodovědce z NM rusista Martin Filip z Vysoké školy ekonomické. „Byl jsem párkrát v Jakutsku a fascinovalo mě množství a spektrum nálezů, které místní muzeum vystavuje. Během poslední návštěvy před třemi roky mě napadlo uspořádat výstavu v Praze. Bylo jasné, že to bude běh na dlouhou trať, nicméně chtěl jsem dosáhnout toho, aby tamní poklady mohli vidět i lidé v Česku,“ líčí s tím, že jeho zprostředkovatelská role je již víceméně ukončená.
Zdejší věčně zmrzlá půda a krajina, která je po tisíciletí nedotčená lidskou činností, je ideálním místem pro hledání paleontologických pokladů, |
I Filip se domnívá, že zápůjčka částí mamuta bude výjimečná. „Nikde jinde v Evropě nic podobného nebylo. Jde o naprosto fascinující a unikátní věc,“ upozorňuje. Jakutsko, které leží na východní Sibiři, je nálezy prehistorických zvířat proslulé.
„Zdejší věčně zmrzlá půda a krajina, která je po tisíciletí nedotčená lidskou činností, je ideálním místem pro hledání paleontologických pokladů,“ objasnil listu The Siberian Times Semjon Grigorjev, ředitel Muzea mamutů, které v Jakutsku funguje pod Severovýchodní federální univerzitou. Kromě desítek nálezů částí mamutích těl se Jakutsko může pochlubit opravdovými raritami.
Patří mezi ně třeba mamutí mládě Juka, nalezené před osmi lety na pobřeží moře Laptěvů. I po 40 tisících let má Juka částečně zachovalou srst a téměř neporušený chobot. Letos se pak týmu z univerzity v Jakutsku podařilo najít hříbě čtvrtohorního koně, který žil v Jakutsku před 35–40 tisíci lety.
Sám Grigorjev patří ve svém oboru mezi světové špičky. Ne všechny jeho aktivity ale bere vědecká obec s povděkem. V roce 2013 například Grigorjev oznámil, že se jeho týmu podařilo najít na Sibiři tekutou krev prehistorického chobotnatce. Šlo prý o kaluž ukrytou v ledové výduti, kam se krev dostala zřejmě ze zraněného mamuta. I když se předpokládá, že mamutům podobně jako jiným zvířatům kolovala v těle krev obohacená o nemrznoucí látky, biologové zpochybnili, že by krev nezmrzla v sibiřských podmínkách.
S podporou Kremlu
Zřejmě nejkontroverznějším Grigorjevovým plánem je pak snaha o oživení mamutů prostřednictvím klonování. Jakutské muzeum se již před několika lety spojilo s jihokorejským experimentátorem Hwang Woo Sukem, který tvrdí, že právě v Jakutsku našel ideální buněčný materiál pro klonování. Hwanga ale provází pověst šarlatána – jeho studie byly v roce 2005 označeny za podvrh.
Klonování a buněčný výzkum každopádně získaly zelenou z Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc na ekonomickém fóru ve Vladivostoku ohlásil vznik nového genetického centra při jakutské univerzitě. Ústav, na nějž by ruský erár měl přispět částkou 400 milionů rublů (130 milionů Kč), má mimo jiné v plánu zabývat se možnostmi naklonování mamutů.
