Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Seniory neohrožují na zdraví jen nemoci, ale i jejich léky

USA

  14:10
Lidé, kteří žijí v domovech pro seniory, jsou ohroženi nevhodnými kombinacemi medikamentů. Naopak některé přípravky jim vůbec předepsány nebyly, přestože by je potřebovali.

Seniorům nedělá problémy jen zdraví, ale i jejich léky. foto: Shutterstock

V sedmi domovech pro seniory po celém Česku proběhlo nezávislé šetření Ústavu lékového průvodce (ÚLP) a Nemocnice Na Homolce. Formou anonymních dotazníků se do něj zapojilo přes 850 klientů. Ve třech zařízeních následně proběhl audit lékového profilu celkem 151 klientů.

Výsledky ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru šest až osm různých druhů léků na předpis denně. „Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem, aby jim přehodnotil účelnost a bezpečnost podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém,“ zdůrazňuje vedoucí oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce Milada Halačová.

„Aktivní přístup a pravidelná revize medikace není v podstatě z kapacitních důvodů možná,“ dodává vedoucí oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce Milada Halačová.

Domovy seniorů se potýkají s nedostatkem praktických lékařů a specialistů, kteří mohou zdravotní stav klientů pravidelně sledovat.

Domovy seniorů se totiž potýkají s nedostatkem praktických lékařů a specialistů, kteří mohou zdravotní stav klientů pravidelně sledovat. Ani při velkém počtu klientů nemívají tato zařízení své ústavní lékaře. „Je známo, že mnozí praktičtí lékaři, zvláště v oblastech, kde jich je málo a jsou přetížení, fungují více méně formálně a mnohdy stereotypně předepisují po telefonu léky a pomůcky, aniž by pacienta po řadu měsíců vůbec viděli,“ popisuje geriatr Zdeněk Kalvach.

Obtížná bývá také dostupnost lékařských konzilií, sporadické jsou i kontroly psychiatrů, přestože mnozí pacienti užívají antidepresiva i antipsychotika s významným výskytem nežádoucích účinků pro poruchy chování, což může vést k rozvoji demence.

Nejen zbytečně moc antidepresiv

V rámci auditu vypracoval tým klinických farmaceutů celkem 335 doporučení, tedy v průměru více jak dvě na jednoho klienta. Čtvrtině z nich doporučil laboratorní vyšetření, protože se u pacientů rozvinuly nežádoucí účinky léků nebo je třeba zkontrolovat stav vylučovacích orgánů. Cílem těchto testů je také zjistit, zda vůbec ještě přetrvává zdravotní problém, kvůli němuž byl přípravek pacientovi předepsán.

V téměř pětině případů brali senioři léky v příliš vysoké dávce. Typicky šlo o antidepresiva nebo léky na léčbu vředů, tzv. inhibitory protonové pumpy. Ty ovlivňují kognitivní funkce, a zvyšují tak riziko vzniku demence. „Nejčastěji jsme narazili na to, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj jejich nemoci či délku přežití jako třeba vitamín D či kalcium,“ doplňuje Halačová.

V téměř pětině případů brali senioři léky v příliš vysoké dávce. Typicky šlo o antidepresiva nebo léky na léčbu vředů.

Lidí nad 75 let, kdy se začíná projevovat stařecká křehkost se specifickými zdravotními obtížemi a medicínskými komplikacemi, žije v Česku asi 728 tisíc. „Zvýšené riziko dlouhodobé či trvalé ztráty soběstačnosti s hrozbou trvalé ústavní péče a potřebou komunitních služeb, přicházející především ve věku nad 80 let, se týká zhruba 420 tisíc občanů,“ upřesňuje Kalvach.

V institucích sociálního typu žijí necelá tři procenta seniorů nad 65 let, většině klientů je přes 80 let. Často jde o nemohoucí lidi, kteří trpí více nemocemi a potřebují péči různých specialistů. Až tři čtvrtiny jsou při užívání léků zcela závislé na ošetřujícím personálu, třeba kvůli demenci.

Špatným koncům lze předejít

„Senioři jsou zranitelnou skupinou, a to i z hlediska užívání léků. Jsou křehcí, trpí několika nemocemi najednou a mívají snížené rozhodovací schopnosti. Zdravotní stav seniorů v domovech se za poslední léta zhoršuje a většina vyžaduje stálou zdravotně-ošetřovatelskou péči,“ zdůrazňuje ředitelka ÚPL Ivana Plechatá.

Problém se zdaleka neomezuje jen na Česko, řeší jej celý vyspělý svět. Například britské zkušenosti ukazují, že téměř 80 procent lidí starších 65 let užívá léky, dvě pětiny z nich bere pět a více léků najednou a téměř všichni si ještě kupují volně prodejné přípravky. Třetina seniorů má zkušenost s nežádoucími účinky léků, přitom polovině těchto událostí lze předejít. Britští odborníci také zjistili, že pětina hospitalizací seniorů byla způsobena neodpovídající farmakoterapií a opět se mohlo polovině těchto případů předejít. Další studie, tentokrát z USA, uvádí, že počet předepsaných léků může dokonce souviset s úmrtností v prvních čtyřech týdnech po přijetí do tamních léčeben dlouhodobě nemocných.

Britští odborníci zjistili, že pětina hospitalizací seniorů byla způsobena neodpovídající farmakoterapií.

Řada zemí proto již přijala postupy, které mají tuto nežádoucí praxi eliminovat. Americká geriatrická společnost vytvořila takzvaná Beersova kritéria, tedy seznam léků, u nichž je třeba si u starších lidí dát pozor, respektive jimž je lepší se vyhnout. Podobně vznikla i evropská kritéria.

Ústav lékového průvodce se chce inspirovat v zahraničí. Jednou z možností je vytvořit týmy odborníků, kteří budou konzultovat složitější případy. V zahraničí pomáhají domovům pro seniory týmy, ve kterých je vedle předepisujícího lékaře zapojen také geriatr a tzv. klinický farmaceut. Jde o odborníka, který sleduje celkovou medikaci pacienta. „Model s úspěchem funguje ve Velké Británii, něco podobného bychom chtěli zkusit také u nás, v první fázi třeba formou telefonické konzultace. Zájem o pilotní projekt potvrdilo už několik domovů,“ plánuje Plechatá.

Projekt podporuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Počet seniorů bude narůstat, navíc jde o velmi křehkou a zranitelnou skupinu, která potřebuje naši ochranu, a proto považujeme za důležité na situaci upozornit,“ sdělil ředitel lékového úřadu Zdeněk Blahuta.

Klienti domovů a medikamenty

99 % klientů užívá léky

  • Průměrně 6 léků na předpis a další 2 volně prodejné, až 11 tabletek denně
  • Většina klientů je při užívání medikace zcela závislá na personálu
  • Preskripce bývá formální a řídí se přáním rodiny či názorem zdravotních sester

71 % klientů užívá psychofarmaka

Psychiatr dochází zpravidla pouze 1x za měsíc, a to i do zařízení o 200 klientech

Téměř polovina klientů užívá opioidy ke zmírnění bolesti

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...