Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Selhávání Dozorčí komise ČT mohlo vést až k trestnímu stíhání radních

Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT foto:  Petr Topič, MAFRA

Odvolání Dozorčí komise a neschválení transakce s pozemky pod ostravským studiem České televize Radou ČT vyvolala bouřlivou reakci spolku Milion chvilek a poslanců a senátorů STAN a KDU-ČSL. Přitom, jak ukazuje místopředseda Rady ČT Pavel Matocha, jde jen o výměnu poradního orgánu a ve druhém případě o fatální selhání managementu ČT.
  23:29

Jak byste se zachovali, kdyby vám váš placený odborný poradce dvakrát za sebou doporučil udělat něco, za co by vám hrozilo trestní stíhání, a ani by vás na toto riziko neupozornil? A zejména, pokud byste k jeho práci měli dlouhodobě výhrady? Vyměnili byste ho? V takové situaci se minulý týden ocitla Rada České televize se svým poradním orgánem Dozorčí komisí (DK). Tu delší dobu většina radních kritizovala, a nejen ti noví. Nespokojenost s její prací vyslovili radní již loni v prosinci a minimálně od letošního července to bylo každý měsíc tématem Rady ČT.

Všichni zainteresovaní o této kritice a vyslovované nedůvěře tomuto poradnímu sboru věděli. Potřeba vyřešit situaci s Dozorčí komisí eskalovala ve středu 11. listopadu, kdy se na pracovní schůzce Rady ČT za účasti předsedy DK Jiřího Staňka ukázalo, že tento poradní orgán opakovaně odbyl projednání a analýzu nákupu a následnou směnu pozemků pod ostravským studiem, a doporučil radě schválit usnesení o souhlasu s nákupem pozemku pod ním za cenu vysoce převyšující znalecký posudek, což by mohlo členům rady přivodit trestní stíhání.

Potřeba vyřešit situaci s Dozorčí komisí eskalovala ve středu 11. listopadu, kdy se na pracovní schůzce Rady ČT za účasti předsedy DK Jiřího Staňka ukázalo, že tento poradní orgán opakovaně odbyl projednání a analýzu nákupu a následnou směnu pozemků pod ostravským studiem, a doporučil radě schválit usnesení o souhlasu s nákupem pozemku pod ním za cenu vysoce převyšující znalecký posudek, což by mohlo členům rady přivodit trestní stíhání.

Při hospodaření s veřejnými prostředky je při nákupu pozemků hraniční cenou výše znaleckého posudku. Výklad zákona uvádí: „Pokud se nakupuje pozemek za podstatně vyšší cenu než cenu obvyklou určenou znaleckým posudkem, může být důsledkem absolutní neplatnost smlouvy, přičemž nelze vyloučit ani civilní či dokonce i trestní odpovědnost osob převod schvalujících.“ Na tuto skutečnost však Dozorčí komise Radu ČT neupozornila a většina radních to zjistila až díky právní analýze, kterou si nechala připravit radní Hana Lipovská.

Při zmíněném pracovním jednání pak předseda DK Staněk nejen nereagoval na toto zjištění, ale nebyl schopný odpovědět ani na další otázky. Přičemž odpověď na některé z nich, třeba předsedy Rady ČT Reného Kühna, jak se dospělo k ceně, za kterou by měla ČT pozemky koupit, byla zřejmá z materiálů, jež měla Dozorčí komise k dispozici. Nakolik je předseda Staněk studoval, než dal radě doporučující stanovisko?

Mizerná práce

Zmíním ještě skutečnost, že Dozorčí komise poměrem hlasů pět ku nule doporučila Radě ČT schválit transakci s ostravskými pozemky již na předposledním jednání rady 21. října, přestože v dokumentech mimo jiné chyběl znalecký posudek na některé z dotčených pozemků a na určení obvyklé ceny věcných břemen, které měly být zřízeny. Když jsme se na to předsedy DK Staňka ptali, řekl, že ani on si v této věci není jistý, a bude raději, když projednání odsuneme na 11. listopad. Měl tedy pochybnosti, navzdory tomu doporučil Radě ČT transakci schválit?

Totální selhání Dozorčí komise v případě ostravských pozemků by samo o sobě bylo dostatečným důvodem k jejímu odvolání. Přidá-li se k tomu, že nešlo o první problém, a minimálně od loňského prosince panuje v Radě ČT nespokojenost s DK, nelze se divit, že odvolání bylo jednoznačné – nikdo se jí při jednání nezastal a pro její odvolání zvedlo ruku 10 ze 13 přítomných radních.

Posudek, na který jsme se ptali, skutečně v podkladech chyběl – byl vypracován až 29. října. Před minulým jednáním Rady ČT Dozorčí komise opět doporučila transakci schválit bez jakéhokoliv upozornění či varování, že může být v rozporu s paragrafem trestního zákoníku o péči řádného hospodáře. Nákup pozemku za cenu výrazně vyšší než určí znalci je totiž možný jen ve velmi specifických případech a musí být velmi dobře vyargumentován.

Minimálně je k takovému rozhodnutí třeba doložit kvantifikovanou analýzu rizik, co by se stalo, a co by stálo či mohlo stát, pokud by se transakce uskutečnila, i pokud by se neuskutečnila. Pokud taková analýza doloží, že je výhodnější nakoupit i „předražené“ pozemky, protože v případě odmítnutí nákupu by náklady byly ještě vyšší, pak je možné uvažovat, že lze pozemky koupit. Tuto analýzu Rada ČT obdržela až 13. listopadu na základě výzvy radního Pavla Kysilky, takže na jednání 11. listopadu ji nemohla použít.

Totální selhání Dozorčí komise v případě ostravských pozemků by samo o sobě bylo dostatečným důvodem k jejímu odvolání. Přidá-li se k tomu, že nešlo o první problém, a minimálně od loňského prosince panuje v Radě ČT nespokojenost s DK, nelze se divit, že odvolání bylo jednoznačné – nikdo se jí při jednání nezastal a pro její odvolání zvedlo ruku 10 ze 13 přítomných radních.

Vývoj nespokojenosti

Ze záznamu prosincového jednání Rady ČT o rozpočtu ČT na rok 2020 vyplývá, že již tam Dozorčí komisi kritizoval tehdejší předseda rady Jan Bednář. Dle pamětníků, tedy služebně starších kolegů, nešlo o první kritiku a jen v rámci jednání o rozpočtu na rok 2020, který byl přijat až v jeho třetí verzi, kritizovali DK i další radní. Připomeňme, že šlo ještě o staré složení Rady ČT, tedy před dovolbou nových členů.

Návrh na odvolání Dozorčí komise tedy nebyl akcí nových členů Rady ČT ani blesk z čistého nebe, ale důsledek dlouhodobé nespokojenosti většiny radních s její činností, což případ s pozemky v Ostravě eskaloval

Osobní zkušenost mám až od letošního června, kdy hned na svém prvním pracovním jednání rady jsem byl svědkem, jak se ostatní déle sloužící radní bavili, že DK nefunguje, že naprosto selhala na podzim a v zimě 2019 a na jaře na 2020 při projednávání Dlouhodobých plánů na roky 2020 až 2024 a rozpočtu pro rok 2020. V srpnu pak jeden z nejdéle sloužících radních Jiří Kratochvíl navrhl odvolání DK – pro hlasoval kromě něho ještě Vladimír Karmazín (také žádný nováček v radě) a většina ostatních (včetně mě) se zdržela (věc ještě projednáme).

Proti odvolání byli již v srpnu pouze tři členové Rady ČT. V září pak proběhlo pracovní jednání na téma Dozorčí komise, kde ke kritice její činnosti přibyla od některých radních ještě sebekritika, že špatná činnost DK jde také za nimi, protože ji nedostatečně úkolovali a kontrolovali. V září a říjnu na několika jednáních rady se ukázalo, že DK některé body neprojednala dostatečně, s některými dokumenty se vůbec neseznámila; na její selhání opakovaně upozorňovali zejména kolegové Hana Lipovská a Vladimír Karmazín (audiozáznamy na webu Rady ČT).

Koncem října a počátkem listopadu pak přišlo doporučení schválit usnesení povolující nákup pozemků v Ostravě, které by mohlo radní přinést trestní stíhání, jak jsem již psal. Návrh na odvolání Dozorčí komise tedy nebyl akcí nových členů Rady ČT ani blesk z čistého nebe, ale důsledek dlouhodobé nespokojenosti většiny radních s její činností, což případ s pozemky v Ostravě eskaloval.

Právní aspekty

Kritici odvolání Dozorčí komise nechápou její roli. V zákoně o České televizi je jasně definováno, že orgánem uplatňujícím právo veřejnosti na kontrolu ČT je Rada ČT a Dozorčí komise je „poradním orgánem rady“ a „volena a odvolávána radou“. Rada ČT i schvaluje výši odměn členů DK a má právo své poradce vyměnit, pokud k nim či k jejich práci a doporučením ztratí důvěru. K čemu by Dozorčí komise byla, kdyby byla ve složení, jemuž většina radních nedůvěřuje? K čemu by její posudky a doporučení byly dobré?

Navzdory tomu někteří kritici odvolání DK tvrdí, že šlo o „nezákonný krok Rady ČT“. Jejich argumentem je, že v zákoně jsou odkazem na pravidla odvolávání radních Poslaneckou sněmovnou uvedeny jen tři důvody pro odvolání členů Dozorčí komise (Za prvé, přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce; za druhé narušil závažným způsobem důstojnost funkce člena; za třetí, neúčastnil se práce déle než tři měsíce). Jenže to nejsou důvody, kdy Rada ČT příslušného člena DK odvolat může, ale kdy to učinit musí.

Kritici odvolání Dozorčí komise nechápou její roli. V zákoně o České televizi je jasně definováno, že orgánem uplatňujícím právo veřejnosti na kontrolu ČT je Rada ČT a Dozorčí komise je „poradním orgánem rady“ a „volena a odvolávána radou“. Rada ČT i schvaluje výši odměn členů DK a má právo své poradce vyměnit, pokud k nim či k jejich práci a doporučením ztratí důvěru. K čemu by Dozorčí komise byla, kdyby byla ve složení, jemuž většina radních nedůvěřuje?

V zákoně je u tohoto odkazu uvedeno, že to jsou důvody pro „zánik funkce“ buď automaticky, nebo odvoláním. A u odvolávání z těchto důvodů je v zákoně uvedeno nepodmíněné „z funkce odvolá“. To jsou případy, kdy by Rada ČT členy DK musela odvolat. Stejně jako by v těchto případech sněmovna měla povinnost odvolat člena rady. Vedle toho zákon určuje další okolnosti, za kterých poslanci „mohou odvolat“ Radu ČT, například pokud dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti ČT nebo Výroční zprávu o hospodaření ČT. Tam nejde o povinnost, ale možnost odvolat.

Rada ČT kromě taxativně vyjmenovaných okolností, kdy má povinnost člena Dozorčí komise odvolat, má právo členy DK i tuto komisi jako celek odvolat kdykoli i bez uvedení důvodů, stejně jako třeba ministr může kdykoliv vyměnit členy svého sboru poradců, pokud k nim ztratí důvěru. Jako precedent může sloužit rok 2010, kdy Rada ČT odvolala Dozorčí komisi, a to rovněž bez konkrétního zdůvodnění. Usnesení rady z roku 2010 o odvolání DK je ostatně téměř totožné jako odvolávací usnesení z minulé středy.

Usnesení z roku 2010 znělo: „Rada konstatuje, že vyslovila a opakovaně vyslovuje vážné výhrady k práci Dozorčí komise jako poradního orgánu. Rada na základě těchto podkladů odvolává Dozorčí komisi.“ Tento precedent z roku 2010, který nebyl shledán nezákonným, je dalším argumentem, že odvolání DK z 11. listopadu 2020 je právně v pořádku.

Péče řádného hospodáře

Vraťme se ještě ke kauze ostravských pozemků, která byla příčinou okamžitého odvolání Dozorčí komise ve středu 11. listopadu. Je na ní totiž vidět nejen selhání DK, jak bylo vysvětleno, ale i managementu ČT. Představte si, že máte dům, pod nímž zhruba třetina pozemku patří někomu jinému. Navíc je tento cizí pozemek nejen částečně zastavěn vaším domem, ale i stojí v cestě k některým vašim pozemkům a některým vchodům do budovy. Nechali byste to deset let bez jakéhokoli řešení? Přesně to udělala ČT – uplynulých deset let za cizí pozemek ani neplatila nájem.

Rada ČT podporuje záměr pozemky pod budovou zcelit a je ráda, že k tomu je nyní příležitost. Musí ale postupovat s péčí řádného hospodáře, a proto nemůže bez detailního písemného zdůvodnění a příslušných odborných stanovisek schválit nákup pozemku za cenu vysoce převyšující znalecké posudky.

O existenci tohoto problému dle svých slov nevěděl ani generální ředitel ČT Petr Dvořák, prý až do roku 2019, kdy si nechal provést audit nemovitého majetku, z nějž to zjistil. Nicméně pokud takový zásadní problém zjistil v roce 2019, proč začal být řešen až v květnu 2020 a proč se o něm Rada ČT dozvěděla až 22. září 2020? Proč o tomto problému hned v roce 2019 neinformoval Radu ČT?

Rada ČT podporuje záměr pozemky pod budovou zcelit a je ráda, že k tomu je nyní příležitost. Musí ale postupovat s péčí řádného hospodáře, a proto nemůže bez detailního písemného zdůvodnění a příslušných odborných stanovisek schválit nákup pozemku za cenu vysoce převyšující znalecké posudky. Česká televize si nechala k pozemku vypracovat dva znalecké posudky – první odhadl cenu na 4820 korun za metr čtverečný, druhý na 6950 korun za metr čtverečný. Jenže navrhovaná kupní cena je deset tisíc korun za metr čtverečný.

Všichni kritici Rady ČT, že na to nekývla, by si měli položit otázku, jestli by ji pak ještě hlasitěji nenapadali, že odsouhlasila nákup za vysoce přemrštěnou cenu. Navíc je otázkou, proč k tomuto nákupu, pokud je tak krystalicky čistý a zcela výhodný pro ČT a jde o mimořádnou příležitost, kterou si nesmí nechat uniknout, jak management na nejnovějším jednání rady tvrdil, žádá generální ředitel Dvořák Radu ČT o souhlas.

Využití předkupního práva

Ze zákona totiž vyplývá, že souhlas potřebuje při prodeji, pronájmu či jiném zatížení současných nemovitostí ČT, ale nikoliv při nákupu nové nemovitosti nebo když si ČT, třeba kvůli natáčení detektivního seriálu, nějakou budovu chce pronajmout. Účel daného paragrafu v zákoně o ČT je zřejmý – co nejvíce ochránit současný nemovitý majetek ČT, proto pro jeho zcizení či zatížení potřebuje statutární zástupce ČT i souhlas Rady ČT.

Logické by bylo, kdyby generální ředitel ČT Petr Dvořák využil předkupní právo, na jehož základě může ČT daný pozemek získat, a to na základě svého rozhodnutí. A Radu ČT požádal o souhlas jen se směnou, či prodejem pozemku pod sousední budovou, který Česká televize nepotřebuje.

Logické by bylo, kdyby generální ředitel Dvořák využil předkupní právo, na jehož základě může ČT daný pozemek získat, a to na základě svého rozhodnutí. A Radu ČT požádal o souhlas jen se směnou, či prodejem pozemku pod sousední budovou, který Česká televize nepotřebuje. Při nakládání s veřejnými prostředky je každý povinen postupovat s péčí řádného hospodáře a řešení neprospívá jak časový pres, do kterého Radu ČT dostal management svou předchozí nečinností a neinformováním o dané věci, tak předkládání nedostatečných podkladů.

Pro první plánované projednávání chyběl znalecký posudek na jeden z pozemků transakce (byl dodělán až následující týden). A ještě minulý týden při veřejném projednávání chyběla v podkladových materiálech klíčová analýza rizik, která by popsala možné varianty a vyčíslila náklady a rizika s nimi spojená (byla dodána až v pátek 13. listopadu večer).

Radní mají zájem na vyřešení problému s částí pozemku pod ostravským studiem, který se táhne desítky let, a ukázali velkorysost a pochopení pro složitou situaci ostravského studia ČT i tím, že na tuto středu 18. listopadu svolali mimořádné jednání Rady ČT s jediným bodem programu – řešení ostravské kauzy.

Autor: