Šéfporadce premiéra pro vědu: Vzájemné napadání nikomu nepomůže

Rudolf Haňka bude od 1. srpna hlavním vědeckým poradcem premiéra Nečase. Chce hodně mluvit s vědci a změnit hodnocení českého výzkumu.

„Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory,“ říká Rudolf Haňka k chystané změně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory,“ říká Rudolf Haňka k chystané změně. | foto: © ČTKČeská pozice
„Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory,“ říká Rudolf Haňka k chystané změně.

Post hlavního poradce předsedy české vlády pro vědu a výzkum vznikl teprve před necelým rokem. Vloni v září se jím stal profesor Petr Fiala, jenž je od května ministrem školství. Ve středu 1. srpna začne v otázkách vědy premiérovi radit profesor Rudolf Haňka z University of Cambridge, jak ČESKÁ POZICE avizovala již před měsícem. Jeho hlavním úkolem bude koordinovat vědecké a výzkumné aktivity, které souvisejí s Úřadem vlády, a současně by měl být základním komunikačním článkem mezi kabinetem, vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a celou vědeckou komunitou.

Haňka se pokusí nejen spojovat tak trochu rozbratřené skupiny v české vědě, ale kromě jiného se chystá i ke změnám v hodnocení výsledků tuzemské vědy. „Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory a úplně mu chybí posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou v tom kterém oboru,“ říká v interview pro ČESKOU POZICI Rudolf Haňka.

ČESKÁ POZICE: Ve funkci střídáte nynějšího ministra školství Petra Fialu, dlouholetého rektora Masarykovy univerzity. Přinášíte si ze svého působení v zahraničí nějakou inspiraci?

HAŇKA: Z Velké Británie, kde jsem osobně v Cambridge znal dva z minulých Chief Scientific Advisers to H. M. Government (GCSA), jak se tamní obdoba mé nové funkce jmenuje. Inspirací je mi zejména jeden z nich, Sir Alan Cottrell. Později mne jako rektor (Vice-Chancellor) v Cambridge, kde jsem byl zvolen prorektorem pro studentské záležitosti, vlastně uvedl do univerzitní politické scény a pomáhal mi, když jsem to potřeboval. Velmi jsem si jej vážil a byla to pro mne osobní ztráta, když letos zemřel.

ČESKÁ POZICE: Britské a české řízení vědy je ovšem dosti jiné...

HAŇKA: Jistě. Jsem si pochopitelně vědom toho, že nelze plně srovnávat tyto dvě pozice. Pokud jde o hlavního vědeckého poradce, tak jsme v Česku jaksi v plenkách. Hlavní vědecký poradce ve Velké Británii má dlouholetou tradici a jasně vymezené a definované úkoly. Můj předchůdce, profesor Fiala, byl prvním hlavním vědeckým poradcem premiéra ČR a teprve on začal vytvářet roli a agendu pro tuto funkci. Takže řada věcí čeká na dopracování.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou vaše tři hlavní cíle, kterých chcete coby šéfporadce dosáhnout?

„Hledání smysluplného kompromisu se v Česku nepraktikuje, a pokud ano, tak je to obvykle hledání východiska z již nastalé krizové situace.“HAŇKA: Komunikovat. Komunikovat s kolegy/vědci, komunikovat s politickou reprezentací, a hlavně komunikovat s veřejností. Je to jedna z věcí, jejíž důležitost jsem pochopil v Británii. Správnou a hlavně včasnou komunikací se dá předejít mnoha rozporům, neboť se řada věcí ujasní ještě v zárodku, kdy se má hledat společná půda, na které je možné se dohodnout. Hledání smysluplného kompromisu je něco, co se – až na malé výjimky – v Česku jaksi nepraktikuje, a pokud ano, tak je to pak obvykle pouze hledání východiska z již nastalé krizové situace. To bych rád změnil.

ČESKÁ POZICE: Druhá priorita?

HAŇKA: Jedním z velkých úkolů, který před námi stojí, je způsob a metodika hodnocení plus financování výzkumu a vývoje. Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory a úplně mu chybí posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou v tom kterém oboru. Musíme se nad ním zamyslet a poučit se ze zkušeností z vyspělých zemí. Situaci v Británii pochopitelně znám, zažil jsem to na vlastní kůži, ale rád bych se podrobně seznámil s tím, jak vědu hodnotí třeba ve Francii. Současně jsem si vědom toho, že například v USA či – pokud se nemýlím – ani v Německu nic podobného neexistuje.

ČESKÁ POZICE: A do třetice?

HAŇKA: Pokud ty cíle či priority musejí být tři, tak to bude zefektivnit fungování a financování výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na vědu a výzkum jsou u nás nižší než evropský průměr; musíme se snažit je v mezích našich ekonomických možností zvýšit. Nicméně o to více je důležité, aby vynaložené prostředky byly využity co nejlépe.

ČESKÁ POZICE: Situaci ohledně financování výzkumu je v Česku napjatá. Je možné překonat bariéry, které u nás mezi zainteresovanými skupinami – vysokými školami, Akademií věd ČR a průmyslem – stále existují?

„V době stagnujícího státního rozpočtu je vzájemné napadání ,zero sum game‘ a jediné, co může prohrát, je česká věda jako taková“HAŇKA: Já si myslím a upřímně doufám, že ano, i když to nebude lehké, protože vojska, či alespoň jejich generálové, již jaksi vytáhli do boje... Takže začít diskusi teď, když ještě není jasné, kdo má silnější argumenty, nebude věru snadné; navíc je to alespoň jednou stranou občas chápáno jako boj o sebezáchranu. Potřebujeme to, čemu se v Cambridge říká „Walking up and down the King’s Parade“.

ČESKÁ POZICE: Co je tím myšleno?

HAŇKA: Když se na tom korzu v Cambridge po obědě procházíte, potkáváte tam různé kolegy a máte příležitost s nimi – jakoby náhodou – prohodit pár slov a ujasnit si nějaký problém či na něj vrhnout jiné světlo. Je to neuvěřitelně efektivní. Chodit nahoru a dolů po Národní třídě či kolem Karolina by asi nemělo týž efekt, takže asi budu místo toho jezdit po republice a hovořit s lidmi. Formálně i neformálně. Musíme si totiž všichni ujasnit, že v době stagnujícího státního rozpočtu je vzájemné napadání „zero sum game“ a jediné, co může prohrát, je česká věda jako taková. Toto nikomu nepomůže, spíše uškodí.

ČESKÁ POZICE: Jaké konkrétní plány máte pro první měsíce po nástupu?

HAŇKA: Chci se nejprve seznámit se situací v odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády, který mám kromě jiných zodpovědností odborně řídit. Vysoko v mém plánu práce bude figurovat metodika hodnocení výzkumu a vývoje a jeho financování. Současně bude zapotřebí začít pracovat na návrhu implementace národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací, které vláda schválila 19. července.

ČESKÁ POZICE: Co bude implementace těchto priorit obnášet?

„Současná metodika hodnocení výzkumu nevyhovuje a usilovně se hledá nová. Znepokojuje mě ale, že na ní pracuje hned několik týmů.“HAŇKA: Je to úkol pro předsedu vlády a Radu pro výzkum, vývoj a inovace a předpokládám, že se ho jako člen rady zúčastním, protože jsem v minulém roce vedl přípravu samotných priorit. Bude to vyžadovat konzultace s širokým okruhem zainteresovaných resortů a institucí, protože ony dost podstatně mění dosavadní přístup k dělení výzkumu na základní a aplikovaný a zavádějí pojem orientovaného výzkumu, tedy výzkumu zaměřeného na řešení konkrétních společenských a hospodářských cílů, stejně jako základního výzkumu, který k řešení těchto cílů vytváří širokou znalostní základnu.

ČESKÁ POZICE: A kam dál s nastavením metodiky hodnocení výzkumu?

HAŇKA: Jak jsem již naznačil, současná metodika nevyhovuje a usilovně se hledá nová. Znepokojuje mě ale, že na tom současně pracuje několik týmů. Rada má jako jeden ze svých poradních orgánů komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů. Jejím úkolem je připravit návrh metodiky hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Pak tu dobíhá „Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací“ (jde o individuální projekt národní, takzvaný IPn; tyto projekty jsou spolufinancovány z evropských fondů  – pozn. red.). Kromě auditu vypracovaného firmou Technopolis měl též připravit hrubý návrh implementace čili nové metodiky. A do třetice se v současné době rozebíhá další IPn, a to „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“, který má také připravit a pilotně ověřit návrh nového systému hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací.

ČESKÁ POZICE: A jsou ty varianty hodně odlišné?

HAŇKA: Tři cesty a tři návrhy! Přitom v zahraničí existují vyzkoušené systémy hodnocení vědy, které by se relativně snadno daly přizpůsobit českým podmínkám. Dost dobře nechápu, proč musíme za velké peníze stále hledat unikátní „české řešení“ problémů, které už jinde dávno vyřešili.

ČESKÁ POZICE: S takovými specialitami se nyní budete setkávat často. Těšíte se na takovou práci?

HAŇKA: Do určité míry ano, i když nepodceňuji potenciální těžkosti a problémy, jež mne zcela jistě čekají. Na druhé straně věřím, že se mi podaří naplnit to, co ode mne pan premiér očekává: přinést do českého prostředí nejen zkušenosti, které jsem získal v zahraničí, ale také neutrální pohled; tedy pohled, který není ovlivňován příslušností k té či oné skupině, o kterých jste se sám zmínil. Doufám, že se mi to alespoň částečně podaří.

Rudolf Haňka
V roce 1961 vystudoval s vyznamenáním ČVUT v Praze, od roku 1968 působil v zahraničí především na Wolfson College (University of Cambridge). Roku 1972 tam získal titul M.A., na University of Strathclyde (Glasgow) obdržel doktorát Ph.D. Profesorem je od roku 1999. Odborně se věnoval lékařské informatice s orientací na aplikace umělé inteligence a statistického rozpoznávání obrazů v medicíně a management znalostí. Je autorem řady publikací. Ve Velké Británii byl zvolen členem několika královských učených společností. V roce 2003 mu Akademie věd ČR udělila Bolzanovu medaili za přínos k matematickým vědám. Byl též hostujícím profesorem na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Dalibor_Stys :-) :-) 13:55 31.7.2012

Počet příspěvků: 17, poslední 2.8.2012 03:06 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.