Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Šéf Homolky práci na chirurgii zčásti jen vykazoval, ale nevykonával

  16:54
Ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček měl letos minimálně od ledna do 1. září vedlejší úvazek a při řízení státní nemocnice strávit celkem jeden den v týdnu prací na tamní chirurgii. Ukazuje se však, že nemohl svým podřízeným operatérům držet na sále už od sedmi ráno háky, jimiž se otevírá operační rána, aby do ní chirurg viděl.
Nemocnice Na Homolce

Nemocnice Na Homolce foto: MAFRA - DAN MATERNA

Za ředitele Svatopluka Němečka (ČSSD) panoval v ostravské fakultní nemocnici systém černých duší. Desítka lidí včetně něho měla v nemocnici psané vedlejší úvazky, za které pobírali plat, aniž bylo možné dohledat jejich docházku. Podobný nešvar se zřejmě děje i jinde. Z materiálů, které mají LN k dispozici, vyplývá, že vedlejší úvazek měl letos minimálně od ledna do 1. září také 48letý ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček. Při řízení státní nemocnice s třímiliardovým obratem měl strávit celkem jeden den v týdnu prací na tamní chirurgii.

Polouček to LN potvrdil. „Měl jsem menší úvazek, ale na sál jsem skutečně chodil. Ne už operovat, to jsem nepovažoval za vhodné, ale asistovat. Po čase jsem ovšem zjistil, že to prostě není možné,“ uvedl. Jenže dokumenty, které LN nashromáždily, naznačují, že si práci na chirurgii minimálně zčásti pouze vykazoval, ale nevykonával. Na Homolce, kde se dělají především plánované operační zákroky, se začíná operovat až po osmé. Ve výkazu práce za leden 2019 ovšem stojí, že se Polouček chirurgii věnoval pár hodin vždy třikrát týdně – už od sedmi od rána.

Petr Palouček a Martin Kupka.

Opožděný příjezd auta

Že se na Homolce operuje běžně až po osmé, LN potvrdil i náměstek ředitele pro léčebnou péči Zbyněk Fuksa. „Ano, zpravidla to tak bývá. Ale standardně tak dva až tři dny v týdnu začíná jeden operační sál kolem 7.30,“ dodal. To ovšem popsal současnou situaci. Podle zdroje LN obeznámeného s chodem oddělení se v lednu, tedy v inkriminovaný měsíc, konaly od 7.00 do 7.45 lékařské vizity, od 7.45 do 8.05 probíhala rentgenová vizita, v 8.10 až 8.25 bylo ranní hlášení lékařů a operační programy začínaly v 8.30. Pouze urologický program začínal výjimečně v 8.00.

Z Poloučkova výkazu práce vyplývá, že například ve čtvrtek 3. ledna pracoval jako chirurg od 7.00 do 10.00, jenže příjezd jeho auta do nemocnice zaznamenal automatický systém až v 8.35. To znamená více než hodinu a půl poté, co byl podle výkazu na sále. Podobný scénář se odvíjel i v dalších dnech.

Polouček proto zjevně nemohl svým podřízeným operatérům držet na sále už od sedmi ráno háky, jimiž se otevírá operační rána, aby do ní chirurg viděl. A co hůř, LN se od důvěryhodného zdroje podařilo zjistit údaje, v kolik hodin přijížděl vůz ředitele Poloučka do nemocnice. Z jeho výkazu práce vyplývá, že například ve čtvrtek 3. ledna pracoval jako chirurg od 7.00 do 10.00, jenže příjezd jeho auta do nemocnice zaznamenal automatický systém až v 8.35. To znamená více než hodinu a půl poté, co byl podle výkazu na sále. Podobný scénář se odvíjel i v dalších dnech.

V pondělí 7. ledna jeho auto přijíždí do areálu nemocnice v 7.51, v pátek 11. ledna v 7.33, v pátek 18. ledna v 7.26, v pondělí 21. ledna v 7.41 a v pátek 25. ledna v 7.52. Ve všech těchto dnech přitom Polouček stvrdil svým podpisem, že pracoval v nemocnici na vedlejší úvazek, který měl navíc ke svému hlavnímu úvazku ředitele, od 7.00 ráno.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz LN uvedlo, že o jeho „vedlejšáku“ v nemocnici ví. „Souběh úvazku ředitele nemocnice (lékaře) a úvazku lékaře v rámci dané nemocnice z důvodu udržení erudice není nic nestandardního, zákoník práce to umožňuje. V rámci nemocnic se jedná o běžnou záležitost,“ sdělila LN mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Korupce ve zdravotnictví

Jako důvod, proč zaměstnával sám sebe jako chirurga, Polouček uvedl potřebu mentálního občerstvení: „Je to neskutečný refresh, když se člověk dostane na sál.“ Za leden si vykázal, že prací chirurga strávil 36,8 hodiny. Sám na tom nevidí nic špatného. LN dokonce tvrdil, že údajný „vedlejšák“ na sále kvůli nedostatku času pouze přerušil. „Až se nemocnice trochu víc usadí, rád bych se k tomu vrátil,“ dodal. Existuje ale i jiný možný důvod, proč není prvním z ředitelů státních nemocnic, který zaměstnal sám sebe. A tím jsou jejich poměrně nízké platy. Berou mnohem méně než jejich elitní lékaři.

Nemocnice Na Homolce, bývalého elitního zařízení pro komunistické pohlaváry, se problémy drží dlouhodobě. V minulých letech proslula skandály stíhaného exředitele Vladimíra Dbalého a stala se pro mnohé symbolem nejhorší korupce ve zdravotnictví. Kontrola ministerstva zdravotnictví v nemocnici v letech 2013 a 2014 odhalila, že za jeho vedení nemocnice nehospodárně, neefektivně a neprůkazně utratila 3,4 miliardy korun.

Například ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík LN před časem prozradil, že se se svým platem i po započítání odměn nedostane do první stovky nejlépe vydělávajících zaměstnanců nemocnice, neboť si měsíčně přijde na 100 tisíc. Ročně i s odměnami se pak jeho plat vyšplhá na 1,5 až dva miliony. Nejlépe placení lékaři přitom berou ročně přes 2,5 milionu korun. Platovou situaci v Motole lze zároveň vztáhnout i na ostatní velké státní nemocnice, kterých je v Česku šestnáct. Mzda ředitelů se totiž řídí vládními platovými tabulkami, do nichž jsou jako státní úředníci zařazeni.

„Jde o 15. a 16. platovou třídu,“ upřesnila mluvčí ministerstva Gabriela Štepanyová před časem. Nízké platy ředitelů státních nemocnic, kteří nesou velkou ekonomickou zodpovědnost, proto mohou představovat nemalé korupční riziko. Nemocnice Na Homolce, bývalého elitního zařízení pro komunistické pohlaváry, se problémy drží dlouhodobě. V minulých letech proslula skandály stíhaného exředitele Vladimíra Dbalého a stala se pro mnohé symbolem nejhorší korupce ve zdravotnictví.

Kontrola ministerstva zdravotnictví v nemocnici v letech 2013 a 2014 odhalila, že za jeho vedení nemocnice nehospodárně, neefektivně a neprůkazně utratila 3,4 miliardy korun.Dbalý už byl za korupci odsouzen na devět a 8,5 roku vězení. Součástí rozsudků je i propadnutí majetku a peněžitý trest 10,9 milionu korun. Ani jeden z verdiktů však není pravomocný a rozhodovat má ještě vrchní soud. Polouček působil v minulosti jako ředitel Oblastní nemocnice Kladno a předtím jako náměstek ředitele Oblastní nemocnice Příbram. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, specializoval se na hrudní chirurgii.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...