Generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka rozhodně odmítá, že by jeho firma přestala export do Ruska pojišťovat stejně, jako to letos udělala v případě Ukrajiny. Obává se, že by pak ruské firmy mohly přestat splácet úvěry, které už EGAP pojistil.
„Předpokládali jsme, že už nás tam exportéři tolik nepotřebují, protože se Rusko postupně stává standardní ekonomikou,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI šéf této státní pojišťovny. Vzhledem k nejistému politickému vývoji na území bývalého Sovětského svazu ale nyní nejspíš poptávka po pojištění zase stoupne.
Pokud jde o další trhy, šéf pojišťovny upozorňuje, jak populární – nejen v Česku, ale i v londýnském finančním centru – je dnes Ázerbájdžán. A čeští exportéři by velmi uvítali, kdyby se otevřely dveře do Íránu.
ČESKÁ POZICE: Největší díl mezi úvěry, které EGAP v minulosti pojišťoval, vždy připadal na Rusko. V minulém roce už to ale bylo jenom 19 procent. Ukazuje se tedy, že Rusko přestává být takovým hitem?
PROCHÁZKA: Ještě bych doplnil, že druhý Ázerbájdžán se loni dostal na téměř stejnou úroveň jako Rusko. Již delší dobu pozorujeme, že i když český export do Ruska rostl, poptávka po našem pojištění klesala. Na začátku roku jsme si říkali, že už nás exportéři tolik nepotřebují, protože se Rusko postupně stává standardní ekonomikou. Ale je možné, že se tento trend obrátí a zájem o pojištění vývozu do Ruska zase stoupne. Zatím to ale nemohu potvrdit.
Jan Procházka
|
ČESKÁ POZICE: Očekáváte, že zájem o pojištění vzroste kvůli ukrajinské krizi? Chtějí si exportéři více hlídat svá rizika kvůli nejistému vývoji na území bývalého Sovětského svazu?
PROCHÁZKA: Zatím spíše sledujeme celkové zpomalení ruské ekonomiky, které se projevilo už loni. České firmy někdy zjišťovaly, že příležitosti na ruském trhu nejsou takové, jaké si představovaly. Češi v minulosti hodně sázeli na to, že Rusko je velkou zemí, která bohatne díky svému nerostnému bohatství.
Není to odsud příliš daleko, v mnoha oblastech můžeme navázat na tradiční vztahy a využívat znalosti ruského jazyka. Jenže v poslední době vzhledem k vývoji ruské ekonomiky mnozí zjišťovali, že se musejí více poohlížet i po jiných trzích. Ale předpokládám, že se zájem o Rusko zase zvedne. A vzhledem k aktuálnímu vývoji nejspíš stoupne i zájem o naše pojištění.
ČESKÁ POZICE: Rusko tedy bude hodnoceno jako rizikové teritorium…
PROCHÁZKA: Více rizikové než loni nebo předloni. Nikdo přesně neví, jak se to tam bude vyvíjet. To, že zájem o naše pojištění vzroste, je ale zatím pořád jen náš předpoklad. Zatím se to neprojevilo.
ČESKÁ POZICE: Nehrozí, že byste úplně přestali export do Ruska pojišťovat – stejně jako jste přestali pojišťovat vývoz na Ukrajinu?
PROCHÁZKA: Ne, Rusko určitě pojišťovat nepřestaneme. Teď tam máme dohromady pojištěny úvěry za 60 miliard korun, což je skoro 30 procent celého našeho portfolia. Nemyslím, že by bylo efektivní za této situace přestat. Pak bychom nemuseli být schopní dostat zpátky ani ty peníze, které už tam máme.
ČESKÁ POZICE: Stačí tedy, abyste řekli, že už Rusko neděláte, a může to mít takové neblahé důsledky?
PROCHÁZKA: To je hned. Když přestaly první ruské sklárny splácet úvěry České exportní bance, spustila se vzápětí lavina. Všichni si tam řekli: Čechům se platit nemusí. (Ruské sklárny dluží miliardové částky České exportní bance, která je před lety poskytla s pojištěním EGAP v zájmu podpory tuzemského exportéra Sklostroj Turnov – pozn. red.)
ČESKÁ POZICE: To se opravdu stalo?
PROCHÁZKA: Ano. Některé ruské sklárny v té době ještě neměly natolik velké problémy, aby nemohly zaplatit. Klasický lavinový efekt.
ČESKÁ POZICE: Úvěry do Ruska i v posledních měsících pojišťujete, ty na Ukrajinu nikoliv. Je Rusko vnímáno jako výrazně méně rizikové než Ukrajina?
PROCHÁZKA: Určitě. Na stupnici teritoriálních rizik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Ukrajina na posledním, sedmém místě. Stejně jako Bělorusko. Rusko je trojka. Je možné, že se země OECD „naštvou“ a pohrozí Rusku tím, že ho posunou z trojky do čtyřky. Ale to by pořád bylo úplně jiné hodnocení rizika než na Ukrajině.
A zdaleka ne všichni sdílejí ostrý protiruský postoj. Na nedávném jednání Bernské unie, která sdružuje velké světové pojišťovny zaměřené na exportní financování, jsme řešili, zda se máme zúčastnit příštího jednání, které bude shodou okolností v Moskvě. Američané vyzývají, abychom tam nejezdili. Německý postoj – stejně jako ten náš – je úplně jiný. Říkáme: nemíchejme byznys a politiku.
ČESKÁ POZICE: Jak vidíte do budoucna Ukrajinu?
PROCHÁZKA: Ač to v televizi tak nevypadá, situace na finančním trhu se mírně uklidnila, očekávané čtvrtletní splátky ze starších úvěrů dorazily, sice se zpožděním, ale dorazily. Takže obava, že z Ukrajiny nepůjdou posílat peníze, se naštěstí částečně nenaplnila. Stěžejní jsou prezidentské volby. Pokud přinesou stabilizaci, budeme na to reagovat. Mezinárodní měnový fond už tam začíná posílat peníze, což je jistý prvek stabilizace.
ČESKÁ POZICE: Na jedné straně se mluví o tom, že Západ by měl pomoci Ukrajině, na druhé pojišťovny západních zemí přestaly export na Ukrajinu pojišťovat…
PROCHÁZKA: Jasně, jde to proti sobě. Ale když ukrajinský premiér vyhlásí, že jeho země je v technickém bankrotu, nic jiného se ani dělat nedá. Nemá smysl posílat na Ukrajinu peníze, když víme, že o ně okamžitě přijdeme. Teď už tam ale jistou stabilizaci pozorujeme. Důležité je, že Ukrajinci přijali zákon o odvrácení finanční katastrofy.
ČESKÁ POZICE: Zmínil jste Ázerbájdžán, který se loni – pokud jde o objem nových pojištěných úvěrů – umístil druhý hned za Ruskem. Co říkáte námitkám, že jde o diktaturu, od které bychom se měli držet spíše zpátky?
PROCHÁZKA: Není na nás, abychom vybírali ty správné země, do kterých bychom naháněli exportéry. To by nefungovalo. Sami exportéři přicházejí se svými projekty a my je posuzujeme podle jejich rizikovosti. Ázerbájdžán je dnes poměrně populární teritorium. Nejenom v České republice, ale třeba i v londýnském finančním centru. Takže pro tyto úvěry získáváme zajištění pojišťovny Lloyds, čímž máme do značné míry kryté riziko.
ČESKÁ POZICE: Projekty českých firem v Ázerbájdžánu se asi rodí především při budování dopravní infrastruktury?
PROCHÁZKA: Je to primárně tak – dálnice, silnice, železnice. Je příjemné, že takové projekty dokážeme dozajistit na komerčním trhu. Jinak je to hledání dalších zemí pro český export mimo Evropu poměrně složité. Například v Bělorusku je teď mistrovství světa v hokeji, na první pohled tam všechno vypadá ideálně. Ale také víme, že tamní ekonomika není v nejlepší kondici. A je třeba se porozhlédnout dále. Jsme malá otevřená ekonomika, podporovat export je nutnost.
ČESKÁ POZICE: Dříve se mluvilo o velkých příležitostech na Blízkém východě. Nadějně se jevila například Sýrie, kde dnes zuří občanská válka...
PROCHÁZKA: Dnes si moc nevyberete. Na Blízkém východě bylo arabské jaro, z Latinské Ameriky stále čelí ekonomickým potížím například Argentina. A tak dále. Na jednání Bernské unie se také mluvilo o tom, že Brazílie se dostala celosvětově na třetí místo v počtu pojistných událostí.
Na jedné straně vidíme Brazílii velmi nadějně, chystá se tam mistrovství světa ve fotbale, buduje se nová dopravní infrastruktura, ale na druhé se tam navzdory tomu pojišťovny dostávají do neřešitelných situací. Jde o poměrně uzavřený trh, takže tam s velkým úsilím něco prosadíte, ale pak můžete brzy zjistit, že vám přestali platit. A pravděpodobnost, že něco vysoudíte, je malá. Když se chcete soudit, musíte nejdříve složit vysokou částku jako záruku, že nepoškodíte místního brazilského partnera nějakým soudním sporem. Jsou to velmi tvrdá ochranářská opatření.
ČESKÁ POZICE: Takže bychom si Ruska měli stále vážit?
PROCHÁZKA: Takhle to nebereme. Ale i tady platí, že my to těžko budeme nějak zvlášť řídit. Nemůžeme našim klientům říkat, že budeme Rusko eliminovat. Samozřejmě, že není ideální, aby se Rusko podílelo na naší angažovanosti celou polovinou, jako to bývalo dříve. Z tohoto hlediska jsme vnímali pozitivně, když se podíl Ruska snižoval. Musíme být nicméně připraveni, že se opět začne zvedat.
Samozřejmě, že uvažujeme i o dalších nadějných trzích. Říkám, že si děláme takové nadějné tečky na mapě. Tyto tečky máme v Latinské Americe, Africe nebo Indii. Pořád to ale není ten hlavní proud. Navíc musíme počítat s tím, že podobné tečky si dělají i ostatní – Slováci, Němci a další.
ČESKÁ POZICE: Máte takové tečky také tam, kde se to dříve zdálo z politického hlediska úplně nereálné? Teď mám na mysli Írán...
PROCHÁZKA: Írán je pro nás velké téma. Exportéři se nás na něj často ptají. Mezinárodní sankce vůči Íránu se sice změkčují, ale pořád tam jsou. A my tam máme potíže s vymáháním peněz od tamní banky. Říkají nám, že jsou ochotní a schopní zaplatit, ale nenašli jsme právně čistou cestu jak.
ČESKÁ POZICE: Ale potvrzujete, že tam by skutečně byl velký zájem...
PROCHÁZKA: Ano. Kdyby se zrušily sankce, byl by to velmi nadějný trh. Dokážu si představit, že hodně zajímavý by mohl být také Irák, kdyby se tam zlepšila celková bezpečnostní situace. Ale zatím to tak bohužel nevypadá.
ČESKÁ POZICE: V iráckém Kurdistánu se navzdory tomu rýsuje momentálně největší projekt – výstavba paroplynové elektrárny, na níž se má podílet otrokovická společnost PSG společně s dalšími českými firmami. Jak se tento projekt vyvíjí?
PROCHÁZKA: Předpokládám, že bude pokračovat. Podle našich informací tam Česká exportní banka, která by měla poskytnout úvěr, ještě vede zpřesňující závěrečná jednání.
ČESKÁ POZICE: Nejvyšší kontrolní úřad dospěl k závěru, že jste čerpali více státních dotací do pojistných fondů, než byste měli. Jak to vidíte?
PROCHÁZKA: Nás to samozřejmě překvapilo. Tento závěr příliš nedává smysl. Podle zákona musíme v pojistných fondech držet minimálně osm procent naší celkové pojistné angažovanosti. Není ale možné spoléhat na to, že tato minimální úroveň postačí. Podívejte se na současné trendy v Evropě – chystají se další zátěžové testy finančních institucí, objevují se přísnější požadavky na výši vlastního kapitálu, všechny evropské banky i pojišťovny posilují svou kapitálovou vybavenost.
ČESKÁ POZICE: Loni jste vykázali ztrátu ve výši necelé miliardy korun. Zároveň jste oznámili, že ji chcete pokrýt vlastními prostředky. Není to důvod k obavám, že budete mít méně peněz na pojišťování nových exportních úvěrů?
PROCHÁZKA: Byl to vlastně můj první rok v EGAP a musím říct, že byl dost složitý. Jako pozitivní vidím, že jsme vybrali rekordní částku na pojistném – skoro 2,7 miliardy korun. Zpětně jsme vymohli pohledávky ve výši téměř 740 milionů korun, což představuje druhý největší objem za celou dobu činnosti EGAP. Poklesly nám téměř všechny náklady, například i ty personální.
Jinou věcí ale je, že tu máme z minulosti určitý pojistný kmen, který činí 220 miliard, a ten během jednoho roku rozhodně nijak výrazně nezměníte. Ta ztráta ve výši necelé miliardy je samozřejmě nepříjemná. Ale vyplývá primárně z faktu, že jsme loni museli vytvořit rezervy ve výši téměř čtyři miliardy korun na případy z let minulých, a tento efekt jde přímo do nákladů roku 2013. Zákony o účetnictví pojišťoven jsou v tomto dost nekompromisní.
ČESKÁ POZICE: Loni jste pojistili úvěry za více než 63 miliard korun. Bude to letos méně nebo více?
PROCHÁZKA: Začátek letošního roku příliš nadějně nevypadal. Byl tu výpadek na Ukrajině, v některých dalších případech se zatím nepodařilo dotáhnout do konce některé chystané transakce. A i naše sestra Česká exportní banka poskytuje zatím méně úvěrů, než jsme předpokládali. My peníze na nové obchodní případy máme, v tom problém není. Teď jde zejména o to, aby exportéři předkládali dostatečně kvalitní projekty. Ne všechny splňují naše kritéria. Chceme podpořit co nejvíce exportérů, ale ne za každou cenu.
