K obvyklému folkloru bruselských institucí patří občasné škádlení faktem, že Česko stále nezavedlo společnou unijní měnu. Po středě 13. září je jasné, že tlak na přijetí eura bude patřit mezi oficiální linii Evropské komise. A že Brusel bude pospíchat. České politiky to zaskočilo. Šéf neformální unijní vlády Jean-Claude Juncker totiž v tradičním projevu ke stavu EU prohlásil, že k silnější a demokratičtější Evropě patří také jedna měna. A to i v zemích, které se euro přijmout nechystají – tedy také v Česku.
Unie by podle něho měla mít jedinou rychlost a nedělit se na jádro a periferii. A právě princip „euro pro všechny“ by takové dělení měl překonat. „Euro by mělo být něčím více, než jen měnou řady vybraných zemí,“ prohlásil Juncker v hodinové řeči ve francouzštině. V době hospodářské konjunktury podle něho „vane příznivý vítr do plachet“ a Evropa by s hlubší integrací neměla vyčkávat na dobu, kdy udeří další bouře.
Nepřipravení čeští politici
Vzápětí Juncker přidal i termín, dokdy by euro mělo být zavedeno ve všech zemích EU: těsně poté, co Velká Británie společenství podle harmonogramu opustí. Tedy za rok a půl. „Mou nadějí je, že se 30. března 2019 Evropané probudí v Unii, kde budou vědět, že jejich práva jsou respektována. Kde je plné členství v eurozóně i schengenské zóně standardem pro všechny členské země EU,“ připojil šéf Evropské komise. Načasování tohoto vzkazu je logické – s odchodem Britů zmizí z politické mapy EU země, která byla dosud silným hlasem skupiny osmi zemí, jež eurem neplatí.
Špičky české politiky Junckerův tlak na přijetí jednotné měny zastihl nepřipravené. Především proto, že samo Česko si žádný termín nikdy nestanovilo. |
Země mimo eurozónu se po roce 2019 ocitnou v oslabení a Juncker by je rád zatáhl do centra dění, aby EU bez Britů mohla pokračovat stejnou rychlostí. Zároveň ohlásil, že Brusel iniciuje vznik fondu, který by měl přijetí eura urychlit. Mělo by jít nejen o technickou expertízu, ale i finanční pomoc. Ta by měla proudit do zemí, které členy eurozóny nejsou. Tedy i do Česka, jež se k přijetí eura zavázalo v přístupové smlouvě k EU stejně jako ostatní země. Jedinou výjimku si v roce 1992 sjednalo Dánsko.
Špičky české politiky Junckerův tlak na přijetí jednotné měny zastihl nepřipravené. Především proto, že samo Česko si žádný termín nikdy nestanovilo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zastává názor, že není kam spěchat, lídr koaličního hnutí ANO Andrej Babiš je zcela proti. Podle posledního průzkumu Eurobarometru euro odmítá 70 procent občanů ČR. Reakce na Junckerův termín, rok 2019, jsou vyhýbavé. Prezident Miloš Zeman se prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka odmítl vyjádřit.
Pomoc nečlenským zemím
Sobotka se pak i po Junckerově projevu drží faktu, že přijetí společné měny je plně v české kompetenci. Odpovědi na přímou otázku LN, zda souhlasí, že je třeba dokončit brexit a zároveň dosáhnout přijetí eura pro všechny, se vyhnul. „Do té doby, než přijmeme euro, je pro nás zásadní, abychom byli zahrnuti do jakýchkoliv debat o dalším osudu eurozóny,“ napsal Sobotka v komentáři k projevu předsedy neformálního kabinetu EU.
Co přesně Juncker mínil „přípravným nástrojem“ na pomoc zemím, které v eurozóně nejsou, není jasné. Česko se každopádně drží výkladu, že to nemá být páka na přijetí eura. |
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) zdůrazňuje, že pro Česko není podstatné ani to, zda Brusel zřídí nějaký podpůrný fond. „My žádný fond nepotřebujeme, protože připraveni jsme. Chceme mít především zpětnou vazbu na to, co se v eurozóně děje,“ řekl LN. Co přesně Juncker mínil „přípravným nástrojem“ na pomoc zemím, které v eurozóně nejsou, není jasné. Česko se každopádně drží výkladu, že to nemá být páka na přijetí eura. Podle státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře je obrovský pokrok, že Juncker odmítl dělení EU na Východ a Západ.
„Evropa musí dýchat oběma plícemi, tou východní i tou západní,“ prohlásil šéf Evropské komise. Přijetí eura podporuje převážná většina českých podnikatelů, které oslovily LN. Mezi nimi například spolumajitel skupiny Jablotron Dalibor Dědek či zakladatel projektů Slevomat, Rohlík a Dáme Jídlo Tomáš Čupr. Majitel firmy Linet Zbyněk Frolík to vysvětluje: „Euro je stabilní prvek, o nějž můžete své podnikání opřít. Koruna je na tom teď sice dobře, ale kdo ví, jak na tom bude za dva roky.“
Neformální ministr financí
Šéf Evropské komise Juncker se ve výročním projevu snažil svůj vzkaz řadě zemí střední a východní Evropy „osladit“. Zmínil téma dvojí kvality potravin. „Slováci si nezaslouží méně ryb v rybích prstech. Češi si nezaslouží méně kakaa ve svých čokoládách,“ řekl Juncker. Mimochodem – šlo o jedinou přímou zmínku o Česku, kterou ve svém hodinovém projevu učinil. Mediálně vděčné téma méně kvalitních potravin nebylo ale jediným, které na rozdíl od tlaku na rychlé přijetí eura vychází vstříc českým politickým zájmům.
Juncker chce sice rychlé rozšíření eurozóny, nikoliv ale v podobě, kterou navrhuje Francie. Zamítl přání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby země platící eurem měly společný rozpočet. Juncker je pro vytvoření postu neformálního ministra financí EU. |
Juncker chce sice rychlé rozšíření eurozóny, nikoliv ale v podobě, kterou navrhuje Francie. Zamítl přání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby země platící eurem měly společný rozpočet. Juncker je pro vytvoření postu neformálního ministra financí EU. Ten by měl ovšem vykonávat místopředseda Evropské komise, nikoliv ministr financí některé země eurozóny, jak si představuje Macron. „Nepotřebujeme žádné paralelní struktury,“ zdůraznil Juncker.
Nabídka „odlehčené“ verze eurozóny je zároveň jedinou pákou, kterou má Juncker k dispozici, aby přiměl země neplatící eurem ke vstupu do eurozóny. Česko se sice v dubnu 2003 zavázalo, že se „zúčastní hospodářské a měnové unie“ s tím, že nejdříve musí splnit kritéria. Žádný závazný termín ovšem přístupová smlouva nestanoví.
Ekonomika euru přeje, politika neČástečná ztráta nezávislosti, případně hrozba placení cizích dluhů. Oproti tomu výhody společné měny, včetně přínosu pro podnikatele obchodující přes hranici. Klady a zápory přijetí eura rozdělují politiky i ekonomy. Výzva šéfa Evropské komise, abychom euro rychle přijali, je ovšem primárně politické téma. Česko je na přechod ke společné měně připraveno ve většině základních ekonomických parametrů včetně plnění pravidel cenové stability. Máme vyrovnaný kurz koruny, nízkou úroveň dlouhodobých úrokových sazeb, splňujeme požadavky na maximální velikost veřejného dluhu. „Když se na to dívám jako ekonom, z pohledu nároků, které jsou kladeny na člena eurozóny, tak v tomto Česká republika všechny předpoklady splňuje,“ říká člen bankovní rady České národní banky a zastánce vstupu Česka do eurozóny Oldřich Dědek. Politický projekt Ekonomické parametry tedy nejsou překážkou, zůstávají však argumenty spíše strategického rázu. Například podle exministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše by Česko přijetím eura muselo ručit za cizí dluhy a ztratilo by jeden z nástrojů k řešení případné hospodářské krize. „Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,“ vyjádřil se už před časem Babiš. Ve vyjádření ekonomů jsou pro a proti v rovnováze. Příkladem je Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank ČR. Soudí, že nevýhody toho, že nejsme v eurozóně a zatím do ní nemíříme, nepřevažují nad přínosy existence koruny. „Je to tak nějak neutrální. Například Slovensku euro vyloženě nepomohlo, ale ani neuškodilo. Ale je také třeba počítat s tím, že odchodem Velké Británie z Evropské unie se výrazně oslabí blok zemí bez eura, a ty se mohou ocitnout poněkud na periferii evropského dění a rozhodování,“ myslí si Sobíšek. Domnívá se tedy, že by si Česko nemělo jednoznačně zavírat vrátka. Jiná otázka však je, zda tomu svědčí politická situace a nálady veřejnosti. V tom je podle Sobíška zatím hlavní brzda přijetí eura. „Panuje určitá skepse ke všemu novému a nedůvěra k Evropské unii. Politici by museli lidem ukázat nějaké relevantní argumenty pro přijetí eura, a to se neděje,“ dodává Sobíšek. Není nutné spěchat Ekonomové se ovšem shodují, že pokud by nová vláda vzešlá z nadcházejících voleb nastolila směr k přijetí evropské měny, za zhruba tři až čtyři roky bychom mohli už eurem v Česku platit. Jenže takový obrat, natož cílený už k roku 2019, je velmi nepravděpodobný. „Průzkumy veřejného mínění vycházejí spíš proti euru, je nepopulární, a politici nepůjdou proti hlasu lidu,“ míní ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Euro by podle něho neznamenalo pro Česko nevýhodu vzhledem k čilým obchodním vazbám českých podniků s partnery v eurozóně. Není však ani nutné spěchat. Podnikatelé zapojení do Svazu průmyslu a dopravy mají jasno – euro tu mělo být už dávno! „Podnikatelé řadu let jasně požadují euro, ale politici nejsou schopni konkrétních kroků,“ nechal se slyšet prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák. Oproti tomu průzkum Hospodářské komory uvádí, že tři čtvrtiny z 300 oslovených firem nepovažují přijetí eura za tak akutní, aby nově vzniklá vláda hned určovala nějaký pevný termín. „Apeloval bych proto na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti,“ vyzývá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Miroslav Petr |
AnketaSouhlasíte s předsedou EK Junckerem, že po brexitu by měly používat euro všechny země v EU bez výjimky?
„Eurozóna již teď vykazuje nerovnováhu mezi jednotlivými státy, přesto mají jednotnou měnu. Připojením dalších zemí by se tato nerovnováha ještě prohloubila. Evropa není na toto ještě zralá. Umím si to představit pouze v případě, že by jednotlivé země přijaly jiná rozpočtová pravidla.“
„Firmám by se snížily transakční náklady a nemusely by se také zajišťovat proti kurzovým změnám. Ale je tu i druhá strana mince. Společná měna přináší spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Je otázkou, jak toto dokážou politici obhájit před občany a jaké podmínky budou schopni vyjednat.“
„Nemohu mluvit za jiné země. Jsem si jist, že žádná jiná země, která vstupovala do eurozóny, nebyla tak dobře připravená jako Česká republika. Vstup má své výhody i nevýhody. V případě ČR ekonomické výhody převažují a z politického hlediska to pokládám za velmi důležité.“
„Pan Juncker se zase snaží nám něco vnucovat, co si my chceme rozhodnout sami – o tom rozhodnou občané ve volbách. Každá strana má v programu svoje stanovisko k euru. V současnosti vidím víc nevýhod než výhod. Juncker by se měl zamyslet nad tím, proč členské státy eurozóny mají horší výsledky rozpočtu a větší dluhy než státy, které euro nemají.“
„Česká republika euro nepotřebuje. Potřebuje ho Evropská unie, aby byly všechny země poškozeny. Juncker pouze svolává všechny ovečky do houfu. To však není náš houf.“
„Česká národní banka nás svou politikou devalvace koruny ožebračila. Teď bych v horizontu minimálně dalších tří až čtyř let z tohoto důvodu o přijetí eura neuvažoval.“
„Pan Juncker bohužel potvrdil, že za jeho působení se Evropská unie nikam neposune. Pro Českou republiku z toho plyne jednoznačné poučení. Nenechat se uplatit slibem vyššího obsahu kakaa v čokoládě a nekývnout na členství v dluhové unii, ve kterou se mění eurozóna.“
„Přijetí eura bych podpořil. Primárním důvodem je to, že euro je nástroj ke sjednocení a propojení lidí.“
„Bylo by to hezké, ale představa pana Junckera je trochu naivní. ČR by měla mít euro a jednou to snad tak bude. Vstupem do eurozóny by se výrazně zvýšila naše vyjednávací pozice mezi ostatními zeměmi EU. Politická role ČR by se posílila a v EU bychom byli rovnocenným partnerem.“
„Kromě Velké Británie a Dánska se všechny země zavázaly k přijetí eura. Je tedy zřejmé, že dříve či později euro přijmeme. K tomu nám pan Juncker nemusí dávat žádné výzvy.“ |
EU v roce 2019 podle Junckera
|
