Dvacet jedna let šéfuje budějovickému Budvaru, jedinému národnímu podniku v Česku. Od roku 1991 více než zdvojnásobil jeho produkci, v roce 2010 pivovar dosáhl hrubého zisku 220 milionů a jeho loňské tržby činily téměř dvě miliardy korun. Nyní se dle pátečních Hospodářských novin chystá ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ředitele Jiřího Bočka vyměnit.
Důvod? Bendlovi se prý mimo jiné nelíbí průtahy s vleklými spory o známku Budweiser Bier s americkou skupinou Anheuser-Busch. Dle HN prohlásil, že „nemá „vůbec dobrý pocit z míry profesionality řešení právních sporů společnosti“ a čeká na výsledky hloubkové kontroly. Audit by však mohl být jen záminkou pro chystané personální rošády, v nichž se dle HN objevují i jména „kmotrů“ ODS.
Jihočeský poslanec Martin Doktor (poté, co premiér Petr Nečas jmenoval Martina Kubu novým ministrem průmyslu, vystoupil z ODS), který byl do minulého týdne členem dozorčí rady Budvaru, na téma auditu tvrdí, že všechna rozhodnutí managementu schvaluje ministerstvo. „Nedovedu si představit, že mezi Budějovickým Budvarem a jeho zřizovatelem, což je ministerstvo zemědělství, existuje nějaký prostor, o němž by zřizovatel nevěděl,“ uvedl pro HN poslanec, kterého v roce 2007 vyslal do dozorčí rady pivovaru tehdejší premiér Mirek Topolánek.
Jihočeští supi?
Jak údajně chystaná personální rošáda, kterou Bendl ani Nečas sice nepotvrdili, ale ani nevyloučili, zapadá dle informací HN do kmotrovského soukolí?
Doktora v dozorčí radě minulý týden nahradil Bendlův poradce Tomáš Jindra. Muž, který má vazby na podnikatele s úzkými vztahy k ODS Ivo Rittigaa jihočeského „knížete z Hluboké“ Pavla Dlouhého. Právě ten by prý mohl Bočka v čele Budvaru nahradit, byť to Jindra pro HN popírá. Jak dále píše deník, dle zákulisní dohody o rozdělení vlivu v Budvaru by však Dlouhý měl mít minimálně vliv na výběr Bočkova nástupce.
„O odvolání se mnou nikdo z ministerstva nemluvil,“ reagoval na informace deníku Boček. Nicméně připustil, že se mu zpráva o takovém úmyslu už také donesla.
Z národního podniku nekape?
Oproti dalším pivovarům z velké čtyřky (patří do ní ještě Prazdroj, Staropramen a Heineken), jimž v roce 2010 kvůli vyšší spotřební dani a propadu spotřeby výrazně klesly prodeje, udržel Budvar poměrně vyrovnanou produkci a jindy zaznamenal větší nárůst než konkurenti. Proč tedy takové dusno?
Z Budvaru coby národního podniku si stát nemůže brát podíly na zisku, pivovar výdělky investuje především do investic a zvyšování vlastního kapitálu. Vloni například investoval do dalšího rozvoje 400 milionů korun, dvakrát více než předloni, jak koncem roku informoval server Novinky.cz. Dlouhodobě ale existují úvahy o transformaci pivovaru na akciovou společnost. Pak by stát mohl z Budvaru inkasovat peníze na dividendách. A jak naznačují HN v komentáři Supové nad Budvarem, „polostátní akciovka, kdy politici sedí v dozorčích radách, a když je třeba, nevidí a neslyší, je vyzkoušená cesta, jak vyvést miliony do řetězce neprůhledných společností. A odtud až do stranických kas.“
Jenže první vážnější pokus o transformaci v roce 2009 narazil právě na soudní při s Anheuserem a komplikovanou registraci ochranných známek. „Duševní vlastnictví včetně soudních sporů o něj bylo v nedávné minulosti analyzováno renomovanou advokátní kanceláří, která pracuje pro ministerstvo zemědělství jako poradce pro transformaci podniku na akciovou společnost. Analýza nevytkla Budějovickému Budvaru žádné pochybení,“ uvedl k tomuto tématu ve čtvrtek na serveru Novinky.cz PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.
Byť je situace kolem známkoprávních sporů značně nejasná, je jisté, že v ní v posledních týdnech přituhuje. Jak již dříve informovaly HN, koncem roku americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch koupila společnost Budějovický měšťanský pivovar (BMP), která vlastní část registrovaných ochranných známek s názvem Budweiser Bier. Právě o toto označení vedou Budvar a BMP s Anheuser-Busch celosvětově více než stovku sporů.