Ceska Pozice

Šéf BIS: Odpovědí na ruské zastrašování je evropská spolupráce

Dle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se Rusko snaží rozkládat západní společnosti, aby je oslabilo. Uplatňuje vliv v postkomunistických zemích, přičemž jeho zpravodajské služby jsou velmi agresivní. Nejnověji BIS ve spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) rozbil tajnou ruskou síť.

Martin Shabu 6.11.2019
Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpravodajské služby. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zpravodajské služby.

V prohlášení civilní kontrarozvědky BIS z loňského prosince se uvádí: „Podařilo se nám úspěšně rozbít síť jedné z ruských zpravodajských služeb působící na našem území a zcela tak ochromit její činnost.“ Jak se ukázalo, nebyla tato slova jen bezprostřední reakcí na prezidenta Miloše Zemana, který označil zpravodajce za „čučkaře“. Loni v lednu zpravodajci ve spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) provedli razii u deseti osob, které působily z Česka a chystaly masivní hackerské útoky. Navíc měli finanční a materiální krytí od ruské tajné služby FSB a diplomatů.

„Šlo o občany Česka a Ruska. Vyslýchaly se desítky osob, a to včetně zaměstnanců ruské ambasády v Praze. Někteří byli vyhoštěni,“ řekl LN důvěryhodný zdroj z bezpečnostní branže. O případu v pondělí 21. října promluvil šéf BIS Michal Koudelka. „Síť byla totálně rozbita a zdecimována díky výborné práci NCOZ. Zabránili jsme této aktivitě z území České republiky, která byla součástí dalšího řetězce, který Rusové využívali a připravovali k využití v jiných zemích Evropy,“ řekl Koudelka. Rusové to ale popírají.

Nepravděpodobný trestní postih

Šéf civilní rozvědky BIS Michal Koudelka přidal ještě jeden podstatný detail: „Síť byla vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.“ To však zástupci Velvyslanectví Ruské federace v Česku kategoricky odmítají. „Uvedené oznámení nemá nic společného se skutečností,“ reagovala ambasáda na zaslané otázky LN, jež se týkaly popsaného incidentu. Bez komentáře ponechal informace o zátahu šéf NCOZ Jiří Mazánek: „Nebudeme se k tomu vyjadřovat.“

Policisté nyní prověřují možnou trestnou činnost, které se mohli dopustit čeští občané. Případ doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření a utajení. Jak vyšetřování dopadne, je nyní předčasné mluvit, ale už jen to, že se o případu zmínila civilní rozvědka, naznačuje, že případný trestní postih konkrétních osob není příliš pravděpodobný.

Kauza je stále „živá“; policisté nyní prověřují možnou trestnou činnost, které se mohli dopustit čeští občané. Případ doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření a utajení. Není to dáno pouze tím, že jde o diplomaticky choulostivou záležitost. Podle informací LN se detektivové zabývají i možností, že se pomocí úniků ze spisu někdo snaží postup vyšetřovatelů brzdit. Jak vyšetřování dopadne, je nyní předčasné mluvit, ale už jen to, že se o případu zmínila civilní rozvědka, naznačuje, že případný trestní postih konkrétních osob není příliš pravděpodobný.

Je to dáno zejména tím, že co je pro zpravodajce jasný důkaz nelegální činnosti, v případě policie podléhá přezkumu soudů. Detektivové také nemohou použít jako důkaz materiály, jež shromáždila BIS. Tuzemské zákony neumožňují využít zpravodajské poznatky před soudem. Mlčením se obrnila i tuzemská diplomacie. „Se zahraničními partnery průběžně komunikujeme. V zájmu bezpečnosti ČR i v zájmu minimalizace možných negativních dopadů do vzájemných vztahů je udržet obsah této komunikace striktně v diplomatické rovině,“ sdělila LN k případu mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Dle šéfa BIS Koudelky nehrozí Česku aktuálně žádný teroristický útok. Je to dáno mimo jiné porážkou Islámského státu; mnohem vážnější nebezpečí BIS nyní vnímá působení cizích zpravodajských služeb. „BIS se věnuje všem zpravodajským službám, jež působí proti zájmům Česka. Právě proto můžeme jasně říci, že největším rizikem jsou zpravodajské služby Ruska a Číny. Nyní představují větší hrozbu než zpravodajské služby Íránu a Severní Koreje,“ prohlásil Koudelka na mezinárodní konferenci, jež se v pondělí 21. října uskutečnila pod záštitou poslance Pavla Žáčka (ODS) ve sněmovně.

Čínská taktika

Podle Koudelky se Rusko snaží rozkládat západní společnosti, aby tím oslabilo své soupeře. Využívá k tomu informační kampaně i zastrašování. Jako příklad akcí „za hranou“ spojovaných s Ruskem zmínil vraždu ruského exzpravodajce Alexandra Litviněnka, pokus o vraždu Sergeje Skripala v Británii či o státní převrat, který byl naplánovaný v Černé Hoře. „Jedinou odpovědí na popsané je posílení evropské spolupráce. Proto bylo důležité, že po pokusu o vraždu Skripala vyhostily evropské země a USA celkem 153 ruských zpravodajců,“ uvedl Koudelka s tím, že razantní odpovědi současné Rusko rozumí.

Jinou taktiku používá v Česku Čína a její tajné služby. Podle zpravodajců pro ně nejsme jejich primárním cílem, ale prostředníkem, jak proniknout hlouběji do Evropské unie.

Moskva se dlouhodobě snaží uplatnit svůj vliv v postkomunistických zemích, počínání jejích zpravodajců označil šéf BIS za velmi agresivní. „Využívají masivní technické vybavení, jehož prostřednictvím mohou sledovat komunikaci kohokoli v Česku,“ řekl. Jinou taktiku používá v Česku Čína a její tajné služby. Podle zpravodajců pro ně nejsme jejich primárním cílem, ale prostředníkem, jak proniknout hlouběji do EU.

„Číňané si kupují české vědce. Zvou je do Číny, kde se je snaží získat ke spolupráci,“ uvedl Koudelka. Za nebezpečnou novinku označil snahu vylákat na návštěvu Číny příslušníky českých bezpečnostních sborů a armády. „Tomu se bráníme. Snažíme se vysvětlovat, jaká nebezpečí s sebou taková rizika přinášejí,“ dodal Koudelka.

Jak na konferenci zdůraznil šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun, vliv hybridních konfliktů roste. „Drtivá většina funkčních útoků se bude odehrávat v kyberprostoru, na sociálních sítích. Pokud jako společnost nezvládneme bránit tento prostor, vystavíme se dalším útokům a překvapením,“ uvedl na konferenci Beroun.

Martin Shabu
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.