Šedou ekonomiku se nedaří snižovat. Ročně spolyká stamiliardy.

Pokud by se podařilo potlačit neevidované příjmy, které protékají tuzemským hospodářstvím, státní kasa by si polepšila na daních téměř o 110 miliard korun ročně, tvrdí studie společností EY a MasterCard. Podle jejích autorů jsou jimi předkládaná čísla o šedé ekonomice konzervativním odhadem.

Šedá ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šedá ekonomika. | foto: Shutterstock
Šedá ekonomika.

Stamiliardové příjmy, které nikdo neeviduje, a tudíž z nich stát nevidí ani korunu na daních. Takzvaná šedá ekonomika, v níž hrají hlavní roli peníze v hotovosti, obnáší podle různých odhadů 11 až 15 procent ročního výkonu českého hospodářství. V absolutních číslech to znamená 480 až 670 miliard korun ročně.

Podle aktuální studie společností EY a MasterCard by potlačení šedé ekonomiky přineslo státu dodatečně na daních 109 miliard korun ročně. „A to jde o konzervativní odhad,“ tvrdí jeden z autorů studie – hlavní ekonom EY v Polsku Marek Rozkrut. Pro představu – příjmy českého státního rozpočtu činily loni zhruba 1,2 bilionu korun a sto miliard je dvojnásobek výdajů třeba resortu vnitra.

Stálá hladinka

Ministerstvo financí se snaží bojovat proti daňovým únikům na několika frontách. Jde například o kontrolní hlášení, které funguje od začátku roku, elektronickou evidenci tržeb, rozšiřování režimu přenesení daňové povinnosti (DPH nepřiznává prodejce, ale odběratel výrobků či služeb) nebo posilování mezinárodní spolupráce a výměny informací. „Podle našich odhadů má letos kontrolní hlášení přinést do veřejných rozpočtů devět miliard korun. To ovšem neznamená, že by se šedá ekonomika měla snížit pouze o tuto částku,“ říká Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.

Podíl šedé ekonomiky se dlouhodobě nedaří výrazně snížit. V roce 2014 činil podle analýzy EY 11,4 procenta hrubého domácího produktu a nad hranicí jedenácti procent se tak pohyboval již osmým rokem.

Vliv kontrolního hlášení na šedou ekonomiku lze ale těžko předvídat, neboť může působit více směry. „Buď přiměje dosavadní účastníky šedé ekonomiky přiznávat příjmy, či je odradí od vystavování fiktivních faktur, což se do inkasa daní promítne. Případně je zcela odradí od jejich činnosti, což v inkasu daní neuvidíme, ale jistě se tak podíl šedé ekonomiky sníží,“ doplnil mluvčí.

Problémem je, že podíl šedé ekonomiky se dlouhodobě nedaří výrazně snížit. V roce 2014 činil podle analýzy EY 11,4 procenta hrubého domácího produktu a nad hranicí jedenácti procent se tak pohyboval již osmým rokem.

Jedním z řešení, jak snížit podíl neevidované činnosti, by mohla být větší podpora bezhotovostních operací, například v podobě nižšího zdanění elektronických plateb či snížení maximálně možné výše platby v hotovosti.

„Obecně, čím více se platí elektronicky, tím méně dochází k daňovým únikům,“ vysvětluje Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti MasterCard.

Přehnané odhady?

Podle ekonoma Pavla Kohouta jde ale o lobbing karetních společností. „Ve skutečnosti jsou příčinou problémů vysoké daně, korupce a náročná byrokracie. Proto je šedá ekonomika rozšířená na evropském – ať už na Pyrenejském, či Apeninském poloostrově – anebo na Balkáně,“ myslí si.

Podle ministerstva financí by nejefektivnějším a nejjednodušším řešením bylo, kdyby si lidé sami uvědomili negativní vliv šedé ekonomiky.

Kohout považuje za přehnaný i samotný odhad objemu šedé ekonomiky. „Při sumě 700 miliard korun ročně by šlo přibližně o 5500 korun měsíčně na občana včetně kojenců. To mi nepřipadá ani při nejlepší vůli uvěřitelné,“ vypočítává.

Podle ministerstva financí by nejefektivnějším a nejjednodušším řešením bylo, kdyby si lidé sami uvědomili negativní vliv šedé ekonomiky a její dopady na ně samotné. „Nepřiznání příjmů a následné neodvedení daně se negativně projeví na daňových příjmech, což následně může vyústit až v situaci, kdy stát nebude mít dost peněz na financování veřejných statků,“ říká Vintrlík.

Velikost šedé ekonomiky v zemích EU

(v roce 2014, v procentech HDP)

Rakousko - 7,8

Lucembursko - 8,1

Nizozemí - 9,2

Velká Británie - 9,6

Francie - 10,8

Irsko - 11,8

Dánsko - 12,8

Finsko - 12,9

Německo - 13,3

Švédsko - 13,6

Slovensko - 14,6

Česká republika - 15,3

Belgie - 16,1

Španělsko - 18,5

Portugalsko - 18,7

Itálie - 20,8

Maďarsko - 21,6

Řecko - 23,3

Polsko - 23,5

Slovinsko - 23,5

Malta - 24

Lotyšsko - 24,7

Kypr - 25,7

Estonsko - 27,1

Litva - 27,1

Chorvatsko - 28

Rumunsko - 28,1

Bulharsko - 31

Zdroj: EY, A.T. Kearney, Journal of Money Laundering Control: Shadow economy and tax evasion in the EU, VISA, MasterCard