Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Schodek nebude více než plánovaných 40 miliard korun

Ministryně financí Alena Schillerová. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„Když přijdu do Bruselu na radu ministrů financí a řeknu naše čísla veřejných financí a stav rozpočtu, vzbuzuje Česko u kolegů ministrů respekt,“ říká v rozhovoru ministryně financí Alena Schillerová.
  9:59

Ministerstvo financí má hotový podrobný návrh nové daně, kterou by měly v Česku platit internetové giganty, jako je Facebook či Google. Resort nastavuje pravidla, aby se daň nevztahovala na zdejší největší internetový portál Seznam ani na další domácí firmy. Odvodu budou podléhat – možná už od půli příštího roku – společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,4 miliardy korun) ročně, jež na našem území dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 milionů korun za uskutečněné zdanitelné služby.

Podle ministerstva návrh reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí. „Je spravedlivé, aby firmy platily daně tam, kde vytvářejí zisk,“ říká v rozhovoru ministryně financí Alena Schillerová. Z firem, jichž se uvažovaný odvod týká, komentoval u nás situaci Google, respektive v rozhovoru pro MF DNES jeho výkonný šéf Sundar Pichai. Firma chce jednat o případné úpravě pravidel zdanění v rámci společného postupu zemí OECD.

Česko nebude vyčkávat na společná evropská či globální pravidla, ale půjde vlastní cestou. Ta by měla do státního rozpočtu přinést ročně kolem pěti miliard korun. Digitální daň by měla mít sazbu sedm procent z vybraných internetových služeb poskytovaných v Česku.

„Proces je zdlouhavý, ale daňovou reformu podporujeme a chceme být v této oblasti konstruktivní,“ uvedl Pichai. Společnost, platící daně převážně v USA, loni utržila globálně více než 136 miliard dolarů (z toho většinu z reklamy) a vydělala skoro 31 miliard čistého. Česko nebude vyčkávat na společná evropská či globální pravidla, ale půjde vlastní cestou. Ta by měla do státního rozpočtu přinést ročně kolem pěti miliard korun. Digitální daň by měla mít sazbu sedm procent z vybraných internetových služeb poskytovaných v Česku.

K nim patří příjmy z umísťování cílené reklamy na daném internetovém portálu, z využití mnohostranného digitálního rozhraní (například internetového bazaru) a z prodeje dat o uživatelích. „Jde o takzvaný DST model digitální daně, navržený dříve Evropskou komisí (EK). Dani proto budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si poskytovat za úplatu služby a zboží. Typicky jde o giganty, jako je Facebook, Google, Airbnb, Uber a další podobné globální společnosti,“ uvádí ministerstvo.

Tento model původně navrhla EK pro všechny členské státy Evropské unie. Těm se totiž nelíbí, že velké digitální korporace vydělávají v jednotlivých zemích, ale daň odvádějí jen v jedné – s nejvýhodnějšími daňovými podmínkami. Část ministrů unijních zemí chce vyčkat na vytvoření jednotných podmínek digitální daně na úrovni rozvinutých zemí OECD, jiní už o vlastní dani rozhodli. Například Rakousko zavádí pětiprocentní zdanění reklamních příjmů globálních internetových firem, což by rakouské pokladně mělo přinést ročně kolem 330 milionů eur (přes 8,5 miliardy korun).

Členským státům Evropské unie se nelíbí, že velké digitální korporace vydělávají v jednotlivých zemích, ale daň odvádějí jen v jedné – s nejvýhodnějšími daňovými podmínkami. Část ministrů unijních zemí chce vyčkat na vytvoření jednotných podmínek digitální daně na úrovni rozvinutých zemí OECD, jiní už o vlastní dani rozhodli.

Vlastní pravidla už stanovily také Francie a Spojené království. V tom ale může být dle některých názorů problém. Například hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda varuje, že zdanění může mít ze strany firem, jako je Google či Facebook, soudní nebo arbitrážní dohru a jednotlivé země, včetně Česka, by se mohly od příštího roku kvůli zavedení digitální daně dostat do mezinárodní obchodní pře. „Je vysoce pravděpodobné, že internetové firmy se budou bránit právní cestou,“ uvedl Kovanda.

Dotčené firmy budou podle něho pravděpodobně argumentovat selektivností takového přístupu, či diskriminací velkých hráčů, kteří dnes platí daň v některém z daňových rájů, například v Irsku, a nově by kromě toho byli zdaněni i v dalších zemích. „Nikdy nemůžete nic takového vyloučit. Nevidím ale důvod, proč by se tomu měli bránit. Oni tu podnikají, mají miliardové zisky,“ argumentuje Schillerová.

Dle ní je pro veřejné finance zvládnutelné, aby důchod v roce 2021 dosahoval průměrně okolo 15 tisíc korun. „Potíž bude nástup ‚Husákových dětí‘ do důchodu,“ připouští však v rozhovoru ministryně financí a vicepremiérka.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo naplánovalo schodek 40 miliard. Vyčítá se vám, že takový schodek je v době růstu neospravedlnitelný.

Ekonomika zpomalila, ale růst HDP tempem 2,4 procenta ročně je stále skvělé číslo. Ostatně jde o dlouhodobý průměr České republiky.

SCHILLEROVÁ: Ano, ekonomika zpomalila, ale růst HDP tempem 2,4 procenta ročně je stále skvělé číslo. Ostatně jde o dlouhodobý průměr České republiky.

LIDOVÉ NOVINY: V květnu klesl schodek rozpočtu dokonce na minus 50 miliard, což je nejhorší výsledek za sedm let.

SCHILLEROVÁ: Květen je tradičně nejhorší měsíc. Proč je teď plnění rozpočtu horší, má dva důvody. Na výdajové straně se tam vždy objeví zvláštní výdaje, jako jsou zálohy na regionální školství, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje či v květnu tradičně vyšší splátky státního dluhu. Jde obecně o věci, které se v jiných měsících takto pohromadě neobjevují.

LIDOVÉ NOVINY: A na straně příjmů?

SCHILLEROVÁ: Jde o výpadek daně z příjmů fyzických osob, a zejména daně z příjmů právnických osob. Když to srovnám s loňským rokem, po očištění od evropských peněz byl schodek rozpočtu úplně stejný. Loni jsme totiž na počátku roku v rámci závěrečných plateb z minulého programového období dostali mimořádných 20,7 miliardy koruny, což nám meziroční srovnání dost zkresluje.

Proč je teď plnění rozpočtu horší, má dva důvody. Na výdajové straně se tam vždy objeví zvláštní výdaje, jako jsou zálohy na regionální školství, čtvrtletní dotace na obnovitelné zdroje či v květnu tradičně vyšší splátky státního dluhu. Jde obecně o věci, které se v jiných měsících takto pohromadě neobjevují.

Důležité také, že za prvních pět měsíců jsme zaplatili více než 61 procent transferů plánovaných na celý rok. Jde o fondy, vysoké školy či o peníze na vědeckovýzkumné organizace. Jde o peníze, které bychom stejně museli později vynaložit. Zároveň už máme dnes zaplaceno přes 50 procent peněz, které odvádíme do EU. O ty si Brusel řekl mimořádně už začátkem roku v souvislosti s obavami z brexitu.

LIDOVÉ NOVINY: Neměl by i tak být v době, kdy se ekonomice stále ještě daří, schodek nižší?

SCHILLEROVÁ: Pro mne je pozitivní, že zatímco HDP roste tempem 2,4 procenta, inkaso DPH roste v posledních třech měsících téměř desetiprocentním tempem a daň z příjmů fyzických osob, což je převážně daň ze mzdy, roste dokonce meziročně přes 16 procent. Upozorňuji, že na rozdíl od minulosti určitě budeme hospodařit se schodkem, ale nebude více než plánovaných 40 miliard.

LIDOVÉ NOVINY: Kde především chcete letos šetřit a kolik to přinese?

SCHILLEROVÁ: Všem resortům jsem bez výjimky zkrátila provozní výdaje o deset procent. To by rozpočtu mělo ušetřit necelých pět miliard korun. Pak jsme řešili růst platů s výjimkou učitelů. Těm plat vzroste v příštím roce o deset procent a v roce 2021 o devět procent, aby měli asi 150 procent průměrného platu roku 2017. Ostatní zaměstnanci si polepší nejméně o dvě procenta. Nad rámec tohoto plošného zvyšování si ale budou moci výrazně polepšit prostřednictvím pohyblivé složky platu.

Když to srovnám s loňským rokem, po očištění od evropských peněz byl schodek rozpočtu úplně stejný. Loni jsme totiž na počátku roku v rámci závěrečných plateb z minulého programového období dostali mimořádných 20,7 miliardy koruny, což nám meziroční srovnání dost zkresluje.

Chci, aby resorty ušetřily deset procent pracovních míst, podřízené organizační složky státu pět procent a příspěvkové organizace tři procenta. To znamená úsporu asi ve výši dvou miliard korun. Polovinu toho, co ušetří, pak dostanou zpátky na růst mezd. Kdo nesníží, dostane přidáno jen dvě procenta, kdo sníží, dostane sedm procent. Jediné, koho se to netýká, jsou ozbrojené složky a učitelé, kde snižování stavů není namístě. Počítám nicméně, že projednávání bude ještě „vášnivé“, hlavně na tripartitě.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

SCHILLEROVÁ: Mám dnes sice podporu zaměstnavatelů, protože rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem je v průměru kolem dvou tisíc korun ve prospěch státní správy, ale zatímco zaměstnavatelé to schvalují, zástupci zaměstnanců jsou proti. Čekám, že se to bude řešit celé léto. Primárně vycházím z toho, co je efektivní a co si můžeme dovolit.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád ale platí, že horko těžko obhájíte 40miliardový schodek v situaci, kdy Česko slušně roste.

SCHILLEROVÁ: Objektivní je sledovat celé veřejné finance. Navíc nikoliv v hotovostní metodice, ale z hlediska metodiky blízké podnikovému účetnictví. Když přijdu do Bruselu na radu ministrů financí a řeknu naše čísla veřejných financí, tedy stav rozpočtu, municipalit, fondů a dalších, vzbuzuje Česko u kolegů ministrů respekt a stále patříme v tomto ohledu v Evropě na špici. Neméně to platí o stavu zadlužení českých veřejných financí.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se ale o tom, že dobré časy mohou skončit a může být hůř. Proč tedy stále plánujete schodky?

Všem resortům jsem bez výjimky zkrátila provozní výdaje o deset procent. To by rozpočtu mělo ušetřit necelých pět miliard korun. Chci, aby resorty ušetřily deset procent pracovních míst, podřízené organizační složky státu pět procent a příspěvkové organizace tři procenta. To znamená úsporu asi ve výši dvou miliard korun.

SCHILLEROVÁ: Ano, mohou, ale většina jsou mandatorní výdaje jako důchody, rodičovská a další sociální dávky. Ty jsme zvýšili, jelikož životní úroveň českých seniorů je v řadě případů žalostná. V podstatě tím jen splácíme dluhy předchozích vlád.

LIDOVÉ NOVINY: Dříve Andrej Babiš prosazoval jednorázové přidání důchodcům, když se státu dařilo, ale teď zavazujete k výplatě všechny budoucí vlády. Na počátku století se mandatorní výdaje blížily stu procent rozpočtu. Nehrozí nám teď totéž?

Ano, to se dostáváme k udržitelnosti veřejných financí, což je moje práce. To je důvod, proč jsme tak dlouho debatovali nad rodičovským příspěvkem. My jsme to ale našim babičkám a dědečkům dlužili. Průměrný důchod byl tristní. Těch 900 korun měsíčně navíc, které dostali čeští penzisté v letošním roce, je víc, než dostali přidáno za pět let vlády ODS. I toto přidání je udržitelné a udržitelné je i plánované přidání v roce 2020.

Zvládnutelné je i to, že průměrný důchod by měl v roce 2021 dosahovat okolo 15 tisíc korun. Z pohledu mandatorních výdajů budou dělat důchody příští rok asi 480 miliard korun, tedy asi třetinu výdajů rozpočtu. Stejně platí, že kvůli důchodům začnou mít veřejné finance potíže od roku 2030 a problém bude nástup „Husákových dětí“ do důchodu. Za 30 let nebylo Česko schopné připravit důchodovou reformu.

LIDOVÉ NOVINY: Ale ani hnutí ANO s ničím nepřišlo...

Mám dnes sice podporu zaměstnavatelů, protože rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem je v průměru kolem dvou tisíc korun ve prospěch státní správy, ale zatímco zaměstnavatelé to schvalují, zástupci zaměstnanců jsou proti. Čekám, že se to bude řešit celé léto.

SCHILLEROVÁ: Nezapomínejme prosím, že příprava důchodové reformy je primárně v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Nějaké kontury této reformy má v krátké době představit paní ministryně Maláčová. Uvidíme. Od roku 2030 to bude problém a musíme najít řešení.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se dostáváme i ke hledání příjmů. Například letos, pokud se schválí na valné hromadě dividenda ČEZ, stát dostane devět miliard, což je méně než v minulosti. Loni to bylo 12,4 miliardy. Proč se nezasadíte jako většinový akcionář o vyšší výplatu dividend ČEZ?

SCHILLEROVÁ: To nechci nijak komentovat, protože majoritní akcionář ještě o výši dividendy za rok 2018 nerozhodl.

LIDOVÉ NOVINY: Stát prostřednictvím vašeho ministerstva je ale většinový akcionář ČEZ. Zároveň teď hledáte každou korunu…

SCHILLEROVÁ: To je sice pravda, zároveň je ČEZ na burze a prohlášení tohoto typu jsou kurzotvorná, proto bych se jich zdržela tak jako tak.

LIDOVÉ NOVINY: Loni byla EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. red.) společnosti ČEZ kolem 50 miliard korun. Vládce ČEZ Daniel Beneš mluví v následujících letech o zvýšení zisku a do roku 2025 chce dosáhnout až 80 miliard korun. Čekáte, že výnos z dividend pro státní rozpočet poroste také?

Důchody, rodičovskou a další sociální dávky jsme zvýšili, jelikož životní úroveň českých seniorů je v řadě případů žalostná. V podstatě tím jen splácíme dluhy předchozích vlád.

SCHILLEROVÁ: Obecně říkám, že pokud porostou zisky, pak by logicky měla růst i vyplacená dividenda. Zároveň ale dodávám, že to záleží i na dalším politickém vývoji, protože se možná bude plánovat výstavba další jaderné elektrárny.

LIDOVÉ NOVINY: Nehledá ministerstvo příjmy do rozpočtu takříkajíc nadivoko? Například mluvíme o náhlém zvýšení, kdy ještě před měsícem a půl stát počítal se zdaněním rezerv pojišťoven ve výši 3,8 miliardy korun. Teď je z toho náhle 10,5 miliardy.

SCHILLEROVÁ: To druhé číslo je rozložené na dva roky. Původně šlo o odhad. Největší dopad na pojišťovny by měl být v roce 2021, v roce 2022 bude menší. Celkově by to mělo být těch 10,5 miliardy. Samozřejmě se to pojišťovnám nelíbí. My jsme to ale dali do vládního prohlášení, jelikož to chtěl náš koaliční partner a my jsme s tím souhlasili.

Do daňového balíčku roku 2019 jsem to nedala, protože v roce 2018 teprve vznikla tato vláda. Vložila jsem to až do nového sazbového balíku, který je teď schválen vládou. Pojišťovny o tom vědí rok a půl. Navíc než to projde legislativním procesem, uplyne další rok a účinnost bude až od roku 2021 a 2022. Takže jsme jim na to dali fakticky skoro pět let.

LIDOVÉ NOVINY: Proč to děláte?

Zvládnutelné je i to, že průměrný důchod by měl v roce 2021 dosahovat okolo 15 tisíc korun. Z pohledu mandatorních výdajů budou dělat důchody příští rok asi 480 miliard korun, tedy asi třetinu výdajů rozpočtu. Stejně platí, že kvůli důchodům začnou mít veřejné finance potíže od roku 2030 a problém bude nástup „Husákových dětí“ do důchodu. Za 30 let nebylo Česko schopné připravit důchodovou reformu.

SCHILLEROVÁ: My jen po pojišťovnách chceme, aby rezervy tvořily podle evropské směrnice Solventnost II. Pojišťovnické odvětví platí dlouhodobě daň z příjmů právnických osob kolem 2,6 miliardy korun. To není moc. Chápu, že nejde o stejně velké odvětví, jako je bankovnictví, ale to platí ročně kolem 16 miliard korun.

To je skutečně nepoměr. A je to tak proto, že si díky současné legislativě mohly upravovat tvorbou rezerv základ daně, a platit menší daň. Vláda chce jasně nastavit pravidla, aby se narovnalo toto prostředí a bylo to fér. To pro ně bude znamenat zátěž, ale jen jednorázovou v podobě těchto deseti miliard korun.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku se debatuje o vzniku takzvaného Národního fondu rozvoje, ze kterého by se podporovaly investice a zároveň by do něj přispěly soukromé subjekty, především banky. Jak se diskuse s bankéři vyvíjí?

SCHILLEROVÁ: V tuto chvíli chtějí přispět banky asi šesti miliardami do tohoto fondu. Zatím se jednání vedou na úrovni premiéra Babiše a vicepremiéra Karla Havlíčka. Díky tomu, že jde o příspěvek na dobrovolné bázi, se na tom tolik nemusí podílet ministerstvo financí. Debaty se teď vedou o tom, že banky by chtěly tyto peníze dávat na konkrétní infrastrukturální projekty. Já to vítám.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád řešíte s koaliční ČSSD sektorovou daň?

Naše vláda nemůže dělat politiku jen v horizontu dvou let. Navíc, bankám se stále vyčítá, že odvádějí dividendy do zahraničí. Trochu se ale zapomíná, že jde o zdaněné zisky, kdy banky daň zaplatily v Česku, a napumpují ročně 16 miliard do naší ekonomiky. Z dodatečného zdanění bank by tak plynul jen krátkodobý efekt.

SCHILLEROVÁ: Partner na nás v tomto ohledu pořád tlačí. Domnívám se, že tento návrh se objeví při dalším jednání o rozpočtu, kdy ČSSD patrně nebude spokojená s naším návrhem. Banky mají roli stabilizátora ekonomiky a nehodlám dělat kroky, kterými bychom poškodili naši stabilitu, jako je právě sektorová daň. Naše vláda nemůže dělat politiku jen v horizontu dvou let. Navíc, bankám se stále vyčítá, že odvádějí dividendy do zahraničí.

Trochu se ale zapomíná, že jde o zdaněné zisky, kdy banky daň zaplatily v Česku, a napumpují ročně 16 miliard do naší ekonomiky. Z dodatečného zdanění bank by tak plynul jen krátkodobý efekt. Ano, dostali bychom do rozpočtu deset miliard korun, možná i víc, ale pocítili by to klienti, ať jde o hypotéky, či úvěry pro malé a střední podniky. Osobně se ale nejvíce bojím toho, že banky, které tu mají licenci a sídlo, by se mohly rozhodnout odsud odejít, nechat tu jen své pobočky. To by ekonomiku nevratně poškodilo.

Alena Schillerová (55)

  • Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
  • Od roku 1991 pracovala ve Finanční správě, naposledy jako ředitelka odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
  • V minulosti rovněž vedla Finanční úřad Brno-venkov.
  • Od ledna 2016 působila jako náměstkyně ministra financí pro daně a cla.
  • Od prosince 2017 působí jako ministryně financí, od dubna 2019 vicepremiérka pro ekonomiku.