Jihomoravský region je třeba vnímat stále vážněji ve věcech týkajících se výzkumu, inovací a vzdělávání. Zdá se, že tamní vysoké školy chápou, nakolik je nevýhodné tříštit síly a dublovat některé činnosti. Po plánech na integraci univerzitních center transferu technologií, jak ČESKÁ POZICE informovala, má mít sedm vysokých škol k sobě blíže i ve výuce. Plány, které se rýsovaly nejméně několik měsíců, nabraly podle deníku Mladá fronta DNES ze středy 28. listopadu konkrétnější obrysy.
Jde o velkomoravskou univerzitní federaci. „Morava chystá federaci. Tedy nikoli politickou, nýbrž univerzitní. Sedm vysokých škol v Brně, Olomouci a Zlíně se chce propojit, aby společně nabídly studentům to nejlepší, co mají,“ píše MF Dnes. Inženýři z Vysokého učení technického v Brně si budou například moci přibírat ekonomické nebo jazykové předměty z Masarykovy univerzity. Je to vlastně logické. Právě tyto dvě stěžejní školy regionu už spolu úžeji spolupracují v pětimiliardovém projektu CEITEC, některé činnosti také sdílejí a povolaní manažeři se už mnohokrát vyslovovali i pro společně kombinované studijní (i doktorské) programy.
Mikuláš Bek: Chtěli bychom vytvořit systém, ve kterém bude možné kombinovat studijní obory, třeba i humanitní a technickéMasaryčka je tahounem. „Chtěli bychom vytvořit univerzitní systém – federaci univerzit, ve které bude možné kombinovat studijní obory, třeba i humanitní a technické,“ řekl MF Dnes rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Studenti podle něho dostanou šanci „namixovat si“ vzdělání, jak jim nejlépe vyhovuje. „Chceme to odstartovat na pilotních oborech, které bychom se pokusili akreditovat v příštím roce,“ dodal Bek. Konsorcia se má mimo jiné účastnit Univerzita Palackého v Olomouci nebo zlínská univerzita.
Zatím jen na papíře...
Na papíře vypadá projekt zajímavě. A bude mít nejspíš i podporu ministerstva školství, které v připravované novele vysokoškolského zákona, o níž ČESKÁ POZICE detailně psala, přímo hovoří o „možnosti vzniku konsorcií s jinými subjekty“. Jenže všechny krásné plány mohou narazit na odpor jednotlivých institucí. Příkladem budiž snaha o integraci transferu technologií.
Brněnské univerzity se sice dohodly na společném memorandu s krajem a městem, ale některým z nich se podmínky nezdají. Obávají se totiž, že přijdou o dřívější privilegia. A podobně to může být i s univerzitní federací, která je nicméně zajímavým pokusem, jak nejen zlepšit efektivitu systému, ale i vychovat flexibilnější absolventy. Představa, že by něco takového napadlo třeba Prahu s mnoha jejími univerzitami, je však asi značně vzdálená.
